Další kroky reformy dánského vysokého školství

Kvalita, relevance a produktivita jsou dnes v diskusi o dalším vývoji dánského vysokého školství klíčovými pojmy. Vláda sice nehodlá zavést školné (o kterém se také jednalo), ale začíná již realizovat první kroky strukturálních reforem, které navrhují dvě vládní komise: pro produktivitu (viz Produktivita v dánském vysokém školství) a pro kvalitu a relevanci vysokého školství (viz Doporučení dánské Komise pro kvalitu a relevanci vysokého školství).

Přes silný odpor vedení vysokých škol i studentů nová ministryně pro vysoké školy a vědu Sofie Carsten Nielsen (viz Dánská diskuse o reformě vysokého školství) v září oznámila zavedení modelu „dimenzování počtu přijímaných“, tedy systému směrných čísel (podobných tzv. limitům, které byly v roce 2010 zavedeny i v ČR). Nový model omezí až o 30 % počet studentů ve studijních programech se špatnými vyhlídkami na získání práce (týkat se to bude především humanitních oborů) a současně podpoří studium v oborech, jež požaduje trh práce. Asi po měsíci urputného vyjednávání s rektorskou konferencí se dospělo ke kompromisu, který poněkud zmírnil ministryní původně navrhovanou redukci počtu studentů a posílil roli vysoké školy v konkrétním rozhodování, které obory a jak omezí.

Redakce Vysoké školství ve světě

Před dvěma lety zřídila dánská vláda Komisi pro produktivitu (s dvouletým mandátem), aby zjistila příčiny nízké produktivity Dánska, která značně pokulhává za předními ekonomikami světa. V prosinci 2013 Komise publikovala svou čtvrtou tematickou zprávu Vzdělávání a inovace (Uddannelse og innovation), která vyzývala k dalekosáhlým reformám vysokého školství, k zavedení školného (zatím je platí jen studenti ze zemí, které nejsou členy EU) a ke zvýšení kvality a relevance vůči požadavkům trhu práce (podrobně viz Produktivita v dánském vysokém školství). Již v říjnu 2013 byla ustavena další Komise pro kvalitu a relevanci s ročním mandátem. Svou úvodní zprávu vydala letos v dubnu (podrobněji jsme o ní informovali v článku Doporučení dánské Komise pro kvalitu a relevanci vysokého školství). Mezi zásadní navrhované změny patří především prodloužení bakalářského studia ze tří let na čtyři roky, aby se zvýšila zaměstnatelnost jeho absolventů, a naopak podstatné omezení přímé návaznosti (a prostupnosti) magisterského studia na bakalářské.

Druhá zpráva Komise byla publikována v září současně s návrhem rozpočtu na rok 2015, který uvažoval rekordní počet 64 tisíc nově přijímaných studentů (oproti 41 tisícům v roce 2009). Tím vláda téměř splní svůj cíl, aby 95 % věkové kohorty získalo střední a 60 % terciární vzdělání. Také podpora studentů byla zvýšena proti roku 2011 o 27 %.

Zpráva však po svém zveřejnění čelila masivní kritice především kvůli navrhovaným strukturálním reformám. Zdůrazňovala totiž, že vysokoškolské kvalifikace musí být ve větším souladu s potřebami trhu práce a že studenti musí být připravováni nejen na práci ve veřejném, ale i v soukromém sektoru (do něj odchází jen 48 % absolventů, zatímco v průměru EU je to 60 %). Dalším návrhem bylo omezit počet přijímaných do navazujícího magisterského studia v průměru na pouhou jednu třetinu absolventů bakalářského studia. Většina bakalářů má odcházet přímo do zaměstnání a čtvrtý ročník jejich prodlouženého bakalářského studia bude zaměřen na požadavky zaměstnavatelů a trhu práce.

Na konci září pak oznámila dánská ministryně pro vysoké školy a vědu Sofie Carsten Nielsen první konkrétní kroky, kterými se má čelit vzrůstající nezaměstnanosti absolventů – během tří let se sníží o 4 tisíce počet studentů přijímaných na obory, jejichž absolventi mají vysokou nezaměstnanost. Jak prohlásila ve svém článku v předním dánském deníku Politiken: „Žádný student nesmí skončit jako nevyužitelný. Vysokoškolské vzdělávání musí lépe odpovídat požadavkům na pracovní sílu. Na mnoho oborů se přijímá zřetelně více studentů, než kolik je volných míst.“ Současně ministerstvo zveřejnilo podrobné směrnice o „dimenzování ve vysokém školství“ a dlouhý seznam oborů se špatnými vyhlídkami na získání zaměstnání, na nichž se od roku 2015 omezí počet přijímaných studentů. Podle ministryně se na tyto obory dnes každoročně přijímá 15 tisíc studentů, ale to se během tří let sníží o necelé 4 tisíce, ročně tedy zanikne 1 300 studijních míst. Jde asi o 6 % z celkového počtu 65 tisíc studentů přijatých v roce 2014.

