Dánští absolventi na trhu práce

Dlouhodobým problémem dánského vysokého školství je jeho nedostatečné propojení s požadavky trhu práce. V řadě technických a přírodovědných oborů chybí absolventi, a přesto počet studentů přírodovědných oborů stále klesá ve prospěch humanitních a společenskovědních oborů, v nichž dnes studuje již 70 % studentů. Pro vysoký zájem studentů na nich přitom není dostatek studijních míst. Uchazeče o studium humanitních a společenskovědních oborů neodrazuje ani to, že budou mít problémy s uplatněním. V Dánsku to vyvolává diskusi, zda by se pro utváření nabídky vysokých škol neměly ještě podstatně více využívat prognózy požadavků trhu práce. Obě poslední dánské vlády, ta minulá Rasmussenova i současná Thorning-Schmidtové, se snažily situaci řešit, prozatím však jen s omezeným úspěchem.

Redakce Vysoké školství ve světě

Již předcházející Rasmussenova vláda (do podzimu 2011) se snažila, aby univerzity více reagovaly na požadavky zaměstnavatelů, aby nabízely více profesních (prakticky orientovaných) programů zaměřených na strategické prioritní oblasti ekonomiky a aby se do nich více zapojovaly dánské podniky. Musela ovšem respektovat zákon o univerzitách z roku 2003 (Universitetsloven), který poskytl vysokým školám značnou autonomii. Od té doby se univerzity samostatně rozhodují o tom, jaké studijní programy budou otevírat a nabízet (pochopitelně s tím, že je musí nejprve schválit akreditační orgán, Danmarks Akkrediteringsinstitution). Ministerstvo pro výzkum, inovace a vysoké školství (Ministeriet for Forskning, Innovation og Videregående Uddannelser), pod které univerzity spadají, může jen pro určité obory stanovit maximální počet přijímaných studentů.

Vláda se proto zaměřila na následující opatření:

  • podporovat studenty, aby si volili studium, které lépe odpovídá požadavkům práce v soukromém sektoru (na základě prognóz trhu práce) a omezit počet absolventů těch oborů, kterých zaměstnavatelé požadují méně;
  • posílit roli akreditačního orgánu (Danmarks Akkrediteringsinstitution), přesněji popsat kritéria relevance nabízeného vzdělání, posuzovat vzdělávací instituce také podle toho, zda monitorují uplatnění absolventů na národním i mezinárodním trhu práce;
  • zřídit národní fórum zaměstnavatelů, aby každý druhý rok uspořádalo konferenci o vysokém školství a o potřebě vysokoškolsky kvalifikovaných pracovníků. Toto fórum bude moci navrhovat nové studijní programy, bude-li po nich prokazatelná celonárodní poptávka;
  • jednat s vysokoškolskými institucemi a motivovat je, aby zvýšily počet přijímaných do studijních programů, jejichž absolventi mají zvlášť dobré vyhlídky na trhu práce.

Účinným nástrojem zvláště pro existující programy je akreditace. Ty, jejichž absolventi mají problém na trhu práce, by měly být mnohem důkladněji monitorovány. Vláda a ministerstvo usilují také o zvýšení podílu praxe v podnicích jako součásti vysokoškolského studia. Požadují také, aby se univerzity a další vysoké školy více podílely na vypracování kvalifikačních rámců.

Postoj vysokých škol vůči těmto snahám byl ovšem značně rezervovaný. Konference dánských rektorů Danske Universiteter zdůrazňuje nezávislé postavení univerzit vůči světu podnikání a trhu práce a odmítá zasahování do práva univerzit určovat si, které obory a předměty budou vyučovat.

Současná koaliční vláda premiérky Helle Thorning-Schmidtové, která do úřadu nastoupila 3. října 2011, slíbila masivně investovat do vzdělávání a odstranit dosavadní podfinancování výzkumu a vysokých škol, které činilo v roce 2012 až jednu miliardu dánských korun (DKK). Podle svého základního dokumentu z října 2011 (Et Danmark der står sammen) chce do roku 2020 vytvořit 10 tisíc nových studijních míst s cílem zajistit pro 60 % příslušné věkového kohorty alespoň tříleté vysokoškolské vzdělání, přičemž magisterské vzdělání by měla získat čtvrtina věkové kohorty. Vláda také s ohledem na požadavky pracovního trhu hodlá podporovat prakticky zaměřené vysoké odborné školy (professionshøjskoler, vedle univerzit další typ vysoké školy) v oborech, jako je podnikatelství, vzdělávání, ošetřovatelství, fyzioterapie, technologie a IT.

Jedním z prvních kroků této vlády bylo zřízení Komise pro produktivitu (Produktivitets Kommissionen) na začátku roku 2012. Komise zatím vydala čtyři dílčí zprávy, z nichž ta čtvrtá, zveřejněná v prosinci 2013, je věnovaná analýze dánských vysokých škol, výzkumu a inovací (dostupná je pouze v dánštině, což je škoda, protože řada závěrů a doporučení je přinejmenším inspirativní i pro jiné země). Její doporučení se snaží postihnout všechny příčiny nesouladu mezi nabídkou vysokých škol a požadavky trhu práce, které Komise zjistila. Vysoké školství ve světě o této zprávě Komise bude informovat v samostatném příspěvku Produktivita v dánském vysokém školství, v tomto článku se však omezíme na některá zjištění Komise, která se týkají postavení absolventů dánských vysokých škol na pracovním trhu.

