Postavení v žebříčku ovlivňuje finanční rozpočet vysoké školy

Mezinárodní i národní žebříčky vysokých škol, ať celých institucí nebo podle jednotlivých oborů, jsou stále oblíbenější a jejich počet neustále roste. Jaký však mají skutečný vliv na rozhodování uchazečů o volbě studia a tedy i na počet studentů každé vysoké školy? Jak se liší tento vliv mezi domácími a zahraničními studenty a jak mezi různými obory studia? Po zavedení vysokého školného v Anglii je to zvlášť důležité, protože počet přihlášek přímo dopadá na celkové příjmy vysoké školy. Studenti se však rozhodují jinak než předtím, neboť za svou investici chtějí získat co nejvyšší protihodnotu. Vliv žebříčků je ale významný všude, kde jsou vysoké školy alespoň z části financovány podle počtu studentů jako například v České republice.

Redakce Vysoké školství ve světě

Odpověď na tyto otázky v podmínkách Velké Británie se stala předmětem výzkumu na Royal Holloway (viz obrázek), jedné ze složek University of London. Pro informaci poznamenejme, že University of London je federací 18 do značné míry samostatných škol, colleges, 10 výzkumných ústavů a také společných univerzitních útvarů. Colleges samostatně rozhodují o přijímání, studiu i jeho výsledcích, diplom však donedávna udělovala pouze univerzita; od roku 2007 mají toto právo i čtyři nejvýznamnější složky univerzity, totiž London School of Economics, University College, King’s CollegeInstitute of Education.

Výzkum byl zaměřen více na žebříčky oborů než institucí; zdá se, že informace o kvalitě oboru má pro jeho budoucí studenty větší cenu než informace o celkové úrovni instituce. Založen byl na oficiálních údajích z přihlášek do bakalářského studia v období 2004–2011, které poskytla Universities and Colleges Admissions Service, a údajích o vysokých školách, které každoročně publikuje britský deník Guardian ve svých institucionálních a oborových žebříčcích. Výzkum odhalil, že postup v oborovém žebříčku nahoru v rozsahu jedné standardní odchylky vedl ke zvýšení počtu přihlášek na daný obor v průměru o 4,8 %, ovšem velmi diferencovaně v různých částech žebříčku: zatímco postup ve spodní polovině žebříčku neměl téměř žádný efekt, vysoká škola, která se v daném oboru dostala do nejvyššího decilu, zaznamenala v průměru 15% nárůst přihlášek.

Rozdíly ve vlivu žebříčků na přihlášky do různých oborů jsou překvapivě malé s výjimkou právnických a ekonomických oborů, u nichž je vliv žebříčků dokonce dvojnásobný. Poměrně velké rozdíly jsou i mezi jednotlivými skupinami studentů v tom, jaké informace je ovlivňují. Zahraniční uchazeči více reagovali na změny v žebříčcích celých institucí, pravděpodobně proto, že o nich vědí poměrně málo. Pro ně znamenalo zlepšení umístění vysoké školy v žebříčku o jednu standardní odchylku zvýšení počtu přihlášek o 5,6 % ve srovnání s pouhými 1,7 % u domácích studentů. Zvýšení počtu přihlášek do institucí, které se dostaly do nejvyššího decilu, bylo ještě výraznější u uchazečů mužského pohlaví.

Ve Velké Británii berou vysokoškolské instituce své postavení v žebříčcích velmi vážně; provedený výzkum ukazuje, že zcela oprávněně – pokles v žebříčku je skutečně doprovázen snížením počtu přihlášek, a to bezprostředně dopadá na rozpočet vysokých škol. V rámci výzkumu byly proto odhadovány i finanční konsekvence změny umístění vysoké školy v žebříčku. Odhady se týkaly zahraničních i domácích studentů a braly v úvahu nejrůznější omezující podmínky (například zpřísnění či uvolnění vízových povinností).

Za předpokladu, že by taková nejrůznější omezení byla odstraněna (nebo bylo eliminováno jejich působení), činí vliv zhoršení umístění vysoké školy v oborovém žebříčku o jednu standardní odchylku v průměru 124 tisíc £ (tedy asi 3 770 tisíc Kč) na každý obor na dané vysokoškolské instituci. Pro vysoké školy a fakulty, které se umisťují v čele žebříčků, je však tento vliv ještě mnohem větší.

Celkové závěry výzkumu lze shrnout do tří bodů:

  • Uchazeči o studium na vysoké škole ve Velké Británii využívají žebříčky vysokých škol při volbě instituce (institucionální žebříčky využívají více zahraniční studenti) nebo oboru studia (oborové žebříčky využívají více domácí studenti), takže změny umístění vysoké školy v žebříčku skutečně ovlivňují počet podaných přihlášek, zejména na ty nejlepší fakulty.
  • Rostoucí nebo klesající zájem o studium na některých vysokých školách nebo na určitých oborech má silný vliv na příjmy a tedy i rozpočet vysokých škol. Tento vliv se ještě výrazně posílil po zavedení vysokého školného v Anglii. Studenti chtějí za své investice získat co největší protihodnotu.
  • Vliv žebříčků na rozhodování studentů v posledních osmi letech neustále roste; užitečné jsou přitom především pro zahraniční studenty, kteří britské vysoké školství znají nejméně, a proto je žebříčky také více ovlivňují. Z výše uvedených důvodů je tedy pravděpodobné, že žebříčky vysokých škol budou vycházet i nadále.

.

 

Arnaud Chevalier and Xiaoxuan Jia: Improved rankings boost university income. University World News, Issue 269, 27 April 2013

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Anglie, EU (organizace, celek/členské země), Financování, Kvalita, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s