Problémy polského vysokého školství

Problémy a dilemata, s nimiž se v současnosti potýká polské vysoké školství, nám nejsou neznámé, právě naopak: rapidní kvantitativní rozmach následovaný hlubokým demografickým poklesem; financování vysokých škol založené především na počtu studentů, které je v rozporu s nezbytností zaměřit se na upadající kvalitu; zpochybňovaná relevantnost nabízeného vzdělávání jak pro absolventy vysokých škol, tak i pro polskou ekonomiku; nutnost realizace potřebných změn ve vysokém školství narážející na těžkopádnost a inertnost celého systému.

Redakce Vysoké školství ve světě

Také polské vysoké školy prodělaly dvě desetiletí prudkého růstu, během nichž se počet studentů zpětinásobil a dosáhl již v roce 2009 téměř 2 milionů. Polsko se tak v podílu zapsaných do vysokoškolského vzdělávání z odpovídající populace (net entry rate) dostalo mezi členskými zeměmi OECD dokonce na čtvrté místo. Avšak velikost populačního ročníku devatenáctiletých se již začala snižovat. Z vrcholu, kterého díky vysoké porodnosti v osmdesátých letech dosáhla v roce 2002, klesne do roku 2020 na zhruba polovinu, jak uvádí nezisková organizace Perspektywy Education Foundation.

Již v roce 2016 se počet nabízených studijních míst na veřejných vysokých školách vyrovná počtu maturantů. Řada vysokých škol – veřejných i soukromých – je klesajícím počtem studentů významně ohrožena, protože se na něj zavčas nepřipravila, říká Witold Bielecki, rektor Univerzity Kozminského ve Varšavě. Tato jedna z nejuznávanějších soukromých škol v Polsku však zavedla výuku v angličtině, a není proto tak závislá na počtu domácích studentů. S využitím služeb agentů nabírá studenty především na Ukrajině, v Rusku a Číně, a jak říká rektor Bielecki, „některé studenty máme dokonce i z Peru, kde si na internetu našli, že máme prestižní akreditaci a přitom relativně nízké školné i další náklady na studium.“ Zahraniční studenti tvoří na prvním cyklu asi 30 % studentů a také asi 30 % svých celkových příjmů získává univerzita z programů MBA a ze vzdělávání špičkových manažerů. Podle žebříčku PEF (Perspektywy Education Foundation) se v roce 2013 univerzitní program Executive MBA v Polsku umístil jako vůbec nejlepší.

Právě nezávislá PEF sestavuje řadu polských národních žebříčků vysokých škol (viz stránky Perspektywy Ranking 2013). Vloni prošel systém polských žebříčků PEF auditem IREG, jak jsme o tom informovali již v květnu 2013 (IREG provádí audit žebříčků vysokých škol). Například hlavní institucionální žebříček vysokých škol (Best academic HEIs in Poland 2013) vychází z šesti tematických kritérií s různou váhou, které jsou operacionalizovány prostřednictvím 33 ukazatelů: prestiž (4 ukazatele, váha 25 %), inovace (3 ukazatele, váha 5 %), akademický potenciál (5 ukazatelů, váha 15 %), akademická efektivita (8 ukazatelů, váha 30 %), vyučování a učení (6 ukazatelů, váha 10 %), internacionalizace (7 ukazatelů, váha 15 %). Následující úvodní část žebříčku představuje 10 nejlepších z celkového počtu 83 polských vysokých škol zařazených do žebříčku.

Ovšem jen velmi málo polských vysokých škol je schopno jít ve stopách Univerzity Kozminského. Podle zprávy PEF International Students in Poland 2012 bylo v akademickém roce 2011–12 v Polsku jen 24 253 zahraničních studentů, což je pouze 1,4 % všech studentů. Přestože se za předchozích pěti let zdvojnásobila, je to pořád jedna z nejnižších úrovní internacionalizace mezi rozvinutými zeměmi. Přitom na dvou pětinách polských vysokých škol není ani jeden zahraniční student. Zachovat počty přijímaných by tedy při demografickém poklesu znamenalo dále rozšiřovat přístup polských studentů na vysoké školy. Přitom se již v současnosti objevují ostré kritiky, že dnešní studenti nejsou na vysokoškolské studium dobře připraveni, že v 90. letech byli průměrní studenti podstatně kvalitnější.

