Polovina absolventů britských vysokých škol má příliš vysokou kvalifikaci

Ve své nové zprávě (Graduates in the UK Labour Market 2013) z konce roku 2013 uvádí Národní statistický úřad Spojeného království, že podíl absolventů na pracovních místech, která nevyžadují vysokoškolský diplom, se zvýšil z 39 % před počátkem finanční krize na současných 47 %. Překvalifikovanost absolventů má dvě hlavní příčiny: počet nových vysokoškoláků na pracovním trhu se zvyšuje rychleji než počet odpovídajících pracovních míst a dynamika vzniku takových pracovních míst je po roce 2008 navíc ještě zpomalována ekonomickými problémy.

Redakce Vysoké školství ve světě

Podíl absolventů vysokých škol mezi těmi, kdo ve Spojeném království v posledních pěti letech ukončili své vzdělávání, se v důsledku expanze vysokého školství neustále zvyšuje, zvláště po změnách ve vysokém školství, které nastaly po přijetí nového zákona v roce 1992. Zákon o dalším a vysokoškolském vzdělávání (Further and Higher Education Act) umožnil, aby se 34 polytechnik a 39 jiných vysokých škol stalo univerzitami – důsledkem toho bylo zrychlení kvantitativního rozmachu vysokého školství (blíže viz čtyři články o vývoji vysokého školství ve Velké Británii, které Vysoké školství ve světě zveřejnilo v listopadu a v prosinci 2013).

Zatímco ještě v roce 1992 činil tento podíl podle údajů Národního statistického úřadu 18 % (jde o celoroční průměr), v roce 2002 se nejprve zvýšil na 25 % a v roce 2012 dokonce až na 37 % (viz následující graf).

Národní statistický úřad Spojeného království (Office for National Statistics, ONS) vydal na konci listopadu 2013 již třetí rok po sobě zprávu o uplatnění čerstvých absolventů vysokých škol. Vychází přitom z údajů šetření pracovních sil (Labour Force Survey) a za absolventy považuje ty, kteří ukončili své vzdělání a opustili vzdělávací systém během posledních pěti let. Vysokoškoláci jsou ti, kteří získali formálně vyšší vzdělání, než je závěrečná zkouška ukončující vyšší sekundární vzdělávání – tzv. A-level, jež je obdobou naší maturity (je třeba upozornit, že na rozdíl od nás jde v případě Velké Británie o poměrně složitou spleť 24 druhů vysokoškolských kvalifikací). Vysokoškolská pracovní místa jsou vymezena na úrovni jednotlivých povolání v rámci britské klasifikace povolání a podle metodiky vyvinuté v Ústavu pro výzkum zaměstnanosti na Warwick University (Warwick Institute for Employment Research).

Absolventi vysokoškolského vzdělávání mají podle zprávy ONS vyšší pravděpodobnost, že seženou zaměstnání než ti, kteří odejdou ze vzdělávacího systému s nižší kvalifikací. Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů se oproti loňskému roku zvýšila z 8 % na 9 %, přičemž na začátku roku 2008 (před vypuknutím ekonomické krize) činila pouze 5 %. Přesto je však podle Národního statistického úřadu vysokoškolské vzdělání při hledání práce výhodné, protože míra nezaměstnanosti mladých ve věku 21–30 let se středoškolským a nižším vzděláním je mnohem vyšší (v průměru 14 %).

Andrew Hunter, spoluzakladatel internetového pracovního portálu Adzuna, který zpracovává data z trhu práce pro úřad premiéra Davida Camerona, říká, že počet inzerovaných pracovních míst v poslední době sice stoupá, ale najít práci je pro řadu lidí stále velmi obtížné. „I když jsou tu určité známky toho, že se trh práce zotavuje, zlepšení v kategorii pracovních míst pro vysokoškoláky je méně výrazné. V tvrdé konkurenci jsou mnozí absolventi nuceni vzít méně kvalifikovanou práci. Podle našeho posledního šetření se v září 2013 o každé nové nebo uvolněné pracovní místo pro absolventy ucházelo přes 50 vysokoškoláků.  Platy, které jim jsou v inzerátech nabízeny, klesly oproti loňskému září (2012) o 3,4 %, a podle posledních údajů poklesl i počet volných pracovních pozic pro tuto skupinu oproti loňskému říjnu (2012) o 19 %.“

Podle Národního statistického úřadu však mají vysokoškoláci stále lepší platové vyhlídky než jejich vrstevníci, kteří nemají vysokoškolské vzdělání. „Roční výdělky vysokoškoláků v průběhu jejich kariéry (v důsledku získávání pracovních zkušeností) velmi rychle rostou a kolem věku 38 let se ustálí na mediánu 35 tisíc liber ročně,“ uvádí se ve zprávě ONS. Ve srovnání s tím průměrný výdělek těch, kteří ze vzdělávacího systému odešli se základní kvalifikací (po složení zkoušek GCSE s hodnocením A* až C), dosáhne ve věku kolem 32 let 19 tisíc liber. Lidé s ukončeným středoškolským vzděláním (kteří složili A-levels, tedy obdobu naší maturity) si ve věku 34 let vydělávají přibližně 22 tisíc liber ročně.

Nejvýznamnější informací zprávy Národního statistického úřadu však je, že téměř polovina čerstvých absolventů vysokoškolského studia ve Spojeném království vykonává práci, pro kterou nepotřebuje vysokoškolské vzdělání. Oficiální údaje ONS tak potvrzují řadu dřívějších informací z jiných zdrojů, které upozorňují na čím dál problematičtější situaci absolventů vstupujících na pracovní trh.

