Světové trendy vysokého školství v roce 2013

Co lze letos čekat od celosvětového vývoje vysokého školství a jak bude pokračovat jeho internacionalizace se snaží shrnout Rahul Choudaha z World Education Services. Tlak na vysoké školy bude dále stoupat, uspějí především ty, které nabídnou více, ale zároveň s nižšími náklady. Důsledky globální finanční krize se projeví především ve třech směrech, které jsou těsně provázány a ještě se navzájem posilují: v soutěži o zahraniční studenty, ve zpřísnění regulace a zvýšení požadavků na kvalitu a v širokém uplatňování on-line výuky.

Redakce Vysoké školství ve světě

World Education Services je nezisková organizace sídlící v New Yorku, která již přes třicet let hodnotí předkládané mezinárodní certifikáty a poskytuje další poradenské služby americkým a kanadským vysokým školám, úřadům i zaměstnavatelům. Dr. Rahul Choudaha, ředitel výzkumu a poradenských služeb ve World Education Services, se zaměřuje na otázky internacionalizace vysokého školství, především na mobilitu studentů, přijímání na vysokou školu, spolupráci mezi institucemi a zajišťování kvality. Přinášíme shrnutí jeho názorů na hlavní trendy internacionalizace vysokého školství v letošním roce.

1. Prvním velkým trendem je změna ve financování vysokých škol, které se při trvajícím omezování veřejných zdrojů musí stát mnohem soběstačnější v získávání jiných prostředků (ze soukromých zdrojů). Zlepšení finanční situace se totiž ani v roce 2013 nedá očekávat. Podle Světové banky budou příští dva roky náročné a plné velkých nejistot. Vysoké školy na celém světě proto usilují o studenty ze zahraničí, kteří platí vyšší školné než domácí studenti, a soutěž o ně se přiostřuje nebo dokonce vyhrocuje.

Pro špičkové instituce s vysokou prestiží to ovšem není takový problém. Ve Spojených státech se v předních 108 výzkumných univerzitách s vysokou úrovní výzkumu (podle Carnegieho klasifikace tzv. Research Universities) podíl zahraničních studentů během dvou předchozích akademických roků zvýšil, takže dnes činí 38 % ze všech jejich studentů (oproti 23 % v celém vysokém školství USA). Proti dřívějšku se však zájem zahraničních studentů přesunul z druhého cyklu na první cyklus. Například UCLA (University of California Los Angeles) zvýšila během čtyř posledních let počet zahraničních studentů v bakalářských programech sedmkrát. Mnohé instituce však nejsou dostatečně připraveny na aktivní získávání zahraničních studentů, nemají na to ani potřebné personální kapacity ani finanční zdroje. Některé proto experimentovaly se zakázkami náborovým agenturám a nezvládly rizika spojená s tím, že agentury nedodržují vysokou studijní úroveň nově přijímaných, ani že zahraničním studentům musí školy během studia poskytovat potřebnou podporu.

Jak konstatovala nová zpráva anglické instituce pro financování vysokého školství (HEFCE), v tomto akademickém roce se již projevují důsledky nového systému financování, který značně redukoval financování z veřejných zdrojů a podstatně zvýšil školné. Financování proto závisí do značné míry na počtu přijímaných studentů, je tedy potenciálně nestálejší a nepředvídatelnější. Některé anglické vysoké školy však nenaplnily předpokládaný počet nově přijímaných a mohou tak mít značné finanční obtíže; v tomto okamžiku ovšem ještě není zřejmé, zda tento pokles je jen jednorázový nebo zda bude trvalejší. Zpráva dále konstatovala, že soutěž o studenty se stále zvyšuje a že „školné zahraničních studentů je významným zdrojem příjmů mnoha vysokých škol a obecněji i celé britské ekonomiky“.

Soutěž vysokých škol o studenty se zostřuje i v Austrálii, kde byly zrušeny kvóty pro přijímání, jež nahradil systém financování založený na poptávce studentů (Student Entitlement Funding). Vysoké školy proto budou zvyšovat počty přijímaných (domácích) studentů a získávat tak další veřejné prostředky tím spíše, že se právě v posledních letech výrazně snížil počet zahraničních studentů. Důvodem ke zrušení kvót byla snaha zvýšit míru participace na úroveň srovnatelnou s jinými zeměmi OECD a zlepšit nepoměr mezi počty uchazečů a studijních míst. Zvýšená konkurence mezi vysokými školami v Austrálii povede nejenom k větším rozdílům mezi nimi v počtu přijímaných, ale i k jejich větší profilaci a diverzifikaci. K větší konkurenci přispívá také výrazné snížení prostředků na výzkum – o 500 miliónů $ během příštích čtyř let.

