Rusko připravuje pro vysoké školy svůj vlastní Multirank

Nedávno jsme psali o tom, že ruské vysoké školy se chtějí dostat mezi světovou elitu a co pro to vláda Ruské federace dělá. Dnes přinášíme informaci o dalším významném projektu, přípravě vícerozměrného žebříčku vysokých škol, jehož pilotní fáze byla právě ukončena. Obecné zadání ze strany státu zaznělo již před čtyřmi roky v jednom z projevů tehdejšího prezidenta D. Medvěděva. Vícerozměrný žebříček vysokých škol má významně pomoci zlepšit kvalitu a konkurenceschopnost ruských vysokých škol, postavení jednotlivých institucí v ruském vysokoškolském systému i v mezinárodní soutěži.

Redakce Vysoké školství ve světě

V poslední době se v Rusku objevilo téměř 30 různě koncipovaných žebříčků. Tyto žebříčky byly testovány, do jaké míry uspokojují potřeby různých uživatelů. Všechny však byly jednorozměrné, užívaly jediný složený indikátor a váhové koeficienty. Federální ministerstvo školství a vědy se proto v roce 2011 na základě zadání z nejvyšších míst rozhodlo vyvinout vícerozměrnou metodologii pro žebříčky ruských vysokých škol a v letech 2011–13 realizovat pilotní projekt. Tento úkol zadalo neziskové organizaci na podporu vzdělávání a výzkumu National Training Foundation (NFPK – Nacionalnyj fond podgotovki kadrov), kterou v roce 1994 samo s dalšími ministerstvy založilo (a využilo přitom půjček Světové banky).

Nová metodologie má vycházet z nejlepší mezinárodní praxe a z kritérií IREG (International Ranking Expert Group – Observatory on Academic Ranking and Excellence). Především má odrážet složitost a rozmanitost ruského vysokého školství i cílů jeho rozvoje, poskytovat spolehlivé údaje o práci institucí a jejich postavení v ruském vysokoškolském systému i ve srovnání se zahraničními systémy, být užitečným nástrojem pro všechny uživatele a respektovat různost jejich potřeb. Jednou z podstatných inspirací pro práci NFPK se bezpochyby stal zpracovávaný evropský projekt U-Multirank.

Vícerozměrnost nové metodologie postihuje současně několik oblastí hodnocení, podle funkce a podle typu vysoké školy a podle uživatelů (viz schéma):

  • pro hodnocení vysoké školy bylo definováno pět odlišných funkcí: výzkum, výuka, internacionalizace,   transfer znalostí, propojení s regionálními partnery a podniky;
  • podle poslání a typu vysoké školy bylo definováno několik skupin: vedoucí univerzity (Moskevská a Petrohradská, federální a národní výzkumné univerzity), klasické univerzity, inženýrské a technické vysoké školy, humanitní a pedagogické vysoké školy, vysoké školy s ekonomickými a právnickými programy, zemědělské vysoké školy, lékařské vysoké školy;
  • na základě svých rozdílných informačních potřeb byly definovány čtyři cílové skupiny uživatelů: budoucí studenti a jejich rodiče, centrální a místní úřady, zaměstnavatelé, akademická obec.

Ruské hodnocení je založeno na kvantitativních ukazatelích a zatím ještě nevyužitých (protože dosud neexistujících) kvalitativních údajích z šetření studentů, akademiků a zaměstnavatelů. Využívání těchto tzv. kvalitativních dat považují autoři metodologie z NFPK za jednu z cest dalšího vývoje vícerozměrných žebříčků.

Pilotního projektu se zúčastnily 103 vysoké školy (z celkem více než jednoho tisíce vysokých škol v Ruské federaci), z toho 8 federálních univerzit a všechny národní výzkumné univerzity (nová kategorie elitní vysoké školy, která existuje teprve od roku 2008; tento statut postupně získalo 29 institucí, které dostaly na realizaci desetiletého plánu rozvoje až 1,8 miliardy rublů).

O výsledcích pilotního projektu a především o co nejširším uplatnění nové metodologie v řízení vysokého školství se jednalo na konferenci „Poučení z vícerozměrných žebříčků: Od pilotního projektu do praxe“, která se konala 25.–26. dubna v Moskvě. Vystoupili na ní i zástupci tří hlavních světových žebříčků (ARWU, THE a QS), prezident IREG Jan Sadlak a koordinátor projektu U-Multirank Gero Federkeil z německého CHE.

Výsledky pilotního projektu podle ruských autorů potvrzují, že vícerozměrné žebříčky jsou skutečně schopné postihnout kvalitativní charakteristiky institucí a identifikovat jejich relativně silné i slabé stránky v pěti oblastech jejich funkce a že tak pomáhají formulovat jejich strategie. Jedním z cílů dalšího vývoje bude určit nejdůležitější indikátory excelence pro sledování výsledků těch elitních ruských vysokých škol, které dostávají zvláštní podporu, aby mohly soutěžit se světovými univerzitami.

.

 

Marina Larionova: Multidimensional university ranking system developed. University World News, Issue 268, 20 April 2013

Key Provisions of a Template Methodology for Ranking Russian Higher Education Institutions. NFPK, 2013

Ruské vysoké školy chtějí mezi světovou elitu. Vysoké školství ve světě, 27. březen 2013

Evropské hodnocení vysokých škol: U-Multirank. Vysoké školství ve světě, 28. leden 2013

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Jiné evropské země, Kvalita, Rusko, Utváření VŠ, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s