Problémy vysokého školství v Chile

chileChile se rychle rozvíjelo především v posledních dvaceti letech a stalo se mnohem silnější ekonomikou. Jeho hrubý domácí produkt (HDP) se mezi roky 2000–2011 zvyšoval v průměru o 4,4 % ročně (v EU 27 v průměru pouze o 1,6 %) a v roce 2011 se HDP na obyvatele přehoupl přes 17 tisíc USD (v paritě kupní síly – PPP), tedy na úroveň chudých zemí EU 27. V roce 2010 bylo Chile také přijato jako první jihoamerická země do OECD, tohoto „klubu bohatých“.

Výrazný růst z elitního do masového stádia rozvoje zaznamenalo také chilské vysoké školství, ovšem stejně jako v řadě jiných zemí (včetně České republiky) je jeho rychlá kvantitativní expanze spojena s řadou problémů. Základní informace o změnách chilského vysokého školství je doplněna pohledem jednoho z čelných představitelů několika chilských univerzit, prof. Carlose Olivarese, na jeho současné problémy.

Redakce Vysoké školství ve světě

Expanzi chilského vysokého školství (byť v tomto případě by termín terciární vzdělávání byl výstižnější) v následujících desetiletích otevřel nový školský zákon z roku 1981. Ten umožnil zakládání nejen dalších soukromých univerzit, ale i nových institucionálních typů vysokých škol, především čtyřletých profesionálních institutů (IPs – Institutos Profesionales) a obvykle dvouletých center technické přípravy (CFTs – Centros de Formación Técnica). Podle zákona jsou jednotlivé typy vysokých škol definovány typem diplomů, které udělují. Univerzity mohou udělovat všechny tři typy diplomů, akademické (na úrovni ISCED 6 a 5A mezinárodní klasifikace ISCED), profesionální (ISCED 5A) a technické (ISCED 5B). IPs mohou udělovat jen profesionální a technické diplomy a CFTs pouze technické (ISCED 5B). Proces diverzifikace začal ovšem již dříve, když se z poboček veřejných a církevních vysokých škol staly autonomní regionální univerzity.

Pouze tradiční univerzity, které jsou reprezentovány Radou rektorů (CRUCH – Consejo de Rectores de las Universidades Chilenas), mohou po změně pravidel financování dostávat příspěvek z veřejných prostředků, nicméně i ony zavedly školné. Nové soukromé univerzity i oba nové typy, IPs a CFTs, které jsou také všechny soukromé, na to nárok nemají a financují se z vlastních zdrojů. (Chile má vůbec největší podíl financování vysokého školství ze soukromých zdrojů ze všech zemí OECD – 75 % v roce 2009.) Podle zákona mají všechny univerzity statut neziskové organizace, IPs a CFTs mohou mít statut organizace buď ziskové, nebo neziskové.

Podle údajů ministerstva školství (El Ministerio de Educació – Educación Superior) z konce roku 2012 existuje celkem 173 terciárních (vysokoškolských) institucí. Z toho je 60 univerzit, z nichž 25 patří do skupiny CRUCH (z toho 16 veřejných a 9 soukromých, leč státem podporovaných). 35 nových soukromých univerzit do této skupiny nepatří. Všechny univerzity jsou autonomní. IPs je celkem 45 a CFTs celkem 68. Asi čtvrtina IPs a polovina CFTs ještě procházejí akreditačním procesem, který trvá podle zákona 6 až 11 let poté, co instituce získala povolení ministerstva školství a Národní rady pro vzdělávání (CNED – Consejo Nacional de Educación). Po celou tu dobu je instituce pod dohledem CNED, která také sama ručí za vydávané diplomy, a vysoká škola získá plnou akreditaci a autonomii jen tehdy, jestliže skutečně naplňuje stanovené cíle.

Od roku 1980 do roku 2010 se počet vysokoškolských studentů v Chile zvýšil sedmkrát. Přitom jen v posledním desetiletí 2002–2011 se počet studentů více než zdvojnásobil, z 520 tisíc na 1,13 miliónu (pro srovnání: Chile má přes 17 milionů obyvatel). Růst počtu studentů jednotlivých typů však byl dost rozdílný – například za posledních pět let se počet studentů zvýšil u univerzit skupiny CRUNCH o 18 %, u nových soukromých univerzit o 63 %, u CFTs o 100 % a u IPs o 27 %. Plánovaný padesátiprocentní podíl věkové skupiny 18–24 let byl překročen v roce 2011.

Takový růst byl umožněn mimo jiné zavedením státem garantovaných studentských půjček po roce 2006 a vypsáním nových stipendií. Rovněž většina nových soukromých univerzit, IPs a CFTs se co nejvíce otevřela zvyšování počtu studentů. Změnil se tím podstatně profil studentů: v roce 2011 pochází 70 % studentů z rodin, v nichž jsou prvními, kteří studují vysokou školu.

Již několik let existuje v chilské společnosti široký konsensus, že celý vzdělávací systém a především jeho terciární sektor nutně potřebuje reformu. Problémy existují v řadě oblastí – v kvalitě výuky a jejím zajištění, v neudržitelné zadluženosti studentů a jejich rodin a v nedostatečném financování škol. K jejich zvýraznění přispěly i masivní studentské protesty v minulých dvou letech. Zajišťování kvality vysokých škol se stalo veřejným problémem také kvůli skandálu, kdy předseda národní akreditační komise a dva rektoři soukromých univerzit byli zatčeni a obviněni z praní špinavých peněz, korupce a braní úplatků.