Za problematickou považuje Komise především skutečnost, že v posledních dvaceti letech se nejdynamičtěji rozvíjely skupiny oborů, jejichž absolventi mají relativně vysokou míru nezaměstnanosti a nízké příjmy. Zvýšil se zejména počet absolventů humanitních oborů a v rámci nich oborů komunikace a kulturních studií (literární, divadelní a filmové vědy), jejichž absolventi byli ještě častěji nezaměstnaní než absolventi ostatních humanitních oborů (viz následující graf).

Levý graf: průměrná míra nezaměstnanosti (v %) absolventů různých oborů v posledních dvaceti letech (shora: humanitní, přírodovědné, technické, společenskovědní a zdravotnické obory)
Pravý graf: nárůst počtu absolventů magisterského studia odpovídajícího oboru 

Výsledky nového srovnávacího výzkumu dokonce ukázaly, že dánští studenti v porovnání se studenty z jiných zemí přikládají při volbě oboru studia možnosti uplatnění absolventů daného oboru na trhu práce nejmenší význam (viz následující graf).

Vybrané země zleva: Dánsko, Švédsko, Německo, Velká Británie 

Podle Komise za to do značné míry může vysoká úroveň podpory dánských studentů, která je skutečně mimořádná a například roční příspěvek na studium je v Dánsku dokonce třikrát vyšší než v jinak také štědrém Švédsku, takže dánští studenti nesou vůbec nejnižší náklady na studium ze všech zemí OECD. Samozřejmě to významně oslabuje jejich motivaci volit si obor studia podle toho, zda absolventovi rovněž přinese vyšší příjmy.

To však není vše. Komise navíc dokládá, že v oborech s vyšší nezaměstnaností roste i podíl absolventů, kteří jsou nuceni přijmout místa, která vysokoškolskou kvalifikaci vůbec nevyžadují (překvalifikovanost absolventů).

Míra nezaměstnanosti (zelená) a překvalifikovanosti (černá) absolventů magisterského studia různých oborů
Obory (shora): zdravotnické, zemědělské, technické, přírodovědné, společenskovědní, humanitní, umělecké 

Míra nezaměstnanosti absolventů jednotlivých oborů je přitom v čase poměrně stabilní. Následující graf znázorňuje dlouhodobý průběh relativní míry nezaměstnanosti absolventů různých oborů, který je očištěný od vlivu kolísání hospodářského cyklu (míra nezaměstnanosti absolventů každé skupiny oborů je vztažena k průměrné nezaměstnanosti všech vysokoškoláků, která má tedy hodnotu 1,0). Je zřejmé, že dlouhodobě mají výrazně nejlepší zaměstnatelnost absolventi zdravotnických oborů, naopak nejhůře jsou na tom dlouhodobě absolventi humanitních oborů.

Obory zleva: humanitní a zdravotnické, přírodovědné a technické, společenskovědní a technické bez architektů 

Tolik tedy fakta o situaci v uplatnění absolventů vysokých škol v Dánsku na pracovním trhu, která je obdobná i v některých jiných zemích. Komise však navíc ekonomickými analýzami prokazuje, že uvedený negativní vývoj je pro ekonomiku vysoce významný a nepochybně tlumí růst dánské produktivity. Dochází k závěru, že růst produktivity podporuje nejlépe co největší strukturální rovnováha mezi nabídkou a poptávkou po vysokoškolácích na trhu práce, kterou je třeba neustále monitorovat a její objevující se odchylky různými nástroji opakovaně napravovat.

Specifickým rysem je v Dánsku vysoký podíl vysokoškoláků, kteří pracují ve veřejném sektoru a zejména ve zdravotnictví a v sociálních službách. Zatímco ve většině zemí OECD to je kolem 40 %, v Dánsku to je více než 50 %. Vysoký počet vysokoškoláků ve veřejném sektoru také odráží celkové zaměření vzdělávacího systému na přípravu absolventů podle požadavků veřejných služeb. Ten je přitom opět důsledkem politické priority – požadavku, aby veřejné služby měly vysokou kvalitu a aby ti, kdo v nich pracují, měli odpovídající kompetence.

V soukromém sektoru je vysokoškoláků relativně méně, zejména ve službách, kde se také v posledních dvaceti letech objevily největší rozdíly v růstu produktivity (především ve srovnání s USA). Uplatnění absolventů na trhu práce je však rozdílné: absolventi řady oborů mají jak vysokou nezaměstnanost, tak i nízký plat, u jiných oborů je to však právě naopak. Z uvedených skutečností vyplývá, že významnou příčinou malého počtu vysokoškoláků v soukromém sektoru v Dánsku je především nesoulad (mismatch) mezi kvalifikací absolventů a kvalifikací požadovanou zaměstnavateli. (Působí ovšem i další faktory: v řadě malých a středních podniků například existují určité kulturní bariéry zaměstnávat vysokoškoláky, jejichž mobilita je navíc mimo velká města omezena; právě podniky soukromých služeb jsou ve srovnání s výrobními mnohem menší, v průměru mají jen asi třetinu zaměstnanců.)

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Analyserapport 4, Uddannelse og innovation. Publikationer december 2013

Analyserapport 4, Uddannelse og innovation. Faktaark. Publikationer december 2013

Produktivita v dánském vysokém školství. Vysoké školství ve světě, 30. ledna 2014

Andrea Kottmann, Egbert de Weert: Higher Education and the Labour Market. International Policy Frameworks for Regulating Graduate Employability. Center for Higher Education Policy Studies, University of Twente, February 2013

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Absolventi, Dánsko, Rakousko, Výuka, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s