Mobilita studentů v Německu a její ekonomické přínosy

Rozvoj mezinárodní mobility studentů je jedním z charakteristických trendů současného vývoje vysokoškolských systémů a Vysoké školství ve světě o něm také často informuje. V Německu bylo z pověření Spolkového ministerstva pro vzdělávání a výzkum (BMBF – Bundesministerium für Bildung und Forschung) a v péči dvou spolkových agentur DAAD (Deutscher Akademischer Austausch Dienst) a DSW (Deutsches Studentenwerk) v poslední době zveřejněno několik zajímavých zpráv a studií, které vycházejí ze standardních statistik o zahraničních studentech, z výsledků pravidelného šetření sociálního a ekonomického postavení německých studentů, včetně těch, kteří studují v zahraničí, a z mimořádně provedených analýz. Pojednávají nejen o měnících se tocích a směrování vysokoškolských studentů z a do Německa, ale také o ekonomických přínosech, který představují zahraniční studenti pro hostitelskou zemi.

Redakce Vysoké školství ve světě

Podle autoritativních mezinárodních zdrojů (jako je například OECD Education at a Glance nebo IIE Project Atlas Fast Facts) začíná řada zemí jako Čína, Rusko, Brazílie, Jižní Korea a Saúdská Arábie získávat zahraniční studenty na úkor tradičních hostitelských zemí. Tento vývoj se nepříznivě dotýká rovněž Německa, které podle amerického IIE (Institute of International Education) z hlediska celkového rozdělení zahraničních studentů zaujímalo ještě v roce 2001 třetí místo s 9 % ze všech 2,1 milionu zahraničních studentů (první USA měly 28 % a druhé Spojené Království 11 %). Do roku 2012 se ovšem mimořádně zvýšil počet zahraničních studentů ve světě na celkových 4,3 milionu. Přestože počet zahraničních studentů na vysokých školách v Německu také rychle rostl (podle posledních údajů OECD EAG ze 187 tisíc v roce 2000 na 273 tisíc v roce 2011), neodpovídalo to tempu celosvětového vývoje, a proto podíl Německa poklesl na 6 % ze všech zahraničních studentů (první USA ztratily na 19 %, zatímco druhé Spojené Království zůstalo na 11 %). Před páté Německo se dostala nejen čtvrtá Francie se 7 % (stejné umístění i procentní podíl jako v roce 2001), ale především třetí Čína s 8 %, která v roce 2001 vůbec nefigurovala v první desítce zemí.

Celkový počet všech studentů v Německu se sice v posledních letech výrazně zvýšil, ale počet německých studentů, kteří se vydávají studovat do zahraničí, se zvýšil ještě o něco rychleji. Díky dynamice obou těchto ukazatelů se však podíl německých studentů v zahraničí téměř nezměnil. V zimním semestru akademického roku 2009/2010 dosahoval celkový počet všech studentů v Německu 2,12 milionu (z toho zahraničních studentů na 180 tisíc), do zahraničí se naopak vydalo přes 500 tisíc studentů. O tři roky později, tedy v akademickém roce 2012/2013, je však situace dosti jiná. Především díky zrušení povinné vojenské služby a současnému zkrácení gymnázia v některých spolkových zemích celkový počet studentů prvního ročníku v Německu značně vzrostl a dosáhl téměř 2,5 milionu (z toho počet zahraničních studentů se mírně zvýšil na necelých 193 tisíc). Studovat do zahraničí se vydalo na 600 tisíc německých studentů.

Rovněž podle periodického šetření, které DAAD (Deutscher Akademischer Austausch Dienst) provádí každé dva roky pro Spolkové ministerstvo vzdělávání a výzkumu (BMBF – Bundesministerium für Bildung und Forschung), se podíl německých studentů, kteří využili možnosti pobytu v zahraničí, v několika posledních letech příliš nemění a mezi roky 2007 až 2013 osciloval v rozmezí 23–26 % z celkového počtu vysokoškolských studentů. Více než polovina z nich studovala v zahraniční na vysoké škole, a to 30 % po dobu 5–6 měsíců, 19 % po dobu 1–2 měsíce a 8 % déle než 12 měsíců. Ostatní navštěvovali jazykové kurzy anebo v praxi získávali praktické zkušenosti.

