Uplatnění italských absolventů se stále zhoršuje

Výzkumy uplatnění absolventů vysokých škol v Itálii, které realizuje agentura AlmaLaurea, ukazují na pokračující zhoršování přechodu absolventů vysokých škol na pracovní trh. Z absolventů z roku 2012 je jich rok po ukončení studia více než 20 % nezaměstnaných. Ke zhoršení však došlo i u těch absolventů, kteří zaměstnání získali, neboť se dále snížily nejen jejich pracovní příjmy, ale rovněž tzv. efektivita jejich vysokoškolského vzdělání, tedy jak úroveň požadovaného vzdělání v práci, kterou vykonávají, tak i úroveň využívání dovedností a schopností, které získali ve škole.

Redakce Vysoké školství ve světě

V Itálii se výzkumem absolventů vysokých škol dlouhodobě a systematicky zabývá agentura AlmaLaurea. Jejím cílem je být spojovacím článkem mezi absolventy, vysokoškolskými institucemi a podnikatelským světem (světem zaměstnavatelů). AlmaLaurea byla zřízena v roce 1994 na základě iniciativy Univerzity v Bologni, je provozována konsorciem italských vysokých škol a na svoji činnost získává finanční prostředky od Ministerstva pro vzdělávání, vysoké školství a výzkum (Ministero dell’Istruzione, dell’Università e della Ricerca, MIUR). V současnosti je členem konsorcia a tedy i AlmaLaurea již 64 univerzit, na nichž ukončuje studium 80 % všech absolventů italských vysokých škol.

AlmaLaurea již řadu let uskutečňuje každoroční šetření uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce. Poslední takové šetření, již šestnácté v pořadí, proběhlo v roce 2013 a zahrnovalo více než 400 tisíc absolventů ze všech 64 vysokých škol, které jsou členy AlmaLaurea. Vysokoškoláci byli dotazováni po uplynutí 1, 3 a 5 let od jejich absolvování. Vzhledem k tomu, že v Itálii nedávno došlo – podobně jako u nás – k rozčlenění původně pouze dlouhého (magisterského) studia na dvě úrovně, byla zvláštní pozornost věnována na jedné straně absolventům nově zavedené první úrovně (primo livello) a krátkého studia druhé úrovně (specialistici) a na druhé straně absolventům původního dlouhého studia druhé úrovně (specialistici a ciclo unico). Italská označení přitom v podstatě odpovídají našemu bakalářskému, navazujícímu magisterskému a dlouhému magisterskému studiu.

AlmaLaurea má dobře propracované motivační mechanismy pro to, aby se absolventi do šetření zapojili. Dosahuje toho především tak, že propojuje poptávku zaměstnavatelů po absolventech (inzerce zaměstnavatelů s vymezenými kvalifikačními a dalšími osobnostními požadavky na obsazované pracovní místo) s nabídkou samotných absolventů (strukturované životopisy s vymezením získaných certifikátů a kvalifikací, ale i dosažených kompetencí). Míra návratnosti dotazníků je díky tomu poměrně vysoká: v 15. šetření v roce 2012 dosáhla 86 % u absolventů 1 rok od absolvování, 80 % u absolventů 3 roky od absolvování a 77 % u absolventů 5 let od absolvování. (První výsledky ze zatím posledního 16. šetření, které proběhlo v polovině roku 2013, budou prezentovány v březnu 2014 na konferenci Imprenditorialità e innovazione: il ruolo dei laureati v Bologni.)

Analýza vývoje zaměstnatelnosti absolventů ukázala, že se jejich situace na trhu práce v průběhu roku 2012 dále zhoršovala. Zhoršení se přitom projevilo nejen u čerstvých absolventů, jejichž pozice na pracovním trhu je vzhledem k jejich minimálním pracovním zkušenostem vůbec nejhorší, ale také u jejich kolegů, kteří ukončili studium v dřívějších letech. Srovnání s předchozími průzkumy tedy ukázalo, že postavení absolventů na trhu práce je celkově horší, což platí pro absolventy jak rok po ukončení školy, tak pro absolventy, kteří školu ukončili před třemi roky. V porovnání s předchozím šetřením se ovšem nejen zvýšila míra nezaměstnanosti u absolventů všech úrovní studia, současně jsou některé rozdíly při srovnávání podle úrovně a oboru dosaženého vzdělání, pohlaví a geografické oblasti obzvláště vysoké a navíc se v čase dále zvětšují.

U absolventů, kteří ukončili vysokou školu rok před šetřením v roce 2012, vzrostla míra nezaměstnanosti o 3,5 procentních bodů v případě absolventů první úrovně, o 1 procentní bod v případě absolventů druhé úrovně a o 2 procentní body v případě absolventů dlouhého studia druhé úrovně. Mimo jiné to znamená, že míra nezaměstnanosti přesáhla hranici 20 % u absolventů všech tří úrovní studijních programů (viz následující graf).

