Výhledy lékařského výzkumu ve Švédsku


Vzájemnou závislost a propojenost vysokých škol a jejich výzkumu, zájmů podniků i úlohy státu v globalizovaném světě docela dobře ukazuje nejnovější vývoj ve švédském lékařském výzkumu. Oznámení o připravované fúzi dvou velkých nadnárodních farmaceutických koncernů Pfizer a AstraZeneca, která by Švédsko mohla ztrátou velkého počtu pracovních míst vážně poškodit, vyvolalo ostré reakce na nejvyšší politické úrovni a současně se stalo dalším silným argumentem pro cílenou intervenci státu.

Redakce Vysoké školství ve světě

Oznámení o tom, že světový farmaceutický koncern Pfizer postupně nabídl až 106 mld. $ za převzetí společnosti AstraZeneca, významné anglo-švédské firmy, vyvolalo okamžitě ostré oficiální reakce. Švédský premiér Fredrik Reinfeldt ve svém prohlášení (Pfizer didn’t live up to its promises’: Reinfeldt) uvedl, že když v roce 2003 převzal Pfizer švédskou firmu Pharmacia, znamenalo to pro Švédsko ztrátu 3 500 pracovních míst, snížení z původních 4 000 míst na 500, a to i přes záruku, že se jejich počet nezmění.

Tři švédští ministři financí, školství a podnikání (Anders Borg, Minister for Finance, Jan Björklund, Minister for Education and Deputy Prime Minister, Annie Lööf, Minister for Enterprise) zveřejnili 15. května 2014 ve Wall Street Journal společné stanovisko (The Swedish government is worried about the takeover bid for AstraZeneca), v němž konstatovali, že švédská vláda je znepokojena nabídkou Pfizera na převzetí firmy AstraZeneca. Její lékařský výzkum má pro Švédsko velký význam. Dnes má AstraZeneca ve Švédsku asi 5 900 zaměstnanců, z toho 2 000 ve výzkumu, asi čtvrtinu své celkové výzkumné kapacity. V Británii má 6 700 zaměstnanců, z toho 2 600 ve výzkumu. Produkce je z 30 % umístěna ve Švédsku, její podíl na celkovém farmaceutickém exportu ze Švédska je asi 70%. Ze všech švédských firem platí nejvyšší podnikovou daň.

Jak ministři uvedli, „švédská vláda se naučila posuzovat podniky podle toho, co dělají, a ne podle toho, co říkají. Naší hlavní obavou je, jak tento krok ovlivní výzkum i pracovní místa v Evropě. Záruky, které v tomto ohledu Pfizer poskytl, se nezdají být dostatečné.“ Ministři také zdůraznili, že Švédsko patří mezi země, které dávají na lékařský výzkum největší podíl prostředků ze státního rozpočtu (měřeno jako % HDP), že výzkum v oblasti věd o životě (life sciences) je svou povahou dlouhodobý a že vyžaduje podstatnou podporu z veřejných zdrojů. „Případné převzetí firmou Pfizer lze interpretovat jako rys kapitalismu zaměřeného na krátkodobý efekt, který – jak se domníváme – není v zájmu důležitého výzkumu v oblasti věd o životě ve Švédsku, Spojeném království ani kdekoli jinde.“

Jak ministři uvedli v závěru článku, pokus o převzetí společnosti AstraZeneca může vést i ke změně švédského stanoviska: „Dříve jsme se zdráhali zavést jakákoli regulační opatření EU, která by pro obchodní transakce požadovala test veřejného zájmu. Ale důvody proti zavedení takových opatření jsou mnohem slabší, když vezmeme v úvahu zkušenosti s transakcemi, které nejsou založeny na spolupráci, mezi něž patří právě tento případ, a důsledky, které by měly pro lékařský výzkum.“

Také devět švédských rektorů požádalo ve švédském deníku Dagens Nyheter vládu, aby intervenovala. Představitelé Nadace Knuta a Alice Wallenbergových, největší soukromé nadace podporující švédský výzkum, konstatovali, že ačkoli švédský lékařský výzkum rozšířil svůj záběr, jeho mezinárodní dopad poklesl. „V reakci na nabídku koncernu Pfizer převzít AstraZenecu a důsledky, které to bude mít pro švédský lékařský výzkum, připojujeme se k velké řadě švédských výzkumných ústavů, které vyjádřily obavy z dalšího vývoje.“

Na začátku června pak následovaly konkrétní kroky na podporu vzdělávání a výzkumu v lékařských a také inženýrských oborech. A na tiskové konferenci v Södertälje (Sweden invests in research in Södertälje) ministr školství a místopředseda vlády Jan Björklund společně s představiteli firem AstraZeneca a Scania (významný výrobce nákladních automobilů a autobusů) oznámil, že v příštích 10 letech zřídí stockholmská technika (KTH – Kungliga Tekniska Högskolan) ve spolupráci s oběma podniky dalších 1 200 studijních míst ve svém areálu v Södertälje. Bude to stát na 180 mil. €, které poskytne napůl stát a obě firmy, které tam mají své sídlo. Jak Björklund prohlásil, „Švédsko zůstane průmyslovou zemí, průmysl znamená pro švédskou ekonomiku ještě více než kdykoli předtím, zostřená globální konkurence přidala nový prvek. Chceme, aby švédský průmysl pocítil, že jej vláda podporuje.“

Následující den Nadace Knuta a Alice Wallenbergových zveřejnila plány „investovat dalších 190 mil. € do švédského lékařského výzkumu, aby opět získal vedoucí pozici ve světě“. Tato nová dotace na posílení švédského lékařského výzkumu ještě navyšuje již slíbených cca 670 mil. €, které nadace hodlá v dalších deseti letech investovat, aby posílila výzkum čtení genomu a lékařskou infrastrukturu včetně biobank a laboratoří na univerzitách v Göteborgu, Lundu a Umeå.

 

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

‘Pfizer didn’t live up to its promises’: Reinfeldt. European News, 08 May 2014

Anders Borg, Jan Björklund and Annie Lööf: The Swedish government is worried about the takeover bid for AstraZeneca. Wall Street Journal 16 May 2014

Anneli Hidalgo: Sweden invests in research in Södertälje. Nordic Life Science News, 3 June 2014

Jan Petter Myklebust: Government and foundation boosts for research. University World News, 06 June 2014, Issue 323

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Celý svět, Ekonomika & VŠ, Výzkum, Všechny články, Švédsko

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s