Dánsko mění systém podpory studentů

Vysokoškolské systémy ve Skandinávii jsou známé tím, že dlouhodobě nechtějí zavádět školné a naopak výrazně podporují studenty během studia. Avšak i ve Skandinávii dochází v poslední době k postupným změnám. Na konci minulého roku představil vládní reformu dánský ministr pro vysoké školství Morten Østergaard.

Dánskou vládu vedou k připravované reformě systému podpory studentů především dva důvody. Za prvé jsou prostředky na něj vynakládané neúměrně vysoké a navíc stále rostou. Jsou zdaleka nejvyšší ze všech zemí OECD a od roku 2001 se více než zdvojnásobily; dnes představují téměř 30 % všech výdajů na vysoké školství. Za druhé se značně prodlužuje doba studia, 85 % magistrů studuje déle než pět let, a také proto na pracovním trhu chybí kvalifikované síly.

Diskuse o reformě se proto zaměřuje na řešení dvou problémů: jak zvýšit úspěšnost studentů z rodin s nízkými příjmy a jak zajistit, aby více studentů dokončovalo studium v předepsané době. V pozadí jsou ovšem i úsporná opatření vlády, zejména otázka, zda z nich má být podpora studentů vyjmuta.

Redakce Vysoké školství ve světě

Dánský ministr pro vysoké školství Morten Østergaard chce návrh reformy předložit parlamentu již na jarním zasedání.  Klíčovým politickým cílem je zvýšit počet pracovníků s vysokoškolským vzděláním na pracovním trhu v Dánsku a tím posílit jeho ekonomický růst. Vládní návrh bude proto zaměřen na to, aby se zvýšila úspěšnost studia a aby studenti začínali studia dříve a dokončovali je v předepsané době.

Zatímco 80 % studentů prvního bakalářského cyklu nepřekračuje předepsanou dobu studia, u studentů druhého magisterského cyklu je situace právě opačná. Mezí jednotlivými vysokými školami, fakultami i jednotlivými obory ovšem existují velké rozdíly. Dosavadní opatření pro dodržování předepsané doby studia jsou zaměřena na instituce, nikoli na jednotlivé studenty. Kontrakty, které ministerstvo každoročně uzavírá s vysokými školami, obsahují cílové hodnoty dokončování studia v předepsané době. Instituce, které je splní, dostávají prémii (například Kodaňská univerzita takto získala navíc téměř 160 milionů DKK, tedy více než 21 milionů €, když v roce 2012 polovina z téměř 8 tisíc absolventů ukončila studium v předepsané době).

Dánové si ovšem uvědomují, že posilování tohoto mechanismu má svá rizika, spočívající především v nebezpečí postupného snižování požadavků na kvalitu studia a absolventů. Proto se zajímají o pravidla fungující v Norsku, kde jsou za dodržení předepsané doby studia odměňováni studenti, kterým může být odpuštěno až 40 % z jejich studentské půjčky.

Výdaje na podporu studentů dnes v Dánsku představují 28 % všech výdajů na vysoké školství. V období 2001–2012 vzrostly z 8 na 17 miliard DKK (tedy z necelých 1,1 na cca 2,3 miliardy €). Přestože zvýšení bylo způsobeno částečně inflací a růstem počtu studentů, je podíl výdajů na podporu studentů k celkovým výdajům na vysoké školství ve státním rozpočtu zdaleka nejvyšší ze všech zemí OECD a je zhruba třikrát vyšší, než je jejich průměr. Podporu dostávají všichni dánští studenti, kromě asi čtvrtiny těch, kteří pracují a vydělávají si tolik, že na podporu nemají po určitou část studia nárok. Je ovšem pravda, že pracují především ti studenti, kteří nemají dostatečnou finanční podporu od rodičů a kombinace obou faktorů ohrožuje nejen jejich dokončení studia v předepsané době, ale i dokončení studia vůbec.

Ke skandinávské tradici totiž patří, že výše podpory sice závisí na tom, zda student bydlí nebo nebydlí s rodiči, ale již nikoli na příjmu rodičů (od přelomu 60. a 70. let jsou vysokoškoláci považováni za samostatně hospodařící jednotku). Studie z různých zemí Skandinávie (především ze Švédska) ovšem prokazují, že jedním z negativních efektů těchto opatření je, že měla nepříznivý vliv na postupné oslabování rodinných vazeb a pokračující rozpad rodiny.