U absolventů, kteří jsou na trhu práce již třetím rokem, vzrostla míra nezaměstnanosti o 2,5 procentního bodu mezi absolventy první úrovně, o 1 bod mezi jejich kolegy druhé úrovně a o 3 body u absolventů dlouhého studia druhé úrovně. U všech absolventů tři roky po ukončení studia se podle posledního šetření z roku 2012 míra nezaměstnanosti zvýšila nad 10 %.

Přestože výše uvedené neradostné výsledky mohou být částečně ovlivněny strukturálními změnami ve studiu (například absolventi právnických oborů, kteří mají v Itálii dlouhodobě vysokou úroveň nezaměstnanosti, současně tvoří stále větší podíl absolventů dlouhého studia druhé úrovně), byly uvedené závěry potvrzeny také podrobnějšími analýzami uplatnění absolventů podle jejich studijního oboru, geografické oblasti jejich bydliště nebo podle pohlaví.

U absolventů, kteří ukončili vysokoškolské studium již před pěti lety, se rozdíly v míře nezaměstnanosti jednotlivých úrovní sbližují a všechny hodnoty se v roce 2012 pohybovaly kolem 6 %. Například absolventi navazujícího magisterského studia na vysokých školách z roku 2007 tedy navzdory krizi dokázali snížit svoji míru nezaměstnanosti z 11 %, kterou měli v roce 2008, když čerstvě vstoupili na pracovní trh, na 6 % pět let od absolvování v roce 2012.

Rovněž z hlediska míry jistoty práce (tedy podílu pracujících se smlouvou na dobu neurčitou nebo podílu samostatně výdělečně činných) došlo ve srovnání s předchozími šetřeními ke zhoršení u všech skupin absolventů, s výjimkou čerstvých absolventů druhé úrovně. Stejně tak se zvýšil podíl různých typů flexibilního zaměstnávání. Podstatně více znepokojující je však fakt, že celkově došlo k nárůstu neregulované pracovní činnosti, a to zejména u čerstvých absolventů. V případě některých studijních oborů, zejména těch, které jsou tradičně spojené s činnostmi na volné noze, se neregulovaný způsob zaměstnání zdá být spíše vynuceným prvním krokem ke vstupu na řádný trh práce.

Čisté měsíční příjmy po jednom roce od absolvování se v celkovém průměru pohybovaly mírně nad hodnotou 1 000 €. Přesněji řečeno, 1 049 € u absolventů první úrovně, 1 059 € u absolventů druhé úrovně a 1 024 € u absolventů dlouhého cyklu druhé úrovně.

V porovnání s předchozím průzkumem se meziročně nominální příjem snížil o 5 % u absolventů první úrovně, o 2,5 % u absolventů druhé úrovně a o 2 % u absolventů dlouhého studia druhé úrovně. Ještě horší obrázek samozřejmě přináší srovnání reálných příjmů. Ty se totiž snížily o 8 % u absolventů první úrovně (bakalářů) a o 5 % mezi absolventy druhé úrovně a dlouhého studia druhé úrovně (tedy u všech magistrů).

Analýza čtyřletého období mezi rokem 2008 (tedy před ekonomickou krizí, která Itálii hluboce zasáhla) a 2012 ukázala, že reálné příjmy se snížily o 16 až 18 % u absolventů všech tří typů studijních programů.

Pokud se analýza omezila pouze na absolventy pracující na plný úvazek, průměrný měsíční výdělek byl u všech kohort sice vždy vyšší než 1 200 €, avšak i v tomto případě došlo k uvedenému poklesu u čerstvých absolventů s výjimkou absolventů druhé úrovně. Tři roky po absolvování představoval průměrný měsíční příjem zhruba 1 200 €, což znamenalo pokles o 7 až 9 % ve srovnání s předchozím průzkumem. Pět let po ukončení studia činil průměrný čistý měsíční příjem téměř 1 400 €.

Míra nezaměstnanosti i výše pracovního příjmu absolventů pochopitelně souvisí nejen s úrovní diplomu, s nímž své studium ukončili, ale ještě více s oborem, který vystudovali. Pět let od ukončení školy patří mezi absolventy magisterského studia s nejnižší mírou nezaměstnanosti a současně s nejvyššími příjmy především absolventi lékařských oborů (nejnižší míra nezaměstnanosti 2 %), inženýrských technických oborů (nejvyšší čisté příjmy v průměru 1 748 € měsíčně) a ekonomicko-statistických oborů. Naopak ve stejné kategorii absolventů mají nejvyšší míru nezaměstnanosti absolventi geologicko-biologických oborů s 22 % a nejnižší příjmy absolventi psychologie s průměrně 963 € měsíčně. Vyskakovat si ovšem nemohou ani absolventi literatury a humanitních oborů.

