Obhajoba vládní vysokoškolské reformy v Anglii

Za nejvýznamnější změny vysokého školství, které v současnosti v Evropě probíhají, lze považovat anglickou vysokoškolskou reformu realizovanou koaliční vládou Davida Camerona. Její nejdiskutovanější krok spočívá v radikálním snížení financování univerzit ze státního rozpočtu a naopak zvýšení horní hranice školného od roku 2012 (na 9 tisíc £ ročně), jež tak dnes pokrývá téměř celé náklady na vysokoškolské vzdělávání. Proti reformě se v Anglii především v akademických kruzích zvedl výrazný odpor a vznikla řada iniciativ (například iniciativa Na obranu veřejného vysokého školství), které reformu kritizují především pro faktickou privatizaci anglického vysokého školství. Anglická reforma je pozorně sledována i v ostatních evropských zemích, neboť její zaměření a výsledky mohou ovlivnit vysokoškolskou politiku i na evropském kontinentu. Zpravodaj Vysoké školství ve světě se reformě věnoval již v řadě kritických článků (viz další odkazy).

Správné však je zabývat se také argumenty Davida Willettse, který je hlavní tváří vládní vysokoškolské reformy. Jako ministr pro univerzity a vědu (Minister for Universities and Science) odpovídá na ministerstvu (Department for Business, Innovation and Skills) za oblast vysokého školství a vědy včetně jejich financování (u nás tedy obdoba příslušného náměstka ministra). Není sice přímo členem britského kabinetu (který má jen 22 členů, obvykle nazývaných state secretary), ale jeho jednání se pravidelně účastní. Ve svém článku, který na začátku roku 2013 uveřejnil deník The Independent, poukazuje na důvody, širší aspekty a očekávané dopady probíhající reformy.

Redakce Vysoké školství ve světě

David Willetts: Proč se vysokoškolské vzdělávání krůček po krůčku zlepšuje

Od poslaneckého ano pro navýšení školného na 9 tisíc £ v prosinci 2010 již uplynul nějaký čas. Tehdy vláda toto sporné rozhodnutí obhajovala jako nezbytné, protože ve srovnání s dalšími alternativami (razantní snížení počtu studijních míst nebo redukce jejich financování) bylo nejpřijatelnější. To platí stále. Avšak první studenti dokončili první semestr v novém systému, a tak je vhodná chvíle podívat se na to, co se zatím odehrálo.


Hlavním zdrojem podpory studentů v pregraduálním cyklu již nejsou centrálně poskytované granty, ale studentské půjčky z peněz daňových poplatníků. Žádný uchazeč, který splňuje základní podmínky, nemusí platit školné předem. Zaplatí ho až jako absolvent prostřednictvím daňového systému a splácet začne ve chvíli, kdy jeho příjem dosáhne 21 tisíc £ ročně. Díky tomuto systému teď mají anglické vysoké školy dostatek financí. Předpokládáme, že celkové příjmy vysokých škol na výuku domácích studentů i studentů z EU vzrostou za dva roky v období 2013 až 2015 z 8 na 9,1 miliard.

V rámci nového systému mají vysoké školy také silnější pozici, pokud jde o výběr uchazečů. V minulosti měly totiž univerzity přesně předepsáno, kolik studentů mohou přijmout a jaké sankce je čekají, když jich bude více nebo méně. Počty studentů už vláda neurčuje, takže školy mohou nabrat tolik kvalitních studentů, kolik se jim podaří získat. Jedno z vládních předsevzetí na rok 2013 bylo dát vysokým školám v otázce počtu studentů ještě větší volnost.

Někteří kritici tvrdí, že naše nová pravidla financování neberou v úvahu veřejné přínosy vysokoškolského vzdělání. Širších společenských a ekonomických přínosů většího počtu absolventů jsme si samozřejmě vědomi. Naše reformy pouze změnily poměr vah, takže absolventi se dnes na nákladech na své vzdělávání podílejí větší měrou než dříve a daňoví poplatníci platí méně. Podle OECD teď díky reformám daňoví poplatníci platí místo 60 % jen 40 % těchto nákladů a 60 % hradí absolventi.

Studenti i absolventi mají také lepší podpůrné služby. Zvýšili jsme míru podpory na životní náklady (kombinace nevratných grantů a vratných půjček) a zavedli jsme progresivnější systém splácení, který ve srovnání s předchozím režimem zahrnuje nižší měsíční splátky. Ponechali jsme přímou veřejnou podporu oborům, kde je buď objektivně dražší výuka, jako jsou například vědecké (science), technické a lékařské obory, nebo které jsou určitým způsobem ohrožené, jako například moderní jazyky, neboť v důsledku rozhodnutí minulé vlády byla omezena výuka jazyků na základních a středních školách.

