Nejlepší vysokoškolské systémy

Sdružení výzkumných univerzit U21 (The leading global network of research universities for the 21st century, Universitas 21) zveřejnilo 15. května 2014 v pořadí již třetí světový žebříček, který nesrovnává jednotlivé vysoké školy, ale celé vysokoškolské systémy (U21 Ranking of National Higher Education Systems). Jeho cílem je upozornit na význam, který má pro vysoké školy vytváření silného národního prostředí, umožňující efektivně přispívat k ekonomickému, sociálnímu a kulturnímu rozvoji země, poskytovat vysoce kvalitní vzdělávání a pomáhat vysokým školám také v soutěži o potenciální zahraniční studenty. Žebříček U21 byl poprvé zveřejněn v roce 2012 jako reakce na diskuse o potřebě přesunout pozornost od žebříčků nejlepších světových vysokých škol také k celým vysokoškolským systémům. Přes některé změny v metodologii se jeho výsledky příliš neliší od vydání žebříčku z let 20122013. Česká republika se ve srovnání s rokem 2013 posunula v celkovém hodnocení o jednu pozici níže a umístila se stejně jako v roce 2012 na 26. místě.

Redakce Vysoké školství ve světě

Žebříček vysokoškolských systémů U21 sestavuje tým pracovníků australského Institutu aplikovaného ekonomického a sociálního výzkumu na University of Melbourne. Tým vede profesor Ross Williams, který již dříve sestavoval oficiální žebříčky australských univerzit. Celkový koncept žebříčků U21 popsal společně se svými kolegy v článku o faktorech, které ovlivňují kvalitu vysokoškolských systémů (The determinants of quality national higher education systems). Při letošním zveřejnění žebříčku poznamenal, že má-li být země v globalizovaném světě ekonomicky konkurenceschopná, je pro ni silné vysoké školství naprosto nezbytné.

Od roku 2012 hodnotí žebříček U21 vysokoškolské systémy podle více než dvou desítek ukazatelů zařazených do čtyř dimenzí: resources (zdroje: veřejné a soukromé výdaje na vysokoškolské vzdělávání a výzkum), environment (prostředí: vládní politika a regulace, kvalita poskytovaných informací, podíl žen mezi učiteli a studenty), connectivity (otevřenost: mezinárodní spolupráce a zahraniční studenti, otevřený přístup k informacím a dokumentům) a nejdůležitější output (výsledky: umístění jednotlivých vysokých škol dané země v mezinárodních žebříčcích, počty vědeckých článků a jejich citací, absolventi a jejich zaměstnatelnost na trhu práce).

Ukazatele zařazené do každé z těchto dimenzí mají různou váhu. Pro lepší představu například ukazatel zaměstnatelnosti porovnává míry nezaměstnanosti mezi vysokoškolsky a středoškolsky vzdělanou populací ve věku 25–64 let, přičemž zdrojem údajů pro tento ukazatel jsou databáze OECD EaG, ILOUNESCO Institute for Statistics. Jeho celková váha mezi všemi ukazateli přitom činí 3,3 %.

Nejúspěšnější zemi v každé ze čtyř dimenzí (a následně i v celkovém žebříčku) je přiřazeno skóre 100 a pozice ostatních zemí jsou vyjádřeny jako procenta z nejvyššího skóre. To ovšem znamená, že skóre má vždy relativní povahu vůči nejlepšímu výsledku a tedy absolutní zlepšení hodnoty ukazatele vysokého školství některé země se nemusí nutně projevit ve vyšším skóre, neboť záleží také na dynamice vývoje ostatních vysokoškolských systémů.