Dalším zajímavým způsobem, jak AlmaLaurea zjišťuje a hodnotí uplatnitelnost dosaženého vysokoškolského vzdělání absolventů na trhu práce, je takzvaná úroveň efektivity vzdělání. Efektivita je operacionalizována a měřena tzv. indexem efektivity, který se skládá ze dvou položek. Za prvé do jaké míry je nutné mít pro úspěšné vykonávání práce dosaženou vysokoškolskou (bakalářskou, magisterskou nebo doktorskou) úroveň vzdělání a za druhé do jaké míry absolvent v práci využívá dovednosti a schopnosti, které získal díky studiu na vysoké škole.

Z tohoto pohledu se jako efektivní (první dva stupně z pětistupňové škály: very effective, effective, fairly effective, not very effective, uneffective) jeví vysokoškolské vzdělání rok po absolvování pro 49 % absolventů první úrovně (o 2 procentní body méně než v roce 2011) a pro 44 % absolventů druhé úrovně (žádný rozdíl oproti předchozímu roku). Nejvyšší úroveň efektivity (zhruba 75,5 % absolventů) vysokoškolského vzdělání tak dosahují absolventi dlouhého cyklu druhé úrovně (dlouhých magisterských programů), a to přesto, že oproti předchozímu šetření v roce 2011 u nich došlo k největšímu poklesu efektivity za pouhý rok o 5 procentních bodů.

Systematický pokles efektivity vysokoškolského vzdělání vede samozřejmě k tomu, že z dlouhodobého hlediska dochází ke znatelnému zhoršení uplatnění zaměstnaných absolventů. Mezi roky 2008 až 2012 se úroveň efektivity získaného vzdělání snížila o 9 procentních bodů v případě absolventů první úrovně a o více než 14 procentních bodů v případě absolventů druhé úrovně a dlouhého studia druhé úrovně.

Vzhledem k tomu, že AlmaLaurea prováděla v roce 2013 šetření absolventů vysokých škol již po patnácté, lze analyzovat jejich postavení na trhu práce i z dlouhodobého hlediska. Přestože zavedení strukturovaného studia (bakaláři, magistři, doktoři) v rámci Boloňského procesu neumožňuje zcela přesné srovnání údajů o absolventech italských vysokých škol před polovinou a po druhé polovině minulé dekády, všechny hlavní ukazatele potvrzují postupné a kvůli ekonomické krizi navíc progresivní zhoršování situace absolventů vysokých škol na trhu práce již od roku 2000.

Poněkud nečekaně však výzkumy naopak nepotvrdily výraznější rozdíl v uplatnění mezi absolventy první a druhé úrovně a absolventy dlouhého studia druhé úrovně, a to i přes obecné přesvědčení, že absolventi krátkého studia a první úrovně zejména (bakaláři) jsou zaměstnavateli vnímáni negativně. Naopak podrobnější analýza ukázala, že pokud je vztah mezi dosaženým vzděláním a uplatněním na trhu práce očištěn od ostatních důležitých faktorů, absolventi první úrovně (bakaláři) mají větší šanci si najít práci než jejich kolegové absolvující vysokoškolské vzdělání druhé úrovně (magistři).

Zhruba před rokem byla na webových stránkách AlmaLaurea vytvořena internetová aplikace, ze které je možné se například dozvědět, že ze všech absolventů všech úrovní z roku 2011 jeden rok od absolvování, tedy v roce 2012:

  • 42,3 % absolventů pokračuje ve studiu;
  • 47,8 % absolventů pracuje / je zaměstnáno;
  • 23,4 % absolventů je nezaměstnaných;
  • 38,9 % absolventů je zaměstnáno v práci, kterou si sehnali již během studia;
  • 32,5 % absolventů má stálý pracovní poměr nebo je OSVČ;
  • 45,4 % absolventů efektivně využívá své vzdělání;
  • je čistý měsíční příjem 943 €.

Podstatnou výhodou této internetové aplikace ovšem je, že je možné si navolit nejen rok šetření a úroveň absolvovaného studia, ale také konkrétní vysokou školu, fakultu a obor studia.

Zpracoval Jan Koucký a Martin Zelenka

.

 

Andrea Cammelli (ed): Condizione occupazionale Laureati. XV Indagine 2012. AlmaLaurea Rapporto 2013

Andrea Cammelli: Investing on youth: If not now, when? 15th AlmaLaurea Outline on graduates’ employment conditions, AlmaLaurea 2013

Andrea Cammelli: Investire nei giovani: se non ora, quando? XV Sintesi AlmaLaurea sulla condizione occupazionale dei laureati, AlmaLaurea 2013

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Absolventi, Ekonomika & VŠ, Itálie, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s