Francouzské reformy pokračují

Přeměny francouzského vysokého školství, které provádí od svého zvolení v roce 2012 prezident François Hollande, pokračují i po nedávné změně v řízení resortu (Změny ve vedení francouzského školství). Do letošního července se měla podle rok starého zákona (Loi ERS, podrobněji jsme o něm pojednali v článku Nový francouzský zákon o vysokých školách a výzkumu) až na některé výjimky dokončit restrukturalizace francouzského vysokého školství. Hlavním cílem bylo vytvořit na regionálním principu 30 velkých institucionálních celků, s kterými bude ministerstvo jednat a uzavírat kontrakty. Jak koncem letošního ledna prohlásil prezident během návštěvy na Univerzitě ve Štrasburku, z vědeckého i z ekonomického hlediska je zapotřebí vybudovat velké a silné instituce a tak vytvořit předpoklady, aby se francouzské vysoké školství a výzkum staly opět mezinárodně konkurenceschopnými. Reformy francouzského vysokého školství a výzkumu však zároveň vyvolávají řadu protestů.

Redakce Vysoké školství ve světě

Pracovníci vysokých škol již delší dobu protestují proti reformám Geneviève Fiorasové, bývalé ministryně vysokého školství a výzkumu, která však jako státní tajemník i nadále odpovídá za tento sektor po jeho sloučení s Ministerstvem školství letos v dubnu (viz Změny ve vedení francouzského školství). Akademičtí pracovníci považují probíhající změny za příklad zasahování státu do činnosti vysokých škol, který není v západní Evropě obvyklý, kritizují, že zmenšují autonomii vysokých škol i možnost demokraticky ovlivňovat příliš složité hierarchické struktury, a domnívají se, že ve svém celku změny povedou k restriktivnímu a byrokratickému systému, který nebude odpovídat potřebám vysokých škol.

Petiční akce proti slučování škol zahájená v dubnu letošního roku získala více než 11 tisíc podpisů, to je asi 11 % všech vysokoškolských pracovníků. Jiní kritici se naopak domnívají, že reforma nejde dost daleko, že neřeší podstatné problémy. Dokonce se objevily hlasy, zda vůbec pouhých šest let po přijetí Sarkozyho zákona (Loi LRU z roku 2007) byl nový zákon zapotřebí z jiných než symbolických (rozuměj politických) důvodů.

Snahy o vytváření větších celků však nezávisí jen na okamžité politické situaci, projevují se již dlouhou dobu. Do značné míry jsou však přirozenou reakcí na vývoj francouzského vysokého školství po roce 1968. Tehdy přijímané zákony (např. Loi Ferry z roku 1968 či Loi Savary z roku 1984) měly za cíl demokratizaci řízení vysokých škol. V souvislosti s tím měnily strukturu vysokého školství, totiž výrazně zvýšily počet vysokoškolských institucí a nabízených studijních programů, a to nejen zakládáním nových vysokých škol, ale i rozdělením příliš velkých kolosů (tak například Pařížská univerzita byla rozdělena na desítku samostatných univerzit, Paris I – X, nebo Université de Bordeaux byla rozdělena na čtyři samostatné univerzity, do značné míry oborově specializované).

Dnešní restrukturalizace vysokých škol je však zdůvodňována především celkovým globálním vývojem, ambicemi vysokých škol dostat se mezi světovou špičku, mezinárodní soutěží a rostoucí konkurencí ve vědě a výzkumu a tedy i nutností co nejvíce využít potenciál vysokých škol a výzkumných institucí pro ekonomický růst. Dalším důvodem je nepochybně i snaha zjednodušit a zefektivnit řízení vysokého školství státem, a to zvláště po zavedení kontraktového financování vysokých škol po roce 1989.

Při přípravě nového zákona o vysokých školách a výzkumu (Loi ESR z roku 2013) tehdejší ministryně Geneviève Fiorasová prohlásila, že je třeba, aby partnerem ministerstva „byla vždy pouze jedna vedoucí instituce v regionu“. Ta má propojit ostatní a uzavírat se státem pětiletý kontrakt s podrobně definovanými cíli, jako jsou počty absolventů podle oborů, úspěšnost studia, pokrok v digitalizaci atd. „Dnes uzavíráme sto padesát kontraktů, ale ve Francii je místo jen pro třicet.“

Rovněž studie Světové banky z roku 2009 považovala fragmentaci francouzského vysokého školství a výzkumu za neblahou. Vede totiž k rozptylování lidských i finančních zdrojů a je tudíž jedním z důvodů nepříliš dobrého postavení francouzských vysokých škol ve světových žebříčcích (podle posledního žebříčku Times Higher Education se například mezi prvními 50 vysokými školami neumístila žádná z Francie, mezi prvními 100 pak jen dvě – Université Paris-Sud a prestižní École Polytechnique). Fragmentace také způsobuje nedostatek financí pro jednotlivé instituce nebo nedostatečné odstraňování selekce a sociálních nerovností v přístupu k vysokoškolskému (univerzitnímu) vzdělání.

