Ruské vysoké školy chtějí mezi světovou elitu

Ruská vláda chce dostat vysoké školství a výzkum na světovou úroveň a v posledních letech proto realizuje štědře financované podpůrné programy, které jsou inspirovány programy excelence v různých zemích světa. Zvolila k tomu dvě rozdílné cesty. Jedna spočívá v podpoře 15 vybraných vysokých škol, aby dosáhly světové úrovně a alespoň 5 z nich se během několika příštích let dostalo v mezinárodních žebříčcích mezi nejlepší školy světa. Cílem druhého programu je zřídit zcela novou instituci, která na špičkové úrovni propojuje výuku, výzkum a inovace, a je základem pro vznik ruského Silicon Valley. Podle mezinárodních zkušeností je totiž zakládání institucí „na zelené louce“ o něco schůdnější cestou, jak rychle dosáhnout špičkové úrovně, protože se nemusí překonávat setrvačnost existujících institucí. Na vzniku Skolkovského institutu vědy a technologie (Skoltech) se ve značné míře podíleli zahraniční odborníci, zejména z MIT (Massachusetts Institute of Technology).

Redakce Vysoké školství ve světě

Program zkvalitnění vysokých škol je částí programu rozvoje vzdělávání v letech 2013–2020 a byl již schválen ruským premiérem Dmitrijem Medvěděvem. Igor Fedjukin, náměstek ministra školství a vědy (Министeрствo образования и науки Российской Федерации), považuje za jeden z nejdůležitějších úkolů ministerstva v příštích letech, aby se nejméně pět ruských vysokých škol dostalo mezi nejlepší vysoké školy světa; dnes v první stovce není žádná.

V rámci programu se zpracovává nezávislá analýza toho, jak ruské vysoké školy splňují požadavky kritérií tří hlavních mezinárodních žebříčků (THE, QS a Shanghai Jiao Tong University), formulují se požadavky na zlepšení jejich pozice a připravují se cestovní mapy (road maps) dalšího postupu. Do konce prvního čtvrtletí letošního roku má ministerstvo na základě nezávislého auditu určit 15 vysokých škol, které obdrží v počáteční fázi speciální příspěvky ve výši 9 miliard rublů (tedy téměř 6 miliard korun). Určeny budou na zkvalitnění managementu a na vytvoření takových podmínek, které přitáhnou domácí i zahraniční špičkové vědce. Vybrané školy budou realizovat společné studijní programy s dalšími ruskými i zahraničními institucemi a podílet se na výzkumných a vývojových úkolech s ruskými i zahraničními high-tech podniky. Program také podstatně zvýší financování výzkumu na těchto vysokých školách.

Reakce vysokých škol je pozitivní, i když zdůrazňují, že právě stát je částečně zodpovědný za to, že nemají lepší pozici v mezinárodních žebříčcích. Jak řekl Albert Vladimirov z Ruské unie rektorů (Российский Союз Pекторов), „vedlo k tomu nadměrné zasahování státu. Na rozdíl od západního modelu se navíc většina vysokých škol tradičně věnuje spíše výuce než výzkumu.“ Zlepšit postavení ruských vysokých škol také nebude možné, pokud se nezlepší jejich financování i platové podmínky. Vladimír Beljajev, politolog z Technické univerzity v Kazani, uvedl, že „platy na vysokých školách jsou extrémně nízké, nepřesahují 12 tisíc rublů (tedy necelých 8 tisíc korun). Za takové peníze nechtějí mladí pracovat a ruská věda se nemůže rozvíjet.“

Zcela jiná situace ovšem existuje ve Skolkovském institutu vědy a technologie (Skoltech), nové graduate school založené v roce 2011 v moskevské oblasti (Skolkovo leží asi 20 kilometrů na západ od Moskvy). V těsné spolupráci s pedagogickými i výzkumnými pracovníky MIT (Massachusetts Institute of Technology) a za zcela mimořádné podpory ruské vlády vzniká výzkumná univerzita, která ztělesňuje nejaktuálnější principy špičkového vysokého školství, jako jsou interdisciplinarita, problémová výuka, výzkum pro inovace a podnikání a internacionalizace. Skoltech se stane jádrem Skolkovského inovačního centra, plánovaného high-tech klastru a zvláštní ekonomické zóny, kde řada nadnárodních firem – jako jsou Cisco, IBM, Intel a Microsoft – hodlá vybudovat svá výzkumná a vývojová centra.

