Doporučení k budoucnosti anglického vysokého školství

Britský Institute for Public Policy Research (IPPR), významný středolevý think tank, vydal počátkem června 2013 nástin strategie, jak zajistit budoucnost anglického vysokého školství i při podstatném a dlouhodobém omezení jeho financování z veřejných zdrojů (A Critical Path: Securing the future of higher education in England). Strategie obsahuje doporučení, jak je možné pokračovat v rozvoji a reformách vysokého školství, jak ochránit výzkum a výuku i v období úspor a jak zajistit, že vysoké školy budou i v budoucnosti schopny hrát významnou roli v ekonomickém i společenském vývoji.

Redakce Vysoké školství ve světě

Za padesát let od vydání asi nejvýznamnější poválečné parlamentní zprávy o vysokém školství, kterou zpracoval tým vedený lordem Robbinsem (Robbins Report), se britský vysokoškolský systém z elitního přeměnil na masový. Dnes v něm studuje téměř polovina odpovídající věkové skupiny Angličanů a více než milion dospělých studentů, univerzitní výzkum je na světové špičce a britské vysoké školy přitahují zájemce z celého světa. Zároveň je však zřejmé, že budou muset řešit narůstající problémy – zvýšenou soutěž o zahraniční studenty, nástup nových forem výuky, jako jsou zejména nízkonákladové online programy (MOOCs), a především dlouhé období bezprecedentního omezování veřejných výdajů, jež – podle IPPR – může ohrozit zvyšování tvořivého potenciálu země, nebude-li zvládnuto bez ztráty dlouhodobých cílů.

Najít vhodnou strategii se pokusil významný středolevý think tank, který usiluje o sociální spravedlnost, demokratické reformy a udržitelnost životního prostředí, Institute for Public Policy Research (IPPR). O předchozím dokumentu IPPR (An Avalanche is Coming: Higher Education and the Revolution Ahead z března 2013) jsme již referovali. Před více než rokem se v jeho rámci ustavila komise pro vypracování nové zprávy o budoucím vývoji britského vysokého školství (Commission on the Future of Higher Education), složená z předních představitelů anglických vysokých škol, které vedl Nigel Thrift, rektor Warwick University v Coventry. Jejich zpráva (cca 15 stran) obsahuje 23 klíčových doporučení zaměřených na to, jak mohou vysoké školy přispět k obnově ekonomiky, rozšířit přístup k vysokoškolskému vzdělání a podporovat přitom sociální spravedlnost, reagovat na nové potřeby a očekávání studentů, zaměstnavatelů i širší společnosti.

Vysoké školy mají klíčovou úlohu pro ekonomickou budoucnost země ve třech ohledech. Za prvé v přípravě vysoce kvalifikovaných a tvořivých pracovníků, kteří uspějí na trhu práce budoucnosti. Přístup na vysoké školy je proto nutné i dále rozšiřovat. Protože však veřejné prostředky budou po celé další funkční období parlamentu značně omezeny, až do roku 2020 není možné zvyšovat dnešní podíl kohorty ve věku 18–21 let vstupující na vysoké školy. Nová místa se mohou vytvořit jen v nízkonákladových, flexibilních a místně dostupných programech, zaměřených na odbornou přípravu. Zpráva proto doporučuje, aby vysoké školy i některé postsekundární instituce (further education colleges) mohly nabídnout až 20 tisíc nových studijních míst, zaměřených na odbornou přípravu vedoucí k novému diplomu se školným omezeným na 5 000 £. Tato místa budou určena jen pro studenty, kteří bydlí v místě školy a nebudou mít proto nárok na podporu ve studiu (stipendium), ale pouze na studijní půjčku.

Dále IPPR doporučuje změnit poskytování daňových úlev podnikům (dnes ve výši asi 5 miliard £) na odbornou přípravu a lépe je motivovat k tomu, aby investovaly do programů vedoucích k uznávané kvalifikaci a dalšímu odbornému rozvoji, ať již na vysokých školách nebo jiných postsekundárních institucích. Systém odborné přípravy je nutné posílit, zejména vyšší odborné vzdělávání na některých postsekundárních institucích (FE colleges), které udělují i vysokoškolské diplomy. Pro takové instituce by se měl užívat obnovený název polytechnics.

