Expanze vysokého školství ve světě vyvolává obavy o kvalitu vzdělání

Podle zprávy OECD Jak se mění vysokoškolští studenti? (How are university students changing?) z podzimu 2013 vysoké školy v zemích OECD stále zvyšují počet nabízených studentských míst. V loňském roce začalo své první studium na univerzitě, vysoké škole nebo v jiném typu terciární vzdělávací instituce (dále jen vysoké škole) již více než 23 milionů studentů. Jejich podíl z odpovídající věkové kohorty se přitom v průměru zemí OECD zvýšil z původních přibližně 40 % v roce 1995 až na 60 % v roce 2011. Již téměř dvě desetiletí probíhající kvantitativní expanze vysokého školství však současně vyvolává vážné obavy, jež jsou způsobené nejen snižující se kvalitou studentů, kteří na vysoké školy nastupují, ale i klesající úrovní poskytovaného vzdělání.

Redakce Vysoké školství ve světě

Zpráva upozornila na to, že se přístup k vysokoškolskému vzdělávání v posledních 10–20 letech nebývale rychle zvýšil. V řadě zemí se to stalo kvůli rostoucí poptávce, zatímco v některých jiných zemích bylo toto zvýšení vynuceno strukturálními změnami ve vzdělávacích systémech, mezi které patří například zavádění Boloňského procesu v evropských zemích. Důsledkem toho je například i vytváření nových vzdělávacích programů, které více odpovídají novým sektorům a změnám v povoláních, do nichž absolventi nastupují.

V edici Education Indicators in Focus se jedná již o 15. zprávu, která čerpá z publikací OECD, jakou je například od roku 2000 vycházející pravidelná ročenka OECD Education at a Glance. Účelem edice Education Indicators in Focus je zpracovávat poměrně krátké a srozumitelné informace o různých aspektech rozvoje vzdělávání a školství v zemích OECD (předchozí 14. zpráva například pojednávala o vývoji mobility zahraničních studentů), které jsou určeny širší zainteresované veřejnosti.

Podíl přijatých na vysoké školy v Austrálii již v roce 2011 přesáhnul 95 % odpovídající kohorty oproti méně než 60 % v roce 1995. V USA tento podíl činil 70 % (v roce 1995 přibližně 58 %), těsně za těmito zeměmi následovala Jižní Korea s 69 % (v roce 1995 mírně nad 40 %). Současný průměrný podíl poprvé zapsaných na vysoké školy v Evropské unii činí 59 %, zatímco v roce 1995 to bylo 35 %.

V této souvislosti je třeba znovu připomenout, že v České republice se podíl poprvé zapsaných pouze do vysokoškolského studia (ISCED 5A, tedy bez studentů VOŠ) z odpovídající kohorty zvýšil z 18,8 % v roce 1995 na 60,5 % v roce 2011; dynamika tohoto růstu (na více než trojnásobek během pouhých 16 let) patřila k vůbec nejvyšším na světě.

Nová generace studentů je přitom obzvlášť různorodá, s větším množstvím dospělých a zahraničních studentů než kdykoli dříve. Výrazné zvýšení podílu studentů z odpovídající věkové kohorty otevírá cestu na vysoké školy samozřejmě i studentům z netradičního sociálního prostředí (první vysokoškolák v rodině), se slabšími studijními předpoklady ke studiu, ale často i s nižší motivací a zájmem o studium. Přirozeně se s tím mění i další pracovní aspirace a směřování absolventů vysokých škol. S ohledem na tyto zásadní proměny ve skladbě studentů musí školy upravovat své studijní programy a měnit pedagogické postupy.

Pokračující expanze vysokého školství (označovaná též jako masifikace) však vyvolává také vážné obavy o kvalitu vzdělání, kterou jsou rychle se rozvíjející vysokoškolské instituce schopny poskytovat. V poslední době o tom hovořil například dnes asi nejvýznamnější a nejrespektovanější odborník na vývoj vysokého školství ve světě americký profesor Philip Altbach, ředitel CIHE (Center for International Higher Education Center at Boston College), jeden z hlavních řečníků na výroční konferenci britské Society for Research into Higher Education, která se konala ve dnech 11.–13. prosince 2013 v Newportu.

