Plusy a minusy strategických partnerství německých vysokých škol a podniků

Efektivní spolupráce vysokých škol s podniky – především propojení výzkumu a inovací – je jedním z hlavních cílů vysokoškolské politiky u nás i v celém rozvinutém světě. V době stagnujících veřejných rozpočtů se také stále více vysokoškolských institucí snaží uzavírat strategická partnerství s podniky a získávat tak finanční podporu ze soukromých zdrojů. Například v Německu dnes již podniky nezadávají jenom realizaci jednotlivých výzkumných úkolů, jak tomu bylo dříve, ale přímo financují celé instituce nebo jejich části; stále složitější propojování obou partnerů se tak ovšem stává nepřehledným a neprůhledným. Čím dál reálnější je proto nebezpečí, že soukromé komerční zájmy mohou ohrozit nezávislost vědy a výzkumu. Pro Němce je to citlivé téma zvláště proto, že nezávislost akademického bádání je jedním ze základních principů Humboldtova modelu univerzity.

Redakce Vysoké školství ve světě

V Německu hraje ve výzkumu a vývoji tradičně výraznou roli soukromý (podnikatelský) sektor, na němž také leží rozhodující zodpovědnost za vysokou inovační schopnost a konkurenceschopnost německého průmyslu. Podnikatelský sektor dlouhodobě financuje kolem dvou třetin veškerého německého výzkumu a zhruba za stejný podíl prostředků německé podniky také výzkum ve svých centrech uskutečňují.

Pozice vysokých škol ve výzkumu je v Německu tradičně slabší. Realizuje se na nich výzkum za asi 18 % veškerých německých výdajů na výzkum. Velkou většinu prostředků na výzkum přitom vysoké školy získávají od státu. V posledních letech se však tento obrázek pomalu začíná měnit. Podnikatelský sektor totiž zvýšil podíl svých výdajů na výzkum, které dává vysokým školám, z 2,5 % v roce 1995 na téměř 4 % v současnosti. Protože navíc výdaje státu na vysokoškolský výzkum spíše stagnují, zvýšil se podíl prostředků na výzkum uskutečňovaný na vysokých školách a financovaný podnikatelskou sférou z 8–10 % v 90. letech na současných více než 14–15 %.

Ruku v ruce s těmito globálními posuny se ovšem v Německu dnes mění i charakter spolupráce vysokých škol a podniků. Dříve podniky zvyšovaly kapacitu svého vlastního výzkumu a vývoje nejčastěji tím, že na základě smlouvy zadaly realizaci jednotlivého výzkumného úkolu vysoké škole. Dnes vytvářená dlouhodobá strategická partnerství mají ovšem zcela jiný charakter. Podniky financují celé katedry nebo ústavy a na vysokou školu tak částečně či úplně převádějí svůj vlastní výzkum. Například düsseldofská firma E.ON, největší německý dodavatel fosilního uhlí a jaderné energie, převedla celý rozpočet svého Energy Research Center ve výši cca 40 milionů € ročně na Technickou univerzitu v Cáchách (RWTH Aachen University).

Christian Humbor, ředitel německé národní pobočky Transparency International, však namítá, že „takové široké a neprůhledné sponzorování v tak velkém měřítku je zcela otevřeno konfliktu zájmů“, a ptá se například, „jak velký vliv má farmaceutická společnost na činnost univerzitní nemocnice, jaké jsou podmínky jejich spolupráce?“ Prohlásil však také: „Nevystupujeme proti tomu, že podniky financují vysoké školy, ale požadujeme, aby detaily takové spolupráce byly otevřené“. Transparency International se proto spojila se dvěma dalšími partnery, zastřešující organizací vysokoškolských studentů fsz (freien zusammenschluss von studentInnenschaften) a levicově liberálním deníkem Tageszeitung, aby odhalovali, co považují za plíživé ovlivňování veřejných vysokých škol soukromými podniky a dostali to pod veřejnou kontrolu.

