Evropská asociace univerzit EUA vyhodnocuje MOOCs

Přestože koncept vysokoškolských kursů poskytovaných online a zdarma pro velký počet studentů není zdaleka nový, vzbudily MOOCs (Massive Open Online Courses), které od loňského roku začala nabízet řada amerických firem ve spojení s prestižními univerzitami, značnou pozornost vysokých škol i médií. Skutečnost, že se tyto iniciativy objevily tak náhle a některé z nich ani nemají jasně čitelný obchodní model, vedla ke spekulacím o skutečných záměrech i o dlouhodobých důsledcích pro vysokoškolský sektor. Sekretariát Evropské asociace univerzit (EUA – European University Association) proto od počátku bedlivě sleduje vývoj MOOCs. V listopadu 2012 projednávalo tuto problematiku vedení EUA a zařadilo MOOCs, jejich potencionální důsledky i možnosti, které otevírají pro evropské vysoké školství, na program jednání Rady EUA v lednu 2013 v Istanbulu.

Redakce Vysoké školství ve světě

Zcela čerstvý podkladový materiál pro toto jednání Rady EUA připravil Michael Gaebel, který v EUA vede oddělení pro vysokoškolskou politiku. Materiál shrnuje dostupné informace z článků, publikací, diskusních fór i webových stránek firem nabízejících MOOCs, a na jejich základě formuluje řadu otázek, které je nutné zodpovědět. Zdůrazňuje ovšem, že se každý den objevují nové skutečnosti i názory a další vývoj MOOCs patrně přinese řadu změn. Ty se mohou týkat i jejich dnešního základního rysu, totiž jejich otevřenosti, kdy účast na nich není nijak omezena, neexistují žádné formální vstupní požadavky a jsou poskytovány zdarma. Na druhé straně vysoké školy vydávají jen osvědčení o účasti, prozatím (až na ojedinělé výjimky) za ně neudělují kredity, to se však patrně v dalším vývoji změní.

Na přiloženém časovém schématu jsou znázorněny kromě dosavadního vývoje i hlavní problémy, které se budou muset řešit. Mezi ně patří právě otázka akreditace a certifikace kurzů a s ní spojené ověřování identity studentů, zamezení podvádění a plagiátorství. Dále jsou to prozatím neřešené způsoby, jak získat prostředky na přípravu kurzů. Problematické je i dosavadní velmi nízké procento těch, kteří kurzy dokončí.

Graf také ukazuje, že náhlá exploze MOOCs v průběhu roku 2012 byla založena na předchozím experimentování vysokých škol s novými otevřenými formami online výuky. Zatímco na MIT (Massachusetts Institute of Technology) vedly k vypracování vlastní nabídky a k založení konsorcia společně s Harvardem, na Stanfordu se iniciativy ujali někteří mladší profesoři, využili získané zkušenosti a založili soukromé firmy, které pak vytvářejí své kurzy ve spolupráci s institucemi (například Coursera spolupracuje s 33 univerzitami, a to nejenom americkými) nebo jen s jejich individuálními členy a experty (například Udacity). Z toho také vyplývá, že některé firmy jsou neziskové, jiné byly založeny za účelem zisku s účastí spekulativního kapitálu.

Kromě víceméně tradiční kombinace videoprezentací s kvízy a testováním, označovaného jako xMOOCs, existuje i zcela odlišná vývojová linie – connectivity branch, označovaná jako cMOOCs –, která vychází z idejí Ivana Illiche ze 70. let minulého století o vytváření learning webs. Ta usiluje o generování, nikoli jen rozšiřování vědění a zdůrazňuje kreativitu, autonomii a vytváření sociálních sítí.

