Důsledky expanze pro vzdělávací funkci vysokého školství

Expanze britského vysokého školství byla před padesáti lety odstartována Robbinsovou zprávou o stavu a dalším vývoji britského vysokého školství (Higher Education. Report of the Committee appointed by the Prime Minister under the Chairmanship of Lord Robbins 1961–63), o níž Vysoké školství ve světě již informovalo (viz Robbinsova zpráva a britské vysoké školství). Následující expanze měla přirozeně významný vliv také na celkovou podobu, pojetí i kvalitu výuky, vyučování a studia, tedy na vzdělávací funkci vysokých škol. Šetření provedená v rámci přípravy Robbinsovy zprávy a zcela nového výzkumu Institutu pro studium vysokého školství (Higher Education Policy Institute – HEPI) a také díky dalším srovnáním ze studie Robbins Revisited: Bigger and better higher education, zpracované dnešním ministrem pro vysoké školy a vědu Davidem Willettsem, umožňují dokumentovat tyto změny na zajímavých a přesvědčivých údajích.

Redakce Vysoké školství ve světě

Expanze vysokého školství ve Velké Británii pochopitelně ovlivnila různé oblasti vysokého školství a nastolila nová témata. Odráží se to například v tom, že současná vláda chce řešit vzniklé problémy, mezi nimiž za nejnaléhavější považuje kvalitu výuky i studia a možnosti její stimulace. V posledních desetiletích totiž stále více rostla podpora špičkového výzkumu, který má v současném rozpočtu objem 4,6 miliardy £. Vytvořil se účinný kompetitivní systém financování vědy a výzkumu, který přinesl velmi dobré a v mezinárodním porovnání mimořádné výsledky, vysokým školám pak značné prostředky i velkou prestiž. Obdobná masivní podpora výuky však v průběhu minulých desetiletí chyběla. Navíc efekt financování vysokých škol, v němž peníze následují studenty, který měl alespoň do jisté míry motivovat vysoké školy ke zvyšování kvality výuky, byl naopak omezován. Počet studentů, které vysoké školy mohly přijmout, byl pevně stanoven (limity) a vysoké školy ho mohly naplnit téměř bez ohledu na to, co studentům nabízí. V 90. letech se navíc částka připadající na jednoho studenta výrazně snížila.

Aby volba studentů mohla reálně ovlivňovat financování vysoké školy, vláda v letošním akademickém roce uvolnila všechna omezení v přijímání těch studentů, kteří získali velmi dobré výsledky při závěrečných zkouškách (alespoň jednu na úrovni A-level a dvě B-level). Takových je sice jen třetina z celkového počtu studentů, ale patří mezi ně prakticky všichni studenti v nejvíce výběrových vysokých školách, které je tedy mohou přijímat bez omezení. Tuto Willettsovu informaci ze současnosti je ovšem třeba porovnat s údaji v Robbinsově zprávě, kde se uvádí, že v roce 1961 mezi přijatými na univerzity mělo 81 % studentů nejméně tři zkoušky A-level a 96 % studentů nejméně dvě zkoušky A-level. I když pomineme možnou změnu faktické úrovně nároků na zkoušku A-level za padesát let (pokles úrovně požadavků na úroveň zkoušky je ovšem v Anglii široce diskutován), je rozdíl ve studijních předpokladech studentů před a po expanzi skutečně enormní!

Přílohy k Robbinsově zprávě ovšem obsahují další bohatý materiál, který dnes umožňuje hlubší porovnání důsledků expanze britského vysokého školství za posledních padesát let. Jsou to například analýzy pracovního dne akademických pracovníků, které ukazují, jak se změnil poměr času věnovaného výuce a výzkumu. Na začátku 60. let činil 55:45 ve prospěch výuky, při obdobném průzkumu v polovině 80. let se zvýšil již na 64:36. Odpovídalo to celkovému vývoji, který byl charakteristický rychlým růstem počtu studentů, zřizováním nových univerzit a dalších vysokoškolských institucí i vyšším poměrem počtu studentů k učitelům. Poslední srovnatelné údaje pocházejí z akademického roku 2011–12, kdy podíl výuky ještě dále stoupnul. Poměr 69:31 ve prospěch výuky je nejen podstatně odlišný od 60. let, ale navíc nevyjadřuje hluboké rozdíly mezi jednotlivými typy vysokoškolských institucí.

