Výzkum v Číně postupně přechází na univerzity

V oblasti výzkumu a vývoje prochází Čína v posledních dvaceti letech mimořádně dynamickým vývojem. Počet publikovaných vědeckých a výzkumných prací (dokumentů registrovaných v databázi SCOPUS) zvýšila z 28 tisíc v roce 1995 na 392 tisíc v roce 2012 (tedy čtrnáctkrát) a během necelých dvou desetiletí se tak dostala z 2 % na neuvěřitelných 16 % celkové světové produkce! V Číně – obdobně jako v dalších bývalých socialistických zemích – postupně řeší také problémy, které vznikly v důsledku poválečného převzetí sovětského vzoru a přenesení části vědy a výzkumu z vysokých škol na specializovanou instituci. Vývoj posledních let a především zřízení Univerzity Čínské akademie věd (University of Chinese Academy of Sciences, UCAS) lze považovat za další krok k překonání sovětského dědictví, kdy je výzkum soustředěn v akademii věd a vysoké školy se zaměřují na výuku, k posílení úlohy výzkumu na univerzitách, případně až k celkové změně role Čínské akademie věd.

Redakce Vysoké školství ve světě

Čínská akademie věd (Chinese Academy of Sciences, CAS) byla založena již měsíc po vyhlášení ČLR v roce 1949 jako vrcholná výzkumná organizace podle sovětského modelu (postupně se z ní ovšem vydělily dvě sekce, technické a společenské vědy, které poté vytvořily dvě samostatné akademické instituce).

V červenci 2012 však došlo k další velmi významné události: z původní Graduate School of CAS (GS CAS) vznikla nová univerzita – University of Chinese Academy of Sciences, UCAS. Jejím rektorem je prezident CAS, její studijní nabídka a organizační struktura odpovídá šesti akademickým sekcím CAS. Podrobnou zprávu o čínském vývoji v oblasti vědy a výzkumu a o založení Univerzity Čínské akademie věd publikovali v prestižním časopise International Higher Education dva čínští profesoři, Guangli Zhou z pekingské Renmin University a Qiang Zha z torontské York University.

UCAS má celkem 10 599 akademických pracovníků, z toho 282 má čestný titul člen CAS, propůjčovaný špičkovým vědcům (v celé Číně je jich pouze 694), školitelů doktorandů je 5 335. To jsou počty, které výrazně převyšují dvě nejprestižnější čínské univerzity – Tsinghua University (s 41 členy CAS, 1 832 školiteli a 9 357 doktorandy) a Peking University (s 63 členy CAS, asi 1 700 školiteli a zhruba 7 tisíci doktorandy). I když studentům pregraduálního cyklu své brány UCAS otevřela až na podzim 2013, již dříve převzala 40 tisíc studentů GS CAS, polovinu v magisterském a polovinu v doktorském studiu. Jen v roce 2011 GS CAS udělila 4 832 doktorátů. Již tento údaj by jí zajistil umístění v nejvyšší kategorii americké Carnegieho klasifikace vysokých škol a počtem doktorátů by předčila i nejproduktivnější americké univerzity.

Čína tak zřejmě takřka „přes noc“ získala špičkovou světovou univerzitu. Proč se však CAS rozhodla pro tento krok, kterým se možná vydala na cestu přeměny v univerzitu? Jde o izolovanou záležitost? Nebo je to předzvěst dalších, ještě významnějších změn?

O reformě systému výzkumu a vývoje se již dlouho diskutuje, zejména o té jeho části, která je realizována na CAS. Od svého založení má CAS za úkol nejen „určovat směry vědeckého výzkumu“ a „koncipovat strategie budoucího rozvoje vědy a techniky“, ale rovněž sama realizovat konkrétní výzkumné projekty. Její role je tedy dvojí: jako nejvyšší poradní orgán pro vědu a výzkum a zároveň jako vedoucí centrum výzkumu a vývoje pro přírodovědné a technické obory. Od poloviny 90. let minulého století, kdy Čína začala podporovat univerzitní výzkum řadou elitních programů (nejznámější jsou Projekt 211 a Projekt 985), však sílí snahy optimalizovat systém výzkumu a vývoje a univerzity využít jako těžiště základního výzkumu.

V článku z roku 2011 bývalý rektor Pekingské univerzity Xu Zhihong (sám člen CAS) argumentuje, že stát by měl uznat rozhodující a vedoucí postavení výzkumných univerzit, protože ve srovnání s výzkumnými ústavy mají několik zásadních výhod. Zejména jde o koncentraci výzkumných pracovníků, propojení výzkumu a vzdělávání, komplexnost programů i oborů a akademický étos. Xu Zhihong tvrdí, že tyto výhody jsou podstatné nejen pro základní, ale i pro aplikovaný výzkum, který stále více vyžaduje víceoborový přístup. Porovnává nejdůležitější výsledky výzkumu deseti univerzit zapojených do Projektu 985 s výsledky CAS v letech 2004–2008 a dochází k závěru, že síla jejich propojeného univerzitního výzkumu výsledky CAS převyšuje.

Některé další čínské univerzity se ještě kritičtěji vyjadřují o byrokracii a nedostatečné efektivitě CAS. Nejčastěji navrhují, aby byla přebudována podle vzoru francouzského Centre National de la Recherche Scientifique nebo americké National Academy of Science a plnila tedy funkce poradního orgánu pro vědní a vědeckotechnickou politiku a učené společnosti sdružující nejlepší vědce, zatímco většina jejích výzkumných ústavů by měla přejít pod univerzity. Soudí, že CAS je pozůstatkem plánovaného hospodářství a že se ve své dvojí roli nejvyššího poradního orgánu pro vědu a techniku a současně realizátora klíčových výzkumných projektů dostává – díky střetu zájmů – do sporné a nevhodné pozice. Kromě toho lze jen těžko v plánované činnosti dosáhnout průlomových objevů, což platí zejména pro základní výzkum. Takové názory často odrážejí konkrétní sociálně-ekonomický kontext, v němž se struktura čínského vysokého školství již posunula od původního sovětského modelu k americkému.

