Excelence ve výzkumu a ve výuce

V řadě zemí OECD se v posledních letech prosazují různé národní programy a další iniciativy na podporu excelence jako nástroje řízení a financování vysokého školství. Jedním z nejvýraznějších a nejznámějších příkladů je německá Exzellenzinitiative. Výzkumní pracovníci německého Institutu pro výzkum vysokého školství v Hannoveru (HIS Institut für Hochschulforschung, letos od září transformovaného na DZHW GmbH Deutsches Zentrum für Hochschul- und Wissenschaftsforschung) analyzovali pro OECD, jak a zda vůbec různé programy na podporu excelence berou do úvahy nejen úroveň vědy a výzkumu, ale také kvalitu výuky na vysokých školách. Docházejí ke dvěma hlavním závěrům, které jsou velice důležité i pro rozvoj českého vysokého školství: zaprvé výuka hraje v programech na podporu excelence vedle výzkumu jen podřadnou roli a zadruhé definování excelence i programy na její podporu jsou mezi zeměmi OECD ve výzkumu mnohem podobnější než ve výuce.

Redakce Vysoké školství ve světě

Němečtí experti zpracovali během roku 2012 a do poloviny roku 2013 pro pracovní skupinu OECD analýzu 24 programů na podporu excelence ve vědě (Research Excellence Initiatives – REIs) realizovaných v 16 zemích na 4 kontinentech. Její výsledky byly předmětem diskuse na semináři OECD pro národní experty.

Analýza došla ke zjištění, že iniciativy na podporu excelence mají řadu společných rysů. Na základě výběrového řízení, které má několik fází a zahrnuje často hodnocení zahraničních kolegů v oboru a mnohdy i návštěvy pracoviště, je vybrán omezený počet center, kde působí přední výzkumníci a odborníci. Vybraná centra dostanou na realizaci výzkumných projektů značné prostředky z veřejného rozpočtu, samozřejmě vázané na uspokojivé hodnocení průběhu i výstupů vybraných projektů. Doba, po kterou je financování zajištěno (označovaná jako cyklus), je většinou delší než u výzkumných projektů, často dokonce přesahuje šest let. Dlouhodobější udržitelnost fungování vybraných center je také jedním z důležitých cílů celého programu. U některých z analyzovaných iniciativ již proběhlo dokonce několik cyklů financování.

Politické cíle programů excelence jsou vymezeny spíše obecně a obvykle se neváží k žádnému konkrétnímu vědnímu oboru. Především jde o zvyšování konkurenceschopnosti národního systému vědy a výzkumu a o vytváření nových synergií napříč institucemi a obory. Řada iniciativ na podporu excelence vychází z národní strategie inovací, kde veřejný výzkum představuje jeden z klíčových stavebních prvků.

Výuka na vysokých školách je hlavním prostředníkem mezi vědeckým výzkumem a šířením jeho výstupů ve společnosti. Je tedy zajímavé sledovat, jak financování z veřejných zdrojů podporuje tento proces. Analýza programů na podporu dosahování excelence proto sledovala, zda a jakým způsobem je výuka zahrnuta do kritérií hodnocení jednotlivých návrhů. Ukazuje se, že převážná většina iniciativ se soustředí na faktory související s výzkumem, jako jsou například výsledky předchozí výzkumné činnosti, inovativnost a proveditelnost navrhovaných výzkumných projektů a přínosnost výstupů.

Kvalita výuky jako kritérium pro hodnocení ve většině programů chybí. Jen několik málo iniciativ zahrnuje i výuku: jde například o španělský program International Campus of Excellence, ve kterém je výzkumu i výuce přikládána stejná váha; irský Programme for Research in Third-Level Institutions, kde jedním ze čtyř hlavních hodnotících kritérií je dopad na výuku, jihokorejský World Class University Program, který se zaměřuje na vytváření nového pracovního prostředí/klimatu včetně zlepšování kvality výuky a německá Excellenzinitiative, kde jedním z 15 kritérií je vliv výzkumu na výuku.

