OECD hodnotí vysoké školství, výzkum a inovace ve Francii

Francouzská vláda věnuje dlouhodobě – za prezidenta Nicolase Sarkozyho i za prezidenta Françoise Hollanda – pozornost vysokému školství a výzkumu (z řady příspěvků Vysokého školství ve světě viz zejména Nový francouzský zákon o vysokých školách a výzkumu). Během úsporných opatření před dvěma lety nebyl rozpočet na výzkum krácen, a také letos v lednu François Holland prohlásil, že jej ochrání, přestože vláda musí v příštích třech letech ušetřit nejméně 50 miliard €. Naopak prezident slíbil, že zahájí novou etapu budování sítě tzv. center excelence, která sdružují veřejné univerzity, grand écoles a veřejné i soukromé výzkumné organizace. Cílem je nejen vytvořit špičková centra výzkumu světové úrovně, ale využít zároveň co nejvíce kapacitu vysokých škol a zvýšit jejich zapojení do veřejného výzkumu, v němž ve Francii stále dominuje stát.

Letos v červnu vyšla zpráva OECD (Examens de l’OCDE des politiques d’innovation: France), která nejprve analyzuje utváření a řízení francouzského výzkumu a poté výhledy na úspěch jeho dlouhodobého programu rozvoje (Programme d’investissements d’avenir – PIA, 2010–2020), jehož jednou částí je právě program vytváření center excelence (Initiatives d’excellence – IDEX). Přestože zpráva OECD byla publikována až na konci června, francouzská vláda již stačila jmenovat komisi na vysoké úrovni, aby analyzovala francouzskou inovační politiku a navrhla potřebné úpravy.

Redakce Vysoké školství ve světě

Nová zpráva OECD o inovační politice Francie vyšla v řadě OECD Reviews of Innovation Policy, kterou vydává Directorate for Science, Technology and Industry OECD. Například letos v této řadě již vyšly zprávy o Chorvatsku, Kolumbii a Nizozemsku, loni o Švédsku, dílčí specializovaná zpráva o Mexiku (Knowledge-based Start-ups in Mexico) a regionální zpráva o jihovýchodní Asii.

Téměř třísetstránková zpráva (která však zatím vyšla jen ve francouzském znění) nejprve podrobně zkoumá základní rysy francouzského systému výzkumu a inovací (Systèm français de recherche et d’innovation – SFRI), který se utvářel od 50. do 70. let minulého století. Tento systém má několik charakteristických rysů.

Za prvé v něm má klíčovou úlohu stát, v roce 2010 jej financoval z 37 %, a započítáme-li i úlevy na daních (Crédit d’impôt recherche – CIR), pak téměř z poloviny, zatímco v Německu či Spojeném království jen z asi 30 %.

Za druhé vysoké školy hrají ve výzkumu hrazeném z veřejných prostředků poměrně menší roli ve srovnání s veřejnými výzkumnými organizacemi, jako jsou CNRS (Centre national de la recherche scientifique), CEA (Commissariat à l’énergie atomique et aux énergies alternatives), CNES (Centre national d’études spatiales) nebo INRIA (Institut national de recherche en informatique et en automatique), které samy řídí a financují výzkum podle cílů definovaných společně se státem.

A za třetí to je „těsná blízkost státu a velkých podniků, které realizují velkou část výzkumu a vývoje, a to jak ve strategii (podniky jsou zapojeny do veřejných projektů), tak ve financování (veřejné zakázky a pomoc státu)“. Největší část podpory státu, která představuje skutečně „značné sumy“, šla na jedné straně do velkých podniků a na straně druhé do nastartování nejmenších podniků; středně velké podniky nedostaly prakticky nic.

Celkové prostředí, ve kterém francouzský centrálně řízený administrativní systém plnil svou funkci poměrně dobře, se v posledních letech postupně výrazně změnilo. Dnes je třeba větší flexibilita ve změně cílů a rychlá schopnost realokovat prostředky podle vědeckých a technických možností a požadavků, protože svět se stal rozmanitějším a propojenějším. Změnily se i velké kolektivní úkoly, které se stát snažil řešit, jako byla například v období studené války jeho obrana, a vznikly nové, jako je životní prostředí a stárnutí populace. Je také zapotřebí otevřenější přístup a rozmanitější spektrum řešitelů výzkumu včetně malých a středních podniků a vysokých škol, které byly dříve spíše vyloučeny. Rovněž je nutné se opírat o mnohem rozmanitější znalosti ze všech vědeckých a technických oborů, výzkum musí být multidisciplinární, spolupracují laboratoře a podniky mnoha různých oborů a mezinárodní spolupráce se stává přirozeným pracovním postupem. Systém musí být flexibilní, konkurenceschopný i kooperující, otevřený vůči společnosti i trhu, podnikatelský, internacionalizovaný a strategicky řízený, leč flexibilně realizovaný.

