Jižní Korea produkuje nejvíce vysokoškoláků na světě. Co s nimi?

Jižní Korea patří v posledních desetiletích mezi země OECD s největší dynamikou rozvoje vysokého školství. Poslední údaje ukazují, že zatímco v roce 1995 nastupovalo na vysoké školy 41 % odpovídajícího populačního ročníku mladých lidí, v roce 2010 to bylo již 71 %. Z hlediska dosaženého terciárního vzdělání jsou v Koreji také největší rozdíly mezi mladou a starší generací. V posledních letech se však tento rychlý růst ukončil a podíl nově přijatých do vysokoškolského studia stagnuje. Zvyšující se přebytek příliš vzdělaných lidí s následným nevyužíváním jejich schopností si začíná vybírat daň na místní ekonomice, píší Financial Times, ze kterých pro své články čerpaly také Lidové noviny a Týden.cz.

Redakce Vysoké školství ve světě

Není to ovšem problém jen Jižní Koreje, kde je na vzdělávání kladen velký důraz a jeho dosažení je dosud přímo spojováno jak s vyhlídkami na pracovní uplatnění, tak například i na dobré manželství. Také Spojené státy mají víc vzdělaných příslušníků pracovní síly, než kolik mohou využít, a celkově země OECD posílají průměrně 56 procent svých mladých lidí na vysoké školy.

Jižní Korea ale tuhle ligu vede. Podle odhadů ministerstva práce tam ročně přibude 50 tisíc vysokoškoláků, pro které není práce, zatímco se nedostává více než 30 tisíc absolventů středních škol. Touha po vzdělání byla hnací silou jihokorejského ekonomického rozvoje během posledního půl století a vytvořila jednu z nejvzdělanějších pracovních sil na světě.

Nyní ale země zjišťuje, že její posedlost po vzdělání má i odvrácenou stránku: podhodnocování pracovní síly a také mimořádně nízkou porodnost, protože mnozí raději pokračují ve vzdělávání, než by se věnovali založení rodiny.

Financial Times však na konkrétním příkladu bývalého vysokoškoláka Pak Sang-hi ukazují nový vývojový trend. Jedná se o jedenadvacetiletého Jihokorejce, který předčasně odešel ze studia a nechal plavat hudební akademii ne proto, aby vyrazil na cesty nebo založil nový Google. Z vysoké školy odešel, aby se vyučil elektrikářem. Pragmatický Pak Sang-hi může být symbolem příštího vývoje. V jeho zemi totiž už nyní panuje značný nadbytek absolventů vysokých škol.

Jižní Korea nemá příliš mnoho přírodních zdrojů, a proto se rozhodla vytěžit co nejvíc ze svého lidského kapitálu. Korejci pevně věří, že právě vysokoškolské vzdělání je klíčem k udržení ekonomické výkonnosti země. A nejen to – diplomy z těch pravých univerzit mají vliv na kariéru, ale i na manželství a pochopitelně také na platy. Držitelé akademických titulů (ve věku 25–64 let) mají podle posledních údajů OECD za rok 2011 průměrně o 47 procent vyšší mzdu než absolventi střední školy (v České republice je to ovšem o 76 %). Tento rozdíl v pracovních příjmech však v Koreji postupně klesá, u mladé generace (ve věku 25–34 let) je ještě menší a činí jen 23 % (u nás 49 %).

V korejské společnosti zatím přetrvává přesvědčení, že vysokoškolské vzdělání je jedinou cestou k dobré práci, a to navzdory vysokým nákladům na vzdělání, které podle ekonomů představují jednoznačný faktor omezující velikost rodin a stlačující porodnost. V současnosti totiž připadá průměrně jen 1,2 dítěte na jednu ženu a porodnost v Koreji patří mezi nejnižší na světě.

Školné na vysokých školách nyní dosahuje průměrné výše 7,3 milionu wonů (asi 128 tisíc korun) ročně v zemi, kde činí průměrný roční plat 26,6 milionu wonů, což představuje značné finanční břemeno pro korejské rodiče; podle údajů ministerstva školství přitom jen 15 procent vysokoškolských studentů využívá půjčky na uhrazení školného. Podíl soukromých výdajů na vysokoškolské vzdělání v Koreji výrazně převyšuje veřejné výdaje, dosahuje téměř 2 % HDP a mezi zeměmi OECD je vůbec nejvyšší.

Nevyrovnanost vzdělávání už přiměla některé velké firmy k větší ochotě zaměstnávat středoškoláky na místech „bílých límečků“. „Existuje mnoho míst, která mohou obsadit středoškoláci. Nechceme na tyto posty najímat vysokoškoláky, protože převzdělaní lidé místo pravděpodobně stejně brzy opustí, neboť je práce nebude uspokojovat,“ řekl I Jong-kwan z telekomunikační společnosti KT.

Také největší jihokorejský konglomerát Samsung loni poprvé otevřel středoškolákům některá místa, která dosud obsazoval výhradně vysokoškoláky. Pro středoškolské absolventy se tak otevřelo na 700 pracovních míst ve vývoji softwaru, inženýrství a kancelářské práci.

Přesto podle expertů potrvá ještě dlouho, než korejské společnosti změní přístup k obsazování pracovních míst. Uvedené příklady podle nich mohou být jen jakýmsi pokusem, učiněným navíc pod tlakem vlády. Společenský konsensus, že pracovní místa mají být obsazována podle dosaženého diplomu (academic credentials), je v Koreji tak silný, že bude trvat hodně dlouho, než začne převažovat názor, že o obsazování pracovních míst mají rozhodovat výkony (merit-based hiring), tedy skutečné znalosti, dovednosti a kompetence.

.

 

Jung-a Song: South Korea pays heavy price for education. Financial Times, October 9, 2013

Kate Allen: The graduate glut. Financial Times, October 9, 2013

Education at a Glance. OECD Indicators. OECD, Paris 2013

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Absolventi, Asie (bez Blízkého Východu), Korea, Společnost & VŠ, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s