Problémy vysokého školství v Chile

chileChile se rychle rozvíjelo především v posledních dvaceti letech a stalo se mnohem silnější ekonomikou. Jeho hrubý domácí produkt (HDP) se mezi roky 2000–2011 zvyšoval v průměru o 4,4 % ročně (v EU 27 v průměru pouze o 1,6 %) a v roce 2011 se HDP na obyvatele přehoupl přes 17 tisíc USD (v paritě kupní síly – PPP), tedy na úroveň chudých zemí EU 27. V roce 2010 bylo Chile také přijato jako první jihoamerická země do OECD, tohoto „klubu bohatých“.

Výrazný růst z elitního do masového stádia rozvoje zaznamenalo také chilské vysoké školství, ovšem stejně jako v řadě jiných zemí (včetně České republiky) je jeho rychlá kvantitativní expanze spojena s řadou problémů. Základní informace o změnách chilského vysokého školství je doplněna pohledem jednoho z čelných představitelů několika chilských univerzit, prof. Carlose Olivarese, na jeho současné problémy.

Redakce Vysoké školství ve světě

Expanzi chilského vysokého školství (byť v tomto případě by termín terciární vzdělávání byl výstižnější) v následujících desetiletích otevřel nový školský zákon z roku 1981. Ten umožnil zakládání nejen dalších soukromých univerzit, ale i nových institucionálních typů vysokých škol, především čtyřletých profesionálních institutů (IPs – Institutos Profesionales) a obvykle dvouletých center technické přípravy (CFTs – Centros de Formación Técnica). Podle zákona jsou jednotlivé typy vysokých škol definovány typem diplomů, které udělují. Univerzity mohou udělovat všechny tři typy diplomů, akademické (na úrovni ISCED 6 a 5A mezinárodní klasifikace ISCED), profesionální (ISCED 5A) a technické (ISCED 5B). IPs mohou udělovat jen profesionální a technické diplomy a CFTs pouze technické (ISCED 5B). Proces diverzifikace začal ovšem již dříve, když se z poboček veřejných a církevních vysokých škol staly autonomní regionální univerzity.

Pouze tradiční univerzity, které jsou reprezentovány Radou rektorů (CRUCH – Consejo de Rectores de las Universidades Chilenas), mohou po změně pravidel financování dostávat příspěvek z veřejných prostředků, nicméně i ony zavedly školné. Nové soukromé univerzity i oba nové typy, IPs a CFTs, které jsou také všechny soukromé, na to nárok nemají a financují se z vlastních zdrojů. (Chile má vůbec největší podíl financování vysokého školství ze soukromých zdrojů ze všech zemí OECD – 75 % v roce 2009.) Podle zákona mají všechny univerzity statut neziskové organizace, IPs a CFTs mohou mít statut organizace buď ziskové, nebo neziskové.

Podle údajů ministerstva školství (El Ministerio de Educació – Educación Superior) z konce roku 2012 existuje celkem 173 terciárních (vysokoškolských) institucí. Z toho je 60 univerzit, z nichž 25 patří do skupiny CRUCH (z toho 16 veřejných a 9 soukromých, leč státem podporovaných). 35 nových soukromých univerzit do této skupiny nepatří. Všechny univerzity jsou autonomní. IPs je celkem 45 a CFTs celkem 68. Asi čtvrtina IPs a polovina CFTs ještě procházejí akreditačním procesem, který trvá podle zákona 6 až 11 let poté, co instituce získala povolení ministerstva školství a Národní rady pro vzdělávání (CNED – Consejo Nacional de Educación). Po celou tu dobu je instituce pod dohledem CNED, která také sama ručí za vydávané diplomy, a vysoká škola získá plnou akreditaci a autonomii jen tehdy, jestliže skutečně naplňuje stanovené cíle.

Od roku 1980 do roku 2010 se počet vysokoškolských studentů v Chile zvýšil sedmkrát. Přitom jen v posledním desetiletí 2002–2011 se počet studentů více než zdvojnásobil, z 520 tisíc na 1,13 miliónu (pro srovnání: Chile má přes 17 milionů obyvatel). Růst počtu studentů jednotlivých typů však byl dost rozdílný – například za posledních pět let se počet studentů zvýšil u univerzit skupiny CRUNCH o 18 %, u nových soukromých univerzit o 63 %, u CFTs o 100 % a u IPs o 27 %. Plánovaný padesátiprocentní podíl věkové skupiny 18–24 let byl překročen v roce 2011.

Takový růst byl umožněn mimo jiné zavedením státem garantovaných studentských půjček po roce 2006 a vypsáním nových stipendií. Rovněž většina nových soukromých univerzit, IPs a CFTs se co nejvíce otevřela zvyšování počtu studentů. Změnil se tím podstatně profil studentů: v roce 2011 pochází 70 % studentů z rodin, v nichž jsou prvními, kteří studují vysokou školu.

Již několik let existuje v chilské společnosti široký konsensus, že celý vzdělávací systém a především jeho terciární sektor nutně potřebuje reformu. Problémy existují v řadě oblastí – v kvalitě výuky a jejím zajištění, v neudržitelné zadluženosti studentů a jejich rodin a v nedostatečném financování škol. K jejich zvýraznění přispěly i masivní studentské protesty v minulých dvou letech. Zajišťování kvality vysokých škol se stalo veřejným problémem také kvůli skandálu, kdy předseda národní akreditační komise a dva rektoři soukromých univerzit byli zatčeni a obviněni z praní špinavých peněz, korupce a braní úplatků.