V posledních dvaceti letech Francie provedla řadu reforem. Nejnověji to byly zákon z roku 2007 o odpovědnosti a autonomii vysokých škol (Loi n° 2007-1199 du 10 août 2007 relative aux libertés et responsabilités des universités, přezdívaný loi LRU nebo podle tehdejší ministryně loi Pécresse), národní strategie výzkumu a inovací z roku 2009 (Stratégie nationale de recherche et d’innovation) a investiční program PIA (Programme d’investissements d’avenir), podle něhož se v roce 2010 alokovalo asi 20 miliard € na výzkum a inovace, transfery do praxe a podporu podnikání, většinou grantovým způsobem. Systém SFRI byl sice těmito reformami významně transformován, ale změny byly přesto neúplné, takže dnešní stav je hybridem obou modelů, starého administrativního a nového otevřeného, a je podle OECD „v mnoha ohledech nevyhovující – tření a segmentace snižují jeho celkovou efektivitu“. Přestože je francouzský výzkum internacionalizován, Francie není „dostatečně atraktivní pro pracovníky ze zahraničí, protože podmínky práce a podnikání (například zdanění) jsou komplikované a systém výzkumu není ani transparentní, ani otevřený“. Vysoké školy také nestačily připravovat dostatečné množství odborníků, které inovativní ekonomika vyžaduje. Protože výzkum z veřejných prostředků byl plánován veřejnými výzkumnými organizacemi, zůstala komercionalizace jeho výsledků příliš komplikovaná, a přestože se způsob financování měnil, z 90 % zůstává institucionální, což „v některých organizacích omezuje schopnost státu výzkum řídit“.

Zpráva OECD definovala dva strategické problémy, před kterými SFRI stojí: co udělat, aby se francouzská ekonomika stala více konkurenceschopnou, a jak získat a alokovat prostředky nezbytné pro řešení velkých společenských a environmentálních problémů. Francie má sice vysoce kvalifikovanou elitu, ale ta je příliš malá a připravuje méně doktorandů než země, které ve výzkumu a inovacích tvoří světovou špičku. Ve vědecké produkci je sice Francie před Itálií a Španělskem, ale až za Německem a Spojeným královstvím.

Mezi silné stránky Francie patří špičkoví inovativní a široce kvalifikovaní (multi-skilled) průmysloví inženýři, značný počet výzkumných pracovníků mezinárodně uznávaných pro svou kvalitu, i když celkově je úroveň základního výzkumu jen průměrná, a špičkové veřejné výzkumné organizace ve zdravotnictví a ICT. Mezi slabé stránky patří špatné vzdělávací výsledky velkých skupin obyvatelstva, nízký podíl Ph.D., segmentovaný veřejný výzkum, jehož některé části jsou strnulé, nejsou ovlivňovány zpětným hodnocením kvality a nereagují příliš na potřeby společnosti a ekonomiky, a veřejné výzkumné organizace, které spojují role plánování, financování, realizování a hodnocení výzkumu, zatímco vysoké školy jsou do tohoto procesu zapojeny jen okrajově.

Veřejný výzkum je většinou koncentrován do velkých organizací, z nichž největší je CNRS. Několik velkých výzkumných univerzit, které se v poslední době objevily, je ve výzkumu slabších než výzkumné ústavy a než srovnatelné instituce v zahraničí. Většina jejich výzkumu se provádí ve společných pracovištích s veřejným výzkumem, což vede ke složitým pracovním vztahům a postupům. OECD proto navrhuje „zjednodušit tento neohrabaný systém řízení tím, že společná výzkumná pracoviště budou řízena jen vysokými školami“.

Projektové financování, které je ve Francii tradičně jen velmi omezené, se má podle zprávy OECD rozšířit, protože je vynikajícím nástrojem pro podporu excelence. Také je potřeba zvýšit počet tematických výběrových řízení, aby výzkum mohl efektivně odrážet národní priority. Hodnocení veřejného výzkumu se musí provádět pravidelně a efektivněji a rozšířit i na pracovníky na vysokých školách. O transferu znalostí mezi veřejným výzkumem a podniky zpráva konstatovala, že navzdory úsilí posledních 15 let „jsou výsledky jen skrovné“. Mezi překážky patří především to, že veřejný výzkum nemotivuje své pracovníky, aby o transfer poznatků usilovali a aby volili taková témata výzkumu, která mají společenský a ekonomický kaskádový efekt. Vysoké školy i organizace veřejného výzkumu se podle zprávy OECD mají motivovat k tomu, aby vedly své pracovníky ke snaze výsledky komercionalizovat. Zpráva velmi pozitivně hodnotila daňové úlevy poskytované ve Francii podnikům na jejich výzkum, které patří „k nejvelkorysejším na světě“, což „má pozitivní dopad na francouzský podnikový výzkum a vývoj“ a pomáhá těmto podnikům v krizových časech „lépe přežívat než těm, které výzkum nemají“.

