Nový žebříček vysokých škol U-Multirank

Dlouho očekáváné výsledky nového evropského multidimenzionálního hodnocení vysokých škol, o němž se mluví a píše již nejméně tři roky, s názvem U-Multirank, byly poprvé zveřejněny 13. května 2014 na tiskové konferenci v Bruselu. Následovala například prezentace na konferenci IREG-7 Conference: Employability and Academic Rankings – Reflections and Impacts v Londýně; právě v těchto dnech se o něm jedná na konferenci U-Multirank, a new global multidimensional ranking and profiling tool – building on results v rámci řeckého předsednictví Evropské unie v Aténách a přibližně za dva týdny bude předmětem diskusí na sympóziu The 6th Annual International Symposium on University Rankings and Quality Assurance 2014 v Bruselu.

U-Multirank v současné době hodnotí více než 850 vysokoškolských institucí ze 74 zemí podle 31 ukazatelů zařazených do pěti dimenzí: teaching and learning, research performance, international orientation, knowledge transfer, regional engagement. Neuvádí jedno celkové skóre vysoké školy, ale nechává volbu a důležitost ukazatelů na každém uživateli. Nejedná se tedy o klasický žebříček (jak ostatně také sami autoři opakovaně zdůrazňují), ale spíše o nástroj pro srovnávání vysokých škol, jehož cílem je transparentním způsobem ukázat velkou různorodost vysokoškolských institucí.

Redakce Vysoké školství ve světě

U-Multirank představuje nový přístup na poli světových žebříčků vysokých škol zejména tím, že je multidimenzionální, tedy zaměřený nikoliv převážně jednorozměrně (ve většině dosavadních světových žebříčků převládá důraz na vysokoškolský výzkum, protože jeho výsledky jsou na mezinárodní úrovni nejsnáze dosažitelné), ale naopak na široké spektrum aktivit a činností vysokoškolských institucí.

Finančně je projekt U-Multirank podporován z prostředků Evropské unie (konkrétně 2 miliony € v právě končící fázi projektu) a jeho realizace probíhá pod vedením konsorcia dvou významných evropských pracovišť orientovaných na vysokoškolské vzdělávání – německého Centre for Higher Education (CHE) a nizozemského Center for Higher Education Policy Studies (CHEPS) na University of Twente. Konsorcium dále úzce spolupracuje s partnerskými organizacemi, z nichž hlavními jsou: nizozemské pracoviště Centre for Science and Technology Studies (CWTS) na Leiden University, vydavatelství (a také správce významných světových databází) Elsevier, německá nadace Bertelsmann Foundation, německá softwarová společnost Folge 3 a britský internetový poskytovatel informací studentům Push.

U-Multirank je založen na metodologii, která reflektuje na jedné straně rozmanitost vysokoškolských institucí a zároveň různé rozměry jejich excelence na mezinárodní úrovni. Zdrojem komplexního souboru zveřejňovaných údajů jsou především informace poskytnuté vysokoškolskými institucemi samotnými, údaje z mezinárodních bibliografických a patentových databází a výsledky šetření realizovaného mezi více než 60 tisíci studenty z posuzovaných a hodnocených institucí.

Vedle výkonnosti ve výzkumné činnosti (research performance) posuzuje a hodnotí rovněž vzdělávací a výukovou činnost (teaching and learning), předávání znalostí (knowledge transfer), úroveň internacionalizace (international orientation) a regionální zapojení (regional engagement). To je celkem pět dimenzí, do kterých je zařazeno 31 ukazatelů, podle nichž U-Multirank vysokoškolské instituce posuzuje a srovnává.

Výsledkem procesu posouzení je hodnocení institucí v jednotlivých ukazatelích na škále v rozmezí od kategorie A-very good až po kategorii E-weak. Cílem hodnocení přitom není sestavovat pořadí nejlepších institucí na bázi jednoho celkového skóre, ale naopak uživatelům se doporučuje a umožnuje vytvářet vlastní individuální žebříčky reflektující jejich preference, potřeby a očekávání. Webová aplikace navíc poskytuje možnost srovnání s obdobnými (like with like) institucemi, které je možné podle nabízených kritérií filtrovat.

První výsledky hodnocení vysokých škol prostřednictvím U-Multirank například ukazují, že zatímco více než 95 % zařazených institucí dosahuje kategorie A v alespoň jednom ukazateli své činnosti, pouze 12 % institucí dosahuje kategorie A ve více než deseti ukazatelích (z celkového počtu 31 ukazatelů). Něco takového například nemůže ukázat žádný jiný dosavadní světový žebříček.

V současné době tedy U-Multirank zveřejňuje výsledky více než 850 institucí ze 74 zemí po celém světě. Většinu tvoří 478 institucí ze zemí Evropské unie včetně 14 českých vysokých škol (konkrétně 11 veřejných, 2 soukromé a 1 státní). Zároveň pokrývá kolem 5 tisíc studijních programů (na přibližně tisícovce fakult), neboť vedle srovnání na úrovni institucí je rovněž jeho cílem zaměřovat pozornost na jednotlivé obory, disciplíny a studijní programy. V roce 2014 poskytuje U-Multirank bližší pohled pouze na čtyři skupiny studijních programů (physics, electrical engineering, mechanical engineering a business studies). V roce 2015 by měly být nově přidány další tři skupiny (psychology, computer science a medicine). Celkový zamýšlený počet skupin oborů se nám však nepodařilo dohledat.