Nový model v podstatě směrných čísel vychází z podílu absolventů, kteří byli druhý rok po absolvování registrováni v období 2002–2011 jako nezaměstnaní. Maximální počet, který může být na tyto obory přijat, je založen na průměrném počtu přijímaných v letech 2009–2013. Cílem ovšem není omezit celkový počet přijímaných, ale přesměrovat poptávku studentů na obory, kde jsou po ukončení studia dobré vyhlídky získat odpovídající práci a snížit počet nezaměstnaných absolventů. Proto se má přijímání do oborů s nezaměstnaností absolventů přesahující průměr o 2–5 % omezit o 10 %, do oborů s nezaměstnaností vyšší o 5–7,5 % omezit o 20 % a do oborů s nezaměstnaností vyšší o 7,5–10 % omezit o 30 %.

Plán vlády vyvolal velkou reakci na vysokých školách, ale i v širší dánské veřejnosti. Podle čelného listu Politiken omezuje vláda humanitní obory a také počty přijímaných na jazyková, mediální a umělecká studia budou redukovány o 30 %. Ralf Hemmingsen, rektor Kodaňské univerzity a předseda dánské rektorské konference (Universities Denmark), řekl, že ho překvapuje, jaký rozsah zasahování ministryně zvolila: „Místo, aby pro operaci užila skalpel, vzala si železnou palici. Frustruje nás, že vlastně nemůžeme využít náš univerzitní model. A jestliže si opravdu myslí, že se nejedná o redukci, mohla by zvýšit počet přijímaných například na medicínu, kde je mnoho kvalifikovaných uchazečů a velká poptávka po absolventech. Je však opravdu připravena to udělat?“ A Ulf Hedtoft, děkan kodaňské fakulty Humanitních studií, charakterizoval vládní zásah jako „masakr humanitních oborů“. Když ho ministerstvo nařklo, že důsledky redukce přehání, prohlásil: „Naše opakované výpočty prokázaly, že model dimenzování prosazovaný ministerstvem donutí Kodaňskou univerzitu, aby jen na jediné katedře, katedře cizích jazyků, přijali příští rok pouze 250 studentů oproti letošním 750 studentům.“

Akademikerne (organizace zastřešující jednotlivé asociace vysokoškolských povolání s celkem 325 tisíci členy) s návrhem souhlasí, ale požaduje větší spolupráci vlády (ministerstva) s vysokými školami. Naopak Dánská obchodní komora doporučuje jít ještě dál a podporuje takový model financování vysokých škol, který jim přiděluje veřejné prostředky pouze podle toho, jakou absolventi získají práci – jakýsi „normativ (taxameter) zaměstnanosti“.

Původní návrh vedl k intenzivní diskusi v tisku i na sociálních sítích, často velmi ostré, a k silné polarizaci názorů na roli humanitních oborů v moderní společnosti. Významná dánsko-americká konzultační firma (ReD Associates) k tomu uvádí: „Dánský průmysl a zmatená bezpáteřní vláda mohou zničit humanitní obory v Dánsku. Ještě vážnější však je, že z vysokoškolského studia vymizelo zaměření na hlubší úrovně vědění, které jsou přitom základem budoucího růstu i blahobytu.“ Na internetu se objevila petice s názvem stopdimensioneringen proti „krátkozrakému zasahování vlády do dánských vysokých škol“, která získala více než 7 tisíc podpisů, z toho více než tisíc ze zahraničních vysokých škol. Na kodaňské Fakultě humanitních věd studenti uspořádali stávku v sedě a vypustili tisíce balónků, které symbolizovaly zrušená studijní místa. List odborové organizace pracovníků ve výzkumu Forskerforum obvinil ministerstvo, že se snaží vyřešit situaci „handlováním za zavřenými dveřmi“, noviny Politiken napsaly: „Radikální ministryně, která zapomněla naslouchat: její první velký úkol skončil střetem.“

V reakci na ostrou kritiku ministryně prohlásila: „Vysoké školy přehánějí důsledky mého modelu dimenzování, jeho dopad bude méně dramatický, než se uvádí v tisku.“ Poté jmenovala pracovní skupinu (re-calculation group), která před zavedením navrhovaných opatření prověří, že tím nebude ohrožena kvalita vysokoškolského studia. Pracovní skupina již vypracovala asi třicetistránkovou zprávu se záplavou technických detailů.

