Integrované formy mobility studentů

Významné evropské výzkumné univerzity požadují integrovanější formy mobility studentů, které navážou na dosavadní úspěchy programu Erasmus. Ten totiž podle nich již dosáhl hranice svých možností a je proto zapotřebí otevřít prostor pro nové formy mobility, integrované přímo do návrhu studijních programů a založené na těsné spolupráci partnerských vysokých škol. Takové formy mobility budou ovšem nákladné a budou také vyžadovat mnohem více společného úsilí nejen na straně vysokoškolských institucí samotných, ale také jednotlivých států i Evropské komise. Jsou však důležitým krokem k modernizaci evropských vysokých škol a vysokoškolských systémů, jak zdůrazňuje nová studie International Curricula and Student Mobility, kterou před měsícem publikovalo LERU (League of European Research Universities), sdružení 21 významných výzkumných univerzit v Evropě.

Redakce Vysoké školství ve světě

Mobilita studentů má stále významnější úlohu ve všech oblastech globální společnosti, studijní programy evropských vysokých škol však většinou nejsou koncipovány tak, aby to pocítil a dostatečně si to uvědomil každý student. Dnešní forma výměny studentů v rámci programu Erasmus (ve studii LERU nazývaná exchange mobility and collaboration) je založen na volbě samotných studentů studovat v zahraničí kratší nebo delší dobu na základě individuální dohody mezi domovskou a hostitelskou institucí. K této formě mobility je však důležité vytvořit další alternativy, kde hlavní úloha připadne vysokým školám, tvůrcům studijních programů a dalším akademickým pracovníkům a mobilita studentů se stane integrální součástí širší mezinárodní spolupráce, která zahrne také vytváření studijních programů a pomůže řešit i další otázky.

Studie LERU uvažuje dvě hlavní takové nové integrované formy mobility. Jejich potřeba odpovídá stoupající intenzitě a specializaci výzkumu i jejím důsledkům, expanzi stále těsnější mezinárodní spolupráce vysokých škol ve výzkumu a při společném využívání zdrojů (připomeňme, že Vysoké školství ve světě nedávno uvedlo jako její jeden příklad Monash Warwick Alliance).

První forma mobility (networked mobility and collaboration) je založena na volnější spolupráci vysoké školy s více partnery. V jejím rámci vysílá své studenty na určitou dobu do jedné či více partnerských institucí, aby tam absolvovali část svého studijního programu. Spolupracující partneři realizují své studijní programy nezávisle, ale všechny mají tzv. okna mobility (mobility windows), která na sebe navzájem navazují. Každý studijní program je tak obohacen o kurzy, které probíhají na partnerských institucích v zahraničí. Tato forma mobility je tedy méně personalizovaná než dosavadní individuální výměny, ale nabídka kurzů na partnerských institucích zato lépe odpovídá studijnímu programu na domovské vysoké škole.

Druhá forma mobility (embedded mobility and collaboration) je založena na mnohem těsnější spolupráci, která vede k vytvoření jakéhosi konsorcia omezeného počtu institucionálních partnerů a společného studijního programu, jehož jednotlivé složky realizují různí partneři na různých místech. Studenti „rotují“ a absolvují různé části studijního programu v jedné, ale častěji ve více partnerských institucích; jejich mobilita je tedy do celého studijního programu organicky zabudována. Je zřejmé, že tak intenzívní spolupráce se může realizovat jen v omezeném okruhu specifických a strategicky vybraných mezinárodních studijních programů.

Realizace takových integrovaných forem mobility a spolupráce vysokých škol ovšem vyžaduje značné úsilí na evropské úrovni i na úrovni jednotlivých zemí. Bude nutné „odstranit existující překážky strukturovanější spolupráce vysokých škol v různých evropských zemích, které se mohou týkat například uznávání diplomů, přenositelnosti stipendií a půjček nebo národních kvalifikačních rámců.“ V praxi budou pravděpodobně všechny tři formy mobility koexistovat a na každé jednotlivé instituci mohou existovat také další přechodné formy mobility vytvářející společně jejich plynulé kontinuum.

