Šanghajský žebříček vysokých škol v roce 2014

V pořadí již dvanácté vydání světového žebříčku Academic Ranking of World Universities (ARWU), který je známý také jako Šanghajský žebříček (podle sídla pracoviště jeho autorů), bylo zveřejněno v pátek 15. srpna 2014.

Své doposud každoroční prvenství v žebříčku opět obhájila suverénní Harvard University (USA). V nejlepší dvacítce (TOP 20) žebříčku ARWU je celkem šestnáct amerických vysokých škol (mezi nimi například Stanford, MIT, Berkeley, Princeton či Caltech), tři univerzity britské (Cambridge, OxfordUCL) a také na evropském kontinentu nejlepší švýcarský ETH Zurich.

Žebříček ARWU je nejstarším mezinárodním žebříčkem vysokých škol vůbec. Poprvé byl publikován v roce 2003 a od té doby každý rok srovnává a podrobně hodnotí více než dva tisíce nejlepších světových vysokoškolských institucí (z celkového počtu přibližně 18 až 20 tisíc), a to především podle jejich výsledků ve vědě a výzkumu. Přibližně tisícovku z nich zařazuje do žebříčku, nicméně každý rok zveřejňuje pouze seznam nejlepších 500 institucí.

Redakce Vysoké školství ve světě

Metodologie
Žebříček ARWU je založen na šesti kritériích akademické a vědecko-výzkumné výkonnosti vysokoškolských institucí, jejichž hodnoty nezávisí na subjektivním názoru posuzovatele a jsou veřejně přístupné a ověřitelné (viz uvedený zdroj u každého z kritérií níže). Podobně jako jiné žebříčky je i žebříček vysokých škol ARWU sestavován na základě řady metodologických předpokladů, které jsou předmětem mnoha diskusí a polemik (viz například Žebříčky jako ukazatele kvality vysokých škol?).

Mezi kritéria hodnocení (s vahami uvedenými v závorce) patří:

  • Alumni (10 %). Absolventi vysoké školy, kteří jsou držiteli Nobelovy ceny nebo Fieldsovy medaile (Fields Medal). Zdroj: nobelprize.org
  • Award (20 %). Zaměstnanci vysoké školy, kteří jsou držiteli Nobelovy ceny nebo Fieldsovy medaile (Fields Medal). Zdroj: mathunion.org/index.php?id=prizewinners
  • HiCi (20 %). Vysoce citovaní výzkumníci a odborníci vysoké školy ve 21 definovaných oborových skupinách. Zdroj: highlycited.com
  • N&S (20 %). Dokumenty publikované v časopisech NatureScience. Zdroj: webofknowledge.com (pro instituce zaměřené na humanitní a sociální vědy není kritérium N&S uvažováno a jeho váha je rozložena mezi ostatní kritéria).
  • PUB (20 %). Dokumenty obsažené v databázích Science Citation Index-expanded (SCIE) a Social Science Citation Index (SSCI). Zdroj: webofknowledge.com
  • PCP (10 %). Vážený součet předchozích pěti výsledků dělený počtem akademických pracovníků vysoké školy (akademická výkonnost instituce na pracovníka). Zdroj (počet akademických pracovníků): národní úřady jako například ministerstva školství, statistické úřady, asociace univerzit nebo konference rektorů

V rámci každého z šesti definovaných kritérií je vždy nejlépe hodnocené instituci přiřazeno skóre 100 a skóre následujících institucí je vypočteno jako procento z tohoto nejlepšího hodnocení. Celkové hodnocení instituce je součtem vážených skóre jednotlivých kritérií a instituci s nejlepším výsledkem je na základě obdobného principu opět přiřazeno skóre 100. Skóre následujících institucí je určeno analogicky jako procento z celkového nejlepšího hodnocení, ovšem pouze na úrovni nejlepší stovky institucí. Následují již jen intervaly pořadí 101-150, 151-200, 201-300, 301-400 a 401-500 bez konkrétního umístění a skóre (po podrobném seznámení se s metodikou je však toto skóre možné dopočítat).

Na rozdíl od jiných známých žebříčků se ARWU soustředí především na vědeckou a výzkumnou úroveň institucí, což bývá označováno za nejvážnější nedostatek společně s výraznou orientací na anglicky psané vědecké články vedoucí ke zvýhodňování anglicky mluvících zemí. Kritéria hodnocení, jejich ukazatele a váhy se příliš nemění, takže výsledky jsou v čase poměrně stabilní. Pokládá se to sice za přednost ARWU, ale zároveň se upozorňuje, že žebříčky ARWU neprocházejí – na rozdíl od svých konkurentů – inovacemi a nereagují na měnící se očekávání veřejnosti.

