Vysoké školy a trh práce

Nizozemské ministerstvo školství (Ministerie van Onderwijs, Cultuur en Wetenschap – OCW) společně s ministerstvem hospodářství (Ministerie van Economische Zaken – EZ) připravilo v roce 2011 dokument Kvalita v různosti – Strategický program rozvoje vysokého školství, výzkumu a vědy (Kwaliteit in Verscheidenheid – Strategische Agenda Hoger Onderwijs, Onderzoek en Wetenschap). Ministerstvo poté požádalo významné univerzitní pracoviště zaměřené na výzkum a expertizy v oblasti vysokého školství Centrum pro studium vysokoškolské politiky na Univerzitě Twente (Center for Higher Education Policy Studies – CHEPS, Universiteit Twente), aby z hlediska možností státní správy analyzovalo mezinárodní trendy ve vztahu vysokého školství a trhu práce a identifikovalo vhodné a použitelné iniciativy, přístupy a nástroje.

CHEPS měl především zjistit, zda nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou v této oblasti vede k aktivitám státu například v podpoře financování ze soukromých zdrojů, vstupu soukromých škol na vysokoškolský trh a uzavírání partnerství vysokých škol s podnikatelskou sférou při přípravě a zajišťování (části) studijních programů. Důležitost tohoto tématu podtrhl rovněž fakt, že ve stejné době vztah mezi vysokým školstvím a trhem práce výrazně vyzvedla Evropská komise ve zveřejněném programu modernizace evropského vysokého školství (Supporting growth and jobs – an agenda for the modernisation of Europe’s higher education systems). Na uvedené téma CHEPS publikoval výslednou zprávu Perspectives on Higher Education and the labour market. Review of international policy developments, z níž ve stručnosti přinášíme nejdůležitější poznatky a závěry.

Redakce Vysoké školství ve světě

Tematická zpráva byla zpracována v rámci průběžné aktivity CHEPS International Higher Education Monitor (IHEM), která je dlouhodobě financována nizozemským ministerstvem školství a sleduje vývoj vysokého školství a vysokoškolské politiky v poměrně široké skupině 15–20 vybraných zemí. Pro tematickou zprávu o vztahu vysokých škol a trhu práce CHEPS analyzoval vývoj v následujících zemích: v Německu, Francii, Spojeném království, ve skandinávských zemích (především ve Švédsku), v Austrálii, Rakousku a ve Švýcarsku. Stostránkovou zprávu připravil pro nizozemské ministerstvo Egbert de Weert, který se tímto tématem dlouhodobě zabývá.

Zpráva CHEPS zahrnuje rovněž analýzu výchozích kvantitativních i kvalitativních údajů a podkladů o vybraných vysokoškolských systémech stejně jako dalších východisek a zvláštních přístupů v některých zemích i jejich využití při propojování vzdělávací politiky s potřebami pracovního trhu. Vztah mezi vysokými školami a trhem práce se ve zkoumaných zemích realizuje v řadě oblastí, které zahrnují především propojování nabídky a poptávky, omezování nesouladu mezi počtem a kvalifikací absolventů a potřebami trhu práce i usměrňování volby studentů. Výrazně se však promítá také do celkové vysokoškolské reformy, do struktury studia a udělovaných kvalifikací, které mají odpovídat potřebám ekonomiky, ale také do zapojování zaměstnavatelů do výzkumu, do přípravy a nabídky studijních programů, do zajišťování kvality a relevance i do pravidel financování vysokých škol.