Podíl vysokoškoláků, kteří v posledních pěti letech ukončili studium a nastoupili do práce, která nevyžaduje vysokoškolskou kvalifikaci, činil v loňském roce (2013) již 47 %, což představuje prudké zvýšení oproti již tak vysokým 39 % v období před vypuknutím finanční krize. Podle Národního statistického úřadu lze nejvyšší nárůst tohoto podílu zasadit právě do období let 2009 a 2010. Přitom podstatně rychlejší byl tento růst právě u nových absolventů než u ostatních vysokoškoláků na pracovním trhu (viz následující graf).

Odborníci na problematiku trhu práce tvrdí, že vysoký počet čerstvých absolventů, kteří nemají práci odpovídající jejich kvalifikaci, je pro ekonomiku a společnost silně znepokojující. „Míra překvalifikovanosti v britské ekonomice byla vysoká již před recesí. Čísla ze současné doby však svědčí o alarmujícím skoku ve výši tohoto indikátoru a poukazují na obrovské mrhání investicemi do vzdělávání,“ říká ředitel konzultantské firmy The Jobs Economist John Philpott. „Tato čísla znovu vrhají světlo na neutěšenou situaci mladých lidí na dnešním pracovním trhu. To, že míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů (9 %) je stále nižší než u jedinců s nižší kvalifikací, lze tedy jednoduše vysvětlit tím, že téměř polovina vysokoškoláků, kteří nedávno získali diplom, vykonává práci, pro kterou jsou překvalifikovaní. Takže pro lidi bez vysokoškolské kvalifikace je samozřejmě hledání práce o to těžší.“

Podrobnější údaje o tom, kdo absolventy zaměstnává, ovšem podle ekonomů nevěstí nic dobrého. Národní statistický úřad totiž uvádí, že více než 40 % z nich pracuje ve veřejné správě, vzdělávání a zdravotnictví. John Philpott k tomu dodává: „Veřejný sektor je zdaleka největším zaměstnavatelem vysokoškoláků, … ale v současné době prochází výrazným zeštíhlováním. Vysokoškolští studenti, kteří očekávají, že se jim investice do studia vrátí v podobě slušné kariéry, mohou jen doufat, že v následujících letech dojde k podstatnému zvýšení kvalifikační náročnosti pracovních míst v soukromém sektoru.“

Zaměstnavatelé ovšem tvrdí, že pokud studenti chtějí zvýšit své šance na práci v soukromém sektoru, musí věnovat více pozornosti volbě oboru studia. Ředitel pro koncepční otázky Sdružení zpracovatelského průmyslu (The Manufacturers’ organisation, EEF) Steve Radley například uvádí: „Potřebujeme společnými silami dosáhnout toho, aby šlo více mladých studovat přírodovědné a technické obory (Science, Technology, Engineering and Mathematics, STEM), které ženou ekonomiku dopředu, a více z nich tak nastupovalo do dobře placené práce.“ Podotkl rovněž, že absolventi technických oborů jsou ve výši výdělků na druhém místě a platy těch, kteří studovali vědy o neživé přírodě (physical science), jsou hned za nimi a stále vysoko nad průměrem.

Z hlediska vyhlídek na pracovní uplatnění ukazují údaje Národního statistického úřadu i na rozdíly mezi absolventy různých oborů. Nejvyšší míru zaměstnanosti (95 %) vykazují absolventi lékařství a stomatologie. Po nich následují absolventi mediálních a informačních oborů (93 %). Za nimi pak vysokoškoláci s kvalifikací v oborech souvisejících se zdravotnictvím a sociální péčí (například ošetřovatelství nebo porodnictví), technikou, zemědělstvím a architekturou. Míra zaměstnanosti absolventů humanitních oborů je již zřetelně nižší (84 %) a podobně na tom jsou také absolventi uměleckých oborů, jazykového vzdělávání a pedagogiky.

Podle mediánu mezd jsou na tom také nejlépe absolventi medicíny (46 tisíc liber ročně). Teprve s odstupem se za nimi umisťují absolventi technických oborů a ještě o něco níže pak absolventi přírodních věd, architektury, matematiky a informatiky. Na druhé straně z hlediska míry zaměstnanosti úspěšní absolventi mediálních a informačních oborů mají ze všech oborových skupin plat vůbec nejnižší (pouze 21 tisíc liber ročně).

Zpráva Národního statistického úřadu dále uvádí například srovnání mezi uplatněním a průměrnými platy absolventek a absolventů, regionální rozdíly v uplatnění absolventů nebo rozdíly v uplatnění a ve mzdách mezi absolventy nejlepších univerzit (tzv. Russell Group Universities zahrnuje 24 předních univerzit Spojeného království, jako je University of Oxford, University of Cambridge, University of Warwick nebo London School of Economics & Political Science) a ostatních vysokých škol.

Vzhledem k dlouhodobé spolupráci Střediska vzdělávací politiky PedF UK s Ústavem pro výzkum zaměstnanosti na Warwick University (Warwick Institute for Employment Research) a kontaktům s oběma autory metodiky, kterou používá Národní statistický úřad Spojeného království, zpracovalo SVP PedF UK obdobným způsobem údaje z českých Výběrových šetření pracovních sil ČSÚ pro srovnávací analýzu situace absolventů vysokých škol ve Velké Británii a  v České republice.

Zpracoval Jan Koucký

.

 

Graduates in the UK Labour Market 2013. Office for National Statistics, 19 November 2013

Katie Allen: Half of recent UK graduates stuck in non-graduate jobs, says ONS. The Guardian, Tuesday 19 November 2013

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Absolventi, Ekonomika & VŠ, Spojené království, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s