Produktivita v dánském vysokém školství

Od poloviny 90. let růst produktivity v Dánsku nedrží krok s nejvyspělejšími zeměmi (jako jsou USA, Švédsko, Nizozemsko, Německo a Spojené království). Proto před dvěma lety, na začátku roku 2012, nová dánská ministerská předsedkyně Helle Thorning-Schmidtová zřídila jako jeden z prvních kroků své nové koaliční vlády expertní Komisi pro produktivitu (Produktivitets Kommissionen), aby důkladně analyzovala soukromý i veřejný sektor, našla příčiny dánských rozvojových problémů a navrhla taková opatření, která by tento trend zvrátila.

Komise vydala již pět zpráv, z nichž ta čtvrtá, zveřejněná v prosinci 2013, je věnovaná dánskému vzdělávacímu systému a systému výzkumu a inovací. Dánsko sice věnuje mimořádně vysoké výdaje na vzdělávání (v roce 2010 to bylo 8,8 % HDP, nejvíce ze všech zemí OECD, do vysokého školství pak šlo 2,4 % HDP, což mu zajistilo druhé místo hned po Norsku), ale nedostává za to odpovídající protihodnotu, která by měla zaručit také růst produktivity dánské ekonomiky. Zpráva Komise obsahuje 57 zásadních doporučení pro reformu celého školského systému včetně 16 doporučení pro oblast vysokého školství. Podle Komise je ve vysokém školství především třeba zvýšit kvalitu a relevanci pro trh práce a v této souvislosti změnit financování vysokoškolského studia.

Redakce Vysoké školství ve světě

Devítičlenná expertní Komise pro produktivitu, jejíž činnost zajišťuje ministerstvo financí, je složena ze zástupců dánských vysokých škol, podnikatelského sektoru a veřejné správy a jejím předsedou je význačný a mezinárodně uznávaný osmapadesátiletý ekonom profesor Peter Birch Sørensen z Kodaňské univerzity. Mandát Komise bude nyní po dvou letech končit; během nich Komise vypracuje sedm zpráv. První tři vyšly již v první polovině roku 2013 (definovaly problémy produktivity v Dánsku, zkoumaly internacionalizaci a regulaci konkurence a pojednávaly o řízení, vedení a motivaci ve veřejném sektoru). Před koncem roku 2013 byla zveřejněna zpráva o dánském školství a o systému výzkumu a inovací (Analyserapport 4, Uddannelse og Innovation). Letos v lednu již byla zveřejněna pátá zpráva o dánské infrastruktuře a ještě v prvním čtvrtletí roku 2014 vyjde šestá zpráva o spolupráci veřejného a soukromého sektoru, následovaná celkovou závěrečnou zprávou. Tím také vládní Komise pro produktivitu svou dvouletou činnost ukončí.

Čtvrtá zpráva o vzdělávání a inovacích, publikovaná 17. prosince 2013, je prozatím nejrozsáhlejší, má téměř 200 stran a deset příloh. Dostupná je však pouze v dánštině, což je škoda, protože řada závěrů a doporučení je přinejmenším zajímavá a inspirativní i pro jiné země. Zpráva přináší celkem 57 konkrétních doporučení, jak změnit vzdělávací systém i systém výzkumu a inovací, aby zlepšily své výsledky z hlediska produktivity dánské ekonomiky (definované jako „znalosti uplatněné v praxi“). Zpráva zahrnuje celý vzdělávací systém, kritizuje jak základní školy pro jen průměrné výsledky dánských žáků v mezinárodních šetřeních, tak střední odborné vzdělávání, kde studium nedokončí 45 % žáků (nejvíce podle údajů OECD), nejzávažnější kritika se však týká vysokých škol.