2. Dalším důsledkem globální ekonomické a finanční krize a zvýšené konkurence je zpřísnění právního prostředí vysokých škol. Ve Spojených státech vedly stoupající zadlužení i platební neschopnosti k podvodům a ke zvýšení dohledu na ziskové vysoké školy (for-profit colleges). Ještě v 90. letech to byly jen malé nezávislé instituce nabízející jen doplňkové obory odborné přípravy, ale během desetiletí 1998–2008 se počet jejich studentů ztrojnásobil až na 2,4 milionu. Tři čtvrtiny z nich studují na colleges, které nabízejí nejrůznější vzdělávací programy a patří velkým firmám kotovaným na burze. V polovině minulého roku byla publikována zpráva senátního výboru pro zdravotnictví, vzdělávání, práci a důchody (For Profit Higher Education: The Failure to Safeguard the Federal Investment and Ensure Student Success), která po dobu dvou let zkoumala činnost 30 takových firem. Podle zprávy bylo jejich hlavním cílem nabrat co nejvíce studentů a získat od nich prostřednictvím školného co nejvyšší částky. V jediném roce 2011 tak nepřímo získaly z peněz daňových poplatníků 32 miliard $ (což je více než 80 % příjmu colleges, které provozují), ale většina přijatých studentů svá studia vůbec nedokončila, náklady na získání certifikátu nebo diplomu byly ve srovnání s veřejnými školami asi čtyřnásobné. Zpráva senátního výboru došla dokonce k závěru, že „podvodné praktiky nebyly výjimkou, ale pravidlem“.

Cílové země zahraničních studentů se také brání proti zneužívání studijních víz a obcházení imigračních předpisů. Například Kanada zpřísňuje předpisy pro přijímání zahraničních studentů, ve Spojených státech zavádějí nové předpisy o akreditaci intenzivních programů angličtiny a o podmíněném přijímání. Podvody při získávání studentských víz postavily některé státy před velké dilema – jak ochránit svůj imigrační systém a přitom neporušit pověst země, která zahraniční studenty vítá.

Když britská ministryně vnitra oznámila, že se bude na konzulátech Spojeného království v osobních pohovorech prověřovat až 100 tisíc zahraničních žadatelů o studentské vízum, vyvolalo to reakci a význačný pokles přihlášek z Indie a Pákistánu, a později také z Číny a Saudské Arábie. Zatímco počet přihlášek ze zahraničí od roku 2007 stoupal o téměř 7 % ročně, podle údajů z ledna roku 2012 to nebylo ani 1 %, a podle listopadových údajů počet žádostí o studijní vízum dokonce poklesl od začátku roku do konce září 2012 o čtvrtinu. Britský ministr pro imigraci však začátkem ledna prohlásil, že „musíme zabránit zneužívání studentských víz, abychom zachovali dobrou pověst našeho školství. Příliš mnoho institucí ve skutečnosti nabízelo imigraci, ne vzdělávání, a když jsme zpřísnili pravidla, 500 škol (colleges) přišlo o možnost nabírat zahraniční studenty.“

Velký mediální ohlas mělo loni v létě odebrání této licence také Londýnské metropolitní univerzitě, která měla jeden z nejvyšších podílů zahraničních studentů v Británii. Audit imigračních úřadů zjistil, že mnoho z nich nemělo dokumenty opravňující k pobytu ve Spojeném království, neovládali dostatečně angličtinu a na školu se dokonce ani nezapsali. Velká část z nich přišla z Indie. Manažer tamní náborové firmy řekl novinářům, že „trh rozdělujeme na dvě kategorie – na vzdělávací pro skutečné studenty, a na imigrační.“ Někteří studenti se asi budou muset vrátit domů, ale i ti opravdoví panikaří. Citovaná zpráva HEFCE k tomu poznamenala, že se zvýšilo riziko, že utrpí pověst celého britského vysokého školství a že se sníží počet přihlášek ze zahraničí. V roce 2013 se předpisy neuvolní, naopak se zvýší požadavky na zajištění kvality a na rizikový management studentů i imigračního systému. (Rozsáhlou informaci na toto téma jsme přinesli v září 2012 – Jak na korupci v mezinárodních aktivitách vysokých škol.)