Jako největší přínos pobytu v zahraničí oceňují vysokoškolští studenti získání interkulturních dovedností: kolem 80 % jich jako přínos uvádělo „schopnost řešit nové situace“, „lépe chápat jiné styly práce a života“ a „jazykové dovednosti“. Na druhé straně jich pouze 23 % uvedlo jako přínos „kontakty pro kariéru“ a 24 % „zlepšení studijních dovedností“.

Asi 60 % německých studentů hostovalo v západoevropských zemích (především ve Spojeném království, následovaným Francií a Španělskem), 11 % v USA a 3 % v Kanadě, do Asie se vydalo 12 % (4 % do Číny), 10 % do východní Evropy, 8 % do Latinské Ameriky, 6 % do Afriky a 5 % do Austrálie a Oceánie. (Řada studentů ovšem uváděla více zemí, takže jejich součet přesahuje 100 %.)

Jak zdůrazňují DAAD i BMBF, údaje o studiu v zahraničí je nutné vnímat v kontextu radikálních změn, které německé vysoké školství prodělalo v rámci Boloňského procesu. Růst mobility studentů je totiž jedním z jeho hlavních cílů. Průměrná délka pobytu německých studentů v zahraničí se však mírně zkrátila. Proč tomu tak je, vysvětlil Achim Meyer auf der Heyde, generální tajemník svazu německých organizací sociálních služeb pro studenty DSW (Deutsches Studentenwerk). Využil k tomu údaje již 20. šetření sociálního a ekonomického postavení studentů, které bylo publikováno v červnu 2013 pod názvem Die wirtschaftliche und soziale Lage der Studierenden in Deutschland 2012. Toto šetření se koná od roku 1951 bez přerušení v tříletém intervalu, realizoval je podle zadání DSW bývalý Institut pro výzkum vysokého školství (HIS – Institut für Hochschulforschung, jehož část nyní po reorganizaci na konci roku 2013 přešla do DZHW – Deutsches Zentrum für Hochschul- und Wissenschaftsforschung), a financovalo je opět BMBF.

Výsledky šetření mimo jiné ukázaly, že 24 % studentů prvního (bakalářského) cyklu studia studovat v zahraničí vůbec nehodlá a jako jeden z důvodů uvádí rostoucí tlak na co nejrychlejší dokončování studia. Více než polovina vysokoškoláků (55 %) si totiž myslí, že pobyt v zahraničí studium prodlouží. K prodloužení studia přitom skutečně dochází u téměř poloviny z těch, kteří pobyt v zahraničí absolvovali. „Největší překážkou pro dvě třetiny studentů je však financování. To se patrně odráží ve skutečnosti, že jen 9 % studentů z rodin s nižší úrovní vzdělání odjelo v roce 2012 do zahraničí ve srovnání s 21 % studentů z rodin s vyšší úrovní vzdělání. Finanční podpora je základní problém: více podpory znamená více mobility.“ Dalším problémem je transfer kreditů. Rigidní struktura a velké množství specializovaných studijních programů ztěžuje srovnatelnost a má vliv na počet získaných a uznaných kreditů. „V zásadě je jediným řešením radikální zjednodušení specializovaných programů a vytvoření srovnatelných modulů, které budou podporovat ECTS (European Credit Transfer System).“

Spolková vláda si také dobře uvědomuje, že zahraniční studenti jsou význačným přínosem pro přijímající vysokoškolské instituce i pro hostitelskou zemi, a to z mnoha hledisek. Nová studie o ekonomickém dopadu mobility studentů (Studentische Mobilität und ihre finanziellen Effekte auf das Gastland), kterou zpracovala švýcarsko-německá konzultační firma Prognos AG, prokázala také, že má velký pozitivní efekt na ekonomiku hostitelské země, a to z hlediska spotřeby studentů i práce těch absolventů, kteří v hostitelské zemi zůstanou. Studie, kterou zadala DAAD a financovalo BMBF, srovnávala situaci v Německu s pěti dalšími zeměmi – Nizozemskem, Rakouskem, Polskem, Švýcarskem a Španělskem.