Systém je příliš nákladný a přitom nemá odpovídající kvalitu, vysoké školy dostatečně nepřipravují studenty pro dnešní trh práce. Zpráva Komise se kriticky zaměřila i na hlavní cíl vysokoškolské politiky vlády, kterým je zvyšování účasti ve vysokoškolském vzdělávání. V roce 2020 má podle vlády 60 % odpovídající věkové kohorty získávat terciární vzdělání, magisterské vzdělání pak má získávat čtvrtina (25 %) věkové kohorty. Předseda Komise profesor Birch Sørensen poznamenal, že „je to jeden z nejambicióznějších cílů ze všech zemí OECD. Avšak za to, aby diplom získalo více lidí, se platí ztrátou kvality. Nyní je však zapotřebí tento směr změnit. Musíme naopak zajistit, aby studenti skutečně získali kvalifikace a kompetence, které požaduje trh práce, a aby i učitelé, kteří jimi mají na vysoké odborné úrovni vybavit nastupující generaci, k tomu byli kompetentní.“

Komise člení svých 57 doporučení do několika skupin: začíná všeobecnými průřezovými doporučeními, která se vztahují na celý vzdělávací systém, a následují doporučení pro jednotlivé stupně vzdělávací soustavy.

Průřezová doporučení požadují především větší dostupnost informací a údajů o dosažených výsledcích vzdělávání a také o příkladech dobré praxe. Doposud se neshromažďovaly systematicky a dosavadní reformy z nich vycházely jen v omezené míře.

Komise proto doporučuje:

  • systematicky publikovat výsledky, kterých vzdělávací instituce dosahují, aby se mohly hodnotit podle kvality (pro vysoké školy jsou významné údaje o zaměstnatelnosti a příjmu absolventů);
  • řízení vzdělávacích institucí více zaměřit na dosažení vysoké kvality;
  • reformy vzdělávacího systému zaměřit na zvýšení odborné úrovně a osvojení kompetencí využitelných na trhu práce;
  • vzdělávací politiku více zakládat na konkrétních faktech, na kvantitativních výsledcích výzkumu a v oblastech, kde nejsou k dispozici, takový výzkum přednostně provádět;
  • systematický sběr dat a kvantitativní hodnocení realizovat jako část reforem.

Doporučení Komise, která se týkají vysokého školství (je jich celkem 16), jsou založena na důkladné vývojové a srovnávací analýze široké škály údajů o dánském vysokém školství a o systému inovací, které dosud nebyly nikdy v jedné zprávě shromážděny. Doporučení k vysokému školství jsou zaměřena především na zvyšování jeho kvality a rozčleněna do tří větších skupin: informování a motivování budoucích studentů, řízení a financování vysokých škol, struktura a délka studia. (Vysoké školství ve světě již informovalo o některých závěrech komise v článku Dánští absolventi na trhu práce, publikovaném 28. ledna 2014.)

Doporučení k informování a motivování budoucích studentů vychází z řady zjištění. Stále více mladých lidí volí obory, jejichž absolventi mají vyšší riziko nezaměstnanosti a nižší výdělky. Současně ovšem nemají dostatečně snadný přístup k informacím, jak se vlastně absolventi na trhu práce uplatňují. V souvislosti s tím zpráva Komise také kritizuje dnešní systém podpory studentů. Studenti v Dánsku mají vůbec nejštědřejší systém podpory na světě, roční stipendium je dokonce třikrát vyšší než ve Švédsku. Za další příčinu této situace Komise považuje, že se za studium neplatí – zatímco většina zemí kromě skandinávských požaduje, aby studenti na studium přispívali – a dánští studenti proto mají nejnižší náklady na studium v zemích OECD. Dosavadní zkušenosti však ukazují, že nízké náklady snižují jejich motivaci volit si obor studia podle toho, zda jim v budoucnu pomůže k vyšším příjmům. Mezinárodní výzkum také potvrdil, že dánští studenti přikládají při rozhodování (v porovnání s jinými zeměmi) nejmenší váhu právě situaci na trhu práce (viz Dánští absolventi na trhu práce). Podle zprávy stojí systém podpory 20 miliard dánských korun (1 DKK = 3,68 Kč) ročně, ale mnohé ukazuje na to, že jen velmi omezeně přispěl k tomu, aby vysokoškolské vzdělání získalo více lidí ze slabších sociálních skupin, zmenšily se sociální nerovnosti a někteří studenti nemuseli během studia zároveň pracovat.