Za druhé jsou britské univerzity klíčovým exportním odvětvím, protože přitahují studenty z celého světa. Dnes se však jejich pozice na rostoucím globálním trhu zhoršuje, mimo jiné také kvůli zavedení přísnějších vízových předpisů. Proto je především nutné zahraniční studenty nezapočítávat do imigračních kvót a po dokončení studia jim umožnit získat v Anglii práci. (K tomu je však třeba poznamenat, že statut zahraničního studenta byl také v Anglii dosti široce zneužíván pro zcela jiné účely.)

Za třetí je univerzitní výzkum jádrem inovativních ekonomik. Británie však do něj investuje méně než většina jejích konkurentů a také příliš malá část jeho výsledků vede k zavádění inovací v podnicích. Je proto nutné zachovat alespoň nominální výši financování výzkumu. Protože to však povede k dalšímu poklesu jeho reálné výše, je nutné – až bude vyrovnán strukturální deficit veřejných financí – zahájit desetiletý program jejich postupného reálného zvyšování (rychlejšímu než bude míra inflace). Dále by se měla zhruba 1 miliarda £, dnes poskytovaná podnikatelským subjektům na – podle IPPR – neefektivní daňové úlevy na podporu vývoje a výzkumu, převést do sítě center aplikovaného výzkumu a inovací ve strategických odvětvích budoucnosti a na revitalizaci oblastí s nedostatečným růstem.

Další oblastí, kde mají vysoké školy velký potenciál měnit společnost, je rozšíření přístupu pro ty, kteří jsou z vysokoškolského vzdělávání tradičně vyloučeni. Britské vysoké školy by měly po příkladu nejlepších amerických univerzit (tzv. Ivy League) usilovat o rozmanitější a reprezentativnější složení svých studentů. Studenti by se ovšem neměli vzdělávat jenom pro svůj osobní rozvoj, ale aby byli odpovědnými vůdci, kteří chápou stále větší rozmanitost a komplexnost společnosti a propojenost světa. Podle IPPR toho lze dosáhnout některými úpravami přijímacího řízení a efektivnějšími formami finanční podpory, které zpráva navrhuje. Důležité je také rozšířit systém studijních půjček i na studium magisterských programů a umožnit je tak těm, kteří si je dnes nemohou dovolit. Podle předběžných kalkulací to dlouhodobě a podstatně veřejné výdaje ani jejich deficit nezvýší, i když se počet studentů, kteří takovou půjčku dostanou, bude muset regulovat.

Konečně vysoké školy budou muset reagovat na změny ve výuce a na nové požadavky uživatelů vysokoškolského vzdělávání, především studentů. Ti také – vzhledem k tomu, že si většinu nákladů platí sami – budou mít vyšší očekávání a požadavky. Vláda zvýšila tlak trhu na vysoké školy a volba studentů se stala centrálním prvkem fungování celého systému (Students at the heart of the system je název Bílé knihy o vysokém školství z června 2011). Volba studentů založená na dostupných informacích bezpochyby zvýší odezvu institucí na jejich potřeby, stejně jako konkurence mezi vysokými školami zvýší jejich kvalitu. Vysokoškolský systém však nemůže být podle IPPR utvářen jen tržními silami.

Za prvé je třeba, aby sám aktivně usiloval o excelenci ve výuce i výzkumu; toho nelze dosáhnout pouze spoléháním na možnost volby a konkurenci. I když výběr postupů je na konkrétní škole, lze navrhnout řadu námětů. Studenti by se měli na zkvalitňování výuky aktivně podílet zastoupením ve formálních orgánech, společnými projekty se svými učiteli i vzájemným vyučováním (peer-to-peer teaching schemes). Vysokoškolské instituce by měly využívat nové technologie tak, že by se například za absolvované MOOCs udělovaly kredity jako doklad o částečném plnění studijního programu. Byl by to účinný způsob distančního vzdělávání bez zvláštních finančních nároků na stát. Akreditaci MOOCs by měla provádět Open University pomocí platformy FutureLearn: uznávala by je sama i její partnerské instituce. Všechny vysoké školy by měly vytvořit kariérová schémata i pro ty absolventy, kteří se hodlají věnovat výuce na vysoké škole. Kariérový řád by měl nabízet rovnocenné možnosti postupu a odměňování, jako tomu již je ve výzkumu. V rámci zkušební doby by učitelé procházeli další přípravou a hodnocením.