3. Nejdiskutovanější inovací minulého roku bylo zavedení otevřených on-line kurzů – MOOC (Massive Open Online Courses). Na začátku roku 2012 byly prakticky neznámé, na jeho konci již přinutily mnoho významných univerzit na celém světě, aby je začlenily do svých dlouhodobých plánů. V kurzech organizace Coursera, jež zahájila činnost teprve v dubnu, je dnes zapsáno již na dva miliony studentů. Nedávno založilo 12 britských univerzit společnou organizaci Future Learn. Vede ji Open University – i tento pionýr dálkového studia, který je s 250 tisíci studentů největší vysokou školou na britských ostrovech, totiž musel reagovat na nového konkurenta. (První článek o MOOC jsme publikovali v listopadu 2012 – Masové otevřené on-line kurzy na vysokých školách; tématu se samozřejmě budeme věnovat i nadále.)

V roce 2013 budou MOOC překonávat další bariéry a stávat se schůdnější a důvěryhodnější cestou k získání vysokoškolských kreditů. Jejich rozmach pravděpodobně neovlivní ty tradiční studenty, kteří chtějí a mohou dovolit si studovat v zahraničí. Jedinečné spojení vysoké kvality obsahu kurzu, nové technologie a nízkých nákladů však otevřou nové možnosti pro specifický segment studentů (tzv. glocal students – spojení pojmů globallocal), jejichž počet v zemích jihovýchodní Asie roste v důsledku hospodářského rozvoje a urbanizace. Například podle zprávy Boston Consulting Group se do roku 2015 v šesti zemích jihovýchodní Asie rozroste tzv. consumer class (definovaná ročním příjmem vyšším než 5 tisíc $) o téměř 100 milionů lidí; a podle zprávy McKinsey Global Institute se za období 2005–2025 zvýší celková spotřeba v čínských městech sedmkrát a v indických šestkrát.

Glocal students mají vysoké ambice a chtějí získat špičkové vzdělání na světové úrovni, ale nemohou nebo nechtějí opustit svůj region, obvykle nemají tolik prostředků, aby si mohli dovolit platit plné školné na zahraniční instituci, a na stipendium nedosáhnou. Existují však i další důvody. V jihovýchodní Asii se rozšiřují možnosti studia na zřizovaných pobočkách (branch campuses) řady světových univerzit a mnohé jednotlivé země mají vlastní programy internacionalizace vysokého školství (například v Malajsii má v roce 2015 studovat 150 tisíc zahraničních studentů). Rozšiřuje se i mobilita kvalifikovaných pracovníků a vzájemné uznávání diplomů. V roce 2015 se má v hospodářském společenství pro jihovýchodní Asii ASEAN vytvořit společný trh. Tím se ovšem významně rozšiřují možnosti pro zahraniční instituce, aby se zaměřily i na nový segment poptávky glocal students a rozšířily svou dosavadní nabídku. (Tématu jsme se věnovali také v článku Vysoké školství v dynamické Asii z prosince 2012.)

.

 

Rahul Choudaha: Three higher education trends to watch for in 2013. University World News, Issue 255, 19 January 2013

Rahul Choudaha: Need to prepare for the next wave of foreign students. University World News, Issue 251, 09 December 2012

Rahul Choudaha: Are you prepared for the arrival of ‘glocal’ students? University World News, Issue 219, 29 April 2012

Geoff Maslen: Australia: A step into the unknown. University World News, Issue 203, 08 January 2012

HEFCE: Secure finances against a background of change. Higher Education Funding Council for England (HEFCE), 05 November 2012

Philip G. Altbach and Liz Reisberg: Another week, another scandal: Immigration dilemmas. University World News, Issue 239, 16 September 2012

Tough rhetoric over ‘bogus students threatening UK universities’. Daily Telegraph, 9 January 2013

Tamar Lewin: Senate Committee Report on For-Profit Colleges Condemns Costs and Practices. The New York Times, July 9, 2012

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Celý svět, Financování, Internacionalizace, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s