Komise proto doporučuje:

  • poskytovat budoucím studentům dostatečné podklady pro volbu studia, například publikováním údajů o kvalitě jednotlivých studijních programů a o uplatnění absolventů na trhu práce, zejména o míře nezaměstnanosti a o příjmu absolventů. Údaje se mohou zveřejňovat na domovských stránkách jednotlivých institucí i ministerstva a mohou být využívány v rámci kariérového poradenství;
  • budoucí studenty podstatně silněji ekonomicky motivovat, aby si zvolili studium, které má dobré vyhlídky na trhu práce. Je například možné podporu studentů částečně nahradit studentskou půjčkou garantovanou státem tak, že se sníží pro obory s vysokou nezaměstnaností nebo že se budou uživatelé podílet na nákladech studia (tedy zavádění školného);
  • uvažovat o direktivnějším řízení přístupu ke studiu oborů, jejichž absolventi se dlouhodobě hůře uplatňují na trhu práce, nebo-li, otevřeněji řečeno, omezovat přístup na sice atraktivní obory studia, jejichž absolventi jsou však častěji nezaměstnaní.

Také doporučení k řízení a financování vycházejí z řady skutečností, které komise zjistila. Při expanzi terciárního vzdělávání přibylo nejvíce studijních míst v oborech s nízkou produktivitou (měřeno výší platu a zaměstnatelností). Vysoké školy jsou na jedné straně vysoce autonomní a mají širokou pravomoc samy určovat svou vzdělávací nabídku. Na druhé straně jsou financovány normativně (taxametersystemet) podle počtu absolventů a nejsou nijak motivovány k tomu, aby jim poskytovaly kompetence, které zlepší jejich postavení na trhu práce a zvýší jejich produktivitu. Normativy jsou rozdílné podle oborů, což může vést vzdělávací instituce k tomu, aby otevíraly programy s vysokými normativy, nikoli podle požadavků pracovního trhu. Taxametersystemet ovšem přispěl nejen k tomu, že se počet různých studijních programů od roku 2000 téměř zdvojnásobil a dnes vysoké školy nabízejí o něco více než 200 bakalářských programů. Přispěl také k tomu, že vzrostl počet dvouoborových programů, přestože školy mají často problémy s jejich kvalitou, jak upozorňují akreditační instituce, a také že se v některých oborech markantně zvýšil počet přijímaných, přestože je po jejich ukončení obtížné najít odpovídající pracovní místo.

Mnoho programů má také podle Komise nízkou intenzitu studia, často méně než 10 hodin přímé výuky týdně. Jak mezi jednotlivými vysokými školami, tak mezi obory jsou přitom v rozsahu přímé výuky značné rozdíly. Například v univerzitním bakalářském studiu v humanitních oborech představuje v průměru 8 hodin, ale ve zdravotnických oborech 19 hodin týdně. Velké rozdíly jsou i na Professionshøjskoler (na praxi zaměřené odborné školy, vedle univerzit další typ vysoké školy). Například v učitelství je průměrný rozsah výuky 13 hodin, v ekonomii 16 a ve stavebnictví 24 hodin týdně. (Třetím typem vysokých škol v Dánsku jsou akademie odborného vzdělávání, Erhvervsakademi, které nabízejí jen programy krátkého cyklu. Podrobnější informaci o struktuře vysoké školství a nabízených programech přineseme v navazujícím příspěvku.)

Komise přitom poukazuje na to, že i mezinárodní šetření Eurostudent potvrdilo úzký vztah mezi počtem hodin přímé výuky a celkovou intenzitou studia. Je-li počet hodin výuky vyšší, studenti se více učí. A zvýší-li se intenzita studia, která je dnes v Dánsku velmi nízká, zvýší se tak i jeho produktivita.

Počet hodin výuky týdně bakalářů (světle zelená) a magistrů (tmavě zelená)
Nalevo pro jednotlivé univerzity (například KU – Kodaňská univerzita)
Napravo pro jednotlivé obory, shora: humanitní, společenskovědní, technické, přírodovědné, zdravotnické 

Pozitivní a statisticky významný vztah existuje také mezi rozsahem přímé výuky v daném studijním programu a budoucím příjmem jeho absolventa. Z analýz Komise vyplývá, že zvýší-li se rozsah výuky o jednu hodinu týdně, zvýší se v průměru příjem absolventa až o 10 tisíc dánských korun ročně.

