Caltech je opět nejlepší: žebříček vysokých škol THE 2014

V pořadí 5. vydání světového žebříčku Times Higher Education World University Rankings (žebříček THE) bylo zveřejněno ve středu 1. října 2014. Své prvenství v žebříčku v roce 2014 znovu obhájil vítěz z let 2011, 2012 i 2013 – California Institute of Technology (Caltech) z kalifornské Pasadeny (USA). V nejlepší dvacítce (TOP 20) žebříčku THE je patnáct (pro srovnání, v žebříčku ARWU 2014 dokonce šestnáct, ale v žebříčku QS 2014 pouze jedenáct) amerických vysokých škol (vedle Caltech jsou to v první desítce Harvard, Stanford, MIT, Princeton, BerkeleyYale), tři univerzity britské (Oxford, CambridgeImperial College London), na evropském kontinentu nejlepší švýcarský ETH Zurich a také kanadská University of Toronto.

Britský list The Times Higher Education (THE) začal žebříček vydávat v roce 2010 poté, co přestal spolupracovat s výzkumnou společností Quacquarelli Symonds Limited (QS), což znamenalo také ukončení jejich společného žebříčku pod názvem THE-QS World University Rankings, vydávaného od roku 2004. V současnosti je žebříček THE jedním ze tří nejprestižnějších mezinárodních srovnávacích žebříčků vysokých škol na světě (společně s žebříčky ARWUQS).

Redakce Vysoké školství ve světě

Jednou z otázek, které čtenáře napadnou, je, proč vítěz posledních čtyř žebříčků THE – tedy Caltech – obsadil až 7. místo v žebříčku ARWU 2014 a 8. místo v žebříčku QS 2014. K rozdílným výsledkům jednotlivých žebříčků přispívá to, že metodologie žebříčku THE ve svých kritériích nejvíce zohledňuje velikost hodnocených institucí a Caltech je opravdu malá vysoká škola (celkem 2 181 studentů, 26 studijních programů, 300 učitelů a 600 výzkumných pracovníků). Zatímco v žebříčcích ARWU a QS bere v úvahu velikost hodnocené instituce pouze jeden ze šesti ukazatelů vstupujících do celkového hodnocení, v žebříčku THE vstupuje velikost instituce do pěti ze třinácti ukazatelů. I to je důvod, proč je třeba se alespoň stručně podívat na metodologii sestavování žebříčků.

Metodologie

O pořadí nejlepších vysokých škol na světě v žebříčku THE rozhoduje celkem 13 samostatných ukazatelů. Navrženy jsou tak, aby byly především empiricky dosažitelné a zároveň co nejlépe reprezentovaly poměrně širokou škálu aktivit a poslání vysokých škol od výuky přes výzkum a mezinárodní rozměr až po šíření znalostí a spolupráci s veřejným i podnikatelským sektorem. V celkovém konceptu však autoři THE pojednávají zejména o pěti hlavních oblastech, za něž jsou zveřejňovány výsledky jednotlivých škol. Hodnoty za jednotlivé ukazatele bohužel zveřejňovány nejsou, což samozřejmě znemožňuje jejich následnou kontrolu a analýzu.

Podobně jako jiné žebříčky je i žebříček vysokých škol THE sestavován na základě řady metodologických předpokladů, které jsou předmětem mnoha diskusí a polemik (česky viz například Akademická excelence v pohybu: Univerzity v Asii a Tichomoří míří vzhůru). Základem metodiky hodnocení THE je následujících pět hlavních oblastí (v závorce je vždy uvedena váha, s níž každá oblast vstupuje do výsledného skóre, a tedy váha, která spolurozhoduje o pořadí vysokých škol v žebříčku):

  • Teaching (30 %). Vzdělávací reputace vysokoškolské instituce, charakteristiky prostředí pro výuku a studium;
  • Research (30 %). Rozsah výzkumné činnosti, příjmy z výzkumné činnosti a výzkumná reputace instituce;
  • Citations (30 %, v prvním vydání žebříčku v roce 2010 to bylo 32,5 %). Ohlas a vliv výzkumné činnosti vysoké školy;
  • Industry income (2,5 %). Rozsah spolupráce na výzkumných aplikacích a inovacích pro podnikatelský sektor;
  • International outlook (7,5 %; v roce 2010 pouze 5 %). Podíl zahraničních zaměstnanců a studentů a podíl vědeckých výstupů, které jsou výsledkem mezinárodní spolupráce.

