Reforma podpory studentů v Dánsku

Doporučení dánské vládní Komise pro produktivitu, o nichž jsme podrobněji informovali v článku Produktivita v dánském vysokém školství, nejsou jedinými návrhy na reformu dánského vysokého školství. O jeho vyšší kvalitu a relevanci, stejně jako o efektivnější využívání vynaložených prostředků, o odpovídající kvalifikace a o zkrácení doby vysokoškolského studia se dlouhodobě pokoušela již předchozí vláda a dále se pokouší i ta současná. Finanční podpora studentů je v Dánsku zdaleka nejvyšší ze všech rozvinutých zemí OECD, jak jsme o tom informovali před rokem (Dánsko mění systém podpory studentů). Přesto však návrhy na změny v systému podpory studia a zpřísnění požadavků na průběh studia koncem roku 2013 vyvolaly největší protesty studentů od roku 1968.

Redakce Vysoké školství ve světě

Když v říjnu 2011 nastoupila dnešní dánská vláda Helle Thorning-Schmidtové, mezi její priority patřilo mimo jiné další rozšíření přístupu na vysoké školy a zvýšení investic do vzdělávání stejně jako větší propojení vysokých škol s ekonomickým rozvojem země. Dosavadní ministerstvo pro vědu bylo rozšířeno na Ministerstvo pro výzkum, inovace a vysoké školy (Ministeriet for Forskning, Innovation og Videregående Uddannelser), jeho šéf Morten Østergaard se stal členem vládní rady pro hospodářský rozvoj a do jeho pravomoci byly z jiných resortů převedeny i další typy terciárního vzdělávání, především tzv. vysoké odborné školy (professionshøjskoler), jejichž role měla být posílena.

Již v průběhu prvního roku nové vlády (tedy především během roku 2012) ministerstvo připravovalo řadu opatření, které mají zejména změnit mimořádně velkorysý systém podpory studia (dánsky viz Statens Uddannelsesstøtte – SU, částečně též anglicky State Educational Grant and Loan Scheme) a urychlit jeho dokončování. Považuje se to za nezbytné z více důvodů:

  •  aby se studium zintenzivnilo a zkvalitnilo,
  • aby studenti nebyli motivováni k jeho prodlužování,
  • aby se kvalifikovaní mladí lidé do praxe dostávali rychleji,
  • aby se ušetřené prostředky využily efektivněji.

Vždyť na podporu studentů vysokých škol věnovalo v roce 2009 Dánsko 0,55 % HDP, zatímco Finsko 0,34 %, Norsko 0,27 % a Spojené království pouze 0,043 %, tedy dokonce 13x méně než Dánsko. Stávající systém kritizuje hospodářská sféra i ekonomičtí experti, protože na jedné straně odměňuje lenost a na straně druhé trestá daňové poplatníky. Reformu požaduje ministr financí a podporuje ji také OECD, která v nedávné zprávě Economy Policy Reforms 2013 Dánsku doporučovala „snížit předčasné odchody ve vyšším sekundárním školství, zlepšit včasnou identifikaci slabých studentů a vyvinout na ně cílené iniciativy; zavést pobídky ke zkrácení doby studia v terciárním vzdělávání tím, že se přejde na systém kombinující granty (stipendia) s půjčkami.“

V prosinci 2012 ministr Morten Østergaard navrhované reformy uvedl a zdůvodnil, jak jsme o tom podrobněji psali již před rokem v článku Dánsko mění systém podpory studentů z 3. ledna 2013. V únoru 2013 byla vydána výsledná ministerská zpráva k reformě (Bedre igennem uddannelserne – Reform af SU-systemet), v dubnu 2013 pak hlavní politické strany v Dánsku (včetně opozičních) podepsaly desetibodovou dohodu o reformě systému podpory studentů a o dokončování studia (Reform af SU – systemet og rammerne for studiegennemførelse), která má posílit dánskou ekonomiku a její konkurenceschopnost a rozšířit vytváření pracovních míst. Zajistila se tím široká podpora v parlamentu, který zprávu projednal a potvrdil s tím, že příslušný zákon bude schválen ke konci roku 2013 a začne platit od července 2014. Hlavním cílem změn je zkrácení průměrné doby studia, která dnes patří mezi nejdelší v Evropě, o 4,3 měsíce. Pokud se to univerzitám do roku 2020 nepodaří, bude jim hrozit finanční postih.