Vztah vysokých škol a trhu práce ve vyspělých zemích

Zpráva CHEPS konstatuje, že požadavky trhu práce jsou v centru pozornosti vysokoškolské politiky všech analyzovaných zemí. Ty se snaží zajistit, aby vysokoškolský systém jako celek připravoval takové absolventy, které potřebuje dnešní společnost a ekonomika, což se týká všech klíčových oblastí rozvoje vysokého školství – přístupu k vysokoškolskému studiu, financování a řízení vysokých škol i zajišťování jejich kvality. Nejvýraznější závěry, k nimž analýza sledovaných zemí dospěla, shrnuje zpráva CHEPS do deseti hlavních bodů:

  1. Zásadní dokumenty prakticky ve všech zemích uvádějí, že požadavky na úroveň kvalifikace v ekonomice a na trhu práce nadále porostou. Založit proto přijímání na vysoké školy a jejich financování na poptávce, jak se to děje zvláště v poslední době v anglosaských zemích, umožňuje, aby se vysoké školství rozvíjelo podle požadavků studentů i potřeb společnosti a ekonomiky (sladění poptávky a nabídky).
  2. Mnoho zemí vynakládá značné úsilí na zlepšení a rozšíření informací o tom, jakou hodnotu mají jednotlivé studijní programy na různých vysokých školách pro trh práce. Spolehlivé a srovnatelné informace o zaměstnatelnosti absolventů a o různých aspektech jejich uplatnění, poskytované budoucím studentům, jejich rodičům a zaměstnavatelům, se stále více považují za účinný způsob, jak propojit budoucí nabídku i poptávku po vysokoškolské kvalifikaci.
  3. Za žádoucí se považuje prostupnost mezi všeobecně zaměřeným (akademickým) a odborným vzděláváním. Usnadňuje nejenom mobilitu studentů a flexibilitu jejich vzdělávacích drah, ale pomáhá také vysokým školám oslovovat nové cílové skupiny a tak lépe naplňovat očekávání a požadavky pracovního trhu.
  4. Krátké programy – vedoucí pouze k associate degree (většinou dvouletému), které je v některých zemích definované jako terciární nebo post-sekundární – propojují studium a přípravu na pracovišti a jsou praktickou a snadno přístupnou volbou pro zaměstnavatele i zaměstnance. Krátké programy jsou většinou organizovány v úzké spolupráci mezi vyšším sekundárním odborným vzděláváním a vysokými školami (hranice mezi nimi stejně mizí) a také zaměstnavateli.
  5. Většina zemí usiluje o to, aby rovněž bakalářské programy vedly přímo ke kvalifikacím využitelným na trhu práce. Znamená to, že jsou více zaměřeny na kompetence využitelné v rozhodujících povoláních, kam absolventi daných oborů nastupují, a obsahují významná období praxe a stáže u zaměstnavatelů.
  6. V poslední době se však také v magisterských i doktorských programech věnuje větší pozornost rozvoji kompetencí vyšší úrovně, které se prosazují na pracovním trhu. Profesní magistři v sektoru vysokých odborných škol (například polytechnik či univerzit aplikovaných věd) jsou stále běžnější, ačkoli je obtížné určit, do jaké míry po nich na trhu práce skutečně existuje poptávka.
  7. Výzkum na vysokých odborných školách (polytechnikách či univerzitách aplikovaných věd) orientovaný na potřeby praxe má důležitou úlohu v posílení vztahu k podnikové oblasti. Stát může výrazně podpořit financování vysokých škol z podnikatelské sféry; nejčastěji to dělá tak, že pro finanční podporu státu požaduje spolufinancování externími partnery. Účinnost těchto postupů se ještě zvyšuje zřízením regionálních sítí, v nichž se propojí několik partnerů (vysoké školy, podniky, veřejná správa a další typy organizací) do konkrétních projektů.
  8. Stále více se za efektivní způsob, jak zlepšit vztah mezi vysokým školstvím a trhem práce, pokládá co největší bezprostřední zapojení zaměstnavatelů do aktivit vysokých škol. Taková spolupráce zajišťuje zaměstnavatelům, že dostanou dobře připravené absolventy, a vysokým školám, že jejich absolventi i výzkum se dobře uplatní, neboť odpovídají potřebám zaměstnavatelů. Vytváření sektorových konsorcií, kdy zaměstnavatelé přímo ovlivňují studijní nabídku vysokých škol, je účinnější než jen obecný, generalizovaný přístup.
  9. Partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem (PPP) a vznik na zisk zaměřených vzdělávacích institucí (for-profit higher eduaction) se rozmáhá v mnoha zemích. Vzdělávací politika některých zemí (zejména Spojeného království a Austrálie) podporuje soukromé školy, aby ještě více uspokojovaly poptávku, kterou není schopen zajistit veřejný sektor. Úlohou státu je odstranit bariéry a předpisy, které brání vytvoření rovných podmínek pro všechny instituce, i legislativní překážky pro vytváření PPP. Mocným nástrojem pro vysoké školy, aby vstupovaly do spolupráce se zaměstnavateli, je právě tlak na zvýšení zaměstnatelnosti a uplatnění jejich absolventů.
  10. Zajišťování kvality a akreditace se stále více stávají strukturálními nástroji k posílení vztahů mezi vysokým školstvím a trhem práce. Účast zaměstnavatelů a odborníků z praxe na zajišťování kvality se ve sledovaných zemích bezesporu zvyšuje; cílem přitom je zajistit, že se péče o rozvoj schopností a dovedností využitelných v zaměstnání skutečně objeví ve všech studijních programech. Považuje se to za nejefektivnější způsob, jak prosadit potřeby trhu práce do nabídky vysokých škol.