Počet srovnávaných ukazatelů se od vzniku žebříčku stále vyvíjí. V letošním roce je do žebříčku zahrnuto 24 ukazatelů vysokoškolských systémů v 50 zemích světa, ale v roce 2012 bylo srovnáváno jen 20 ukazatelů a v roce 2013 jich bylo 22. K prvnímu rozšíření došlo v rámci dimenze connectivity, když byly v roce 2013 nově zařazeny ukazatel průměrného počtu volně přístupných souborů na webových stránkách vysokoškolských institucí a ukazatel průměrného počtu odkazů na vysokoškolské instituce z externích webových stránek. V obou případech je zdrojem údajů španělská výzkumná skupina Cybermetrics Lab, která zároveň zpracovává žebříček Webometrics Ranking of World Universities.

K rozšíření počtu ukazatelů v žebříčku U21 v roce 2014 přispěly další dva nové ukazatele zařazené do dimenze connectivity. První z nich je převzat z ročenky konkurenceschopnosti švýcarského IMD (IMD World Development Centre) a je výsledkem šetření mezi více než 4 tisíci představiteli především podnikatelů, ale i států a dalších veřejných institucí v 60 zemích světa (World Competitiveness Yearbook). Vypovídá o úrovni transferu znalostí (knowledge transfer) mezi vysokými školami a podnikatelským sektorem. Druhý ukazatel vypovídá o podílu publikací vysokoškolských institucí, které vznikly ve spolupráci s podnikovým výzkumem. V tomto případě se jedná o údaje za roky 2008–2010, jejichž zdrojem je práce profesora Roberta TijssenaLeiden University.

Vyvíjejí se však také váhy každé ze čtyř dimenzí. Dimenzí, jejíž váha se postupně s přibývajícím počtem ukazatelů zvyšuje, je právě dimenze connectivity (z pouhých 10 % celkového skóre v roce 2012 na 15 % v roce 2013 a dokonce na 20 % v roce 2014). Naopak váha dimenzí resourcesenvironmnet se z původních 25 % v roce 2012 snížila shodně na 20 % v roce 2014. Stejnou vysokou váhu ve všech třech vydáních žebříčku má pouze dimenze output (40 %).

Podle výsledků celkového hodnocení patří v roce 2014 mezi 10 nejlepších vysokoškolských systémů na světě téměř stejná sestava zemí jako ve dvou předchozích letech (viz tabulka). Ve srovnání s rokem 2013 došlo v první desítce pouze k několika změnám pořadí. O tři pozice se meziročně zhoršilo Švýcarsko, přestože jeho skóre zůstalo přibližně stejné, o jednu pozici se zhoršily Austrálie a Singapur. Naopak o dvě pozice si polepšilo Spojené království a Dánsko a shodně o jednu pozici Kanada a Finsko. Největšími změnami v žebříčku mezi roky 2013 a 2014 jsou zlepšení Číny o sedm pozic (ze 42. na 35. místo), zlepšení Maďarska o pět pozic (z 34. na 29. místo) a zhoršení Ukrajiny o sedm pozic (z 35. na 42. místo).

Žebříček U21 v roce 2014, stejně jako v předchozích letech, zveřejňuje pořadí 50 nejúspěšnějších zemí dle celkového hodnocení a rovněž zvlášť ve čtyřech definovaných dimenzích. Do žebříčku zařazená padesátka zemí je však vybrána z celosvětové databáze dvou stovek zemí. Znamená to, že vlastně všechny země v žebříčku – i ty, které se umístily v jeho spodní části – jsou vysoko nad celosvětovým průměrem a představují nejkvalitnější čtvrtinu vysokoškolských systémů na světě.

