Robbinsova zpráva a dvě perspektivy vysokého školství

Sir Peter Scott je profesorem vysokého školství na Institutu vzdělávání Londýnské univerzity. Ve svém článku na jedné straně uznává zásadní význam Robbinsovy zprávy pro rozvoj britského vysokého školství, ale také reaguje na studii Robbins Revisited: Bigger and better higher education Davida Willettse, současného ministra pro vysoké školy a vědu (jejíž hlavní myšlenky jsme přinesli v předchozích článcích), kterou vidí z podstatně odlišné ideové i politické perspektivy.

Redakce Vysoké školství ve světě

Letos na podzim to bylo padesát let od chvíle, kdy byla ve Velké Británii publikována Robbinsova zpráva o vysokém školství. V určitém smyslu šlo o nejvýznamnější zprávu o vysokém školství vůbec, což platí dodnes. Zpráva navázala na velkou tradici „modrých knih“ v 19. století, pionýrských průzkumů sociální situace ve viktoriánské Anglii, které se právem považují za základní texty empirického přístupu ke společenským vědám – a shodou okolností dodaly Marxovi hodně suroviny, z níž během dlouhých hodin v čítárně Britského muzea stvořil svůj Kapitál.

Zpráva vypracovaná pod vedením lorda Lionela Robbinse patří mezi základní texty, které v 60. letech 20. století ovlivnily vývoj vysokého školství, jako byl kalifornský Master Plan Clarka Kerra v USA či reforma francouzských univerzit, kterou vypracoval a realizoval ministr školství a později premiér Edgar Faure.

V době, kdy vyšla Robbinsova zpráva, měla Británie elitní vysokoškolský systém, kterému stále dominovaly univerzity, především Oxford a Cambridge a městské univerzity (civic universities) založené v 19. století, přestože již byla zahájena první vlna budování „nových univerzit“. V celém systému studovalo pouze čtvrt miliónu studentů.

Masový systém

Uplynulo padesát let a Británie má jasně masový vysokoškolský systém s více než 2,5 milióny studentů (tedy desetinásobkem). Je jednou ze čtyř evropských zemí, které překročily dvoumiliónovou hranici – vedle Francie, Německa, možná překvapivě i Polska.

Podíl mladých ve věku 17 a 19 let ve vzdělávání
Velká Británie 1870–2011

17 let

19 let

1870

1 %

1 %

1902

2 %

1 %

1938

4 %

2 %

1962

15 %

7 %

     
1992

57 %

24 %

Střední školství

55 %

4 %

Vysoké školství

1 %

20 %

2002

76 %

37 %

Střední školství

74 %

10 %

Vysoké školství

2 %

27 %

2011

85 %

51 %

Střední školství

83 %

14 %

Vysoké školství

2 %

37 %

Jak Robbins předpověděl, systému stále dominují univerzity tvořené jednotlivými fakultami. To, co jeho komise rozhodně nemohla předvídat, je obrovská různorodost dnešních univerzit, které se vůbec nepodobají těm před padesáti lety. Také je jich mnohem více, patří k nim i původní polytechniky, které byly povýšeny na univerzity zhruba před dvaceti lety. A právě Robbinsova zpráva byla katalyzátorem této transformace. Námitky, že „více znamená hůře“, po vydání zprávy postupně utichly, neboť komise významných a respektovaných osobností vedená lordem Robbinsem (velkým konzervativním rivalem J. M. Keynese) potvrdila, že rozšíření vysokoškolského systému je nezbytné.

S lordem Robbinsem dělal Peter Scott krátce před jeho smrtí interview a zeptal se ho, proč on, přestože byl představitelem „establishmentu“ a k tomu i pravicovým ekonomem, podporoval tak pokrokový a dokonce dosti levicově orientovaný projekt. Robbins odpověděl, že jedna z věcí, které ho nejvíce ovlivnily, byla poznámka R. H. Tawneyho (dalšího giganta London School of Economics), že „nikdy nemůžete docenit, jak moc Amerika těží z toho, že tolik Američanů si k vysoké škole alespoň přičichlo“.

David Willetts

Lord Robbins tedy nikdy nelitoval expanze, kterou jeho zpráva nastartovala. Současný britský ministr zodpovědný za (anglické) vysoké školství David Willetts, označovaný za liberálního konzervativce, nedávno publikoval svou studii k 50. výročí zveřejnění Robbinsovy zprávy. Stejně jako Robbins se hlásí k expanzi. Je možná poněkud překvapivé, že ministr vlády, kterou nikdo nepovažuje za přítele vysokého školství a jež nedávno trojnásobně zvýšila školné, místo „více znamená hůře“ naopak říká, že „více znamená lépe“ – přestože zároveň významně dodává, že „více musí znamenat jinak“.