Realizace navrhovaných reforem (postupně do roku 2020) má uspořit celkem 2,2 miliardy DKK (tedy 295 miliónů € nebo 8 miliard Kč) ročně. Přesto bude mít Dánsko podle ministerské předsedkyně Helle Thorning-Schmidtové i po reformách nejštědřejší systém podpory studia na světě, který však „bude lépe podporovat náš hlavní cíl zvýšit podíl studentů, kteří včas dokončí studia. Musíme zlepšit dnešní situaci, kdy průměrný věk při získání diplomu je 29 let, a jen jeden student z deseti jej získá ve stanoveném (standardním) čase.“ Jak řekl ministr Morten Østergaard, na dánských univerzitách dnes kvete „kultura odkládání a zpožďování“ v postupu studia a řada navrhovaných opatření ji chce omezit. Zdůraznil také, že pro ministerstvo je důležité ušetřit tímto způsobem peníze a použít je na vytvoření nových pracovních příležitostí pro vysokoškoláky v soukromém sektoru. V dalších prohlášeních však ministerstvo od této explicitní formulace upustilo a začalo se mluvit o využití získaných prostředků v jiných oblastech vysokého školství.

Systém podpory studia v Dánsku

Každý student zapsaný na vysoké škole má nárok na stipendium po předepsanou délku zvoleného typu studia plus 12 měsíců. Jestliže však vyčerpá celou výši stipendia, může v posledním roce studia získat na jeho dokončení výhodnou doplňkovou státní půjčku, jejíž úrokovou míru stanoví parlament. Této možnosti využívá asi polovina studentů. Půjčka se musí splatit do 15 let, splácet se začíná rok následující po roku dokončení studia.

Další program systému podpory studia je určen pro osoby starší 18 let, které jsou ve středním vzdělávání.

Na oba programy dohromady stát vydává více než 11 miliard DKK ročně, asi 0,8 % HDP, a podporuje tak přibližně 300 tisíc studentů. Z celkového objemu podpory studia činí stipendia asi tři čtvrtiny (poslední údaje uvádějí pro vysokoškolské studenty dokonce 82 %), půjčky pak zbytek.

Průměrný roční příjem studenta, který dostává podporu a je při studiu zaměstnán (průměrně asi 10 hod. placené práce týdně, tedy ekvivalent asi čtvrtinového úvazku), činí cca 60 % příjmu typického pracovníka v průmyslu.

Změny v systému podpory studia a v dokončování studia

Pozdní nástup absolventů do praxe je způsoben nejen prodlužováním skutečné délky studia nad předepsanou dobu, ale také – a mnohdy především – odkládáním nástupu na vysokou školu až o několik let po dokončení školy střední. Navrhovaná opatření se zaměřují na obě příčiny a používají k tomu jak finanční nástroje, tak zpřísnění studijních předpisů („předpisů pro aktivní dokončování studia“, jak je formulováno v dohodě parlamentních politických stran).

Nejspornějším problémem, o kterém se intenzivně diskutuje, je dnešní poskytování plné studijní podpory o 12 měsíců déle, než má standardně trvat zvolené studium (skutečná délka například pětiletého magisterského studia ovšem trvá v průměru 6,1 roku). Poskytování plné studijní podpory o rok navíc má sice zůstat zachováno, ale jen pro ty studenty, kteří na vysoké škole začali studovat nejpozději dva roky po skončení střední školy (tedy asi jen pro 70 % studentů). Podle studentů to bude mít závažné důsledky, protože šestý rok často využívají pro další rozšíření studia a pro neplacené stáže, aby získali praxi a zlepšili své vyhlídky na zaměstnání, a další vyplácení stipendia jim také umožňuje vyhnout se dluhové pasti. I když se šestému roku často přezdívá „rok lenošení nebo flákání“, podle studentů je to spíše rok přípravy na požadavky trhu práce.