Výsledky
Poslední výsledky žebříčku ARWU ukazují na nadvládu amerických univerzit, ovšem pouze v horních patrech žebříčku. Zatímco Evropa oproti Americe zaostává významně na úrovni TOP 20 i na úrovni TOP 50, směrem níže v žebříčku se situace pro Evropu zlepšuje a postupně vyrovnává. Od úrovně TOP 300 jsou počty amerických a evropských univerzit přibližně vyrovnané a mezi pěti sty zveřejněnými univerzitami je dokonce o 28 více evropských.

V roce 2014 obhájila své každoroční prvenství suverénní Harvard University (USA). V nejlepší dvacítce (TOP 20) žebříčku ARWU je celkem šestnáct amerických vysokých škol (například také Stanford, MIT, Berkeley, Princeton či Caltech), tři univerzity britské (Cambridge, OxfordUCL) a také na evropském kontinentu nejlepší švýcarský ETH Zurich na dosud nejvyšším 19. místě. Britská UCL se do TOP 20 vrátila po tříleté pauze na úkor americké University of Wisconsin – Madison, která se naopak do TOP 20 nevešla poprvé od roku 2003 a obsadila 24. místo.

TOP 10 žebříčku ARWU pro rok 2014 je následující: Harvard, Stanford, MIT, Berkeley, Cambridge, Princeton, Caltech, Columbia, Chicago, Oxford. Spojené státy mají v žebříčku ARWU tradičně četné zastoupení, konkrétně v roce 2014 se jedná o 8 institucí v TOP 10, 16 institucí v TOP 20, 52 institucí v TOP 100 a 146 institucí v TOP 500. Podle nejlépe umístěných institucí druhé nejúspěšnější Spojené království má v roce 2014 v žebříčku ARWU 2 instituce v TOP 10, 3 instituce v TOP 20, 8 institucí v TOP 100 a 38 institucí v TOP 500.

O jednu instituci více než Spojené království má v žebříčku ARWU v roce 2014 Německo (39), žádná z nich se však neumístila v TOP 20 žebříčku, neboť nejlepší Heidelberg UniversityUniversity of Munich se umístily shodně na 49. místě. S 21 institucemi v žebříčku následují Francie, Kanada a Itálie, za nimi pak Austrálie a Japonsko s 19 institucemi. Alespoň jednu univerzitu v TOP 100 má přitom 16 zemí, v TOP 500 je v roce 2014 zastoupeno 42 zemí.

Nadále v žebříčku ARWU roste počet čínských vysokoškolských institucí. V roce 2014 má Čína mezi pěti stovkami vysokých škol dokonce již 44 institucí (42 institucí v roce 2013 a například 34 institucí v roce 2010. Zvyšuje se sice také počet jejích institucí v TOP 200 žebříčku (9 v roce 2014, 7 v roce 2013 a například pouze 4 v roce 2010), ale zatím žádná čínská vysoká škola nebyla v žebříčku ARWU zařazena mezi stovku nejlepších.

Jedinou českou vysokou školou, která se již od roku 2003 pravidelně objevuje v první pětistovce žebříčku ARWU, je Univerzita Karlova v Praze. V roce 2014 se stejně jako vždy od roku 2005 umístila ve skupině 201-300 (hůře dopadla pouze na počátku – v letech 2003 a 2004 – a to ve čtvrté stovce), což znamená, že podle ARWU patří nadále přibližně mezi 2 procenta nejlepších vysokých škol na světě.

Na webové stránce ARWU je možné snadno dohledat také pořadí prvních dvou stovek vysokých škol v pěti širokých oblastech vědy: Natural Sciences and Mathematics (SCI); Engineering/Technology and Computer Sciences (ENG); Life and Agriculture Sciences (LIFE); Clinical Medicine and Pharmacy (MED); Social Sciences (SOC). Následující tabulka ukazuje počet umístění vysokých škol prvních dvaceti zemí v každé z těchto pěti oblastí.

Dále je uvedeno také pořadí v pěti vybraných vědních oborech: Mathematics, Physics, Chemistry, Computer Science a Economics/Business. Univerzita Karlova v Praze, jejíž výsledky v žebříčku ARWU zároveň představují výsledky celé České republiky, se sice neumístila mezi nejlepšími v některé z širokých oblastí vědy, ale dostala se mezi dvoustovku vysokých škol ve dvou z vybraných vědních oborů: matematice a fyzice.

Zpracovali Aleš Bartušek a Jan Koucký

.

 

Academic Ranking of World Universities 2014. ARWU 2014 Press Release, 15. 8. 2014

Geoff Maslen: US tops Shanghai university rankings, China on rise. University World News, 15 August 2014, Issue 330

Jan Koucký a Aleš Bartušek: Žebříčky jako ukazatele kvality vysokých škol? Česká pozice, 17. 08. 2012

Sezóna vysokoškolských žebříčků zahájena. Vysoké školství ve světě, 3. červen 2014

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Celý svět, Kvalita, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s