Objevují se také návrhy, aby se výše podpory diferencovala a zvýhodňovali se studenti těch oborů, které bezprostředně vytvářejí ekonomický růst, jako jsou inženýrské a technické obory. Analýza vypracovaná pro Výbor Evropského výzkumného prostoru (Peer-Review of the Danish Research and Innovation System) to také doporučuje: „Jedním z klíčových problémů je to, že vláda nedokáže usměrňovat vysoké školy, aby poskytovaly takové kvalifikace, které vyžaduje trh práce, a že předvídání vývoje vzdělávacích potřeb především podnikatelského sektoru je v Dánsku jen neúplné a nesystematické. Důsledkem je například nedostatek kvalifikovaných inženýrů a techniků ve výzkumu, který by se dal částečně odstranit zavedením diferencovaného systému podpory studentů. Také zaměstnatelnost absolventů je v Dánsku tradičně nedostatečná, což opět vede k tomu, že vzdělávací politika by se měla zaměřit i na regulaci rozvoje a utváření studijních programů. Dalším problémem je také vyšší věk absolventů, který může být právě důsledkem štědrého systému podpory studentů.“ Z údajů analýzy, kterou publikoval jeden z dánských think tanků (Kraka: Danske unge bruger mere en 4½ år ekstra), vyplývá, že v minulém desetiletí byli dánští absolventi průměrně o 4,5 roku starší, což bylo způsobeno nejen překročením předepsané doby studia průměrně o 1,5–2 roky, ale především nástupem na vysokou školu průměrně až 2,5–3 roky po dokončení střední školy.

Dánská ministerská předsedkyně Helle Thorning-Schmidtová ve svém letošním novoročním projevu přímo oslovila ty, kteří vstoupí na vysokou školu: „Očekáváme od vás, že budete zodpovědnější a že absolvujete rychleji než dnes. Potřebujeme vás.“ A také: „Nejdůležitější není to, jaké studium si vyberete, ale to, že budete studovat.“

Mluvčí Dánské obchodní komory byl ještě otevřenější: „Když máme přede dveřmi ekonomickou krizi, musíme zapomenout na to, že by si každý měl vybírat studium podle svého přání.“ Dánská obchodní komora také žádá, aby se především zrušila dnešní možnost prodloužit si studium o jeden rok při zachování plného stipendia. Jen toto opatření by ušetřilo státu ročně téměř 3 miliardy DKK (cca 400 miliónů €), které by bylo možné využít na zvyšování kvality.

Jakob Ruggaard, předseda Národní unie studentů, však nesouhlasí s odstraněním roku podpory navíc (tzv. fjumreåret). Dobu studia to podle něj u řady studentů ještě prodlouží, nebo to naopak povede k tomu, že studium vůbec dokončeno nebude. „Náš systém podpory je nejlepší na světě. Díky němu tolik mladých Dánů začne i dokončí studium bez ohledu na své rodinné prostředí. Dánsko má jeden z nejvyšších podílů dokončování studia na světě, více než 85 %, a studenti, kteří dostávají podporu, dokončují studium rychleji než ti, kteří ji nemají a musejí pracovat.“

V listopadu 2012 byla publikována studie „Jak bude reforma systému podpory motivovat studenty?“ (Hvordan påvirkes studerenter incitamenter af SU-reformer?) porovnávající chování dánských studentů s finskými, norskými a nizozemskými. Vydal ji jeden ze think tanků (DEA), který zkoumá vztah ekonomického růstu a investic do vzdělávání. DEA dochází k závěru, že odstranění podpory v případě o rok prodlouženého studia sice na jedné straně přispěje ke zvýšení studijního úsilí a zkrácení doby studia, na druhé straně však omezí přístup k vysokoškolskému vzdělání a zvýší se nedokončování studia. Zdůrazňuje proto, že je nutné postarat se o rizikové skupiny a doporučuje: podpora v případě o rok prodlouženého studia by měla zůstat, ale jen jako výjimka (na základě prokázaných kritérií), nikoli jako pravidlo.

T. Odgaard, J. Herby & A. Berthelsen: Hvordan påvirkes studerenter incitamenter af SU-reformer? DEA, November 2012

A. O. Hansen og E. A . Schultz: Danske unge bruger mere en 4½ år ekstra på at blive kandidater. Kraka, 2012

Jan Petter Myklebust: Sweeping student finance ‘reforms’ on the cards. University World News, Issue 254, 13 January 2013

Peer-Review of the Danish Research and Innovation System: Strengthening Innovation Performance. Expert Group Report prepared for the European Research Area Committee, 2012

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Absolventi, Dánsko, EU (organizace, celek/členské země), Studenti, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s