Analýza situace v Nizozemsku

V závěru zpráva CHEPS porovnává svá zjištění s nizozemskou vysokoškolskou strategií Kvalita v různosti – Strategický program rozvoje vysokého školství, výzkumu a vědy (Kwaliteit in Verscheidenheid – Strategische Agenda Hoger Onderwijs, Onderzoek en Wetenschap – dále jen Strategie). Jedním z jejích hlavních cílů je totiž vyhovět potřebám mnohem diverzifikovanější studentské populace, která se liší svým předchozím vzděláním, studijními předpoklady, věkem, zájmy i aspiracemi. Toho se má dosáhnout větším profilováním jednotlivých vysokoškolských institucí a z hlediska požadavků trhu práce i větší diferenciací dosažené úrovně vzdělání (na jedné straně zavedením nižšího associate degree, na druhé straně zavedením programů excelence) a rozšířením celoživotního učení (pro již zaměstnané nebo zaměstnání hledající). Přehled mezinárodních zkušeností má s cíli nizozemské Strategie mnoho společných prvků, přestože je každá země pojímá poněkud odlišně.

Nejprve je však třeba připojit alespoň drobnou poznámku o vysokoškolském systému v Nizozemsku (Nizozemsko má zhruba 15 milionů obyvatel, tedy asi jako Česká republika a Slovensko dohromady). Vysoké školství má v Nizozemsku binární strukturu, neboť je tvořeno dvěma rozdílnými sektory se dvěma rozdílnými typy institucí co do jejich cílů, řízení, struktury, organizace i financování. Jde o sektor univerzit (universiteiten) a sektor vysokých odborných škol (hogescholen). Zatímco 12 univerzit nabízí tradiční bakalářské, magisterské a doktorské univerzitní studium (Wetenschappelijk onderwijs – WO), 35 vysokých odborných škol nabízí odborné vysokoškolské vzdělání (Hoger beroepsonderwijs HBO). Sektor vysokých odborných škol je dosti oblíbený a v současnosti ho navštěvuje 423 tisíc studentů, což je podstatně více než počet studentů univerzit, kterých je 244 tisíc. Z následujícího obrázku je vidět, že do univerzitního studia vstupuje asi 13 % populačního ročníku (ze středních gymnaziálních a všeobecných škol: VWO a HAVO) a úspěšně ho ukončuje asi 11 % populačního ročníku. Do sektoru HBO vstupuje dokonce 44 % populačního ročníku (ze středních gymnaziálních a všeobecných škol i odborných škol: VWO, HAVO i MBO) a úspěšně ho ukončuje 25 % populačního ročníku (část studentů HBO ovšem přechází během studia na univerzity).

