Vysokoškolská reforma a školné v Maďarsku

Začátkem prosince proběhly v Budapešti i dalších maďarských univerzitních městech rozsáhlé protesty proti plánům na reformu vysokých škol. Reagovaly na návrhy nového vysokoškolského zákona i rozpočtu na rok 2013, které vláda představila na začátku prosince 2012 a které jsou podle jejich kritiků v protikladu s dřívější politikou dnes vládnoucí strany Fidesz. Ta totiž zahájila svůj návrat k moci, když v roce 2008 organizovala úspěšné tzv. sociální referendum především právě proti školnému, jež v roce 2006 zavedl socialistický premiér Ferenc Gyurczány. V roce 2010 pak dnešní premiér Viktor Orbán ve volební kampani slíbil, že jeho vláda školné zruší. Dnes naopak navrhuje podstatně omezit počet státních stipendií a školné značně rozšířit. Informace o změnách ve financování vysokých škol i v nastavení školného v Maďarsku jsou nepochybně zajímavé také pro českého čtenáře.

Redakce Vysoké školství ve světě

Financování veřejných vysokých škol, které již bylo podstatně upraveno zákonem z 23. prosince 2011, spočívá na několika pilířích:

  • Základní financování veřejných vysokých škol je normativní podle počtu studentů. Normativ určuje každoročně vláda v zákonu o státním rozpočtu s tím, že podle zákona nemůže být nižší než v předchozím roce. Z normativního příspěvku je hrazeno jak fungování vysoké školy (výuka, výzkum, administrativa a další specifické úkoly), tak stipendia, které škola poskytuje studentům. Kromě toho mohou vysoké školy dostat státní podporu na základě žádosti nebo kontraktu. Soukromé vysoké školy jsou státem financovány pouze na základě kontraktu, který uzavřou s ministerstvem.
  • Všichni studenti platí školné; jeho výši pro každý semestr určují vysoké školy, jež vycházejí z rámce stanoveného ministerstvem (ministerstvo předepisuje jen minimální výši školného). Stát však studentům poskytuje prostřednictvím vysoké školy stipendium, buď v plné výši školného těm, jejichž studijní výsledky odpovídají požadavkům ministerstva, nebo v poloviční výši těm, kteří jsou v určitém rozpětí pod požadovaným limitem. Hranice mezi třemi takto vymezenými skupinami studentů je však propustná, studenti, kteří platí plné školné, mohou získat státní stipendium, splní-li určité požadavky, a naopak student státní stipendium ztratí, jestliže po dobu dvou semestrů nezíská alespoň 50 % požadovaných kreditů. Studenti, kteří platí plné nebo poloviční školné, se mohou ucházet o nově zaváděnou studentskou půjčku s nízkým úrokem.
  • Finanční podpora, kterou studentům přiděluje vysoká škola ze státního rozpočtu podle směrnic vlády, se může poskytnout také ještě za vynikající činnost (ve škole, v povolání, ve výzkumu či ve veřejném životě) a ze sociálních důvodů (z důvodů zdravotního nebo sociálního znevýhodnění). Studenti, kteří dostanou státní stipendium, se mohou také ucházet o místo na stále ještě poměrně levné koleji.
  • Vláda každý rok stanoví počet studijních míst, na které poskytne stipendia. V akademickém roce 2011-2012 tak určila 56 tisíc míst s plným stipendiem pro ty, kteří vstupovali do bakalářského studia, nestrukturovaného magisterského studia a do krátkých programů vyššího odborného studia; počet míst pro strukturované magisterské studium je pak zákonem stanoven na 35 % těch, kteří byli přijati do bakalářského studia před 3 roky, resp. na 10 % pro doktorské studium. V témže akademickém roce 2011–2012 bylo nakonec přijato do bakalářského a magisterského studia téměř 67 tisíc studentů z celkového počtu téměř 102 tisíce žadatelů.

Nové návrhy přinášejí některé podstatné změny. Zajímavé je již to, že ve struktuře řízení vysoké školy se oddělí management financí, který bude mít na starosti pracovník jmenovaný přímo vládou, od řízení ostatních akademických záležitostí, které zůstanou v pravomoci rektora. Především však nové návrhy výrazně mění poměr studijních míst s plným a částečným stipendiem. Objem prostředků, které jdou do vysokého školství ze státního rozpočtu, se však nemění, bude jen výrazně jinak strukturován. Zatímco ještě v roce 2011 plné stipendium dostala velká část studentů (75 %), podle nových návrhů bude omezeno jen na 15–20 % těch nejlepších – počet těchto míst bude snížen na 10,5 tisíce pro bakalářské studium a dalších 16 tisíc pro magisterské a 1,3 tisíce pro doktorské studium. Na druhé straně se podstatně zvýší okruh těch, kteří získají částečné stipendium (jen pro bakalářské studium) – z 5 tisíc na 46,3 tisíce. Celkem získá plné či částečné státní stipendium 74,1 tisíce studentů.

