Školné v Anglii mění zájem o studium

V poslední době se v Anglii značně proměňují podmínky vysokoškolského studia i možnosti budoucího uplatnění absolventů na trhu práce. Začíná to mít viditelný vliv i na volbu studijního oboru. Za hlavní příčinu těchto změn se v Anglii často označuje razantní zvyšování školného, které se z původních 1 000 £ (liber) ročně zvedlo na 3 000 £ od roku 2006 a na 9 000 £ od roku 2012. Jedním z důsledků je v posledních pěti letech přesun zájmu k oborům přírodovědným, medicínským a technickým na úkor oborů humanitních. Poklesl i zájem o studium cizích jazyků, což vedlo k prvním krokům ministerstva školství na jeho podporu.

Redakce Vysoké školství ve světě

Vývoj zájmu uchazečů o vysokoškolské studium v období 2007–2012 sledovala nově publikovaná studie, kterou na základě údajů University and Colleges Admission Service (UCAS) zpracovala druhá největší banka světa HSBC. Zájem o humanitní obory, jako jsou angličtina, historie a jazyky, se snižoval ve prospěch oborů, které mají přímé využití v praxi. Přihlášky na lékařské obory vzrostly v daném období o osminu, na inženýrské obory o 17 %, chemii o 13 %, biologii o 19 %, fyziku téměř o 29 % a na management a ekonomii o 9 %. Největší nárůst, téměř zdvojnásobení přihlášek na „obory spojené s lékařstvím“ (subjects allied to medicine), mezi něž jsou zařazovány například biomedicínské obory nebo neurologie, lze vysvětlit především nedávným zvýšením požadované kvalifikace ošetřovatelek na nižší vysokoškolskou úroveň. Na druhé straně přihlášky na angličtinu klesly o 11 %, na evropské jazyky o 13 %, na historii a filosofii o 5 %.

Podle dřívějších výzkumů mají v Anglii absolventi uměleckých oborů mnohem větší pravděpodobnost, že šest měsíců po absolutoriu budou bez zaměstnání, než absolventi oborů zaměřených na praktické využití, jako je například medicína. Podle jiné studie banky HSBC si rodiče nejvíce cení lékařských a přírodovědných programů a programů odborné přípravy, protože podle nich mají jejich absolventi nejlepší možnosti uplatnění. „Kombinace obtíží získat zaměstnání a zavedení školného se zřejmě stala katalyzátorem příklonu k odborně zaměřeným studijním programům, které se považují za bezpečnější investici vedoucí k získání zaměstnání.“

Absolventi s nejlepšími vyhlídkami na trhu práce

Názor rodičů

Změna zájmu
o studium
2007–2012

Medicine

61%

+12%

Engineering

49%

+17%

Management or business studies

29%

+9%

Nursing

25%

+93%

Chemistry

16%

+13%

Modern languages

14%

-13%

English

13%

-11%

History

4%

-5%

Film Studies

2%

+1%

Art

1%

+9%

Profesor Alan Smithers, ředitel Centra pro výzkum vzdělávání a zaměstnanosti Buckinghamské univerzity, však namítá, že taková změna zájmu může být neprozíravá. „Školné vede studenty k tomu, že mnohem seriózněji uvažují o tom, jak studium na vysoké škole ovlivní jejich život a zda se jim jejich investice vrátí. Ale je trochu krátkozraké se v osmnácti letech zaměřit především na kariéru. Studium předmětu, který máte opravdu rádi, a mohou to být klidně humanitní obory nebo anglická literatura, vám pozvedne život na vyšší úroveň a může vám v budoucnu otevřít možnosti zaměstnání, jichž si dnes ještě ani nejste vědomi.“

HSBC také především pro rodiče budoucích vysokoškoláků zdokumentovala, o kolik přijde v řadě jiných zemí vysokoškolské studium Angličany levněji (HSBC’s 2013 Global Education Research):

Roční životní náklady

Roční školné

Roční náklady
celkem

Australia

£8,701

£16,804

£25,505

USA

£6,939

£16,705

£23,644

UAE

£3,976

£14,153

£18,129

Canada

£4,991

£12,234

£17,225

Singapore

£6,200

£9,857

£16,057

UK

£6,851

£8,889

£15,740

Hong Kong

£6,133

£8,730

£14,863

Japan

£8,372

£4,319

£12,691

Russia

£4,178

£2,073

£6,251

China

£3,167

£2,637

£5,804

Taiwan

£3,302

£2,165

£5,467

Spain

£3,976

£663

£4,639

Germany

£3,741

£420

£4,161

Zvláštním případem odklonu od humanitních oborů je markantní pokles zájmu o studium cizích jazyků. Letos se snížil proti loňskému roku o 13 % na 4,8 tisíce studentů, zatímco například na business studies se hlásí přes 45 tisíc studentů, téměř desetkrát více.