Rozvoj vysokého školství v Chile byl v minulých letech zaměřen jen na jeho expanzi bez zlepšování kvality. Vztah mezi potřebami pracovního trhu a tím, co nabízejí absolventi, je velmi neujasněný. Kolik studijních programů je skutečně nezbytných z několika tisíc, které různé vysokoškolské instituce nabízejí? Studijní programy jsou také příliš dlouhé, bakalářské programy by měly být kratší a programy vyšší úrovně zase kvalitnější. Řada institucí nedosahuje v mnoha oborech ani světového průměru a jejich absolventi jsou pro trh práce nepotřební. Mnohé vysoké školy prostě nedokázaly držet krok se změnami posledních let a nabízejí stejné studijní programy jako v minulém století.

V řízení celého sektoru jsou však i další závažné problémy. První z nich je, že neexistuje obecně přijímaná představa o dalším vývoji vysokého školství a že ministerstvo školství v něm nehraje vůdčí roli. Často naopak přenáší svou odpovědnost na Radu rektorů (CRUCH), ačkoli ta reprezentuje jen 25 z celkem 173 vysokoškolských institucí a je v nich zapsáno jen 29 % z celkového počtu studentů. Nejzávažnější je ovšem skutečnost, že v důsledku dosavadního vývoje existují v řízení vysokého školství a jeho financování paralelně tři odlišné modely. První z nich se vztahuje jen na veřejné vysoké školy, druhý na ty tradiční soukromé univerzity, které také patří do skupiny CRUCH, třetí pak zahrnuje všechny nové soukromé univerzity a všechny IPs i CFTs. Pouze školy prvních dvou skupin jsou částečně financovány z veřejných zdrojů a co víc, jen jejich studenti mají nárok na veřejnou podporu. Z toho plynoucí stratifikace institucí ovšem neodpovídá jejich skutečné činnosti, vytváří pro ně i jejich studenty zcela rozdílné podmínky a také umožňuje, aby univerzity skupiny CRUCH ovlivňovaly politiku vlády podle svého zájmu.

Řízení veřejných univerzit je zcela izolováno od okolního prostředí a není založeno na strategii propojené s národními cíli Chile. Vedení univerzit se zaměřuje více na dodržování předpisů než na zlepšování výsledků instituce a na budování její prestiže. Celý systém je příliš rigidní, struktura studijních programů není pružná a ani studenti nemohou svou studijní volbu v průběhu studia změnit. To jen zvyšuje předčasné odchody, studijní neúspěšnost a zklamání studentů (v roce 2011 činil podíl předčasných odchodů ze studia 52 %).

Rozhodující nyní bude zvýšit kvalitu výuky a posílit akreditační proces na všech úrovních, akreditace instituce však nestačí. Ve všech institucích se musí průběžně sledovat kvalita výuky a nasazení pedagogů. Klíčovým úkolem státu je, aby nové mechanismy a procesy zajišťování kvality získaly důvěru jak doma, tak v zahraničí. Výsledky a hodnocení studentů i zaměstnavatelů musí být veřejně přístupné. Studenti by kromě komplexního zvládnutí svého oboru měli umět využívat ICT a mít podstatné generické (přenositelné) kompetence, jako jsou adaptabilita, kreativita a kritické myšlení i citizenship (chování odpovědného občana).

Do chilského vysokoškolského systému je třeba vnést více flexibility a získat velmi kvalitní učitele – nabídkou odpovídajícího platu, podporou špičkového výzkumu a podporou talentů. Podle údajů ministerstva školství připadalo v roce 2011 přes 70 tisíc učitelů na více než 1 milion studentů. Výsledný poměr 15 studentů na učitele je přijatelný, kvalifikace učitelů však již nikoli. Diplom Ph.D. mělo jen 9 %, magisterský 19 % a specializaci v medicíně 5 %, zatímco přes 60 % učitelů mělo pouze bakalářský diplom a 7 % jen technický nebo dokonce nemělo žádný diplom. To ovšem znamená, že na mnoha vysokých školách je zpochybnitelná kvalita výuky a kvalitní výzkum je omezen na několik málo institucí.

Chile sice vykazuje úspěšné makroekonomické údaje, hospodářský růst je však založen především na vývozu surovin. Země také nemá čisté a ekologické zdroje energie, které by podporovaly další rozvoj. Je otázkou, jak dlouho může být vzestup Chile udržitelný bez položení mnohem solidnějších základů. Chile totiž nemá dlouhodobou strategii rozvoje vysokého školství a nemá ji ani pro vědu, technologii a inovace. Bez ohledu na to, která politická strana je u moci, reagují politici jen na naléhavé problémy a nesledují dlouhodobé cíle. Doposud také nikdo nenabídl více než jednorázová řešení, která však nejdou k jádru problémů chilského vysokého školství.

.

 

Carlos Olivares: Chile: Solutions needed for higher education quality crisis. University World News, Issue 266, 06 April 2013

Carlos Olivares: Chile faces urgent need for governance reform. University World News, Issue 250, 02 December 2012

OECD: Quality Assurance in Higher Education in Chile. Reviews of national policies for education, OECD, Paris 2012

OECD and IBRD/The World Bank: Tertiary Education in Chile. OECD and IBRD/The World Bank, 2009

OECD and World Bank specialists analyse pending challenges in Chilean higher education. Portal UNESCO, 31. 1. 2011

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Chile, Legislativa, OECD (organizace, celek/členské země), Utváření VŠ, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s