Profesor Bart de Moor, prorektor Katolické univerzity v Lovani a hlavní autor studie, uvedl, že LERU chce oslovit Evropskou komisi, protože „potřebujeme administrativní i finanční podporu a značně závisíme na její dobré vůli. Již dnešní program Erasmus vyžaduje spoustu neviditelné práce – jen na naší univerzitě je pro to třeba 20 pracovníků na plný úvazek.“ Je však možné, že bez ohledu na to začnou některé univerzity zavádět nové formy mobility samy (viz právě příklad Monash Warwick Alliance). „Například mezi členy LERU je velký zájem zavést těsnější (embedded) formu spolupráce alespoň pro některé magisterské programy, a to dokonce i bez finanční podpory Evropské komise.“

LERU zdůrazňuje, že předložené návrhy odpovídají plánům Komise na program Erasmus for All, v období 2014–2020. Je navržen tak, že má podporovat nejen individuální mobilitu jako dosud (Key action I: Learning mobility of individuals), ale i strategické partnerství mezi institucemi, podniky a dalšími partnery (Key action II: Co-operation for innovation and good practices) a utváření vzdělávací politiky (Key action III: Support for policy reforms) a může tedy podpořit i spolupráci na studijních programech a integrované formy mobility. Bude ovšem třeba, aby rámec programu byl podstatně flexibilnější a mohl reagovat na rychlé změny vysokého školství v globální soutěži.

Přechod na networked a embedded mobility bude také znamenat mnohem složitější řízení, kdy bude nutné řešit například problémy časové synchronizace různých délek akademického roku, různé výše školného, udílení kreditů, různé požadavky na získání diplomu, zajištění ubytování apod. Aby se vysoké školy mohly zaměřit především na vytváření společného obsahu studijních programů, bude zapotřebí dostatečné administrativní, organizační a logistické podpory, a proto LERU žádá o přiznání vysokých režijních nákladů v příslušných částech programu Erasmus for All. Dodatečné financování je však třeba i pro zajištění administrativní a logistické podpory již existujících forem programů mobility.

Na úrovni vysokoškolských institucí je zapotřebí, aby se integrovaná mobilita a spolupráce na studijních programech stala součástí jejich strategie internacionalizace na cestě k excelenci. Ovšem jedině iniciativa pracovníků vysoké školy „zdola“ může vytvořit nezbytnou motivaci a dobrou vůli se do toho pustit. Nejlepším způsobem, jak podnítit jejich zájem, je nejenom dostatečná finanční podpora, ale i ocenění a propagace úspěšných programů a zveřejňování nejlepších postupů. Formy mobility přitom musí být dostatečně rozmanité a flexibilní, neboť se budou lišit například podle úrovně studijních programů, podle formy studia, budou rozdílné pro různé obory i úroveň jejich specializace.

A jaký bude přínos nových forem mezinárodní mobility? Cílem spolupráce v oblasti studijních programů (networked curricula) je nabídnout studentům větší výběr vysoce kvalitních oborů studia nebo specializací než může zajistit sama domovská univerzita. Studenti budou rovněž moci získat mezinárodní zkušenost při studiu programů na zahraničních školách, které jsou úzce propojeny s mezinárodními výzkumy či inovacemi, na kterých se podílí také jejich domovská univerzita. Získají tím i instituce samotné, neboť díky sdílení komplementárních oborů rozšíří a zkvalitní své vlastní studijní programy a podpoří se tak dlouhodobě udržitelná spolupráce s partnerskými institucemi.

Sdružení LERU (League of European Research Universities) se ustavilo před 11 lety jako uskupení 21 vybraných univerzit (jde o exkluzivní sdružení, které do svých řad nepřijímá jakékoli další zájemce o členství), které především podporuje základní výzkum na evropských vysokých školách s cílem prohloubit porozumění politiků a tvůrců vzdělávací politiky pro úlohu výzkumných univerzit v Evropě. LERU se poměrně daří ovlivňovat evropskou výzkumnou politiku; jeho členové například získali přes pětinu všech grantů ERC (European Research Council). Členem LERU bohužel není žádná česká vysoká škola.

.

 

Bart de Moor & Piet Henderikx: International Curricula and Student Mobility. LERU (League of European Research Universities), Advice Paper No.12, April 2013

Alan Osborn: Big changes in student mobility needed, says LERU. University World News, Issue 270, 02 May 2013

Internacionalizace na výroční konferenci EUA 2013. Vysoké školství ve světě, 13. květen 2013

Univerzity – klíčový faktor ekonomického růstu. Vysoké školství ve světě, 16. květen 2012

Reklamy

Napsat komentář

Filed under EU (organizace, celek/členské země), Internacionalizace, Studenti, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s