Také počet vysokých škol, které nabízejí studium moderních jazyků, dlouhodobě klesá. Ze 133 vysokých škol ve Spojeném království jich takové studium ještě v roce 2000 nabízelo 105, avšak na začátku letošního akademického roku již jen 62. Tento pokles se patrně ještě urychlí a během příštích deseti let se může snížit o dalších 40 %. V některých oblastech Anglie již vysokoškolské studium cizích jazyků není dostupné, což brzy povede ke snížení počtu učitelů cizího jazyka na středních školách a jejich dnešní nedostatek ještě prohloubí.

Podle Britské obchodní komory nezájem o jazyky potenciálně ohrožuje britský export, který chce vláda zdvojnásobit, a také vliv Británie v klíčových evropských institucích, kde se vyžaduje znalost dvou cizích jazyků. V takových evropských institucích pracují jen 3 % Britů, přestože podíl Británie na počtu obyvatel EU představuje 11 %. A například Foreign Office (ministerstvo zahraničních věcí) vynakládá kolem milionu liber ročně na vlastní jazykovou školu, aby jeho zaměstnanci byli na odpovídající úrovni.

Zájem o cizí jazyky ovšem klesá dlouhodobě již na středních školách. V období 1996–2012 se zmenšil počet studentů, kteří si vybrali k maturitě francouzštinu nebo němčinu, o celou polovinu (i když na druhé straně poněkud stoupá zájem například o španělštinu či arabštinu). Bezpochyby na to mělo vliv i rozhodnutí přesunout od roku 2002 cizí jazyky z povinných do volitelných předmětů závěrečné zkoušky po dokončení povinné školní docházky (kterou skládají všichni žáci ve věku 16 let).

Ministerstvo školství již proto zařadilo cizí jazyky mezi povinné předměty nově koncipované závěrečné zkoušky na konci povinné docházky (EBacc), která se postupně zavádí. Kromě toho financuje také program Routes into Languages, jenž má zvýšit počty studentů cizích jazyků na vysokých školách.

Pokles zájmu o studium cizích jazyků nemá však ani zdaleka na svědomí pouze školné. Nejen v Anglii, ale také ve Skotsku – přestože tam platí školné jen studenti z Anglie, Walesu a Severního Irska, tedy ostatních částí Spojeného království, ale nikoli ze Skotska a z ostatních zemí EU – se v posledních letech na středních školách snižuje zájem o studium cizích jazyků na vyšší úrovni, což vede následně k poklesu zájmu studovat je na vysokých školách. Vysoké školy včetně obou glasgowských univerzit proto chtějí omezovat nabídku těchto programů a snižovat počet učitelů cizích jazyků. To vyvolalo silnou kritiku a vedlo k podání petice, která požadovala zajištěné financování výuky „zranitelných“ menšinových jazyků (minority languages). Petici s třemi tisíci podpisů předal skotskému parlamentu známý dramatik českého původu Sir Tom Stoppard.

Kladně na petici reagovala skotská instituce, která zajišťuje financování vysokých škol z veřejných prostředků (SFC – the Scottish Funding Council). Do směrnice o tzv. dohodách o výstupech (outcome agreements), které podrobně specifikují, co musí vysoké školy za podporu více než 1 miliardy liber z veřejných prostředků odvést, zařadila také opatření, podle něhož ji musí vysoká škola, která chce omezit studium jazyků, o tom v předstihu informovat. SFC potom posoudí, zda se tím neomezí portfolio jazyků, které lze ve Skotsku studovat, a bude-li to nutné, bude společně s vysokou školou hledat takové řešení, které studium jazyků zajistí. (SFC tak ovšem může postupovat i v jiných případech, například při posouzení, jaká je důležitost daného oboru pro skotskou ekonomiku.) Podle mluvčí SFC toto opatření odráží uznání hodnoty studia jazyků i úsilí skotské vlády podporovat je na všech úrovních vzdělávacího systému.

.

 

Graeme Paton: University fee rise sparks surge in demand for ‘jobs-based’ degrees. The Telegraph, 13 August 2013

Applications to Vocational University Courses Rise by overQuarter after Parental Pressure to Maximise Employment Prospects. HSBC, 13 Aug 2013

HSBC’s Saving for Students study. HSBC 2013

Australia most expensive country for international study, but the tide may turn. HSBC, 13 Aug 2013

HSBC’s 2013 Global Education research (July 2013)

Demand for full-time undergraduate higher education. UCAS Analysis and Research, July 2013

Anna Bawden: European language degree courses abandoned by many UK universities. The Guardian, Monday 7 October 2013

Daniel Boffey: Language teaching crisis as 40% of university departments face closure. The Observer, Saturday 17 August 2013

Andrew Denholm: Move to protect teaching of languages in Scots universities. Herald Scotland, Friday 20 September 2013

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Anglie, EU (organizace, celek/členské země), Skotsko, Spojené království, Studenti, Výuka, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s