Kristina Edströmová, ředitelka vývoje vzdělávání Skoltechu a docentka pro rozvoj inženýrského vzdělávání na stockholmské technice (KTH – Kungliga Tekniska Högskolan), kde pracuje na čtvrt úvazku, zdůraznila, že to má být „nový typ univerzity, která byla vytvořena, aby přímo ovlivňovala společnost; výzkum bude provádět především s ohledem na jeho využití. Ve výuce i výzkumu nebudou hranice mezi obory tak důležité, ke vzdělávání budeme přistupovat z hlediska skutečných problémů. Jejich řešení totiž vede k inovacím a mé tak ekonomický a finanční nebo i společenský dopad.“

Na Skoltechu se bude vyučovat v angličtině a nabízet magisterské a doktorské programy v pěti oborech: biomedicíně, energetice, informatice, jaderné fyzice a kosmonautice (vždy včetně odpovídajících technologií). V roce 2018 má mít 1 200 studentů, 200 učitelů a 300 výzkumných pracovníků s doktorátem (tzv. „postdoků“). Prvních 20 studentů magisterských programů v energetice a informatice již bylo přijato na zahraniční univerzity (na MIT, Technickou univerzitu v HongKongu, Imperial College v Londýně a ETH v Curychu), kde stráví celý rok jako „vyslanci“, než zahájí svůj dvouletý studijní program ve Skoltechu. Jeho vedení již formulovalo, jaké má mít vzdělávání na takto vysoké úrovni výsledky. Jsou rozděleny do 4 kategorií (Learning Outcomes): na znalosti a myšlenkové postupy v daném oboru, na charakteristické rysy osobnosti (myšlení, postoje a hodnoty), na dovednosti vztahující se ke druhým (komunikace a spolupráce) a na vedení/řízení inovačních procesů.

Mezinárodní a interdisciplinární spolupráce bude ve Skoltechu organizována v 15 centrech výzkumu, vzdělávání a inovace (CREIs – Centers for Research, Education, and Innovation). Každé z nich musí mít partnery z ruských i zahraničních vysokých škol a po dobu pěti let dostane ročně až 12 miliónů US $. První tři centra již byla ustanovena: pro infekční choroby a RNA terapii (navrženo partnery Lomonosovou univerzitou a MIT s účastí University of Texas Southwestern), pro uchovávání elektrochemické energie (navrženo partnery Lomonosovou univerzitou a MIT) a pro výzkum kmenových buněk (navrženo partnery University Medical Centre v Groningenu a Vavilovovým ústavem obecné genetiky). Mezinárodní panel nyní posuzuje návrhy na dalších 5 až 7 center, které předložili výzkumní pracovníci z 381 institucí 37 zemí (včetně 12 nobelistů).

„Našim cílem je urychlit dosažení mezinárodní úrovně. Špičková mezinárodní spolupráce ve výzkumu funguje, přestože se naše univerzita teprve buduje na zelené louce,“ uvedl Ed Seidel, první viceprezident pro výzkum a inovace ve Skoltechu a dřívější zástupce ředitele pro matematické a fyzikální vědy v americké National Science Foundation. Zdůraznil, že se vytvářejí „silné výzkumné vazby na univerzity, které mají zájem a dokonce i odpovědnost pomoci nám v budování naší vlastní kapacity“.

Rovněž poznatky nedávno publikované rozsáhlé studie zpracované pod redakcí významných expertů Světové banky Jamila Salmiho a Philipa Altbacha (The Road to Academic Excellence. The Making of World-Class Research Universities) potvrzují, že „je možná snazší dobrat se světovosti na nově vzniklé univerzitě než se o to pokoušet zkvalitňováním již existující instituce. Neznamená to, že by se stávající školy nemohly zásadním způsobem zlepšovat, ale dlouhodobě zaběhnuté prostředí proměnit na kulturu excelence je mnohem náročnější.“ Autoři uvádějí jako příklad z Ruska obdivuhodný rozvoj moskevské vysoké školy ekonomické (Национальный исследовательский университет «Высшая школа экономики»), která v loňském roce slavila teprve 20 let své existence (založena v roce 1992) a přitom se v tomto krátkém čase dokázala propracovat mezi nejlepší ekonomické školy na světě. Jako protiklad upozorňují na značné obtíže spojené se stále nedokončenou transformací moskevské státní univerzity MGU (Московский государственный университет имени М.В.Ломоносова), která byla založena již v roce 1755.