Podle údajů ústřední (centralizované) agentury pro přijímání do vysokoškolského studia (Universities and Colleges Admissions Service – UCAS) se nemění či se dokonce zvyšuje počet uchazečů ze znevýhodněného prostředí. Nicméně v roce 2012 došlo k poklesu celkového počtu nově přihlášených, což se projevilo i ve snížení celkového počtu přijatých studentů. Raději bych byl, kdyby tomu tak nebylo, ale tento pokles lze přirovnat k vývoji po posledním navýšení školného v roce 2006 (horní hranice školného byla zvýšena na dvojnásobek, na 3 tisíce £ ročně). Klíčovým faktorem byl podle všeho pokles počtu přihlášených absolventů středních škol z roku 2011, kteří, aby ušetřili na školném, nevyužili možnost dát si před nástupem na vysokou školu roční pauzu po ukončení předchozího vzdělávání a na vysokoškolská studia nastoupili již v roce 2011. To znamená, že v roce 2011 se ke studiu zapsalo více uchazečů, než obvykle, zatímco v roce 2012 právě oni v přijímacím řízeni chyběli, což ještě zvýšilo meziroční rozdíl.

Údaje o uchazečích v roce 2012 obsahují také informaci, která je výzvou pro celý vzdělávací systém. Z dat UCAS vyplývá, že na vysoké školy v současné době nastupuje každoročně více žen než mužů. Jde o obrovský úspěch, kterého ženy dosáhly, vzhledem k tomu, že ještě v 90. letech minulého století tvořily i v pregraduálním studiu menšinu. Zároveň však jde o vyvrcholení trendu, který je ve vzdělávacím systému patrný již desítky let, že totiž chlapci a muži hůře překonávají překážky v učení. A to je rozhodně výzva pro všechny tvůrce vzdělávacích politik.

Přijímací řízení na rok 2013 je již v plném proudu. Řada lidí o Vánocích vyplňovala přihlášku nebo s vyplňováním někomu pomáhala. U některých oborů (např. na univerzitách v Oxfordu a v Cambridgi a na oborech lékařství a veterinární medicíny) už jsou přihlášky podané a oproti roku 2012 počet uchazečů mírně vzrostl. Předběžné údaje za ostatní obory však ukazují na další pokles. Ten byl sice zaznamenán ve všech čtyřech zemích Spojeného království, takže nemůže jít o přímou souvislost se školným, které bylo zvýšeno pouze v Anglii, ale spokojeni být rozhodně nemůžeme.

Jedním z důvodů, proč si řada uchazečů ještě přihlášku prostřednictvím UCAS nepodala, může být množství informací, které jsme budoucím studentům nově nabídli a kvůli kterým se proces rozhodování, co a kde studovat, může prodloužit. Dříve uchazeči při zjišťování, jaká ta či ona vysoká škola je a jaké má jméno, spoléhali především na přátele a rodinné příslušníky. Nejlépe na tom proto se svým odhadem byly středostavovské rodiny, které již v předchozích generacích mají s vysokoškolským vzděláním zkušenost, ale i jejich informace byly často již neaktuální nebo vycházely spíše z pocitů než spolehlivých dat.

Proto jsme v říjnu 2012 zveřejnili takzvaný Soubor klíčových informací (Key Information Set – KIS), který obsahuje 17 základních údajů o 31 tisících vysokoškolských oborech. Jde o reformní krok, na který jsem nejvíc pyšný. V souboru jsou například údaje o nákladech na studium, míře spokojenosti studentů či pracovním uplatnění absolventů; všechny tyto informace jsou navíc dostupné i na jiných webových stránkách, které je z oficiálních stránek přebírají. Jen oficiální stránky navštívilo přes 150 tisíc zájemců.

Kromě toho organizujeme akci, kdy čerství absolventi vysokých škol navštěvují střední školy a profesně orientované instituce a vysvětlují, jak funguje systém financování studentů. V roce 2013 nás v oblasti zvyšování informovanosti čekají další náročné úkoly, zejména spolupráce s Úřadem pro spravedlivý přístup ke vzdělávání (Office for Fair Access – OFFA) a se samotnými vysokými školami. Jednou z cílových skupin jsou rodiče, kteří se údajně v systému financování orientují hůře než jejich děti. (Na začátku roku 2013 již byla zveřejněna společná zpráva National Strategy for Access and Student Success.)