Čínská produkce výstupů ve vědě a výzkumu

Vývoj čínské produkce ve vědě a výzkumu je skutečně impozantní. Pouze v samotné Asii, která se rychle rozvíjí jako celek, produkovala Čína ještě v roce 1995 jen šestinu všech vědeckých výstupů, zato dnes je to již více než polovina. Její podíl na celkové světové produkci ve vědě a výzkumu již převýšil 16 %.

V Číně je dnes 1 129 univerzit, z toho 112 výzkumných (vybrány byly právě na základě Projektu 985 a Projektu 211; číslovka v názvu projektu označuje počet zapojených institucí). V letech 2007–2011 bylo 78,8 % čínských publikací ve vědě a výzkumu zveřejněných v mezinárodních časopisech (a zahrnutých do databáze SCOPUS) výsledkem výzkumu prováděného na univerzitách. Expanze množství vědeckých výstupů univerzit v posledních dvaceti letech vedla ovšem k poklesu jejich průměrné kvality. Ukazatel normované citovanosti vědeckých výstupů z čínských univerzit v posledních letech poklesl z 0,64 na nízkou hodnotu 0,58; v následující tabulce představuje ukazatel normalizovaného impaktu (Normalized Impact, NI) průměrný podíl počtu všech citací jednotlivých výstupů dané instituce k průměrnému počtu citací výstupů v dané vědní oblasti ve světě, který je roven jedné. Také podíl výstupů, které na univerzitách vznikají ve spolupráci se zahraničními spoluautory (International Collaboration, IC), poklesl z 13,8 % na 10,1 %. S rozmachem regionálních vysokoškolských center tedy klesá jak mezinárodně uznávaná kvalita průměrných vědeckých výstupů, tak míra jejich napojení na globální (nadnárodní) tvorbu znalostí.

Vědecké výstupy Čínské akademie věd (CAS) si sice zachovaly svoji citovanost i propojení s mezinárodní vědou, ovšem za oběť tomu padla kvantitativní dynamika vědeckých výstupů. Jen za posledních pět let se podíl výstupů CAS snížil téměř na pouhou polovinu (z necelých 16 % na 8,1 %).

Národní koncepce střednědobého a dlouhodobého rozvoje vědy a techniky (2006–2020) považuje univerzity zcela jednoznačně za „hlavního aktéra na poli základního výzkumu a původních technologických inovací“ a vznik velmi kvalitních univerzit, především výzkumných univerzit světové úrovně považuje za „předpoklad pro zkvalitnění inovačního procesu ve vědě a technice a pro ustavení národního systému inovací“. Čínská vláda také na jejím základě zahájila Projekt 2011, v rámci něhož podporuje tentokrát výhradně univerzity, aby rozšiřovaly své výzkumné a inovační kapacity především spoluprací s výzkumnými ústavy a s podnikatelským sektorem.

V září 2012 vyšel dokument s názvem „Stanoviska k prohlubování strukturálních reforem vědy a techniky a k urychlení vzniku národního systému inovací“, podle kterého se podniky (jako Boeing, Lockheed Martin, Microsoft nebo Pfizer ve Spojených státech) stanou hlavním zdrojem financování výzkumu a vývoje a těžištěm technologických inovací s tím, že i nadále bude pokračovat podpora špičkových výzkumných univerzit ve snaze optimalizovat systém výzkumu a vývoje. V tomto kontextu tedy zřejmě také založení UCAS potvrzuje, že se čínský výzkum a vývoj dále přesouvá na vysoké školy. V roce 2011 čínské podniky financovaly vědu a výzkum ze 74 %.

Po založení UCAS vznikla v lednu 2013 pod záštitou CAS a šanghajské městské správy další zcela nová instituce – Šanghajská technická univerzita. Nabídka studijních oborů přitom odpovídá disciplínám, kterými se zabývají výzkumné ústavy při šanghajské pobočce CAS. Její šéf je současně rektorem nové technické univerzity. Nelze vyloučit, že budou následovat další takové vysoké školy (nebo jejich spin-off verze).

V další perspektivě jsou tak možné dva hlavní alternativní směry vývoje. Pokud role CAS v realizaci výzkumu brzy skončí a její výzkumné ústavy přejdou pod univerzity, půjde o obrovské posílení výzkumné kapacity univerzit a celkové podstatné zlepšení jejich podmínek. Vždyť roční výdaje CAS na výzkum činily 3,6 miliardy dolarů, výzkum se realizoval ve více než stovce hlavních laboratoří (jejich rozmístění je vyznačeno na přiložené mapce) a provádělo jej 45 400 vědců (údaje z roku 2010). Pokud si však CAS udrží svou současnou podobu (ať na kratší či delší dobu), počet špičkových výzkumných univerzit v Číně se zřejmě tak jako tak zvýší a mnoho dalších čínských vysokých škol bude profitovat z rostoucí a zároveň užší spolupráce s jejími výzkumnými ústavy, což značně podporují nová opatření a výrazné zvýšení výdajů na výzkum a vývoj.

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Qiang Zha a Guangli Zhou: The Founding of University of Chinese Academy of Science. International Higher Education Issue 73, Fall 2013

Xu Zhihong: Reshaping university spirits during a transitional period. Science Time, 10. 3. 2011

SCImago Country Rank

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Společnost & VŠ, Výzkum, Všechny články, Čína

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s