Ti, kteří se stejně jako Peter Scott obávají, že kombinace finančních tlaků a ideologických předsudků strhne britskou vládu na cestu omezování dalšího rozvoje vysokého školství, Willettsovu zprávu vítají, i když pravděpodobně pochybují, zda je to určitý náznak oficiální politiky nebo jen intelektuální jeu d’esprit.

Willetts uvádí dvě další témata. Za prvé se univerzity v Anglii musí více zaměřit na výuku. Řečeno otevřeně, na univerzitách by se mělo více učit. Před půl stoletím univerzity věnovaly téměř 60 % svého úsilí výuce a 40 % výzkumu, dnes je na stejných univerzitách tento poměr obrácený, výzkum zabírá více času než výuka. Jenže za tu dobu se výuka stala profesionálně mnohem náročnější, studijní programy a kurikula komplexnějšími a složení studentů čím dále různorodější téměř v každém ohledu – z hlediska jejich původu, předchozího vzdělání a ambicí, a to i na elitních univerzitách. Něco není zřejmě v pořádku a podle Willettse je to třeba napravit.

Studenti jako „zákazníci“

Souvisí to s druhým tématem, kterým se Willetts zabývá. V důsledku vládních reforem, jejichž těžištěm je zásadní zvýšení školného, se studenti stali „zákazníky“, které je třeba „uspokojit“. Tato myšlenka, kterou by Robbins určitě nepřivítal, se ve 21. století rychle stává společným východiskem takřka pro každého. Levicové vlády se sice mohou vyhýbat školnému, rozhodně ale souhlasí s tím, že se studenty se má zacházet ne-li jako s „platícími zákazníky“, tak alespoň jako s nejdůležitějším partnerem. V tomto ohledu se Willetts pohybuje v hlavním proudu. V nedávných projevech a rozhovorech, kde propagoval svou studii, tvrdil, že i Robbins si pohrával s myšlenkou zavést školné (v době, kdy zpráva vyšla, bylo vysokoškolské vzdělávání bezplatné a ve Skotsku dosud bezplatné je).

Možná, že Robbins o školném uvažoval. Ale co určitě nezamýšlel, byla eroze veřejného vysokého školství, které přitom usiluje o obecné cíle a veřejný prospěch stejně jako o dobré uplatnění a vyšší budoucí příjmy svých absolventů („manažeři hendgeových fondů se měli objevit teprve později“). Peter Scott je přesvědčen, že privatizace vysokého školství by Robbinsovi naháněla hrůzu. Jeho největším činem – vedle prosazení expanze – bylo doporučení, že má existovat veřejný systém vysokého školství, přičemž kladl stejný důraz na slovo „veřejný“ i na slovo „systém“. Není zdaleka jasné, že Willetts a jeho kolegové zastávají stejný názor. Spoluúčast na nákladech pro ně totiž není nutné zlo, ale vítaná příležitost.

Peter Scott píše, že Robbinsova zpráva vznikla v době výjimečné solidarity po trpkých zkušenostech hospodářské krize a světové války. Rozhodující část společnosti sdílela touhu budovat „Nový Jeruzalém“. A výrazné rozšíření přístupu na vysoké školy bylo klíčovým prvkem této vize nadějnější budoucnosti.

Jak jiná je však podle Petera Scotta dnešní realita! Demonstrace kvůli daním, uzavřené rezidenční zóny, zostřující se sociální rozdíly, rostoucí nerovnost, konzum živený zadlužováním, strach z těch, „co žijí na cizí účet“ doma a přistěhovalců nebo uprchlíků z ciziny. „Minulost je pro nás cizí zemí, můžeme jen doufat, že se tam někdy vrátíme. Také vysoké školství, pevně vrostlé do společnosti, nakazily stejné obavy“, uzavírá Peter Scott.

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Peter Scott: Robbins Report on higher education – Fifty years on. University World News, Issue 294, 1 November 2013

David Willetts: Robbins Revisited: Bigger and better higher education.Social Market Foundation, October 2013

Higher Education. Report of the Committee appointed by the Prime Minister under the Chairmanship of Lord Robbins 1961–63. London: Her Majesty’s Stationery Office 1963

Robbinsova zpráva a britské vysoké školství. Vysoké školství ve světě, 28. listopadu 2013

Důsledky expanze pro vzdělávací funkci vysokého školství. Vysoké školství ve světě, 29. listopadu 2013

Kdo zaplatí expanzi vysokého školství aneb Robbinsova zpráva a školné. Vysoké školství ve světě, 10. prosince 2013

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Politika & VŠ, Spojené království, Společnost & VŠ, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s