Omezení počtu dotovaných studijních míst se velmi liší podle oborů, je tedy další formou státní regulace vysokého školství. Nejvíce budou postiženy obory humanitní a ekonomické (studium práv nebude dotováno vůbec), zvýhodněny budou naopak medicína a zdravotnické obory, přírodní vědy, zemědělství, informatika a technické obory. Současně bylo zvýšeno školné, které je také výrazně diferencované podle oboru. Celkové rozpětí jeho státem stanovené minimální výše je 529 € až 1 147 € za semestr, v reálu zaplatí studenti nejdražších oborů 1,5 až 2 tisíce € (farmacie respektive veterinární medicína).

Nastavení systému studentských půjček dotovaných státem (program Diakhitel 2.0) pak má vést k omezení počtu těch, kteří studia nedokončí (dnes je to téměř polovina všech studentů).  Úroková míra má činit pouhá 2 %, některé informace naznačují, že by mohla být i nulová. Výše splátek absolventů začíná na 4 % platu. Podle vládního programu bude splácení půjček výrazně usnadněno – státní organizace je převezmou za své zaměstnance, soukromí podnikatelé k tomu budou motivováni výraznými daňovými odpisy.

Na druhé straně kontrakt o poskytování stipendia, který již od loňského září student sjednává na začátku studia se státem, obsahuje také závazek studenta, že po absolvování neodejde pracovat do zahraničí nejméně po dvojnásobek doby svého studia, tedy například magistr po dobu 10 let (neboť, jak říká premiér Viktor Orbán, „malá země si nemůže dovolit takový luxus, aby vychovávala lékaře pro Německo“). Pokud student tento závazek nedodrží, musí vrátit odpovídající část stipendia. Závazek platí 20 let po absolutoriu.

Vláda prezentovala své návrhy z prosince 2012 jako podstatné rozšíření přístupu k vysokoškolskému vzdělání, neboť podmínky ke studiu se vyrovnají a na vysoké školy bude vstupovat více studentů. Viktor Orbán řekl, že „stát umožňuje poskytnutím dlouhodobých půjček, aby i chudí mohli studovat“. Podle vládních prohlášení „stát bude financovat každého studenta, buď stipendiem anebo novým druhem studentských půjček, zatímco dříve ten, kdo se nedostal na dotované studijní místo, mohl studovat jenom tehdy, měl-li na to finanční prostředky“, a také, že „studenti nakonec pochopí, že navrhované změny jsou v jejich vlastním zájmu“. Vláda a ministerstvo také ve svých prohlášeních důsledně nepoužívají termínu školné (tandíj), ale jen samofinancování (önköltség) – samoplátce známe i v českém vysokém školství.

V dnešním ekonomickém i politickém klimatu Maďarska, kdy stoupá emigrace (ve věkové skupině 25–44 let se od roku 2010 zvýšila o 150 %), polovina studujících vysokoškolské studium nedokončí a u mládeže klesá zájem o studium (podle periodických šetření OECD PISA chtělo jít na vysokou školu v roce 2003 ještě 53 % patnáctiletých, ale v roce 2012 již jen 41 %), návrhy na rozšíření školného na 80 % studentů pochopitelně vyvolaly rozsáhlé protesty.

Studenti především žádali, aby se financování vysokých škol dále nesnižovalo, odstranila se omezení autonomie vysokých škol a byly zrušeny studentské kontrakty. Opozice kritizuje vládní návrhy jako omezování práva na vzdělání; podstatné snížení počtu plných stipendií vyvolává obavy, že budou přidělována podle politického klíče a že povedou ke drastickému snížení přijímaných studentů. Závazek studenta neodejít do zahraničí kritici označují za omezování práva na volný pohyb – je kritizován nejen v Maďarsku, ale i Evropskou komisí. Odsuzuje si i nedostatek komunikace s vysokými školami a autoritativní přístup vlády, která vůbec nepřihlédla například k podrobným a rozsáhlým připomínkám studentské unie. I když je nový vysokoškolský zákon připomínkován již celý rok, podle maďarské rektorské konference základní problémy vysokého školství neřeší.

Govt unveils higher education plan. MTI – Econews, December 6, 2012

Bénédicte  Williams: „You lied, Victor.“ Education protests spread across country. Budapest Time, 14 December 2012

Jan Petter Myklebust: Students protest against introduction of tuition fees. University World News, Issue 252, 16 December 2012

Orbán škrtl peníze maďarským univerzitám, studenti se bouří. Hospodářské noviny, 12. 12. 2012

Attila Pató: Univerzity pro jedenáct tisíc vyvolených. Lidové noviny, 5. ledna 2013

Márton Gerö: Radical changes in higher education. Eironline, 20. 7. 2012

Advertisements

Napsat komentář

Filed under EU (organizace, celek/členské země), Financování, Legislativa, Maďarsko, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s