Celkovou mapu pěti hlavních oblastí včetně struktury a vah jejich třinácti ukazatelů přehledně znázorňuje připojené schéma.

Do prvního vydání žebříčku THE v roce 2010 (s označením 2010–11) byly zařazeny pouze vysoké školy, které souhlasily s připojením k procesu profilování institucí a poskytly požadované a ověřené údaje. Na webových stránkách žebříčku je jako THE World University Rankings 2010–11 publikován seznam pouze nejlepších 200 institucí včetně dosaženého celkového skóre a pěti dílčích skóre v pěti hlavních oblastech.

Od druhého vydání z roku 2011 (THE World University Rankings 2011–12) již žebříček uvádí nejlepších 400 světových institucí. A stejně je tomu také v novém pátém vydání žebříčku THE s označením 2014–15. Nicméně celkové skóre, podle něhož je možné univerzity jednoznačně seřadit a porovnat mezi sebou, je shodně v posledních čtyřech letech k dispozici pouze pro prvních 200 institucí. Třetí stovka institucí je publikována ve čtyřech skupinách po 25 a čtvrtá stovka institucí ve dvou skupinách po 50. Autoři žebříčku to zdůvodňují příliš malými rozdíly mezi institucemi na nižších pozicích v žebříčku, které by mohly vést k chybným a nepřesným srovnáním a interpretacím.

Výsledky

V prvním vydání žebříčku THE v roce 2010 obsadila první místo americká Harvard University. Změnu na vedoucí pozici však přineslo hned druhé vydání v roce 2011, kdy Harvardovu univerzitu odsunul na druhou pozici California Institute of Technology (Caltech) z kalifornské Pasadeny, který své prvenství obhájil jak v letech 2012 a 2013, tak rovněž v letošním vydání žebříčku THE 2014. Mezi 10 nejlepších vysokých škol (TOP 10) dále podle žebříčku THE 2014 v pořadí podle umístění patří: Harvard (USA), Oxford (UK), Stanford (USA), Cambridge (UK), MIT (USA), Princeton (USA), Berkeley (USA), Imperial College London (UK) a Yale (USA). Jedná se o stejnou desítku institucí jako v roce 2010, ve srovnání s roky 2011-2013 se do ní pouze po čtyřech letech vrátila Yale University na úkor University of Chicago.

Proč je Caltech nejlepší?