Podklad EUA usiluje o shrnutí co nejširšího spektra názorů na MOOCs, od mediálního ohlasu a představy o „revoluci v učení“, která poskytuje kvalitní vzdělávání za nízkou cenu a otevírá nebývalé možnosti zvýšení účasti v terciárním vzdělávání na celém světě, až po kritičtější hlasy, které se snaží postihnout dnešní reálný stav a motivy nové aktivity i její širší kontext (mezi nimi také Sir John Daniel, v 90. letech vice-chancellor britské Open UniversityAssistant Director-General for Education UNESCO, jedna z největších světových autorit v otevřeném a distančním vzdělávání, jehož novou studii podklad často cituje). Podle kritičtějších názorů nejsou ve skutečnosti mnohé MOOCs příliš inovativní, neboť mají velmi tradiční přístupy i cíle. Někteří kritici je dokonce považují spíše za pokus racionalizovat a dále komercionalizovat vysokoškolské vzdělávání.

Jde ovšem především o to, jaký vliv budou mít MOOCs na vysokoškolské vzdělávání, na jednotlivé vysoké školy i na celý sektor. Tedy nejen o to, do jaké míry MOOCs doplní nebo i nahradí tradiční formy vzdělávání, ale i do jaké míry přimějí všechny vysoké školy, aby rozšířily svou nabídku distančních a kombinovaných forem vzdělávání. Podle posledního amerického průzkumu (2012 Survey on Online Learning) totiž účast na online vzdělávání v posledním desetiletí neustále roste, takže dnes například již téměř třetina amerických studentů absolvovala alespoň jeden takový kurz, přestože většina vysokých škol takovou výuku ještě nenabízí.

Podklad EUA na závěr konstatuje, že pro další vývoj MOOCs jsou nyní nejdůležitější dvě otázky: jaký obchodní model zvolí a zda povedou k získávání kreditů. Poměrně optimisticky však dodává, že „ať bude jejich vývoj jakýkoli, sama skutečnost, že se jim věnuje taková pozornost a že vyvolávají kontroverzní diskuse, povede k mnohem širší debatě o vysokoškolském vzdělávání, na kterou již dlouho čekáme.“

K obdobnému závěru vedlo projednávání podkladu na istanbulském zasedání Rady EUA 25. ledna 2013. Výsledkem byl „obecný konsensus, že je třeba vývoj MOOCs bedlivě sledovat, ale že je důležité bez ohledu na dnešní rozruch analyzovat inovativní formy výuky a jejich důsledky pro uznávání výsledků vzdělávání jednotlivými institucemi a pro definování diplomů.“ EUA proto zřizuje zvláštní pracovní skupinu, která se těmito otázkami bude zabývat.

V tomto ohledu má význam i nedávná dotazníková akce EUA realizovaná v rámci přípravy strategie EUA o internacionalizaci vysokého školství, která obsahovala také několik otázek o MOOCs. Odpovědělo na ni již 200 vysokých škol. Téměř dvě třetiny jich o MOOCs něco věděly, ale jen jedna třetina uvedla, že se o nich na škole již jednalo. Na otázku, zda se v Evropě mají MOOCs dále rozvíjet, téměř polovina odpověděla kladně a jen necelá desetina negativně. To ovšem znamená, že poměrně velká část respondentů nemá na věc jasný názor a také jich 85 % souhlasilo, že je nezbytné získat další informace. Výsledky dotazníkové akce se nyní analyzují a budou podkladem pro diskusi na letošní výroční konferenci EUA v Ghentu ve dnech 11. až 12. dubna 2013, které se účastní také evropská komisařka Androulla Vassiliou.

.

 

EUA News, Massive Open Online Courses (MOOCs): EUA to look at development of MOOCs and trends in innovative learning. February 25, 2013

Michael Gaebel: MOOCs – Masive Open Online Courses. EUA Occasional Papers, January 2013

John Daniel: Making Sense of MOOCs – Musings in a Maze of Myth, Paradox and Possibility. Academic Partnerships, 12/2012

EUA: MOOCs are overrated. ScienceGuide, 26 februari 2013

Babson Survey Research Group/College Board: Changing Course: Ten Years of Tracking Online Education in the United States. Survey of Online Learning, 2012

Masové otevřené on-line kurzy na vysokých školách. Vysoké školství ve světě, 14. listopad 2012

Online studium (MOOC) mění vysokoškolské vzdělávání. Vysoké školství ve světě, 13. březen 2013

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Celý svět, Utváření VŠ, Výuka, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s