První snahy o spolupráci a koncentraci veřejně financovaných institucí se objevily v roce 1991, kdy bylo umožněno vytvářet společné univerzitní klastry a areály (pôles universitaires européens). Do roku 2006 jich vzniklo jedenáct; většinou byly později transformovány na nový typ rozšířeného společenství, PRES (pôles de recherche et d’enseignement supérieur). Tento typ již zahrnoval vysoké školy i výzkumné instituce, veřejné i soukromé, a zahrnoval různé právní formy užší i volnější spolupráce. Přinesl jej nový zákon o programu výzkumu z roku 2006 a do roku 2013 se postupně vytvořilo 27 společenství PRES. Na ně se také přednostně zaměřovaly všechny vládní programy na podporu vysokých škol a výzkumu, jako jsou Opération Campus od roku 2008 a Initiatives d’excellence (IDEX) od roku 2010 (blíže viz Reforma výzkumu a vysokého školství ve Francii má zvýšit jejich dopad na ekonomiku).

Po nástupu nového prezidenta a socialistické vlády v roce 2012 a schválení nového zákona (Loi ERS z roku 2013) došlo k prozatím poslední změně. PRES, zřizované v období vlády prezidenta Nicolase Sarkozyho, byly kritizované zejména pro nedostatek demokratičnosti při jejich vytváření i řízení. Proto byly zrušeny, respektive převedeny na jednu z nových forem společenství. Podle závěrečné zprávy rozsáhlého celostátního konzultačního procesu (Assises de l’Enseignement Supérieur et de la Recherche), který předcházel vypracování zákona, se cílem stalo „transformovat PRES ve velké demokratické univerzity s volenými orgány (správní rada, akademická rada, vědecká rada, rada pro studium a univerzitní život), začlenit do nich podle potřeby další specializované instituce sdílející společné cíle i prostředky na principu subsidiarity jednotlivých složek a umožnit rozvoj velkých univerzit cestou sloučení, federace nebo konfederace. Tyto velké univerzity budou uzavírat kontrakty se státem, který v tomto rámci stanoví jejich maximální využití. Zrušeny budou ty instituce, které odporují tomuto celkovému právnímu rámci.“

Pro vytvoření nových velkých celků zákon dává na výběr tři možnosti. První z nich je zřízení nové instituce sloučením existujících (fusion). Druhou je společenství existujících institucí, ale se společným řízením a využíváním zdrojů a s voleným prezidentem v čele (communauté). Třetí formou je volnější sdružení institucí na základě dohod o spolupráci a společných projektech (association). Lhůta k vytvoření větších celků byla jeden rok od platnosti zákona, tedy do letošního července, jen v několika málo případech byla delší.

Vytváření velkých celků tedy již do značné míry proběhlo. Například v Bordeaux byla znovu vytvořena společná instituce, Université de Bordeaux s téměř 45 tisíci studenty, sloučením tří ze čtyř samostatných univerzit (Bordeaux I, Segalen Bordeaux II et Montesquieu Bordeaux IV). Stala se tak třetí největší vysokou školou ve Francii (a podle žebříčku šanghajské univerzity Jiao Tong je na 208. místě). Podle jejího rektora je výsledkem sloučení větší pocit solidarity a zvýšená transparentnost. Avšak zástupci jedné ze sloučených univerzit, Montesquieu Bordeaux IV, se obávají, že jí ostatní dvě budou dominovat a že zvýšená centralizace jen zpomalí rozhodovací procesy.

V Bordeaux však byl vytvořen ještě další celek na vyšší úrovni, Akvitánské společenství (Communauté d’Universités et d’Etablissements d’Aquitaine). Tvoří jej již zmíněná nová univerzita se zbývající samostatnou univerzitou v Bordeaux (Montaigne Bourdeaux III), s technikou (Institut polytechnique de Bordeaux), zemědělskou školou (Bordeaux Sciences Agro) a školou politických věd (Sciences Po Bordeaux).