Ve své přednášce Globální trendy ve vysokém školství: dnešní realita a budoucí vyhlídky (Global Trends in Higher Education: Current Realities and Future Prospects) mluvil profesor Altbach o důsledcích masifikace a mimo jiné uvedl, že dramatický rozmach vysokého školství po celém světě vede ve většině zemí ke snížení kvality vysokoškolského vzdělávání. Obrovskému zvýšení počtu pregraduálních studentů totiž například neodpovídala expanze na vyšších úrovních studia, takže kvalifikace vysokoškolských učitelů se v celosvětovém měřítku začala snižovat. „Dnes má většina vysokoškolských učitelů po celém světě pouze bakalářský diplom. Je to sice šokující, ale je to bohužel pravda. Počet přednášejících s doktorátem je velice skrovný, a dokonce i těch s alespoň magisterským diplomem je méně než polovina. Pro výuku prostě není dostatek kvalifikovaných učitelů. Dalším problémem pedagogických sborů je, že učit na vysokých školách není atraktivní, často pro nízký plat. A ti, kteří kvalifikovaní jsou, odcházejí tam, kde mají lepší plat i pracovní podmínky.“ (Profesor Philip Altbach mimo jiné nedávno vedl rozsáhlý mezinárodní projekt, který srovnával pracovní podmínky a platy akademických pracovníků; do projektu se zapojila také ČR a Vysoké školství ve světě o výsledcích projektu informovalo v sérii článků v červnu 2012.)

Noví studenti

V mnoha zemích OECD nastupují studenti na vysokou školu rovnou po střední škole. Průměrný věk studentů v zemích OECD je 22 let a průměrný čas strávený prezenčním studiem je 4,4 roku. Věk zahájení studia se ovšem v různých zemích dosti liší podle toho, kdy studenti dokončí předcházející školní docházku, podle možností a kapacit institucí přijímat nové studenty a také podle výše příjmů, kterých se studenti vzdávají kvůli studiu. Věk zahájení studia se proto pohybuje od 19 let v Belgii, Japonsku a Indonésii až k více než 25 rokům v zemích, jako je Island, Nový Zéland nebo Švédsko.

Zpráva ukazuje, že v roce 2011 tvořily ženy 52 % nových studentů (v České republice ovšem již 58 %). „Pouze v Indonésii, Japonsku, Mexiku a Saúdské Arábii je počet mužů vyšší než počet žen. Avšak čím vyšší je stupeň vzdělávání, tím menší je genderová nerovnost: v pokročilých výzkumných (doktorandských) programech nerovnost téměř neexistuje.“

Přestože se celkový přístup na vysoké školy výrazně rozšířil, „nerovný přístup k vysokoškolskému vzdělávání stále přetrvává. Mladí lidé z vysokoškolsky vzdělaných rodin mají téměř dvakrát vyšší šanci se dostat na vysokou školu než jejich méně zvýhodnění vrstevníci. Mezi zeměmi OECD je tento rozdíl v přístupu nejsilnější v Portugalsku a Turecku, kde mají mladí lidé z vysokoškolsky vzdělaných rodin více než třikrát vyšší šanci dostat se na vysokou školu.“

Dynamická expanze vysokoškolského vzdělávání „způsobila významný posun v rozdělení celosvětové populace studentů mezi jednotlivými zeměmi“. Podle zprávy OECD je v současnosti nejvyšší počet nových studentů v Číně, za ní následuje Indie a Spojené státy.