Podrobnější pohled na tyto údaje totiž ukazuje, že se poměr mezi výukou a výzkumem u univerzit, které existovaly již v době Robbinsovy komise (tedy na počátku 60. let), naopak otočil na 40:60 ve prospěch výzkumu (ačkoli i na těchto institucích rostl počet studentů a tedy zatížení učitelů) a na poměr 43:57 u vysokých škol transformovaných na univerzity až po Robbinsově zprávě, ale před novým zákonem z roku 1992 (jedná se především o bývalé colleges of advanced technology, CATs, zřízené původně v roce 1956, jimž byl přiznán univerzitní statut na základě Robbinsovy zprávy v roce 1966). Naproti tomu výuka v poměru 89:11 převažuje v bývalých polytechnikách a dalších vysokoškolských institucích, které získaly univerzitní statut v roce 1992. Mimořádná různost mezi britskými vysokými školami je z toho zcela zřejmá.

Dalším zdrojem určitého porovnání je obraz pracovního týdne studentů, jejich účasti na přednáškách, práce v malých skupinách (discussion periods) a samostatné studium, jak je zachycen na jedné straně v příloze Robbinsovy zprávy (v jarním trimestru akademického roku 1961–62) a na druhé straně v nedávném průzkumu HEPI/Which? The Student Academic Experience Survey (v jarním trimestru akademického roku 2012–13). Tabulky ukazují na celkové snížení počtu hodin přímé výuky z 14,8 hodin týdně na počátku 60. let na 12,2 hodin výuky týdně v současnosti (tedy pokles o více než pětinu) a obě shodně upozorňují na velké rozdíly mezi jednotlivými typy institucí.

Údaje z obou tabulek doplňuje i další podstatná informace o samostatném studiu vysokoškolských studentů. Rozsah samostatného studia během týdne činil v roce 1961–62 v humanitních oborech 26 hodin, ve společenskovědných 23 hodin a v přírodovědných a technických oborech 20 hodin. O padesát let později v roce 2012–13 však celkový rozsah samostatného studia činí pouze 17 hodin týdně (od 12,5 do 25 hodin týdně podle konkrétního oboru studia). V průměru tedy došlo k poklesu týdenního rozsahu samostatného studia dokonce o plných 35 %!

Podle paralelních průzkumů preferencí si většina studentů i učitelů tehdy i nyní cení především discussion periods, a přivítala by jejich zvýšení, i kdyby to mělo být na úkor přednášek. Robbinsova zpráva také konstatovala, že podstatou značných stížností studentů i učitelů na kvalitu výuky vždy bylo „přílišné spoléhání na přednášky, které často braly příliš malý ohled na potřeby a schopnosti posluchačů, a nedostatečný osobní kontakt“ a dále, že se všeobecně jako náprava požadoval „tutorial system, i když ho vždy nedokázali jasně definovat“.

Dalším tématem, které je aktuální i dnes a do určité míry ovlivňuje i politiku dnešní britské vlády, je specializace versus široké zaměření studia. Robbins se obával, že nadměrná specializace při výběru maturitních předmětů a poté na vysoké škole přispívá ke střetu dvou kultur (tj. humanitní versus přírodovědné a technické); takový střet dokonce považoval za důsledek chyb ve vzdělávacím systému. Hlubší poznání a specializace mají podle Robbinse místo až v magisterských programech, založených na prohloubené výuce (taught masters – na rozdíl od research masters), které se blíží americkému modelu liberal arts degree a jsou dnes stále oblíbenější. Podle názoru současného ministra Davida Willettse již v britském systému dochází k určitému obratu: špičkové výzkumné univerzity (tvořící tzv. Russell Group) se začínají angažovat v nové širší koncepci maturitních předmětů (A-levels), rovněž nově zaváděné maturity typu EBacc podporují širší znalosti a dovednosti v klíčových předmětech. Zvýšit se má rovněž podíl veřejných prostředků při financování programů taught masters, aby byly přístupnější pro méně majetné studenty. Willetts to dokonce považuje za určitou novou možnost, jak zvýšit sociální mobilitu.

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Higher Education. Report of the Committee appointed by the Prime Minister under the Chairmanship of Lord Robbins 1961–63. London: Her Majesty’s Stationery Office 1963

David Willetts: Robbins Revisited: Bigger and better higher education. Social Market Foundation, October 2013

Bahram Bekhradnia: The Student Academic Experience Survey. HEPI Report (61), 2013

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Spojené království, Utváření VŠ, Výuka, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s