Za druhé by vysoké školy neměly navzájem jen soutěžit, ale i spolupracovat. Zejména umožňovat studentům přechod mezi jednotlivými institucemi. Tento cíl sleduje hned několik doporučení IPPR: aby se studenti, kteří přímo přecházejí z jedné instituce do druhé, vyjmuli ze směrných čísel (limitů financovaných studijních míst), aby vysoké školy mezi sebou na regionální i národní úrovni uzavíraly dohody o provádění transferu studentů a aby se sbíraly údaje o jeho rozsahu i o tom, do jaké míry se studentům uznávají již dosažené výsledky. Lepší spolupráce jednotlivých institucí ve výzkumu navíc umožní, aby se v určitých oborech společně vytvořila „kritická masa“. Výsledkem bude další slučování vysokých škol či jejich sdružování.

Za třetí strategickou úlohou státu jako ručitele za širší společenské a národní zájmy je sledovat finanční stav jednotlivých institucí, zajišťovat zranitelné, ale strategicky důležité obory, jako jsou cizí jazyky, a regulovat vstup do systému, aby se zajistilo zachování kvality. Dnes izolované organizace pro financování vysokého školství (Higher Education Funding Council for England – HEFCE), pro zajišťování jeho kvality (Quality Assurance Agency – QAA) a pro spravedlivý přístup k vysokoškolskému vzdělávání (Office for Fair Access – OFFA) by se měly sloučit do jediné, regulující celé vysoké školství. Zjednoduší to totiž vztah mezi státem a vysokými školami. Tento jediný regulátor by měl zajišťovat mezinárodní konkurenceschopnost vysokých škol celé Anglie. Bude-li to nutné, bude podporovat spolupráci vysokých škol v regionálních sdruženích, aby si společně zajistily financování výzkumu. Měl by sledovat jejich finanční stav, a pokud by to bylo třeba, usnadňovat jejich sdružování či slučování.

Nově zakládané instituce mohou být velmi inovativní, podporovat soutěž mezi školami a reagovat na speciální poptávku. Právo udělovat diplomy by však měly mít jen ty instituce, které splňují náročné požadavky na kvalitu. Takové právo nemůže být předmětem obchodu; rovněž název „univerzita“ by měl být vyhrazen jen pro obecně prospěšné instituce.

Pokud se týká financování vysokoškolského vzdělávání, zpráva doporučuje zachovat dnešní nominální výši školného i grantů (stipendií) na výuku po dobu úsporných opatření (tedy do roku 2017/18). Z dlouhodobějšího hlediska však IPPR pokládá dnešní systém za neudržitelný. Podle výpočtů IPPR bude nesplacená část školného vyšší, než se předpokládá (40 % proti 34 %). Komise proto připravila a modelovala řadu alternativ jako podklad pro debatu o financování vysokého školství.

Závěr zprávy přesně odráží vědomí dnešní situace a nezbytnosti čelit jí promyšlenou strategií. Konstatuje, že Británie prochází velmi těžkým obdobím, ekonomicky i společensky, není jasné, jak v budoucnosti zajistí práci pro své občany a obává se, že příští generace bude mít méně možností než jejich rodiče. „Proti této nejistotě však dává světová pozice anglického vysokého školství důvod k důvěře. Naším okamžitým úkolem je překonat obtížné roky, jež nás čekají, ale přitom ochránit investice do tohoto životně důležitého národního statku a realizovat reformy, aby vysoké školy byly lépe připraveny řešit naše společenské a ekonomické potřeby. Bude-li Británie sledovat cestu, kterou jsme nastínili, jsme přesvědčeni, že naše vysoké školy překonají léta odříkání v dobrém stavu a budou schopny hrát významnou roli ve spravedlivější i více inovativní a prosperující budoucnosti.“

.

 

Commission on the Future of Higher Education: A Critical Path: Securing the future of higher education in England. The Institute for Public Policy Research (IPPR), 10 June 2013

Cena vysokoškolského vzdělání v Anglii. Vysoké školství ve světě, 31. prosinec 2012

Vysoké školství se musí změnit. Vysoké školství ve světě, 9. duben 2012

Online studium (MOOC) mění vysokoškolské vzdělávání. Vysoké školství ve světě, 13. březen 2013

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Anglie, EU (organizace, celek/členské země), Financování, Spojené království, Výhled VŠ, Všechny články, Řízení

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s