Příští rok díky sloučení devatenácti vysokých škol a výzkumných ústavů s náklady 6,5 miliardy € vznikne Université Paris-Saclay. Jak řekl Dominique Vernay, předseda nadace pro její zřízení, nová univerzita se bude chtít dostat mezi prvních deset vysokých škol na světě podle šanghajského žebříčku, nejbližším cílem je být nejlepší univerzitou kontinentální Evropy. Université Paris-Saclay je první institucí, která bude nově zřízena podle zákona jako Společenství vysokých škol a zařízení (CUE – Communauté d’universités et établissements). Jednotlivé instituce si zachovají svou identitu, ale pověří společenství, aby koordinovalo jejich poslání a homogenizovalo celkovou nabídku. Přenesou na ně také určité kompetence, jako je udělování diplomů. Například doktorská studia budou z 80 % sdílena a bez ohledu na studijní obor budou mít jednotnou úroveň; magisterské programy budou většinou zachovány na jednotlivých institucích, které je dnes nabízejí, ale budou se postupně navzájem přizpůsobovat (třetina do roku 2016 a do roku 2022 všechny).

Dalším příkladem je vytvoření společenství Centre-Limousin-Poitou-Charentes z pěti univerzit uvedených regionů (které mají být mimochodem také sloučeny v rámci francouzské reformy regionální správy). Jednotlivé univerzity si ovšem zachovají svou územní identitu a budou schopny přispívat k evropskému a světovému výzkumu.

Prozatím existuje jen jeden případ volného sdružení, a to Université de Strasbourg a alsaské Université de Haute-Alsace Mulhouse-Colmar. Obě univerzity jsou od sebe vzdáleny asi 100 km. Vedoucí úlohu v tomto sdružení, které zahrnuje i dvě techniky, školu architektury a Národní knihovnu, má Štrasburkská univerzita, ale složení nového řídícího výboru zaručí, že v něm budou odpovídajícím způsobem zastoupeny názory všech jednotlivých institucí.

Proces slučování a spojování probíhá za kritiky a protestů v celé zemi. Například studenti Université Paris VIII (Vincennes à Saint-Denis) stávkovali proti sloučení s Université Paris Ouest (Nanterre La Défence), protože se obávali, že to povede k rušení fakult, zmenšení práv studentů a snížení společného rozpočtu. Claudine Kahanová, jedna z vedoucích vysokoškolských odborů Snesup, považuje prováděnou restrukturalizaci za katastrofu a doporučuje, aby existovala jen jediná možnost, a to vytvářet společenství (communauté). Opoziční pravicová strana UMP (Union pour un mouvement populaire) vytýká vládě, že zavádí reformy, aniž by je dostatečně konzultovala s vedením vysokých škol (totéž vytýkali dříve socialisté právě Sarkozyho vládě).

Podle francouzské Konference rektorů (Conférence des présidents d’université) připravované slučování regionů vůbec nebere v úvahu vývoj vysokých škol a výzkumu, je tedy třeba, aby se francouzská regionální reforma sladila s již rozjetou restrukturalizací vysokého školství.

 

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Conférence des présidents d´université: Réforme territoriale et universités: la CPU pour une mise en cohérence. 23 mai 2014

Andrew Cotterill and Anjana Selvanathan: Crunch time for French universities. University World News, 11 April 2014, Issue 328

Jane Marshall: Hollande pledges €2 billion for excellence initiatives. University World News, 12 February 2014, Issue 307

Allocution du président de la République lors de son arrivée à l’Institut de Science et d’Ingénierie Supramoléculaires (ISIS). Strasbourg – Jeudi 30 janvier 2014

Dominique Vernay (Paris-Saclay): Les établissements vont signer un pacte irréversible. Propos recueillis par Céline Authemayou, publié le 08. 01. 2014

Marie-Estelle Pech, « Les facs françaises mal notées par la Banque mondiale », sur http://www.lefigaro.fr,‎ 15 juillet 2009

Změny ve vedení francouzského školství. Vysoké školství ve světě, 10. duben 2014

Nový francouzský zákon o vysokých školách a výzkumu. Vysoké školství ve světě, 8. únor 2013

Reforma výzkumu a vysokého školství ve Francii má zvýšit jejich dopad na ekonomiku. Vysoké školství ve světě, 3. prosinec 2012

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Francie, Utváření VŠ, Výhled VŠ, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s