Prodlužování a uvolňování průběhu studia omezuje řada dalších opatření. Dnes je možné studium přerušit na 12 měsíců v bakalářském a na 6 měsíců v magisterském studiu, aniž by se o to muselo žádat (a mít k tomu závažné důvody) a aniž by se ztratil nárok na studijní podporu. Reformy to snižují na 6 měsíců v bakalářském a úplně ruší v magisterském studiu (týká se to ovšem jen přerušení, která nemají závažné důvody). Dále si studenti budou muset zapisovat vždy jen celý rok denního studia, během něhož získají alespoň 30 kreditů (ECTS) za semestr, a při zápisu se automaticky zaregistrovat na všechny plánované zkoušky, nebudou moci některé z nich vynechat (opět, nemají-li závažné důvody). I jejich finanční podpora bude záviset na tom, zda zkoušky vykonají. Nevykonají-li do šesti měsíců žádnou zkoušku, nárok na stipendium ztratí. Když propadnou v jedné zkoušce, automaticky se daný předmět zapíše navíc v následujícím semestru a o něj naroste počet kreditů v něm požadovaných. Bude-li si student chtít nebo muset zkoušku odložit, musí o to požádat. Když odklad nedostane a ke zkoušce se nedostaví, bude se to považovat za nesložení povinné zkoušky. Celkově bude možnost odkládat zkoušky omezena a bude obtížnější odklad dostat.

Většina studentů bude novými finančními opatřeními dotčena jen mírně. Základní stipendium, které pobírají studenti žijící doma a bez ohledu na výši příjmu rodičů, bude činit 893 DKK (valorizované podle cenové hladiny v roce 2013). Do celkové výše příjmu rodičů 325 tisíc DKK ročně je k tomu vyplácen maximální příspěvek ve výši 1 586 DKK, který pak postupně klesá až na nulu (uváděné hranice a limity se proti dosavadnímu stavu poněkud snížily) při výši příjmu rodičů nad 550 tisíc DKK ročně.

Omezeno bude také indexování (valorizace) výše podpory, které má být v souladu s postupem užívaným obdobně pro valorizaci penzí a podpor v nezaměstnanosti, nebude tedy plně kopírovat celkové zvyšování cen (inflaci). Na druhé straně studenti dostanou prémii ve výši 2 877 DKK za každý měsíc, o který se zkrátí doba studia proti stanovené (standardní), a zvyšuje se částka (fribeløb), kterou si studenti mohou každý měsíc přivydělat, aniž by z ní platili daně, z 9 043 DKK na 11 543 DKK.

Reformy zvýší nároky nejen na studenty, ale i na vysoké školy. Ty jsou často obviňovány, že znesnadňují uznávání studia, změnu oboru studia nebo vykonání opravné zkoušky. Podstatně se zjednoduší zdlouhavé uznávání kreditů získaných na zahraničních školách, které je dalším zdrojem prodlužování studia. Přechod z bakalářského do magisterského studia bude flexibilnější. Chybí-li dnes několik kreditů k dokončení bakalářského studia, může se ztratit půl roku nebo celý rok. Díky reformám bude možné zahájit odpovídající magisterské studium až do výše 30 kreditů (ECST), tedy vlastně jeho první semestr.

Protesty studentů

Návrh reforem od počátku vyvolal kritiku i odpor studentů a studentských organizací. Podle nich reformy povedou jen k prodloužení studia, protože studenti budou muset při studiu více pracovat, když například nájmy porostou rychleji než podpora na bydlení. Zjednodušení uznávání kreditů ovšem studenti přivítali.

NE reformě na urychlení studia! 

Předseda dánské konference rektorů profesor Jens Oddershede řekl, že rektoři reformu podporují, i když mají výhrady k některým detailům. Především zmínil zvýšení nezdanitelného přivýdělku, který jde podle něj proti záměru celé dohody, totiž zkrátit délku vysokoškolského studia. Média zase připomněla, že jde o další porušení slibu během volební kampaně v září 2011, že se systém podpory studentů měnit nebude.

Další projednávání a schválení nového zákona v parlamentě, ke kterému mělo dojít koncem roku 2013, bylo ovšem po rozsáhlých studentských demonstracích loni v listopadu – od roku 1968 v Dánsku vůbec největších – odloženo.

K odložení projednávání zákona přispěla nechtěně Kodaňská univerzita. Podle původních předpokladů měly totiž vysoké školy realizovat reformu do ledna 2015, ale ministerstvo čekalo se zpracováním prováděcí směrnice do projednání v parlamentu. Proto se Kodaňská univerzita začala v předstihu připravovat sama. Uspořádala seminář děkanů a proděkanů, ale bez zastoupení studentů, a vypracovala podrobnou zprávu o urychlení studia (Fremdriftsreformen) s cílem snížit do roku 2020 délku bakalářského studia průměrně o 7,6 měsíce (pro studium humanitních oborů na Kodaňské univerzitě však průměrně o 12,2 měsíce). Ze zprávy vyplývalo, že se podstatně omezí flexibilita studia, že bude nutné zřídit rozsáhlý systému monitorující jeho postup a že studenti budou muset získávat nejméně 45 kreditů ročně (z požadovaných 60), aby vůbec postoupili do dalšího ročníku. Zpráva se však dostala na veřejnost a vyvolala prudký odpor studentů.