Průchod vzdělávací soustavou v Nizozemsku (2010) 

Z hlediska dalšího rozvoje systému požaduje Strategie méně nových studijních programů a racionalizaci existující nabídky vysokých škol. Výsledkem by měl být kompaktnější systém, který bude lépe filtrovat studenty s předpoklady pro univerzitní studium (Wetenschappelijk onderwijs – WO), a rostoucí počty studentů bude směrovat na vysoké odborné školy (Hoger beroepsonderwijs HBO). V některých zemích je růst založen více na poptávce studentů – zdůrazňují potřebu vysokoškolské kvalifikace a méně se zabývají rozdíly mezi institucemi. I když předpokládají, že existující vysokoškolské systémy nárůst zvládnou, výslovně mluví o růstu soukromého školství a společných projektech veřejného a soukromého sektoru (PPP). Nizozemská Strategie sice také počítá se soukromým školstvím, ale spíše jako s okrajovým sektorem zajišťujícím pouze dosažení associate degree.

Co se týče bakalářských programů, je cílem nizozemské Strategie koncipovat je šířeji a zmenšit jejich celkový počet jak na univerzitách, tak na vysokých odborných školách. Studentům se tak usnadní volba studijního programu, protože ke specializaci dojde až během studia, na jehož konci bude také umožněn širší výběr magisterských programů. Zpráva CHEPS uvádí, že v Nizozemsku se ve srovnání se zahraničím věnuje méně pozornosti tomu, aby se profesionalizovaly bakalářské programy na univerzitách. Na univerzitách totiž přetrvává názor považovat je jen za předstupeň k dosažení plnohodnotného univerzitního diplomu na magisterské úrovni, jejich relevance pro trh práce se představitelům univerzit zdá být v rozporu s binárním vysokoškolským systémem, který rozlišuje všeobecnou (na univerzitách) a odbornou (na vysokých odborných školách – HBO) přípravu. V jiných zemích s binárním systémem však tomu tak není. Programy vedoucí k associate degree byly v Nizozemsku dosud jen experimentální, ale nyní se stanou trvalou součástí bakalářského studia na HBO, přestože Strategie připouští i určité zapojení nižších (středních) stupňů odborného vzdělávání. Tento vývoj je v podstatě v souladu se zahraničním, přestože v řadě zemí se takové zapojení výrazně rozšiřuje jako důsledek propojování středního odborného a vysokého školství s trhem práce a posiluje zapojení zaměstnavatelů.

Přestože je zapojení zaměstnavatelů do aktivit vysokých škol v Nizozemsku tradičně vysoké (především v sektoru HBO), Strategie požaduje zvýšit především relevantnost bakalářských programů studia na trhu práce a větší účast zaměstnavatelů při navrhování obsahu studijních programů. Týká se to i profesních magisterských programů HBO i univerzitních magisterských programů WO. V řadě zemí existují příklady, kterých je možné využít, jako jsou sektorové rady pro kvalifikaci i strategie rozvoje pracovní síly ve Spojeném království, tradiční účast zaměstnavatelů na duálním systému i jejich význačná úloha ve vysokoškolské politice v Německu či právní úprava spolupráce vysokých škol s podniky ve Francii. Posiluje se také úloha zaměstnavatelů v systémech zajišťování kvality a akreditace, v nichž hraje zaměstnatelnost absolventů stále významnější roli.

.

 

Egbert de Weert: Perspectives on Higher Education and the labour market. Review of international policy developments. IHEM/CHEPS Thematic report, December 2011

Ministerie van Onderwijs, Cultuur en Wetenschap/van Economische Zaken: Kwaliteit in Verscheidenheid – Strategische Agenda Hoger Onderwijs, Onderzoek en Wetenschap. Den Haag, 2011

Ministerie van Onderwijs, Cultuur en Wetenschap: Key Figures 2007–2011. Dutch Ministry of Education, Culture and Science, 2012

European Commission: Supporting Growth and Jobs – an Agenda for the Modernisation of Europe’s Higher Education Systems. EC, Brussels 2011

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Celý svět, Ekonomika & VŠ, Nizozemsko, Politika & VŠ, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s