Phil Baty, editor žebříčku THE a současně britského listu Times Higher Education, vyjmenoval deset důvodů, čím je Caltech (založen 1891) výjimečný. Jeho závěry zpracoval Martin Rychlík pro Českou pozici (upraveno, aktualizováno a doplněno A.B a J.K.).
1. Caltech je maličký a selektivní. Celkem zde studuje jen 977 pregraduálních studentů, v dalším studiu jich pokračuje 1204. Do prvního ročníku se letos zapsalo jen 226 z 6 625 uchazečů a 98 % z nich patřilo mezi 10 % nejlepších studentů absolvované střední školy. Poměr studentů a pedagogů (FTE) činí tři ku jedné! To umožňuje těsný vztah mezi učiteli a studenty a osobní přístup.
2. Je interdisciplinární. Kvůli malé velikosti je mezioborový přístup na Caltech zkrátka nutností. Stálý profesorský sbor o 300 lidech a několika stovkách výzkumníků sdílí laboratoře a přirozeně překonává bariéry kateder. Všichni mají povědomí o průlomových objevech. Caltech má 49 interdisciplinárních institutů a center.
3. Přepečlivě vybírá akademiky. S malými počty vyučujících, kde i hlavní obory jako informatika nemají více než tucet pracovníků, si Caltech nemůže dovolit chyby při náborech zaměstnanců. Někdy, když není nikdo skvělý k mání, se nechává i léta neobsazené místo.
4. Svoboda pro začínající výzkumníky. Stejně pečlivě si škola vybírá mladé vědce, kteří pro ni mají v budoucnu pracovat. Podporuje je také v tom, že nemusejí zběsile publikovat „drobnosti“ a shánět granty, ale mohou se zaměřit na vysoké cíle, dokonce i ty se značnou mírou rizika.
5. Vedení školy tvoří aktivní výzkumníci. Současný prezident Caltech byl předtím nejen představitelem University of Chicago, ale také špičkovým fyzikem. Nynější šéf výzkumu je uznávaný expert na kvantovou mechaniku, a také jednotlivé sekce vedou velmi citovaní vědci.
6. I bakaláři si sáhnou na výzkum. V rámci školního projektu SURF se až devadesát procent bakalářských studentů zapojuje do výzkumných záměrů s významnými profesory; drží se motta, že naučit se dá daleko více při řešení reálných úkolů než na přednáškách.
7. Minimální byrokracie. Podle Batyho tkví skutečná síla Caltech v malém exekutivním orgánu, v Akademické radě, kde zasedá jen šest šéfů sekcí, kancléř a prezident. Setkávají se jednou měsíčně a řeší podstatné věci včetně platů a financování. Úředníků je pomálu.
8. Přesvědčil filantropy, aby hodně přispívali. Nadace Caltech disponuje částkou 1,8 miliardy dolarů (36 miliard korun). Nejvýznamnějším dárcem je Gordon Moore, spoluzakladatel Intelu s titulem Ph.D., který své alma mater v roce 2001 daroval 600 milionů dolarů. Roční příjmy školy z nadace činí kolem 15–20 % ze všech jejích příjmů.
9. Výzkum se drží zásadních témat. Zatímco řada univerzit se přizpůsobuje očekávaným dopadům výzkumu, Caltech neuhýbá a umožňuje vědcům bádání ve fundamentálních věcech, jde k podstatě světa. I když je to riskantní, přináší to největší průlomy ve vědění (absolventi Caltech získali například celkem 33 Nobelových cen, naposledy v roce 2014 za chemii).
10. Systém je založen na důvěře. Studentský kodex cti obsahuje jedinou větu: „Nikdo z Caltechanů nezíská nefér výhody proti dalším členům komunity Caltech.“ Důvěra je všudypřítomná, studenti spolupracují. A písemné zkoušky skládají i o samotě doma!

Ve všech pěti dosavadních vydáních žebříčku THE se mezi TOP 10 světových univerzit dostalo 7 amerických a 3 britské školy. V roce 2010 se podle THE o pozici nejúspěšnější evropské vysoké školy dělily OxfordCambridge (obě shodně 6.–7. místo), ale v letech 2011–2014 již dominoval Oxford (4. místo v roce 2011 a 2. v letech 2012–2014). Mezi TOP 20 vysokých škol se kromě amerických a britských institucí dostaly v letech 2010 a 2011 již pouze švýcarský ETH Zürich (15. místo) a kanadská University of Toronto (17., resp. 19. místo). V roce 2012 kanadskou univerzitu v TOP 20 vystřídala další americká Northwestern University a mezi americkými a britskými školami v žebříčku zůstal v TOP 20 pouze švýcarský ETH Zürich, který si polepšil na dvanáctou pozici. V roce 2013 se švýcarský ETH Zürich posunul na 14. místo a kanadská University of Toronto se vrátila do TOP 20, kde se udržela i v roce 2014. ETH Zürich skončil v roce 2014 třináctý.

Celkově je možné konstatovat, že žebříčku THE nadále dominují USA se sedmi institucemi v TOP 10 a celkem 74 institucemi v TOP 200 žebříčku (77 v roce 2013, 76 v roce 2012, 75 v roce 2011 a 72 v roce 2010). Podle počtu institucí umístěných v TOP 200 žebříčku THE 2014 je druhé Spojené království s celkem 29 institucemi (31 v letech 2013 i 2012), následuje Německo s 12 institucemi (10 v roce 2013 a 11 v roce 2012), Nizozemsko s 11 institucemi (12 v letech 2013 i 2012), Kanada a Austrálie s 8 institucemi a Francie a Švýcarsko se 7 institucemi.