Množství mezinárodních studentů se v minulé dekádě více než zdvojnásobilo; v roce 2011 studovalo v zahraničí více než 4 % nových studentů, nejvíce jich přicházelo z Číny, Indie a Koreje. V roce 2011 bylo v zemích OECD a G20 53 % zahraničních studentů z Asie, za nimi následovalo 23 % studentů z Evropy, 12 % z Afriky, 6 % z Latinské Ameriky a Karibiku, 3 % ze Severní Ameriky a 1 % z Oceánie; zbytek nebyl specifikován.

Obor studia

Zpráva se zabývá také rozdělením nově přijatých studentů podle oboru studia.

Téměř třetinu tvoří studenti společenských věd, obchodu a práva, za nimi následuje 20 % studentů humanitních oborů a umění, 15 % studentů technických oborů, 14 % studentů v oborech zdravotnictví a sociální péče, 10 % v přírodních vědách, 6 % ve službách a 2 % v zemědělství (1 % studentů není z hlediska oboru studia blíže určeno).

Oblíbenost oborů se rovněž výrazně liší v jednotlivých zemích. Například největší podíl studentů ve Finsku studuje technické obory, zatímco v Koreji a Saúdské Arábii to jsou humanitní vědy a umění. V České republice tvoří mezi nově přijatými studenti společenských věd, obchodu a práva 31 %, studenti humanitních oborů a umění 18 %, studenti technických oborů 15 % a shodně studenti přírodních věd a zdravotnictví a sociální péče po 13 %. Oborová struktura je v ČR podobná jako v průměru zemí OECD.

Pouze čtvrtina všech studentů v zemích OECD tedy studuje v přírodovědných a technických oborech (STEM). Navíc jsou v nich velmi slabě zastoupeny ženy – obory STEM si zvolilo pouze 14 % nových studentek oproti 39 % studentů. Mezi jednotlivými zeměmi však existují značné genderové rozdíly, neboť „mezi novými studenty se podíl žen, které si zvolily obory STEM, pohyboval od 5 % v Belgii a Japonsku až k 19 % v Řecku, Indonésii, Itálii a Mexiku. Podíl mužů se v těchto oborech pohyboval od 18 % v Argentině po 58 % ve Finsku“.

Dokončování studia a zaměstnání

Zpráva dále ukazuje, že v zemích OECD přibližně 70 % studentů, kteří nastoupí do svého prvního vzdělávacího programu, studium také dokončí. Podíl dokončených studií se ovšem mezi jednotlivými zeměmi značně liší. V Maďarsku, Norsku a ve Švédsku dokončí vysokou školu méně než 60 % těch, kdo na ni nastoupí, na rozdíl od jejich protějšků v Austrálii, Dánsku, Japonsku a Turecku, kde podíl úspěšně dokončených studií činí nejméně 80 % (Česká republika se v tomto ukazateli pohybuje spíše uprostřed a nepatří k žádnému z obou extrémů).

Podstatně vyšší pravděpodobnost dokončit studium mají ženy, z nichž je úspěšných v průměru 74 % na rozdíl od 65 % u mužů. Podle zprávy je „pouze v Rakousku, Německu, Švédsku a Spojených státech rozdíl mezi podílem úspěšných mužů a žen nižší než 5 %.“

Zpráva také upozorňuje, že nedokončení studia neznamená, že jsou všechny nabyté znalosti a dovednosti ztracené. Především ve Švédsku a ve Spojených státech je běžnější než jinde, že studenti sice na čas ukončí (či přeruší) své vysokoškolské vzdělávání, aby mohli jít pracovat, ale později se k němu vrací a dokončují ho.

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

OECD: How are university students changing? Education Indicators in Focus, OECD 2013

OECD: Education at a Glance. OECD 2013

Philip Altbach: Global Trends in Higher Education: Current Realities and Future Prospects. SRHE Research Conference 2013

Karen MacGregor: OECD countries must expand and adapt higher education. University World News, 28 September 2013 Issue 289

David Matthews: Standards fall as HE growth outstrips postgrad study. Times Higher Education, 20 December 2013

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Kvalita, OECD (organizace, celek/členské země), Studenti, Všechny články, Česká republika

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s