V Německu bylo v roce 2011 na 160 tisíc zahraničních studentů. Z finančního hlediska utratili za svoji spotřebu přes 1,5 miliardy € (více než ve srovnávaných zemích). Do státní pokladny se na daních dostalo 400 milionů €, tedy asi 2,5 tisíce € na jednoho zahraničního studenta. Uvedený ekonomický přínos přitom umožnil vytvořit navíc celkem 22 tisíc pracovních míst. Pozitivní ekonomické důsledky jsou podle studie výrazně vyšší než počáteční náklady. Náklady hrazené z veřejných prostředků na studijní místa na vysokých školách a stipendia pro zahraniční studenty se zaplatí za předpokladu, že v Německu zůstane i po ukončení studia alespoň 30 % zahraničních studentů a bude tam pracovat alespoň po dobu pěti let.

Podle spolkové ministryně BMBF Johanny Wankové jsou zahraniční studenti v Německu vítáni, protože přispívají k výměně vědění, idejí a poznání. Zdůraznila však také, že „studie prokázala, že zahraniční studenti představují pro Německo i zcela konkrétní a hmatatelný ekonomický přínos. Investují, konzumují, platí daně a zajišťují pracovní místa. Získávat studenty z celého světa a pak je po absolvování u nás udržet vyžaduje samozřejmě investice do našeho vysokoškolského systému. Takové investice se nám však rychle vrátí. Proto si spolková vláda i zemské vlády uložily jako cíl zvyšovat počet zahraničních systémů.“

Rovněž podle prezidentky DAAD profesorky Margret Wintermantelové se investování do chytrých hlav z celého světa hostující zemi i ekonomicky vyplatí, zdůraznila však, že „mobilita má pozitivní důsledky nezávisle na tom, zda se zahraniční studenti vrátí domů nebo zůstanou v Německu. Ti, kteří se vrátí, uplatní doma získané kompetence a působí jako spolupracovníci a vyslanci Německa, ale i ti, kteří zde zůstanou, jsou pro obě strany užiteční jako most pro vzájemný obchod, sociální kontakty i kulturní výměnu.“

Zvyšovat atraktivitu vysokých škol se Německu podle jejich názoru daří, protože od roku 2009 podíl zahraničních studentů, pro které bylo Německo první volbou pro studium v zahraničí, stoupl ze 47 % na 61 %, výrazně se zvýšilo uznávání dosažených výsledků vzdělávání a zlepšila se poskytovaná podpora. Vyplývá to ze zprávy o zahraničních studentech v Německu Ausländische Studierende in Deutschland 2012. Zpráva byla zpracována také na základě uvedeného šetření o sociálním a ekonomickém postavení studentů a publikována v lednu 2014 již pod hlavičkou DZHW. Dlouhodobější vývoj mezinárodních ukazatelů o zahraničních studentech ve srovnání s jinými zeměmi však již příliš příznivou výpověď neumožňuje.

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Elke Middendorff: Sozialerhebungen des Deutschen Studentenwerks 1951 – 2012. HIS-Institut für Hochschulforschung, 2012

Elke Middendorff, Beate Apolinarski, Jonas Poskowsky, Maren Kandulla, Nicolai Netz: Die wirtschaftliche und soziale Lage der Studierenden in Deutschland 2012. 20. Sozialerhebung des Deutschen Studentenwerks durchgeführt durch das HIS-Institut für Hochschulforschung, 2013

Beate Apolinarski, Jonas Poskowsky: Ausländische Studierende in Deutschland 2012. Ergebnisse der 20. Sozialerhebung des Deutschen Studentenwerks durchgeführt vom Deutschen Zentrum für Hochschul- und Wissenschaftsforschung (DZHW), 2014

Claudia Münch, Markus Hoch: Studentische Mobilität und ihre finanziellen Effekte auf das Gastland. Studie. Prognos AG, Berlin 18. November 2013

Claudia Münch, Markus Hoch: Studentische Mobilität und ihre finanziellen Effekte auf das Gastland. Zusammenfassung. Prognos AG, Berlin 18. November 2013

Claudia Münch, Markus Hoch: The Financial Impact of Cross-border Student Mobility on the Economy of the Host Country. Executive Summary. Prognos AG, Berlin 18. November 2013

Michael Gardner: Multiple benefits of international students – Survey. 16 January 2014, University World News, Issue 303

Michael Gardner: Student mobility on the rise but slow. 31 January 2014, University World News, Issue 305

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Internacionalizace, Německo, Studenti, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s