Dominance USA v žebříčku THE však rok od roku slábne. Vedle pokračujícího reálného zhoršování umístění amerických institucí v žebříčku THE navíc v roce 2014 poprvé došlo ke snížení jejich počtu na úrovni TOP 200 institucí. Přestože těm nejelitnějším americkým univerzitám na vrcholu žebříčku se spíše daří upevňovat své pozice, velké množství dalších předních amerických vysokoškolských institucí si v žebříčku pohoršuje. Ke zhoršení došlo zejména v roce 2012, kdy ze 76 institucí USA v TOP 200 žebříčku jich svoji pozici meziročně zlepšilo 19, udrželo 6, ale zhoršilo dokonce 51. Přestože mezi nimi byly jak soukromé, tak veřejné instituce, nejvíce zasaženy byly právě veřejné a zdaleka nikoli pouze okrajové instituce. V roce 2013 byla situace pro USA méně nepříznivá (meziročně se zlepšilo 40 institucí, svoji pozici udržely 4 instituce a zhoršilo se 33 institucí), přesto došlo k průměrnému meziročnímu zhoršení pozic amerických institucí přibližně o 1,1 pozice.

V roce 2014 mají Spojené státy na úrovni TOP 200 dokonce o 3 instituce méně než v roce 2013, své pozice v žebříčku dále zhoršilo přibližně 60 % z nich a průměrné meziroční zhoršení pozic amerických vysokých škol je 5,34 místa. Další meziroční pokles v žebříčku zaznamenaly například klíčové výzkumné instituce, které jsou součástí systému University of CaliforniaSan Diego (pokles z 33. na 38. místo v roce 2012, na 40. místo v roce 2013 a na 41. místo v roce 2014) a Davis (pokles z 38. na 44. místo v roce 2012, na 52. v roce 2013 a na 55. v roce 2014).

Podobná je celková situace také ve Spojeném království, které rovněž v posledních letech bojuje s investičními škrty a finančními opatřeními, jež mají nepochybně dopad na umístění vysokých škol v žebříčku. Na jedné straně špičkové britské univerzity (podobně jako ty americké) potvrzují své vrcholné pozice v žebříčku – Londýn je světově nejúspěšnějším městem z hlediska koncentrace špičkových univerzit (4 univerzity v TOP 40). Na druhé straně však další britské instituce své pozice ztrácejí. Z 32 britských vysokých škol v TOP 200 žebříčku THE v roce 2011 jich v letech 2012 a 2013 zůstalo 31 a v roce 2014 dokonce pouze 29. Z TOP 200 institucí vypadly britské University of Reading, University of DundeeNewcastle University.

Naopak rostoucí veřejné investice do vysokého školství v asijské oblasti znamenají pokračující zlepšování umístění asijských institucí v žebříčku THE. Právě na úkor tradičních amerických a britských univerzit totiž již v roce 2012 začaly významně zlepšovat své pozice právě přední univerzity z Číny, Singapuru a Jižní Koreje. V roce 2014 se navíc poprvé 2 asijské univerzity (University of TokyoNational University of Singapore) umístily mezi 25 nejlepšími institucemi dle žebříčku THE. Navíc 6 asijských univerzit se umístilo v TOP 50 žebříčku THE 2014.

V Číně své pozice v TOP 50 žebříčku THE potvrdily jak Peking University, tak druhá nejúspěšnější čínská Tsinghua University, která své umístění zlepšuje každoročně od roku 2011. V Singapuru své pozice v žebříčku znovu zlepšily jak National University of Singapore (posun ze 40. na 29. místo v roce 2012, na 26. místo v roce 2013 a na 25. místo v roce 2014), tak Nanyang Technological University (ze 169. na 86. místo v roce 2012, na 76. místo v roce 2013 a na 61. místo v roce 2014). V Jižní Koreji udržela pozici v TOP 50 žebříčku nejlepší korejská Seoul National University. Navíc druhou nejúspěšnější jihokorejskou institucí se stal Korea Advanced Institute of Science and Technology (KAIST), který se v roce 2012 posunul z 94. na 68. místo, v roce 2013 na 56. místo a v roce 2014 dokonce na 52. místo.

V rámci kontinentální Evropy se v roce 2014 nejúspěšnější zemí podle počtu institucí v TOP 200 žebříčku THE stalo Německo (12 vysokých škol) díky Eberhard Karls Universität TübingenTechnische Universität Dresden, které se nově posunuly mezi nejlepších 200 institucí. Navíc nejúspěšnější německá Ludwig-Maximilians-Universität München se v roce 2014 zlepšila z 55. místa na 29. místo. Na druhou pozici v rámci kontinentální Evropy tak bylo odsunuto Nizozemsko (11 institucí), jehož University of Twente poprvé v historii žebříku opustila TOP 200. Navíc nizozemská Maastricht University, která je jedním z největších skokanů v žebříčku THE v posledních letech (neboť se ze 197. místa v roce 2011 posunula nejprve na 115. místo v roce 2012 a dokonce na 98. místo v roce 2013), těsně opustila TOP 100, když skončila 101. Rovněž jednu instituci z TOP 200 žebříčku THE ztratila Francie (Mines ParisTech).