Proti plánům Kodaňské univerzity urychlit průchod studiem protestovalo loni v listopadu 9 tisíc studentů, další protesty se konaly v Aarhusu a Roskilde. Studenti protestovali proti způsobu, jak se v Kodani o reformě rozhodovalo, i proti automatické registraci ke zkouškám. Obávali se, že přísnější předpisy sníží podíl studentů, kteří studium dokončí (dnes to je 84 %). Jak napsal jeden ze studentských vůdců, „omezení práva na přerušení studia a riziko, že budete vyhozeni, když neuděláte zkoušku, neodpovídají dnešní realitě“. Studenti také reformu o urychlení studia přejmenovali na „urychlení vyhazovu“. Přes 30 tisíc lidí podepsalo petici proti reformám.

Masivní protesty podpořila i Evropská unie studentů (European Students’ Union, ESU). Její současný předseda Rok Primozic prohlásil: „Podporujeme protesty proti reformě, která nutí studenty, aby si zapisovali předměty, které nechtějí a v nichž nemohou uspět. Jestliže se nepodřídí, mohou být vyloučeni. Návrhy vedení Kodaňské univerzity budou mít dalekosáhlé důsledky a velmi pravděpodobně povedou k vyloučení řady studentů a dokončování studia bude obtížnější.“ K vyjádření ministra M. Østergaarda, že jedině dánští studenti nemusí studovat naplno, řekl: „Tak to rozhodně není. V mnoha zemích Evropy je možné studovat při zaměstnání nebo po jistou dobu zvolnit tempo, aniž by hrozilo nebezpečí být vyhozen z univerzity. Navrhované reformy zničí kvalitu dánského vzdělávání i iniciativu studentů zvyšovat svou kvalifikaci zaměstnáním při studiu nebo stážemi, studiem v zahraničí a dalšími formami, které sice mohou oddálit dokončení studia, ale velmi pozitivně ovlivňují jejich zaměstnatelnost.“

Určité výhrady měl i předseda konference rektorů Jens Oddershede, podle něhož reformy mohou zvýšit potřebu kontroly, a tedy i byrokratický aparát na univerzitách, a to v době, kdy se mají administrativní náklady snížit o 10 %.

Ministr Morten Østergaard prohlásil, že Kodaňská univerzita požadavky reformy proti tomu, co navrhuje připravovaný zákon, přiostřila. Protesty se konaly i poté, co rektor univerzity profesor Ralf Hemmingsen vydal tiskovou zprávu, v níž pozval zástupce studentů k jednání o realizaci reformy. Později pak oznámil, že opatření budou odložena až na rok 2015.

Je zřejmé, že dánský příběh o vládní snaze reformovat vysoké školství ještě neskončil a Vysoké školství ve světě se k němu nepochybně brzy vrátí.

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Reform af SU – systemet og rammerne for studiegennemførelse. Aftaletekst, 18. april 2013

Bedre igennem uddannelserne – Reform af SU-systemet. Ministeriet for Forskning, Innovation og Videregående Uddannelser, Regeringen 2013

Styrelsen for Vidergående Uddannelser (SU)

State Educational Grant and Loan Scheme (SU)

ESU supports actions against student grants reform in Denmark. 27 Nov 2013

Jan Petter Myklebust: Thousands of students protest against study time cuts. 28 November 2013 University World News Issue 298

Jan Petter Myklebust: Controversial student loan reform plans published. 20 February 2013 University World News Issue 260

Jan Petter Myklebust: Agreement on controversial student loan scheme reform. 25 April 2013 University World News Issue 269

Dánsko mění systém podpory studentů. Vysoké školství ve světě, 3. leden 2013

Produktivita v dánském vysokém školství. Vysoké školství ve světě, 30. leden 2014

Dánští absolventi na trhu práce. Vysoké školství ve světě, 28. leden 2014

Reklamy

1 komentář

Filed under Dánsko, Financování, Studenti, Všechny články

One response to “Reforma podpory studentů v Dánsku

  1. Ježek

    Dánsko je v těchto letech skutečně jakousi laboratoří politik v terciárním vzdělávání. Za objektivní souhrn děkuji a mohu konstativat, že koresponduje i s tím, co si myslí a prožívají známí, kteří v Dánsku žijí.
    Fr. Ježek

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s