Celkové absolutní počty nově zapsaných studentů se kvůli demografickému poklesu začaly snižovat, a vysoké školy tak musí reagovat na pokles finančních prostředků, které závisí na počtu studentů. Protože se v současnosti přednostně zaměřují na přírodovědné, matematické, technické a inženýrské obory (STEM), tlak dopadá především na společenskovědní a humanitní obory. Snižování počtu studentů je také doprovázeno obnoveným zájmem o relevantnost studia a připravenost absolventů pro trh práce. Navzdory pěti letům ekonomického růstu se totiž polská nezaměstnanost stále udržuje na 14 procentech a Poláci si uvědomují, že vysoké školy navštěvuje příliš mnoho studentů pochybné úrovně a že jich příliš mnoho absolvuje s diplomy a se vzděláním, které jim nemohou zajistit slušnou práci. Proto také ministerský předseda Donald Tusk nedávno prohlásil, že „je lepší stát se dobře placeným svářečem, než nezaměstnaným absolventem společenských věd.“ Polsko se však teprve nedávno začalo skutečně zabývat problémy vysokých škol, dosavadní diskuse se zaměřovaly na to, zda například vláda dostatečně podporuje porodnost; problémy vysokých škol se v médiích objevovaly jen velice zřídka. Dnes se však již uznává, že expanze soukromých vysokých škol, kterých od roku 1991 vzniklo 350, není udržitelná.

Polsko začalo reformovat své vysoké školství, aby více odpovídalo potřebám ekonomiky země, a podporuje proto obory STEM, které jsou nezbytné pro rozvíjející se výrobní a inženýrské high-tech obory a odvětví. Ministryně vysokých škol a vědy Barbara Kudrycka (ministryní v období 2007–2013 za liberálně konzervativníkřesťansko-demokratickou Občanskou platformu premiéra Donalda Tuska) v roce 2013 předložila plány na zvýšení úrovně veřejných vysokých škol, které počítaly s tím, že se počet studentů začne rychleji omezovat. Tvrdila přitom stejně jako její dnešní nástupkyně, nová ministryně Lena Kolarska-Bobińska (ministryní od prosince 2013, také za Občanskou platformu), že navrhovaná opatření neomezí přístup ke vzdělávání.

Podle Justyny Giezynské, která pracovala ve Světové bance a dnes vede vysokoškolskou poradnu Studybility, „ministerstvo věří, že snižování počtu studentů vyřeší přeplněné posluchárny, slabý vztah přednášených oborů k potřebám trhu práce a stále menší kontakt studentů s učiteli.“ Snižování celkového počtu studijních míst však může ohrozit šance chudších studentů. Ti si totiž nemohou dovolit doučování, aby se dostatečně připravili na maturitu, podle jejíchž výsledků se na vysoké školy přijímá. „Úspěch u maturity není dán jenom schopnostmi studenta a jeho přístupem ke studiu, ale také schopností jeho rodičů podporovat své dítě finančně,“ upozorňuje Giezynska, podle níž jsou nezbytné mnohem podstatnější změny. „Omezení počtu přijímaných studentů, i když je to jednoduchý a logický krok, se přímo nepromítne do vyšší kvality vysokých škol. Jedinou cestou, jak zvýšit kvalitu, je důkladně analyzovat řízení a financování vysokých škol.“

Justyna Giezynska upozorňuje, že polské vysoké školy se příliš pomalu přizpůsobují internacionalizaci vysokého školství, nepodařilo se jim získat učitele ani studenty ze zahraničí a v mezinárodním měřítku zaostávají. „Veřejné vysoké školy jsou zcela imunní vůči pokroku v řízení a například propadají panice při zmínce o change management. Chtějí i nadále zachovávat status quo, který zavedlo současné vedení škol – rektoři, kteří se na svém místě drží po desetiletí, a akademičtí pracovníci příliš povznesení, než aby se pošpinili operativním řízením a praktickými problémy.“

Domnívá se, že je načase, aby země změnila svůj model vysokého školství a přehodnotila, zda vysoký počet studentů je dobrý sám o sobě. „Znám jedinou vysokou školu, která přijímá méně studentů a klade na ně vyšší požadavky, což je přesně to, co je třeba.“ Pro vysoké školy to ovšem díky pravidlům financování znamená mít méně peněz, zato však náročnější studenty. Giezynska si není jistá, zda jsou polské vysoké školy připraveny na reformy, které by vyřešily problémy demografického poklesu. „Kompetentní a schopné vedení vysokých škol by mohlo zahájit proces zlepšování kvality, ale pohybujeme se v kruhu: někdo to musí napřed chtít.“

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Jack Gove: Poland: growth stalls in an academy overdue for reform. Times Higher Education, 6 March 2014

Marek Kwiek: From System Expansion to System Contraction. Access to Higher Education in Poland. The Globalisation Challenge for European Higher Education. Peter Lang, 2013

IREG provádí audit žebříčků vysokých škol. Vysoké školství ve světě, 31. květen 2013

Polské vysoké školství: snižování počtu studentů a jeho důsledky. Vysoké školství ve světě, 31. říjen 2012

International Students in Poland 2012, Perspektywy Education Foundation, 19 November 2012

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Internacionalizace, Kvalita, Polsko, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s