Česká republika

Jak si v krátké historii žebříčku THE vedou české vysoké školy? Do prvního vydání žebříčku v roce 2010, kdy bylo zveřejněno pouze 200 nejlepších vysokých škol na světě, nebyla zařazena ani jediná a v letech 2011–2014 se do hodnocení dostala vždy pouze Univerzita Karlova v Praze (UK). Neumístila se však v TOP 200 světových vysokých škol, pro něž THE uvádí celkové skóre, ale shodně ve vydáních žebříčku z let 2011 a 2012 na dělené pozici 301–350 a v roce 2013 dokonce až na dělené pozici 351–400. V roce 2014 se však UK vrátila zpět do skupiny institucí na dělené pozici 301–350.

Univerzita Karlova v roce 2014 dosáhla oproti roku 2013 vyšších hodnot dílčích skóre ve všech pěti sledovaných oblastech. Dokonce téměř o čtvrtinu zlepšila skóre v oblasti Research (zvýšila své skóre vůči celkovému rozložení skóre všech škol od 0 do 100 z 19,9 na 24,3), o 15 % v oblasti Citations (zvýšení skóre ze 43,6 na 50,1), o 8 % v oblasti Teaching (z 29,1 na 31,5) a o přibližně 1 % v oblastech International outlook (z 53,2 na 53,9) a Industry income (z 29,0 na 29,4). Po dopočtení celkového skóre to znamená, že UK zlepšila své celkové skóre (vůči celkovému rozložení skóre všech škol od 0 do 100) z hodnoty 32,5 v roce 2013 na hodnotu 36,5 v roce 2014. Především to však znamená, že se UK zlepšila více než jiné vysoké školy, neboť zvýšení hodnot dílčích skóre (ani skóre celkového) samo o sobě nezaručuje posun v žebříčku směrem výše, neboť v čase se mění rovněž charakteristiky všech ostatních škol v žebříčku.

Do žebříčku THE se dosud nedostaly žádné vysoké školy například ze Slovenska, Slovinska, Chorvatska ani Maďarska. Z bývalých socialistických zemí střední a východní Evropy se tak v žebříčku THE vedle české UK objevují pouze dvě vysoké školy polské a jedna estonská. Polská Jagellonská univerzita i Varšavská univerzita byly ještě v roce 2011 hodnoceny na stejné úrovni jako UK (301–350), ale v roce 2012 shodně spadly na dělenou pozici 351–400. Navíc Jagellonská univerzita se v letech 2013 a 2014 ani nevešla do TOP 400 zveřejněných institucí žebříčku THE. Varšavská univerzita se v roce 2013 vrátila zpět do skupiny 301–350, kde zůstala i v roce 2014. Estonská University of Tartu se v letech 2011–2013 umístila vždy na dělené pozici 351–400, v roce 2014 se však již mezi TOP 400 institucí nevešla.

Zpracovali Aleš Bartušek a Jan Koucký

.

 

David Jobbins: US, UK slide in global ranking continues as Asia gains ground. University World News, 2 October 2014, Issue 337

Chris Parr: World University Rankings 2014-2015 show US strength on the wane. THE 2014 Press Release, 2 October 2014

Martin Rychlík: Proč je Caltech opakovaně nejlepší univerzitou světa. Česká pozice 24. února 2014

Phil Baty: 10 reasons why Caltech is the world’s number one university. Times Higher Education, 17 February 2014

Jan Koucký a Aleš Bartušek: Akademická excelence v pohybu: Univerzity v Asii a Tichomoří míří vzhůru. Česká pozice, 25. 10. 2012

Sezóna vysokoškolských žebříčků zahájena. Vysoké školství ve světě, 3. červen 2014

Šanghajský žebříček vysokých škol v roce 2014. Vysoké školství ve světě, 26. srpen 2014

Mezinárodní žebříček vysokých škol QS 2014. Vysoké školství ve světě, 30. září 2014

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Celý svět, Kvalita, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s