Komise proto doporučuje:

  • vysokoškolskou politiku výrazně zaměřit na kvalitu studia a na jeho uplatnění na trhu práce;
  • podstatně více motivovat vysoké školy, aby nabízely studijní programy s vysokou intenzitou studia a s dobrým uplatněním absolventů na pracovním trhu. Dosažení těchto zásadních cílů ovšem předpokládá radikální přeměnu modelu řízení a financování vysokého školství:

–      systém financování bude jasně motivovat vzdělávací instituce, aby nabízely studijní programy, které vedou k vysoké zaměstnatelnosti i k vysokým příjmům absolventů (k jejich dobrému uplatnění),

–      podpoří se to tím, že objem přímé výuky a individuální práce studentů ve všech programech denního studia (30 ECTS kreditů za semestr) bude představovat dohromady minimálně 37 hodin týdně,

–      ekonomické pobídky pro rychlé dokončení studia musí být směrovány na studenty. Existující bonusy za dokončení studia v předepsané době, které dnes nabízí taxametersystemet vysokým školám, musí být zrušeny, protože školy protismyslně motivují ke snižování nároků a odborné úrovně,

–      řízení vzdělávacích institucí musí zajistit, aby nové studijní programy byly zaváděny a otevírány jen tehdy, když je trh práce skutečně vyžaduje, a ne například jako důsledek spekulativního chování škol kvůli rozdílné výši normativů;

  • pro kvalitativní hodnocení studijních programů je nezbytné využívat také ukazatele, jako jsou zaměstnatelnost absolventů a pracovní příjem vysokoškoláků daného oboru;
  • zabývat se seriózně možností výrazně omezit počet různých studijních programů; zaměřit se například na důsledky atomizace oborů pro transparenci, kvalitu a náklady celého vysokoškolského vzdělávání a pro zaměstnatelnost a pracovní příjmy absolventů.

Také doporučení ke struktuře a délce studia vycházejí z řady skutečností, které Komise zjistila. Některé obory vyžadují vzdělání na magisterské úrovni, jiné na bakalářské, na fungujícím pracovním trhu však jenom málo oborů vyžaduje absolventy obou úrovní. Pro mnohá povolání, která v Dánsku vykonávají pracovníci s magisterským vzděláním, dostačuje v jiných zemích i kratší terciární vzdělání. V některých zemích je v řadě oborů také běžné místo pětiletého magisterského studia jen čtyřleté studium, buď bakalářské, nebo pouze zkrácené magisterské.

V této souvislosti je rovněž poučné porovnání relativní výše platu absolventů podle délky a oboru studia.

100 % = plat absolventů gymnázií
Typ vysoké školy, zelená: univerzity, šedá: vysoké odborné školy, černá: akademie odborného vzdělávání
Obory, shora: zdravotnické, společenskovědní, technické, zemědělské, přírodovědné, dopravní, společenské, humanitní a teologické, technické, zdravotnické, pedagogické, umělecké

Taxametersystemet je ovšem založen na financování podle počtu absolventů, a motivuje tedy vysoké školy k tomu, aby v co nejvíce případech poskytovaly vzdělávání bakalářské a hned na ně navazující magisterské, což je signálem i pro studenty, aby pokračovali v magisterském studiu. V Dánsku také pokračuje v magisterském studiu více než 90 % bakalářů (pro srovnání ve Finsku je to 62 %, ve Spojeném království ovšem jen 25 %, v Austrálii 20 % a v USA dokonce pouze 18 %). Delší vzdělávání nemusí zdaleka být z hlediska produktivity to nejracionálnější a vůbec už ne nejefektivnější. Americké studie například ukazují, že podobné signály jsou hlavním důvodem pro studium MBA. V Dánsku to v ekonomických oborech vedlo k tomu, že dnes bakaláři na trhu práce prakticky chybějí, protože v magisterském studiu jich nepokračuje pouze 10 %, zatímco ještě v 70. letech jich v magisterském studiu nepokračovalo 60 %.

