Relevance vysokoškolského studia a zaměstnatelnost absolventů v Číně

Vysoké školství v Číně prošlo v posledních dvou desetiletích mimořádně dynamickým kvantitativním rozmachem, který byl odstartován rozhodnutím nejvyšších vládních a stranických orgánů v Číně z roku 1999. I u nás jsme už získali zkušenosti s tím, že překotná masifikace vysokého školství bývá doprovázena řadou problémů v oblasti kvality a relevance studia a uplatnění absolventů. Nezaměstnanost absolventů je v Číně poměrně vysoká a školy se proto ocitají pod značným tlakem, aby nabízely relevantní studium. Čínské ministerstvo školství nedávno oznámilo, že odmítlo schválit přes 250 studijních programů v 60 institucích. Vysoké školy, které budou napříště chtít otevírat nové studijní programy, musí prokázat jejich ekonomickou potřebu a poptávku po nich na pracovním trhu. Podle směrnice ministerstva školství schválené před dvěma lety se mohou i stávající programy redukovat či dokonce rušit, pokud ve dvou po sobě následujících letech nalezne práci méně než 60 % jejich absolventů. Nicméně ministerstvo schvaluje nové studijní programy pro ty obory, které samo považuje za důležité, i když poptávku po nich není možné prokázat.

Redakce Vysoké školství ve světě

Na rozdíl od dřívější praxe, kdy za vytváření a otevírání nových oborů a studijních programů odpovídalo zcela ministerstvo školství, mají dnes vysoké školy ve svém rozvoji přeci jen více autonomie. Zřizování nových studijních programů a jejich expanze však neodpovídá potřebám trhu práce. Mezi ministerstvem odmítnutými programy, které navrhovaly vysoké školy, bylo například studium podnikání a managementu v golfu, globální zdravotnictví, bezpečnost sítíprosazování zákona.

Ministerstvo také kritizovalo „stádní mentalitu“, kdy studenti houfně volí módní programy místo těch, které je zajímají nebo pro něž mají předpoklady. Vysoké školy pak nabízejí takové programy, o kterých předpokládají, že budou žádané (a za které budou studenti ochotni platit školné), což často vede k nadbytečné nabídce kvalifikované pracovní síly, kterou čínský pracovní trh není schopen absorbovat.

Školská správa v Šanghaji, do jejíž kompetence patří také vysoké školy, například kritizovala, že některé obory lze studovat na řadě vysokých škol, přestože na pracovním trhu nejsou zapotřebí. (Šanghaj je největší čínské město s téměř 25 miliony obyvatel – tedy zhruba jako celá Česká republika, Slovensko a Rakousko dohromady. Patří mezi čtyři nejvýznamnější čínská města se zvláštním statutem, která jsou postavena na roveň 27 čínským provinciím.) Tak například stejný bakalářský program marxismus a aplikovaná ekonomie nabízí 15 šanghajských vysokých škol, což „převyšuje poptávku trhu“. V Šanghaji proto změnili financování vysokých škol podle toho, jak nabízené obory „slouží potřebám společnosti“. Na seznamu oborů, které zaměstnavatelé vyžadují a tedy jsou schváleny, figurují nyní například business administration, elektronika, oceanic science, sociologie, ošetřovatelství, hygiena a design.

bookofemploymentPodle opakovaných šetření konzultační firmy MyCOS (My China Occupations Skills) polovina z 6,8 milionu absolventů bakalářského studia v roce 2012 nenašla zaměstnání ani několik měsíců po ukončení studia a bez práce bylo ještě v prosinci téhož roku 570 tisíc, tedy 8 % absolventů vysokých škol z roku 2011. V říjnu 2012 se přihlásil rekordní počet 1,8 milionu bakalářů ke vstupním zkouškám do magisterských programů studia, přestože nezaměstnanost jejich absolventů je v posledních třech letech ještě vyšší. (MyCOS v loňském roce publikovala již čtvrtou zprávu o zaměstnatelnosti absolventů vysokých škol v Číně; z 328 stran dlouhé originální zprávy v čínštině je zpracováno kratší anglické shrnutí.)

Za posledních devět let se v Číně počet studentů v magisterských a doktorských programech více než zdvojnásobil, z necelých 221 tisíc v roce 2003 na 517 tisíc v roce 2012. V roce 2011 bylo dokonce na deseti nejlepších čínských vysokých školách (včetně Pekingské univerzity a Univerzity Tsinghua) více absolventů magisterského a doktorského studia než absolventů bakalářských programů. Současně však platí, že v Číně má podle amerického vzoru graduální (magisterské a doktorské) vzdělávání nadále podstatně užší základnu než vzdělávání pregraduální (bakalářské).

Desetitisíce absolventů čínských vysokých škol čekají na veletrhu v Chungkingu ve středozápadní Číně mnoho hodin, aby mohli alespoň pár minut promluvit s potenciálními zaměstnavateli.

K takovému rozvoji došlo nepochybně také proto, aby vysoké školy získaly další finanční prostředky ze školného. Některé vysoké školy však samy vybízejí absolventy bakalářských programů, aby pokračovali ve studiu, protože se tento údaj započítává do míry zaměstnatelnosti jejich absolventů. Jen necelých 30 % absolventů magisterských programů v roce 2012 si však do prosince téhož roku stačilo najít místo. O rok dříve to bylo ještě o pár procent horší.

Podle řady ekonomů jsou příčinou nezaměstnanosti absolventů strukturální problémy čínské ekonomiky, zejména významný podíl zpracovatelského průmyslu ve srovnání se sektorem služeb, v nichž především absolventi vysokých škol pracují. Čínská ekonomika ročně vytváří jen asi 2,5 milionů pracovních míst pro „bílé límečky“ (navíc zdaleka ne všechna white-collar jobs vyžadují vysokoškolskou kvalifikaci), jež nestačí absorbovat více než 6 milionů nových absolventů, které v posledních letech každý rok produkují čínské vysoké školy (což je však zhruba šestkrát více než ještě kolem roku 2000).

.

 

Yojana Sharma: China – ‘Low employment’ university courses not approved. University World News, Issue 266, 04 April 2013

MyCOS: Chinese College Graduates’ Employment Annual Report 2012. Social Sciences Academic Press (China), 2012

Lilian Lin: China’s Graduates Face Glut. Mismatch Between Their Skills, Job Market’s Needs Results in Underemployment. Wall Street Journal, 22 August 2012

Yojana Sharma: China – Concern over too many postgraduates as fewer find jobs. University World News, Issue 245, 28 October 2012

Yojana Sharma: China – Cutbacks in courses with poor job prospects. University World News, Issue 199, 24 November 2011

Liz Lightfoot: China – Making graduates employable. University World News, Issue 82, 28 June 2009

Xiang Li: Higher Education Expansion and Graduate Unemployment in China. University of Singapore 2011

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Absolventi, Asie (bez Blízkého Východu), Ekonomika & VŠ, Všechny články, Čína

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s