Loni tito partneři zahájili společný projekt a založili webovou stránku Hochschulwatch, aby monitorovala partnerství mezi vysokými školami a podniky. Hochschulwatch, která je financována z dobrovolných příspěvků (crowdsourcing), sbírá informace z téměř 400 vysokých škol v Německu. Vyzývá studenty a pedagogické i administrativní pracovníky, aby jí sdělili konkrétní podrobnosti o povaze podpory, kterou jejich instituce dostává od podniků. Zdroje i informace vyhodnocuje deník Tageszeitung, který některé případy dále sleduje a informuje o nich. Nedávno se také na webové stránce objevil například seznam všech sponzorovaných profesorských míst v Německu s uvedením sponzorující firmy.

Celý projekt vznikl po odhalení skutečnosti, že dvě špičkové berlínské vysoké školy, Humboldtova univerzita (Humboldt-Universität zu Berlin) a Technická univerzita (Technische Universität Berlin), tajně povolily Deutsche Bank, aby do značné míry zasahovala do fungování jejich společného ústavu aplikované matematiky a financování. Banka také přímo sponzorovala dvě profesorská místa, což ji za čtyři roky stálo 12 milionů €. Na oplátku banka požadovala, aby se podílela na výběru pedagogů a její pracovníci vedli v ústavu semináře, aby měla v ústavu konečné slovo při návrhu strategie výzkumu i určování platů a aby publikování sponzorovaného výzkumu bylo „v zájmu Deutsche Bank“.

Smlouvu zveřejnil emeritní profesor politologie na Svobodné univerzitě Berlín (Freie Universität Berlin), který byl zároveň akcionářem banky, a vyvolal tím vlnu kritiky. Deutsche Bank pak smlouvu po vypršení v roce 2011 neobnovila. Podle Erika Marquardta, studenta chemie na Technické univerzitě v Berlíně a jednoho ze zakladatelů Hochschulwatch, se vše dostalo na světlo jen díky veřejnému skandálu. Řekl, že projekt Hochschulwatch požádal vysoké školy, aby samy zveřejnily své smlouvy s podniky, ale že doposud to všechny odmítají.

Německé zákony ovšem zveřejnění takových smluv nepožadují. Například Univerzita v Kolíně nad Rýnem (Universität zu Köln) uzavřela partnerství s farmaceutickou společností Bayer Schering Pharma, proslulou svým aspirinem. Již po řadu let požadují kritici této spolupráce, z níž se financuje výzkum i magisterský program zaměřený na objevy a vývoj nových léků, aby byly zveřejněny všechny podrobnosti smlouvy. Oba partneři to odmítají s tím, že zpřístupnění detailů mimo jiné také konkurenčním ústavům a společnostem by ohrozilo původnost výzkumu.

Ve fiskálním roce 2011 německé vysoké školy získaly od podniků na výzkum 833 milionů €. Zastánci spolupráce vysokých škol s podniky argumentují, že to je při omezeném financování z veřejných zdrojů důležité pro budoucnost německého vysokého školství a že to pomáhá připravovat absolventy odpovídajícím způsobem na trh práce.

Podle Volkera Meyer-Guckela z nadace Stifterverband, která podporuje německé vysoké školství i zapojení podniků do výzkumu, soukromý sektor vyvinul „některé velmi zajímavé modely spolupráce ve výzkumu. Existuje mnoho různých druhů spolupráce s různými cíli, ale vysoké školy jsou ve výzkumu plně nezávislé a zachovávají nejvyšší standard.“ Aféru Deutsche Bank považuje za výjimku, podmínky spolupráce mají být vyvěšeny na webových stránkách vysokých škol. A v tom právě podle zakladatelů Hochschulwatch spočívá problém – ještě stále tam nejsou.

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Paul Hockenos: Exposing a Corporate Trend in Higher Education in Germany. The New York Times 2014/02/10

Arno Meerman, Victoria Galan Muros, Todd Davey & Thomas Baaken: The State of University Business Cooperation in Germany. Science-to-Business Marketing Research Centre, Apprimo UG – UIIN, December 2013

Michael Jünger: Collaboration between the Academic World and Industry. Tefen Tribune, Winter Issue, 2013

Spolupráce vysokých školEvropěpodnikatelskou sférou. Vysoké školství ve světě 12. září 2012

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Ekonomika & VŠ, Německo, Třetí funkce, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s