Rozvoj vysokého školství v Chile byl v minulých letech zaměřen jen na jeho expanzi bez zlepšování kvality. Vztah mezi potřebami pracovního trhu a tím, co nabízejí absolventi, je velmi neujasněný. Kolik studijních programů je skutečně nezbytných z několika tisíc, které různé vysokoškolské instituce nabízejí? Studijní programy jsou také příliš dlouhé, bakalářské programy by měly být kratší a programy vyšší úrovně zase kvalitnější. Řada institucí nedosahuje v mnoha oborech ani světového průměru a jejich absolventi jsou pro trh práce nepotřební. Mnohé vysoké školy prostě nedokázaly držet krok se změnami posledních let a nabízejí stejné studijní programy jako v minulém století.

V řízení celého sektoru jsou však i další závažné problémy. První z nich je, že neexistuje obecně přijímaná představa o dalším vývoji vysokého školství a že ministerstvo školství v něm nehraje vůdčí roli. Často naopak přenáší svou odpovědnost na Radu rektorů (CRUCH), ačkoli ta reprezentuje jen 25 z celkem 173 vysokoškolských institucí a je v nich zapsáno jen 29 % z celkového počtu studentů. Nejzávažnější je ovšem skutečnost, že v důsledku dosavadního vývoje existují v řízení vysokého školství a jeho financování paralelně tři odlišné modely. První z nich se vztahuje jen na veřejné vysoké školy, druhý na ty tradiční soukromé univerzity, které také patří do skupiny CRUCH, třetí pak zahrnuje všechny nové soukromé univerzity a všechny IPs i CFTs. Pouze školy prvních dvou skupin jsou částečně financovány z veřejných zdrojů a co víc, jen jejich studenti mají nárok na veřejnou podporu. Z toho plynoucí stratifikace institucí ovšem neodpovídá jejich skutečné činnosti, vytváří pro ně i jejich studenty zcela rozdílné podmínky a také umožňuje, aby univerzity skupiny CRUCH ovlivňovaly politiku vlády podle svého zájmu.

Řízení veřejných univerzit je zcela izolováno od okolního prostředí a není založeno na strategii propojené s národními cíli Chile. Vedení univerzit se zaměřuje více na dodržování předpisů než na zlepšování výsledků instituce a na budování její prestiže. Celý systém je příliš rigidní, struktura studijních programů není pružná a ani studenti nemohou svou studijní volbu v průběhu studia změnit. To jen zvyšuje předčasné odchody, studijní neúspěšnost a zklamání studentů (v roce 2011 činil podíl předčasných odchodů ze studia 52 %).

Rozhodující nyní bude zvýšit kvalitu výuky a posílit akreditační proces na všech úrovních, akreditace instituce však nestačí. Ve všech institucích se musí průběžně sledovat kvalita výuky a nasazení pedagogů. Klíčovým úkolem státu je, aby nové mechanismy a procesy zajišťování kvality získaly důvěru jak doma, tak v zahraničí. Výsledky a hodnocení studentů i zaměstnavatelů musí být veřejně přístupné. Studenti by kromě komplexního zvládnutí svého oboru měli umět využívat ICT a mít podstatné generické (přenositelné) kompetence, jako jsou adaptabilita, kreativita a kritické myšlení i citizenship (chování odpovědného občana).

Do chilského vysokoškolského systému je třeba vnést více flexibility a získat velmi kvalitní učitele – nabídkou odpovídajícího platu, podporou špičkového výzkumu a podporou talentů. Podle údajů ministerstva školství připadalo v roce 2011 přes 70 tisíc učitelů na více než 1 milion studentů. Výsledný poměr 15 studentů na učitele je přijatelný, kvalifikace učitelů však již nikoli. Diplom Ph.D. mělo jen 9 %, magisterský 19 % a specializaci v medicíně 5 %, zatímco přes 60 % učitelů mělo pouze bakalářský diplom a 7 % jen technický nebo dokonce nemělo žádný diplom. To ovšem znamená, že na mnoha vysokých školách je zpochybnitelná kvalita výuky a kvalitní výzkum je omezen na několik málo institucí.

Chile sice vykazuje úspěšné makroekonomické údaje, hospodářský růst je však založen především na vývozu surovin. Země také nemá čisté a ekologické zdroje energie, které by podporovaly další rozvoj. Je otázkou, jak dlouho může být vzestup Chile udržitelný bez položení mnohem solidnějších základů. Chile totiž nemá dlouhodobou strategii rozvoje vysokého školství a nemá ji ani pro vědu, technologii a inovace. Bez ohledu na to, která politická strana je u moci, reagují politici jen na naléhavé problémy a nesledují dlouhodobé cíle. Doposud také nikdo nenabídl více než jednorázová řešení, která však nejdou k jádru problémů chilského vysokého školství.

.

 

Carlos Olivares: Chile: Solutions needed for higher education quality crisis. University World News, Issue 266, 06 April 2013

Carlos Olivares: Chile faces urgent need for governance reform. University World News, Issue 250, 02 December 2012

OECD: Quality Assurance in Higher Education in Chile. Reviews of national policies for education, OECD, Paris 2012

OECD and IBRD/The World Bank: Tertiary Education in Chile. OECD and IBRD/The World Bank, 2009

OECD and World Bank specialists analyse pending challenges in Chilean higher education. Portal UNESCO, 31. 1. 2011

Napsat komentář

Filed under Chile, Legislativa, OECD (organizace, celek/členské země), Utváření VŠ, Všechny články

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s