Financování vysokých škol v Evropě se mění

Nová zpráva Evropské asociace univerzit (EUA) z prosince 2013 (Designing strategies for efficient funding of higher education in Europe. DEFINE interim report) o různých způsobech financování vysokých škol ukazuje, jak se – do jisté míry kvůli dopadům ekonomické krize, ale také dalším důvodům – mění charakter modelů (zásad a pravidel) financování vysokého školství a vysokoškolských institucí v evropských zemích. Klíčovým pojmem se přitom stává efektivita (efficiency) a přechod k financování podle výkonu (performance-based funding).

Redakce Vysoké školství ve světě

Evropská asociace univerzit (European University Association, EUA) společně s několika odbornými pracovišti na univerzitách ve Velké Británii (Oxford), Portugalsku (Aveiro), Finsku (Aalto), Německu (Erlangen-Nuremberg) a Dánsku (Copenhagen) řeší s finanční podporou Evropské komise (od podzimu 2012 do jara 2015) projekt s názvem Tvorba strategií pro efektivní financování vysokého školství v Evropě (Designing strategies for efficient funding of higher education in Europe, DEFINE).

V rámci projektu DEFINE řešitelé analyzují získané informace o různých způsobech financování vysokého školství v Evropě z veřejných rozpočtů a o přijímaných opatřeních na podporu jeho efektivity. Projekt se přitom zaměřuje především na tři hlavní témata: financování vysokých škol podle výkonu (performance-based funding), restrukturalizace a koncentrace zdrojů a modely na podporu excelence (excellence schemes). Projekt má zároveň posoudit, jaké přímé i nepřímé, zamýšlené i nezamýšlené dopady mají různé modely financování na jednotlivé vysoké školy.

Interní zpráva z projektu DEFINE z prosince 2013 předkládá první výsledky analýzy získaných informací a dat, která projektu poskytly asociace rektorů univerzit a vysokých škol (členů EUA) z 24 členských států EU. Zpráva se přitom zaměřuje na všechny tři hlavní témata projektu.

Jak jsou vysokým školám přidělovány prostředky z veřejných rozpočtů

V zásadách a pravidlech financování vysokoškolských institucí jsou mezi jednotlivými zeměmi EU velké rozdíly, avšak v posledních letech se ve většině vysokoškolských systémů stále častěji uplatňují různé prvky financování podle výkonu institucí. Patří sem rozmanité vzorce pro výpočet výše financí na základě řady ukazatelů (funding formulas based on a series of indicators) či takzvané smlouvy o výkonu instituce (performance contracts). Například nejméně ve třetině evropských zemí je více než polovina veřejných prostředků, které jdou na vysoké školy, přidělována formou celkového příspěvku vypočítávaného na základě konkrétního schváleného algoritmu.

Zpráva EUA přitom ukazuje relativní důležitost jednotlivých ukazatelů, a to jak vstupních, tak i výstupních či výkonových. Z tohoto hlediska se často liší financování vzdělávání a výzkumu na vysokých školách. Zatímco u financování vzdělávacích aktivit jsou pro nedostatek nabídky jiných řešení používány častěji vstupní údaje, jako je například počet vysokoškolských studentů, financování výzkumu je obvykle odvozováno především od výstupních údajů, jako je počet udělených doktorských titulů, či výkonových ukazatelů, jako je objem financování z jiných zdrojů (soukromých, zahraničních, …). Z následujícího grafu je zřejmé, že mezi používanými ukazateli je uváděno například i umístění školy v mezinárodním či národním žebříčku vysokoškolských institucí.

Smlouvy o výkonech vysoké školy, které na základě dohody mezi orgány veřejné správy (především ministerstvy) a vysokými školami stanovují konkrétní cíle, jsou běžnou součástí financování vysokého školství ve dvou třetinách (konkrétně v 15) ze sledovaných zemí.

Jak probíhá institucionální restrukturalizace vysokého školství

Téměř ve všech zemích, které jsou zahrnuty do zprávy, ministerstva společně s univerzitami a vysokými školami zvažují nebo již realizují kroky směrem ke spojování institucí, jejichž cílem je mimo jiné i racionalizace financování. Uvedené procesy jsou v jednotlivých evropských zemích realizovány dosti odlišně, přičemž nejrozsáhlejší restrukturalizace probíhá v Dánsku, Estonsku, Finsku či v Lotyšsku.

Fúze (mergers) jsou však pouze jedním z procesů, které mají podporovat koncentraci (soustřeďování) zdrojů a spolupráci vysokoškolských institucí. Jiným příkladem racionalizace je například vytváření konsorcií nebo strategických partnerství vysokých škol. Veřejné orgány tyto procesy podporují prostřednictvím konkrétních finančních mechanismů často zaměřených na dosahování excelence. Takové významné iniciativy jsou realizovány například v Německu nebo ve Francii, kde vysoké školy dostávají v rámci strategií excelence dodatečně značné objemy finančních prostředků. V tomto rozsahu jsou sice v Evropě spíše výjimkou, ale jejich dopad na vysokoškolský systém jako celek je podstatný.

Jak se vysoké školy snaží optimalizovat využívání finančních prostředků

Vysoké školy se aktivně snaží o účinnější využívání peněz zaváděním příslušných interních institucionálních mechanismů i vytvářením synergií v rámci celého vysokoškolského sektoru. Možnosti realizace takových opatření však výrazným způsobem předurčuje (povzbuzuje či naopak omezuje) celkový regulační rámec, ve kterém se mají zavádět.

V závěru první zpráva projektu DEFINE uvádí hlavní poznatky a doporučení získané na základě konzultací a analýz prováděných v rámci projektu a diskusí během semináře, který proběhl v listopadu 2013 v Portugalsku (University of Aveiro), kde se sešli zástupci vysokých škol z celé Evropy. Zpráva konstatuje, že vysoké školy hrají významnou roli v oblasti efektivního využívání financí a měly by se touto otázkou nadále systematicky zabývat.

V prvních měsících roku 2014 budou v rámci projektu DEFINE vytvořeny tři odborné skupiny vysokoškolských expertů z celé Evropy (nejvýše 20 odborníků v každé z těchto skupin), které budou podrobněji analyzovat dopady tří výše zmíněných typů opatření (výkonového financování, podpory excelence a koncentrace zdrojů). Do této práce bude personálně zapojeno rovněž Středisko vzdělávací politiky PedF UK.

Zpracoval Jan Koucký

.

 

Thomas Estermann, Enora Bennetot Pruvot and Anna-Lena Claeys-Kulik: Designing strategies for efficient funding of higher education in Europe. DEFINE interim report. EUA, December 2013

Alan Osborn: Efficiency key to HE funding in Europe today. University World News, 19 December 2013, Issue 301

Excelence ve výzkumu a ve výuce. Vysoké školství ve světě, 5. listopad 2013

Financování podle kvality a profilování vysokých škol. Vysoké školství ve světě, 11. červen 2013

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Ekonomika & VŠ, EU (organizace, celek/členské země), Financování, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s