Česká republika získala v roce 2014 skóre 58,2 (v roce 2013 to bylo 56,7) a umístila se například za Španělskem, Portugalskem či Slovinskem, ale před Itálií, Maďarskem, Polskem nebo Řeckem. Zatímco v dimenzi connectivity jsme dosáhli na skóre 66,2 (64,4 v roce 2013) a v dimenzi environment dokonce na skóre 92,1 (92,9 v roce 2013), v dimenzi resources získala Česká republika jen skóre 46,3 (46,2 v roce 2013) a v dimenzi output pouze skóre 32,7 (32,8 v roce 2013). Meziročně jsme si tedy nejvíce polepšili v dimenzi connectivity (zejména díky významnému relativnímu zlepšení v ukazateli průměrného počtu odkazů na vysokoškolské instituce z externích webových stránek ze 4 na 51 bodů vůči 100 bodům nejlepšího vysokoškolského systému) a naopak nejvíce pohoršili v dimenzi environment (zejména kvůli relativnímu zhoršení v ukazateli podílu žen mezi akademickými pracovníky vysokoškolských institucí ze 75 na 72 bodů vůči nejlepšímu vysokoškolskému systému).

Hodnocení v rámci nejdůležitější dimenze output (9 ukazatelů) ovládly jednoznačně 1. USA (skóre 100), až s odstupem za nimi následuje 2. Spojené království (63,1), 3. Kanada (60,6), 4. Švédsko (58,1) a 5. Finsko (58,0). Nejvyšší váha této dimenze a výrazný odstup USA před ostatními zeměmi stojí také za jejich celkovým prvním místem. Česká republika obsadila 30. pozici.

V dimenzi resources (5 ukazatelů) uspěly nejlépe 1. Dánsko (skóre 100), 2. Kanada (99,7), 3. Švédsko (95,0), 4. USA (91,1) a 5. Finsko (90,8). Česká republika se umístila až na 33. místě.

Nejlepších výsledků v dimenzi connectivity (6 ukazatelů) dosáhly 1. Švýcarsko (skóre 100), 2. Švédsko (98,3), 3. Spojené království (91,4), 4. Dánsko (90,0) a 5. Singapur (89,1). Česká republika obsadila 19. místo.

V dimenzi environment (4 ukazatele) jsou podle zveřejněných výsledků nejúspěšnější 1. Nizozemsko (skóre 100), 2. Nový Zéland (99,2), 3. USA (98,8), 4. Hong Kong (97,7) a 5. Belgie (97,4). Česká republika obsadila 12. pozici.

Novinkou v roce 2014 je vytvoření paralelního žebříčku jednotlivých zemí, který je očištěný o vliv rozdílné úrovně ekonomického rozvoje (měřeného výší HDP na obyvatele ve srovnatelných tzv. PPP dolarech přepočítaných podle parity kupní síly). Žebříček vlastně ukazuje, zda a nakolik si jednotlivé země ve srovnávaných ukazatelích vedou lépe či hůře v porovnání s očekávánou hodnotou vycházející z ekonomické úrovně země.

Žebříček s hodnotami očištěnými o vliv ekonomické úrovně každé země vyvolal podle očekávání velké přesuny oběma směry. O více než 25 pozic výše se posunuly Srbsko, Jihoafrická republika, Indie a Čína. Naopak čtyři země s vysokým HDP na hlavu (Hongkong, Singapur, Norsko a USA) se v takto konstruovaném žebříčku výrazně propadly (konkrétně o 24, 21, 16 a 14 pozic). Česká republika se v žebříčku s hodnotami očištěnými o vliv ekonomické úrovně umístila na 28. místě, tedy o 2 pozice níže.

Zpracovali Aleš Bartušek a Jan Koucký

.

 

U21 Ranking of National Higher Education Systems 2014. Executive Summary and Full 2014 Report. Universitas 21 and Institute of Applied Economic and Social Research, University of Melbourne, 2014

Ross Williams, Gaétan de Rassenfosse, Paul Jensen & Simon Marginson: The determinants of quality national higher education systems. Journal of Higher Education Policy and Management, Volume 35, Issue 6, 2013

Nový žebříček nejlepších vysokoškolských systémů. Vysoké školství ve světě, 29. květen 2013

Kdo má nejlepší vysoké školství? Žebříček vysokoškolských systémů. Vysoké školství ve světě, 18. květen 2012

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Celý svět, Kvalita, Utváření VŠ, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s