Program inovací PIA (Programme d’investissements d’avenir) založený v roce 2009 zahrnuje desetileté období 2010–2020. Jeho cílem je připravit Francii na velké problémy konkurence, životního prostředí a zdraví a zvýšit její růstový potenciál tím, že bude investovat až 35 miliard € do vysokého školství, do výzkumu ve velkých průmyslových i malých a středních podniků, do udržitelného rozvoje a digitalizace. Rozpočet zahrnuje centra excelence (12 miliard €), zdraví a biotechnologie (2,45 miliardy €), komercionalizaci výsledků výzkumu (3,5 miliardy €), energie a udržitelný rozvoj (3,15 miliardy €), zaměstnanost a rovné příležitosti (1,1 miliardy €), urbanismus a bydlení (1,5 miliardy €), digitální průmysl (4,5 miliardy €) a podporu podniků (3,1 miliardy €).

Zpráva OECD však varovala, že ačkoli má PIA „jasný směr a všechny potřebné zdroje, úspěch programu není zdaleka zaručen“. Musí překonat problémy plynoucí z komplikovanosti svého mechanismu i postavení vůči ostatním částem SFRI. Není totiž vždy zcela jasné, jak jsou nové programy a jejich organizační složky koordinovány a některé se zřetelně překrývají. Aby měl program inovací skutečně co nejvýraznější dopad, musí pokračovat reformy autonomie univerzit.

Jestliže program splní své cíle, pak by v roce 2020 převážilo projektové financování výzkumu a vysokého školství nad institucionálním, projekty budou vybírány v otevřené soutěži a institucionální financování bude omezeno na několik málo vynikajících institucí. Francie by si tím měla zlepšit své postavení v globálních žebříčcích a stát se atraktivnější pro kvalitní zahraniční pracovníky. Existovat bude kolem 5 až 10 velkých výzkumných univerzit světové úrovně, které budou odpovídat nejvyššímu mezinárodnímu standardu, ostatní vysoké školy se zaměří především na kvalitní vzdělávání podle potřeb země, na výzkum v několika vybraných oblastech a na rozvíjení těsné spolupráce s jinými organizacemi v rámci celostátní či regionální struktury země. Případný neúspěch programu a zastavení zahájených reforem by „znamenalo, že Francie v nejlepším případě zůstane ve výzkumu a inovacích na průměru“.

Po zveřejnění zprávy OECD oznámili tři členové vlády – Benoît Hammond, ministr školství, vysokého školství a výzkumu, Arnaud Montebourg, ministr hospodářství, hospodářské obnovy a digitální ekonomiky a Geneviève Fiorasová, státní sekretářka pro vysoké školství a výzkum – ustavení Komise pro evaluaci inovační politiky (Commission d’évaluation des politiques d’innovation). Komise bude mít 20 členů a předsedat jí bude ekonom Jean Pisani-Ferry, dosud generální komisař ve strategickém plánovacím útvaru ministerského předsedy (Commissariat Général à la Stratégie et à la Prospective).

Komise dostala čtyři hlavní úkoly:

  • Zhodnotit různé složky a dimenze hodnocení inovací s ohledem na jejich ekonomické důsledky: růst, zaměstnanost atd.
  • Analyzovat celkový účinek inovací a zkoumat jejich konzistentnost a
  • Předložit návrhy na zvýšení efektivnosti opatření veřejné politiky.
  • Šetřením ve Francii i zahraničí identifikovat příklady dobré inovační praxe v jednotlivých regionech země i v jiných zemích.

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

OCDE, Direction de la science, de la technologie et de l’industrie: Examens de l’OCDE des politiques d’innovation: France. OECD, Paris 2014, version preliminaire

Jane Marshall: Hollande pledges €2 billion for excellence initiatives. University World News 12 February 2014, Issue 307

Jane Marshall: Research and innovation system could do better – OECD. University World News 04 July 2014, Issue 327

Allocution du président de la République lors de son arrivée à l’Institut de Science et d’Ingénierie Supramoléculaires (ISIS). Strasbourg – Jeudi 30 janvier 2014

Nový francouzský zákon o vysokých školách a výzkumu. Vysoké školství ve světě, 8. únor 2013

Reforma výzkumu a vysokého školství ve Francii má zvýšit jejich dopad na ekonomiku. Vysoké školství ve světě, 3. prosinec 2012

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Francie, Utváření VŠ, Výzkum, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s