Do skupiny studijních programů physics (fyzika) je mezi 198 hodnocených institucí zařazeno i 5 českých vysokých škol (UK v Praze, ČVUT v Praze, MU v Brně, ZČU v Plzni a UP v Olomouci). Ve skupině studijních programů electrical engineering (elektrotechnika) je mezi 219 hodnocenými institucemi 6 českých vysokých škol (ČVUT v Praze, VUT v Brně, MENDELU v Brně, ZČU v Plzni, VŠPJ v Jihlavě a UO v Brně). Ve skupině studijních programů mechanical engineering (strojírenství) je mezi 223 hodnocenými institucemi 6 českých vysokých škol (ČVUT v Praze, VUT v Brně, MENDELU v Brně, ZČU v Plzni, UTB ve Zlíně a UO v Brně). Ve skupině studijních programů business studies (podnikatelství) je mezi 425 hodnocených institucí zařazeno 11 českých vysokých škol (ČVUT v Praze, VŠE v Praze, MU v Brně, MENDELU v Brně, VUT v Brně, ZČU v Plzni, UTB ve Zlíně, VŠPJ v Jihlavě, Unicorn College, VŠFS v Praze a UO v Brně).

Možností, jak sestavit vlastní žebříček, je samozřejmě mnoho. U-Multirank proto pro ilustraci zveřejňuje tři příklady takových žebříčků: pro oblast výzkumu (Research and Research Linkages Ranking), pro ekonomickou angažovanost (Economic Involvement Ranking) a pro podnikatelskou orientaci studijních programů (Business Studies Programmes Ranking).

Výsledky žebříčku Research and Research Linkages Ranking jsou podle předpokladů dosti podobné výsledkům tří hlavních světových žebříčků vysokých škol (ARWU, QSTHE). Vychází ze sedmi ukazatelů se stejnými vahami: průměrný počet citací vědeckých publikací vydaných v letech 2008–2011; absolutní počet vědeckých výstupů v databázi Web of Science; relativní počet vědeckých výstupů v databázi Web of Science (vzhledem k velikosti institucí měřené počtem studentů); podíl vědeckých výstupů, které ve srovnání s ostatními publikacemi ve stejném oboru a stejném roce patří mezi 10 % nejcitovanějších; podíl vědeckých publikací vzniklých ve spolupráci s podniky nebo se soukromým sektorem; podíl vědeckých publikací vzniklých ve spolupráci s alespoň jedním zahraničním autorem; podíl vědeckých publikací vzniklých ve spolupráci s alespoň jedním regionálním partnerem (vzdálenost do 50 km).

Nejúspěšnějšími vysokými školami podle žebříčku Research and Research Linkages Ranking jsou dánská University of Copenhagen, švýcarský ETH Zurich, finská University of Helsinki nebo britská Imperial College London. Mezi nejlepšími 50 se však neumístila žádná česká vysoká škola. První z českých vysokých škol je Univerzita Karlova v Praze na 235. místě.

Podle ukazatele průměrného počtu citací dosahují v hodnocení U-Multirank nejlepších výsledků americká University of California Santa Cruz, německá University of Siegen, americké instituce MIT, Princeton University, University of California Berkeley, Stanford University, University of Chicago, Caltech, Harvard University a britská London School of Hygiene and Tropical Medicine. Nejlepší českou vysokou školou podle ukazatele citovanosti je UK v Praze (474. místo), dále ČVUT v Praze (510. místo) a UP v Olomouci (520. místo).

Žebříček Economic Involvement Ranking hodnotí předávání znalostí a regionální zapojení vysokých škol prostřednictvím jedenácti ukazatelů opět se stejnými vahami: podíl vědeckých publikací vzniklých ve spolupráci se soukromými a podnikatelskými partnery; relativní výše příjmů (z výzkumné činnosti a přenosu znalostí) ze soukromých zdrojů vzhledem k počtu akademických pracovníků; absolutní počet schválených patentů v letech 2001–2010; podíl patentů vzniklých ve spolupráci se soukromými podniky; počet společností vzniklých na základě smlouvy o přenosu znalosti (spin-offs); podíl vědeckých publikací citovaných v alespoň jednom mezinárodním patentu (podle databáze PATSTAT); podíl příjmů plynoucí z dalšího profesního vzdělávání (kurzů); podíl absolventů bakalářských a magisterských studijních programů zaměstnaných ve svém prvním zaměstnání ve stejném regionu, kde sídlí škola; podíl studentů, kteří svoji praxi vykonávají ve stejném regionu, kde sídlí škola; podíl vědeckých publikací vzniklých ve spolupráci s alespoň jedním regionálním partnerem (vzdálenost do 50 km).