Výsledky analýzy ukazují, že pojem „excelence“ je tedy dominantně vázán na výkonnost ve výzkumu. Vznikly proto oprávněné obavy, že status „excelence“ a s tím spojené značné finanční prostředky budou motivovat špičkové akademické pracovníky působící na vysokých školách k tomu, aby se přednostně zaměřili na výzkum na úkor výuky. To je také jeden z důvodů, proč několik zemí přišlo se samostatnými iniciativami na podporu nových a vysoce kvalitních postupů ve výuce. Snahy o zajištění excelence ve výuce jsou přitom jasně inspirovány programy na podporu excelence ve výzkumu, a to jak z hlediska struktury, tak i procesu výběru: mezinárodní odborníci v oboru posuzují konkurenční návrhy z hlediska jejich kvality a finance jsou přiděleny pouze nejúspěšnějším žadatelům. Příkladem může být finský program Centers of Excellence in Uni­versity Education, kdy financovaná pracoviště mají hrát hlavní roli ve zlepšování kvality a relevance vysokoškolského vzdělávání v dlouhodobém horizontu; britský program Centers for Excellence in Teaching and Learn­ing, který běžel v období 2005 až 2010 a podpořil 74 středisek rozvoje výuky na britských univerzitách; francouzský program Initiatives d‘excellence en formations innovantes, který byl zahájen v roce 2012 s cílem finančně podpořit projekty přinášející novátorské postupy ve výuce a vytvářet tak modely vhodné následování; německá iniciativa Exzellente Lehre, v rámci níž dostává 10 vysokých škol finanční prostředky na inovaci výuky.

Podíváme-li se podrobněji na konkrétní programy na podporu excelence ve výuce, zjistíme, že pracoviště, která na ně dostávají finanční prostředky, i konkrétní aktivity se do značné míry různí, a to nejen mezi zeměmi, ale dokonce i v rámci jednotlivých národních iniciativ. O finanční prostředky se mohou ucházet katedry, fakulty, celé vysoké školy, programy s vymezenou délkou trvání i sítě vysokoškolských institucí. Může jít o organizace zcela samostatné nebo o organizace, které jsou přímo částí existující vzdělávací instituce. Financované aktivity zahrnují například zvyšování kvalifikace akademických pracovníků, kurikulární reformy, rozvoj vybraných dovedností studentů, tvorbu e-learningových nástrojů pro výuku nebo prosazování většího zapojení studentů do řízení a správy univerzit.

Naproti tomu iniciativy směřující k excelenci ve výzkumu se v jednotlivých zemích i mezi nimi mnohem více podobají, pokud jde o samotnou definici excelence i způsoby, jak jí lze dosáhnout. Z této skutečnosti vyplývá další rozdíl, který spočívá v tom, že u iniciativ vedoucích k excelenci ve výuce je vedle inovativnosti primárním hodnotícím kritériem to, zda vytvářejí model, který lze přenést do dalších institucí a organizací. V případě excelence ve výzkumu je toto kritérium celkově mnohem méně důležité. Je tedy zřejmé, že iniciativy prosazující excelenci ve výuce hrají ve srovnání s podobnými iniciativami ve výzkumu dosti odlišnou roli. Zatímco ve výzkumu lze programy excelence vnímat jako prostředek, který má vést k dosahování vysoké kvality a tvorbě významných nových vědeckých poznatků na základě uplatňování ověřených postupů, ve výuce mají tyto iniciativy spíše zjišťovací (průzkumný, inovativní) charakter: měly by v první řadě pomoci vyjasnit, v čem excelentní výuka vlastně spočívá a jak ji lze ověřovat a hodnotit.

Důvodem, proč v národních programech na podporu excelence zatím výuka nemá své pevné místo, může být nedostatek všeobecně dohodnutých postupů, standardů a způsobů měření excelence v této oblasti. Nezbývá tedy než počkat, zda postupně dojde k větší shodě v chápání excelence ve výuce, nebo zda existující různorodost přístupů a názorů, která zřejmě vychází ze samotné podstaty výuky jako souboru nejrozličnějších činností, bude přetrvávat. Pokud se k této shodě nedojde, bude excelenci ve vysokém školství i nadále zřejmě určovat výzkum a významné problémy a výzvy, které s sebou přináší masové vysoké školství ve znalostní ekonomice, budou nadále odsouvány na vedlejší kolej.

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Johannes Wespel, Dominic Orr and Michael Jaeger: The Implications of Excel­lence in Research and Teaching. International Higher Education, Issue 72, Summer 2013

Johannes Wespel, Dominic Orr and Michael Jaeger: Excellence initiatives as tools of governance in higher education. EARLI SIG 4, Tallinn, August 15th 2012

Reklamy

1 komentář

Filed under Financování, Kvalita, OECD (organizace, celek/členské země), Všechny články

One response to “Excelence ve výzkumu a ve výuce

  1. Já jsem spokojen s programy a studijními obory na http://www.vso.cz Ač jsou soukromého charakteru, tak ví, co přesně je ve světě potřeba.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s