Po více než měsíci vyjednávání se koncem října obě strany, ministerstvo i rektorská konference, dohodly. Výsledný kompromis poněkud zmírnil návrhy ministerstva na omezení počtu studentů především v humanitních oborech a posílil postavení a roli vysokých škol, které budou mít více prostoru při konkrétní realizaci reformy. Ještě před tiskovou konferencí, kterou uspořádali společně ministryně po vysoké školy a vědu Sofie Carsten Nielsen a profesor Ralf Hemmingsen, rektor Kodaňské univerzity a předseda dánské rektorské konference, řekla v parlamentu ministerská předsedkyně Helle Thorning-Schmidt, že se „program dimenzování“ odloží o rok, aby bylo více času na projednání návrhu s vysokými školami.

Na tiskové konferenci 5. listopadu ministryně oznámila, že omezení počtu studijních míst především v magisterských programech (ne bakalářských) se odloží až na období 2018–2020, místo toho, aby se realizovalo ještě před rokem 2018, jak zněl původní návrh. Počet magisterských studentů se má snížit o 2 400 v oborech s vysokou nezaměstnaností absolventů (především humanitních), počet bakalářských studentů se během čtyř let do roku 2018 omezí o 3 500. Základní provázání redukce počtu míst s mírou nezaměstnanosti absolventů zůstane ovšem zachováno, ale vysoké školy budou mít podstatný vliv na konkrétní výběr redukovaných oborů. Po třech letech fungování bude navržený model vyhodnocen. Když ministryně uváděla spolu s Ralfem Hemmingsenem dosažený kompromis, řekla, že k němu „vedla dlouhá cesta. Mnohokrát jsme spolu jednali a celou dobu jsem byla ochotná plán upravit. Důležité je, že jsme dospěli ke společnému základu. Shodli jsme se, že nebudeme vzdělávat pro strukturální nezaměstnanost.“

Dánská rektorská konference je s dohodou spokojena. Její předseda prohlásil: „Za největší problém jsme považovali postup, jakým se měla reforma zavést. Nyní jsme se dohodli, že reforma začne jen na bakalářské úrovni a na magisterskou přejde až po třech letech, v období 2018–2020.“ Podle předsedy studentské unie Jakoba Ruggaarda je dosažený kompromis sice krok správným směrem, ale i tak bude mít omezení počtu studentů značné důsledky.

Naproti tomu mluvčí koaličního partnera, Liberální strany, s kompromisem ministryně s vysokými školami nesouhlasil a naznačil, že by to mohlo vést k jejímu odvolání. A předseda vládou zřízené Komise pro kvalitu a relevanci vysokého školství ještě před publikováním závěrečné zprávy (k němuž má dojít do konce roku 2014) řekl, že navrhovanou redukci nepovažuje za dostatečnou. Některé obory v posledních letech podle něj zvýšily počty přijímaných o více než polovinu, přestože nezaměstnanost jejich absolventů značně rostla, a podle analýz Komise by se měl počet studentů v příštích letech snížit alespoň o 10 tisíc. Spor o další vývoj dánského vysokého školství se možná znovu rozhoří.

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Danish reforms will impact both domestic and international students. ICEF Monitor, 20 Oct 2014

Seraina Nett: Minister to cut 4,000 study places from Danish universities. University Post 24/9

Marie Hjortdal: Universiteter og minister er enige om ny plan for nedskæringer. Politiken, 04 November 2014

Christoffer Zieler and Lena Rutkowski: Cutbacks to student intake adjusted in new compromise with university rectors. University Post 5/11

Jan Petter Myklebust: Quality Commission – ‘Crying wolf’ on lack of reform? 05 September 2014 University World News Issue 333

Jan Petter Myklebust: Minister cuts 4,000 study places with low job prospects. 03 October 2014 University World News Issue 337

Jan Petter Myklebust: Humanities ‘massacre’ causes widespread protests. 31 October 2014 University World News Issue 341

Jan Petter Myklebust: Minister compromises on slashing the student intake. 07 November 2014 University World News Issue 342

Soeren Billing: Free Universities And No Student Loan Debt Is Hurting Denmark’s Economy. Business Insider quoting Agence France Press, Jun 18, 2014

Doporučení dánské Komise pro kvalitu a relevanci vysokého školství. Vysoké školství ve světě, 24. duben 2014

Produktivita v dánském vysokém školství. Vysoké školství ve světě, 30. leden 2014

Dánská diskuse o reformě vysokého školství. Vysoké školství ve světě, 27. únor 2014

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Absolventi, Dánsko, Ekonomika & VŠ, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s