Náklady na zřízení Skoltechu včetně CREIs hradila zpočátku Nadace Skolkovo, federální organizace, která se stará o celé Skolkovské inovační centrum. Univerzita však již začala budovat vlastní mechanismus financování. Alexej Sitnikov, viceprezident pro rozvoj instituce a získávání zdrojů, uvedl, že cílem je v roce 2014 získat prostředky ve výši 1 miliardy US $ a v roce 2019 ve výši 2 miliard US $. To je více, než mají americké univerzity s výjimkou asi 30 největších a nejbohatších. (U.S. and Canadian Institutions Listed by Fiscal Year 2011).

Nadace Skolkovo také doposud hradila rozsáhlou spolupráci s MIT, která se realizuje pomocí organizace MIT Skoltech Initiative. Ta má v americké Cambridge, sídle MIT, vlastní kancelář s 30 pracovníky. Duane Boning, profesor elektrotechniky a informatiky na MIT, odhadl, že 70 až 75 jeho kolegů se aktivně podílí na různých aspektech přípravy Skoltechu, jako na vyhledávání kvalitních pracovníků či na přípravě studijních programů. MIT spolupracuje na prakticky každém aspektu zřizování univerzity – jednotlivé týmy se věnují návrhu areálu, vzdělávání, podnikatelství a inovacím, dalšímu rozvoji pedagogů, získávání nových pracovníků, lidským zdrojům a managementu, postdoktorským programům, výzkumu a péči o studenty. „Pracovníci MIT do jisté míry Skoltech zastupují, dokud nebude mít více vlastních lidí“, vysvětluje Brian Anthony, který pracuje pro MIT Skoltech Initiative a vede na MIT některé magisterské programy.

Vedení Skoltechu zdůrazňuje, že jejich univerzita bude v mnoha směrech v Rusku jedinečná. I když se spojení výuky s výzkumu rozšiřuje, je stále ještě málo rozvinuto. Výzkum byl tradičně koncentrován v Ruské akademii věd a důraz na podnikatelství a inovace je pak zcela nový. „V Rusku nás pokládají za bránu k novým a lepším postupům a metodám“, uvádí Alexej Sitnikov.

Skoltech je sice výjimečným případem, obecně však Rusko začíná přecházet k hierarchizaci (stratifikaci) vysokých škol, kdy některé vybrané instituce získají vysoký status „národní výzkumné univerzity“ a slučováním menších regionálních univerzit jsou vytvářeny „federální univerzity“. To je další způsob, jak zlepšit postavení země v mezinárodních žebříčcích – prozatím se mezi 500 nejlepších škol podle Shangai Jiao Tong University dostaly jen Lomonosova a Petrohradská univerzita.

Někteří odborníci však mají z přílivu peněz do Skoltechu obavy. Ivan Kurilla, historik z Volgogradské univerzity, autor prací o reformách ruského vysokého školství a hostující vědecký pracovník na George Washington University, charakterizoval Skoltech jako „ostrov. Podle mého názoru je vždy dobré, když stát investuje do vzdělávání, ale na druhé straně mnoho existujících institucí je ve velmi špatné situaci. V Rusku chtějí vytvořit to nejlepší, ale bez podpory široké základny.“ A Taťána Kastouéva-Jean, která pracuje v pařížském Ústavu mezinárodních vztahů (Ifri – Institut français des relations internationales) a právě vydala knihu o konkurenceschopnosti ruských univerzit (Universités russes, sont-elles competitives?), dokonce soudí, že „je utopií se domnívat, že stačí vytvořit shora perfektní model bez zajištění přirozených podmínek. V nejlepším případě to bude jen „výkladní skříň (Potěmkinova vesnice)“. Ve skutečnosti se jen prohlubuje rozdíl mezi vedoucími univerzitami a těmi ostatními, a i na těch nejlepších je většina učitelů placena opravdu mizerně.“

.

 

Eugene Vorotnikov: State kicks off plans for world-class universities. University World News, Issue 258, 09 February 2013

Elizabeth Redden: Reform at the Top. Inside Higher Ed, January 30, 2013

Сколтех прошел первый этап конкурса на получение мегагрантов Министерства образования и науки. Сколтех Новости, 1 марта 2013

Tatiana Kastouéva-Jean (dir.): Les universités russes sont-elles compétitives? Paris, CNRS Editions/Ifri, coll. Alpha, 2013

Philip G. Altbach and Jamil Salmi (eds.): The Road to Academic Excellence. The Making of World-Class Research Universities. World Bank, Washington D.C. 2011

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Ekonomika & VŠ, Jiné evropské země, Kvalita, Rusko, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s