Nejúspěšnějšími vysokými školami podle žebříčku Economic Involvement Ranking jsou nizozemská Erasmus University Rotterdam, švýcarský ETH Zurich, britská University of Liverpool nebo japonská Osaka City University. V tomto žebříčku se mezi nejlepšími 50 vysokými školami umístilo ČVUT v Praze na 43. místě.

Podle ukazatele podílu vědeckých publikací vzniklých ve spolupráci se soukromými a podnikatelskými partnery dosahují nejlepších výsledků francouzské vysokoškolské instituce Telecom ParisTechParisTech, rakouská University of Applied Sciences Wiener Neustadt, švédské Lulea University of TechnologyChalmers University of Technology, německá University of Applied Sciences Osnabrück, japonské Yokohama National UniversityWaseda University, islandská Reykjavik University, ale také Západočeská univerzita v Plzni (dokonce na 7. místě). Navíc se mezi dvaceti nejlepšími institucemi podle tohoto ukazatele objevují ještě další dvě české vysoké školy – Univerzita obrany (na 13. místě) a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (na 19. místě).

Žebříček Business Studies Programmes Ranking hodnotí vzdělávací a výukovou činnost a mezinárodní orientaci prostřednictvím osmi ukazatelů se stejnými vahami: podíl absolventů magisterských studijních programů absolvujících ve standardní době studia; podíl akademických pracovníků s doktorským titulem; kompozitní ukazatel charakterizující zařazování praxí v rámci studia, podíl studentů účastnících se praxí a podíl vyučujících z praxe; hodnocení kvality vzdělávání na základě šetření mezi studenty; hodnocení kvality výuky na základě šetření spokojenosti mezi studenty; hodnocení zpětné vazby poskytované vyučujícími na základě šetření spokojenosti mezi studenty; kompozitní ukazatel charakterizující existenci společných mezinárodních programů, podíl zahraničních studentů a podíl zahraničních akademických pracovníků; hodnocení možností studia v zahraničí na základě šetření mezi studenty.

K nejlepším institucím podle tohoto žebříčku patří německé WHU School of Management, Zeppelin University, EBS University WiesbadenReutlingen University of Applied Sciences, americké American David Livingston University of FloridaDartmouth College, francouzské HEC ParisESSEC Business School Cergy, italská University of Trento a polská Academy of Business in Dąbrowa Górnicza. V první padesátce nejlepších se neumístila žádná česká vysoká škola; Vysoké učení technické v Brně však skončilo na 57. místě.

Profesor Frans van Vught z nizozemského CHEPS na University of Twente, jeden z iniciátorů a ideových otců vzniku U-Multirank, uvedl v rozhovoru pro světový internetový magazín o vysokém školství World University News, že cílem bylo pokusit se vytvořit něco, co je zjevně odlišné od stávajících světových žebříčků, které jsou často kritizovány zejména pro jejich jednostranné zaměření na výzkumné ukazatele vysokých škol. Frans van Vught v rozhovoru rovněž řekl, že U-Multirank je prvním žebříčkem, který vyzdvihuje nejrůznější typy vysokoškolských institucí od mezinárodně orientovaných výzkumných univerzit přes specializované odborné vysoké školy a univerzity aplikovaných věd až po regionálně orientované instituce. Tím zároveň odráží rozmanitost a mnohobarevnost vysokoškolských institucí v současném světě.

Již na první pohled však začínají být zřejmé některé slabiny hodnocení U-Multirank. Zatímco přístup k hodnocení je vnímám vesměs pozitivně, někteří odborníci tvrdí, že má před sebou ještě dlouhou cestu, než bude připraven naplňovat avizované cíle. Například známá kritička žebříčků vysokých škol, profesorka Ellen Hazelkorn z Dublin Institute of Technology, je citována v článku v The New York Times z 1. června 2014, když říká, že ukazatele, které U-Multirank používá, mají stejná omezení jako ukazatele kritizovaných tradičních žebříčků. Jako sporný vnímá například ukazatel podílu vědeckých publikací citovaných v alespoň jednom mezinárodním patentu, a to z důvodu značných odlišností v národních procesech udělování patentů.

Jako problematická se jeví rovněž vnitřní náplň či konstrukce ukazatelů u některých dimenzí. Například jde o dimenzi teaching and learning, která nevypovídá příliš o kvalitě vyučování a učení, ale o propadovosti a studijní neúspěšnosti. Navíc téměř třetina všech srovnávaných údajů v databázi (na úrovni pětistovky institucí ze zemí EU je to 31 %) chybí pro jejich nedostupnost nebo neaplikovatelnost. V dalších krocích by proto mělo být hodnocení podrobeno důkladnému rozboru s cílem ukázat, co přesně U-Multirank měří a o čem vlastně vypovídá.

Zpracovali Aleš Bartušek a Jan Koucký

.

 

Karen MacGregor: New global university ranking launched – U-Multirank. University World News, 19 May 2014, Issue 321

Aisha Labi: E.U. Seeking Better Clarity on Ratings. The New York Times, 1 June 2014

Sezóna vysokoškolských žebříčků zahájena. Vysoké školství ve světě, 3. červen 2014

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Celý svět, Kvalita, Utváření VŠ, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s