Následující graf ukazuje, jak se proměňuje zájem o jednotlivé druhy vysokých škol. Zatímco zájem o studium na akademiích odborného vzdělávání se příliš nezvýšil, zájem o studium na vysokých odborných školách a o něco později i na univerzitách stoupal poměrně velice rychle (z původních 5–15 % ještě po roce 1990 na dnešních více než 25 % populačního ročníku). Umožnil to mimo jiné i rostoucí zájem o všeobecné vzdělávání na středoškolské (vyšší sekundární) úrovni: podíl žáků studujících na gymnáziích se ze 46 % populačního ročníku v roce 1991 zvýšil až na dnešních 63 % a naopak podíl žáků procházejících středním odborným vzděláváním se v téže době snížil z 36 na 25 %.

Typ vysoké školy, zelená: univerzity, šedá: vysoké odborné školy, černá: akademie odborného vzdělávání 

Komise proto doporučuje:

  • provést šetření, zda existující struktura terciárního vzdělávání v Dánsku zajišťuje absolventům studium optimální délky i obsahu ve vztahu k trhu práce, na nějž vstupují; například by se mělo zjistit:

–      zda je účelné, aby podstatně více absolventů končilo studium již na bakalářské úrovni,

–      jestli je vhodné zavést také méně teoreticky zaměřené jednoroční magisterské studium (například podle švédského vzoru, kde rozlišují jednoletý magisterexamen a dvouletý masterexamen),

–      zda má mít kombinované magisterské studium stejné podmínky financování jako prezenční studium,

–      nakolik je v Dánsku potřeba cíleně zamezovat překvalifikovanosti (například nemotivovat instituce k prodlužování celkové délky vzdělávání, pokračování ve studiu zpoplatnit či limitovat počet studijních míst).

Na vydání zprávy Komise pro produktivitu ihned reagovalo jak příslušné Ministerstvo pro výzkum, inovace a vysoké školství (Ministeriet for Forskning, Innovation og Videregående Uddannelser), tak univerzity a velmi brzy se v tisku mezi nimi rozpoutala velká diskuse. Reformní snahy probíhají totiž ve více směrech a mají také širší společenský kontext. O tom budeme informovat v navazujícím článku.

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Analyserapport 4: Uddannelse og innovation. Publikationer december 2013

Peter Birch Sørensen: Uddannelse og innovation. Pæsentation, pressemøde den 17. december 2013

Produktivitets kommissionen webpage

Jan Petter Myklebust: Productivity Commission calls for overhaul of education. 20 December 2013, University World News, Issue 301

Dánští absolventi na trhu práce. Vysoké školství ve světě, 28. ledna 2014

Advertisements

komentáře 2

Filed under Dánsko, Ekonomika & VŠ, Rakousko, Výuka, Všechny články

2 responses to “Produktivita v dánském vysokém školství

  1. Ježek

    Opět děkuji, skvělá práce a velmi inspirativní text. Pokusím se, aby byly z dánštiny dokumenty přeloženy do češtiny nebo angličtiny (v Dánsku mám dobré kontakty a mohu potvrdit i z těchto zdrojů to, co píšete).

  2. Vážení pánové, také velmi děkuji a oceňuji vaši užitečnou práci. Překlady z dánštiny sice zařídit nemohu, ale také tam mám spřátelené kolegy. A z těchto zdrojů i já mohu potvrdit leccos z toho, co píšete. Případné zájemce o seznámení se situací ve vzdělávání nadaných (ale potažmo i všech) na všech stupních vzdělávání v Dánsku i v celém světě, bych ráda pozvala na 21. bienální konferenci WCGTC (Světové rady pro nadané a talentované děti). Koná se 10.-14.srpna 2015 v Odense. Bližší nformace a další odkazy najdete na http://www.worldgifted2015.com a na http://www.talent-nadani.cz.
    Eva Vondráková, předsedkyně místního organizačního výboru 19.WCGTC konference, která se konala 8.-12.srpna 2011 v Praze.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s