Další skupinou, kterou chceme oslovit, jsou potenciální studenti v jiných než denních formách studia. Těm jsme v historii poprvé nabídli půjčky na školné za stejných podmínek, jako mají studenti v řádném studiu. Tato dosud nedoceněná změna ošetřuje „starou bolest“ a zajišťuje studentům v part-time studiu podporu, po které volali již pánové Robbins, Dearing i Browne, hlavní zpravodajové tří významných reportů k další strategii vývoje britského resp. anglického vysokého školství.

Nejde však jen o přijetí na vysokou školu. Ještě důležitější je to, co následuje. Podle celostátního průzkumu (National Student Survey) se většině studentů dostává vysoce kvalitní výuky. Někteří jsou méně spokojeni s hodnocením a zpětnou vazbou, v některých případech je problematická i výuka. Problémy s kvalitou výuky nejsou sice plošné, ale jsou nepochybně závažné.

Naše univerzity se po právu umísťují na předních místech světových žebříčků, které však většinou přikládají větší váhu výzkumu než výuce. Studenti nejsou zákazníci v pravém slova smyslu (nastoupit na vysokou školu není totéž jako koupit si nějakou službu). Zaslouží si však stejnou ochranu jako ostatní zákazníci a systém ochrany spotřebitele může nakonec platit ve vzdělávání stejně jako kdekoliv jinde. S potěšením jsem zaznamenal, že Národní unie studentů (National Student Union – NUS) spolupracuje se Sdružením spotřebitelů (Consumers’ Association – Which) na populární webové stránce Which? University.

Naším cílem je zajistit, aby pobídky na podporu špičkové výuky byly stejně silné jako pravidla a mechanismy, které podněcují excelentní výzkum. Největším kladem vysokoškolského sektoru v Anglii je jeho autonomie – podle nedávno provedené studie mají naše univerzity nejrozsáhlejší autonomii v Evropě. Znamená to, že větší vstřícnosti vysokých škol vůči požadavkům zvnějšku dosáhneme nikoliv diktátem a utahováním opratí, ale naopak liberalizací celého systému. Díky tomu začnou i instituce orientované na studenty prosperovat a ty ostatní budou muset přidat.

Kromě toho musíme dát studentům skutečnou možnost volby prostřednictvím větší diverzifikace vysokoškolského sektoru. V roce 2013 vzniká v Anglii první soukromá, za účelem zisku provozovaná univerzita, udělili jsme plnohodnotný univerzitní statut 10 menším specializovaným vysokým školám a poskytli právo udělovat tituly několika dalším ověřeným institucím. Doufáme, že to je jen začátek a že větší diverzifikace a možnost volby vyústí ve zkvalitnění celého vysokého školství.

Velká Británie může díky své poměrně výhodné pozici uspokojovat celosvětově rostoucí poptávku po vysokoškolském vzdělávání. Proto nijak neomezujeme počty zahraničních uchazečů, kteří u nás chtějí studovat. V kontextu globalizace vysokoškolského vzdělávání však musíme být vstřícnější i k těm, kteří chtějí britské vzdělání, ale nechtějí v Británii fyzicky pobývat. Otevřená univerzita spolupracuje s řadou předních vysokých škol na otevření prvního rozsáhlého online programu, který by měl již v roce 2013 konkurovat existujícímu online vzdělávání (MOOCs) v USA. Doufám, že vzniknou další iniciativy, díky kterým bude vysokoškolské vzdělávání přístupnější, volba instituce bude maximálně odpovídat požadavkům studenta a náš vysokoškolský sektor zůstane i nadále na nejvyšší světové úrovni.

.

David Willetts: Why higher education is getting better by degrees. The Independent, 02 January 2013
.

Howard Hotson: Anglie jedním škrtem prakticky zrušila veřejné vysoké školy. iFORUM UK, 19. prosince 2012

Další země zavádějí školné, aby vysoké školy přežily. Vysoké školství ve světě, 14. dubna 2012

Obrana veřejného vysokého školství. Vysoké školství ve světě, 24. května 2012

Vše na prodej? Báječný nový svět financování vysokého školství. Vysoké školství ve světě, 28. května 2012

Cena vysokoškolského vzdělání v Anglii. Vysoké školství ve světě, 31. prosince 2012

Výdaje britských vysokých škol na marketing rostou. Vysoké školství ve světě, 13. února 2013

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Anglie, EU (organizace, celek/členské země), Financování, Studenti, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s