Vysoké školy musí reagovat na nedostatek pracovníků ve zdravotnictví

Mezi lety 2000 a 2010 se počet mladých lidí na pracovním trhu v Evropě snížil o 11 %, ale odvětví zdravotnictví a sociální péče zažilo 3% růst pracovní sily. Ve stejné době, kdy celkový počet pracovních míst v Evropě klesnul o pět milionů, to vedlo k vytvoření více než 770 tisíc nových pracovních míst. Takové změny ve struktuře pracovní síly a v požadovaných kvalifikacích mají pochopitelně významné důsledky pro vysoké školství.

Evropské projekce trhu práce předpokládají mezi roky 2010 až 2020 další růst počtu pracovníků ve zdravotnictví a sociální péči o 5 %. To ovšem znamená, že v tomto odvětví do deseti let vznikne dalších více než milion nových pracovních míst (tzv. nová poptávka). Nesmí se však zapomínat ani na dalších sedm milionů pracovních míst, která se uvolní především v důsledku odchodu starších pracovníků do důchodu nebo z jiných důvodů odchodu pracovníků z odvětví (tzv. nahrazovací poptávka). Tyto procesy samozřejmě vyvolávají zvyšující se potřebu dostatečně kvalifikovaných lidí v odpovídajících oborech.

Redakce Vysoké školství ve světě

Většina členských států Evropské unie trpí nedostatkem pracovních sil ve zdravotnictví a sociální péči: v roce 2010 bylo asi 30 % všech lékařů v Evropě ve věku nad 55 let a odhaduje se, že až do roku 2020 bude do důchodu každoročně odcházet asi 60 tisíc evropských lékařů (nebo-li 3,2 %). Další významné mimoevropské země s obdobným nedostatkem, jako je USA, Austrálie nebo Kanada, navíc ještě zvýší soutěž o omezené lidské zdroje.

Rozbory a projekce ukazují, že z evropských škol a univerzit nevychází dostatek mladých lidí s odpovídající kvalifikací, kteří by nahradili ty, kdo odcházejí do důchodu, a navíc obsadili nově vzniklá pracovní místa. Výsledky různých průzkumů potvrzují, že zvláště mnoho zdravotních sester opouští své povolání ještě v aktivním věku – v rozmezí od 19 % v Nizozemsku až po 49 % ve Finsku a v Řecku.

V listopadovém čísle zpravodaje Health-EU newsletter napsal ředitel zdravotnických systémů Evropské komise Andrzej Rys, že ekonomická krize v Evropě dostala systémy zdravotnictví pod silný tlak, který je nutí k zásadním reformám způsobů, jakými poskytují zdravotní péči. Nové formy poskytování péče a zavádění nových technologií jsou však propojeny s náročnými organizačními změnami, jejichž realizace je závislá na vysoce kvalifikované pracovní síle ve zdravotnictví, která je vybavena odpovídajícími – často zcela novými – dovednostmi.

Migrace odborníků ve zdravotnictví

Podle údajů projektu PROMeTHEUS (Health PROfessional Mobility in THe European Union Study) Evropské observatoře pro zdravotnické systémy a politiky (European Observatory on Health Systems and Policies ) roste celkové množství specialistů rychleji než počet praktických lékařů. I to má vliv na regionálně výrazně rozdílný přeshraniční pohyb, který v Evropě vykazuje zřetelnou asymetrii v mobilitě lékařů, zubařů a zdravotních sester mezi západem a východem. Země západní a severní Evropy mají přitom zkušenosti jak s emigrací svých zdravotnických odborníků, tak zároveň s přijímáním zdravotnických pracovníků z jiných zemí.

Zpráva také identifikuje společné trendy, které mění způsoby práce odborníků ve zdravotnictví po celé Evropě, jako je například vývoj nových integrovaných modelů poskytování zdravotní péče a rozvoj nových technologií, lékařských přístrojů a diagnostických technik. Členské státy EU by měly těmto změnám ve zdravotnictví přizpůsobit vzdělávací struktury, studijní programy i kurikula a adaptovat další vývoj přípravy pracovní síly pro zdravotnictví v měnící se evropské realitě. Zahrnuje to ovšem také například přezkoumání mzdové úrovně a účasti zdravotních sester na řízení, protože to může ovlivnit jejich přijímání a udržení v povolání, jejich mobilitu, výkon a kvalitu poskytované péče, a tedy i celkové výsledky zdravotnictví.

Evropská komise usiluje o podporu členských zemí EU při řešení problémů spojených s pracovní silou ve zdravotnictví, s měnícími se nároky na práci v odvětví a se zvyšující se mezinárodní mobilitou zdravotnických odborníků, a proto se zavázala:

• zahájit tříletou společnou aktivitu zaměřenou na předvídání potřeb pracovníků ve zdravotnictví;

• připravit ve spolupráci s OECD studii o struktuře a vzdělávací kapacitě ve zdravotnictví v zemích Evropské unie;

• vypracovat ve spolupráce s relevantními partnery doporučení pro využívání vzdělávacích kapacit a reagovat tak i na nedávnou kauzu Evropského soudního dvora k mobilitě studentů medicíny.

Mechanismy plánování a projekce

Evropská komise již také zadala projekt, který od srpna 2011 do dubnu 2012 řešila agentura Matrix Insight ve spolupráci s Centre for Workforce Intelligence, jehož cílem bylo analyzovat plánovací a prognostické mechanismy a postupy používané ve 34 zemích (včetně ČR). Podrobnější zkoumání zahrnovalo případové studie z 12 zemí (v tomto případě již bez ČR) a cílená diskuse s panelem expertů.

Výsledkem projektu je studie proveditelnosti o možné spolupráci v oblasti prognózování potřeby pracovní síly ve zdravotnictví, plánování pracovních sil a trendů v počtu a struktuře pracovníků ve zdravotnictví na evropské úrovni (A Feasibility Study on EU Level Collaboration on Forecasting Health Workforce Needs, Workforce Planning and Health Workforce Trends).

Zpráva se letos stala jedním ze základních referenčních dokumentů pro návrh společné aktivity v plánování a projekci pracovní síly ve zdravotnictví na evropské úrovni, známé jako JA-HWF (Joint Action on European Health Workforce Planning and Forecasting) a financované z druhého zdravotnického programu EU částkou 3 miliony €.

V polovině prosince proběhlo první jednání výboru pro tuto společnou aktivitu, jejímž obecným cílem je koordinace členských států EU při plánování a projektování počtu pracovníků ve zdravotnictví a vytvoření platformy pro sběr dat a výměnu osvědčených postupů mezi zeměmi.

Na novém projektu spolupracují hlavní partneři ze 7 zemí: Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Irsko, Lotyšsko, Norsko, Švédsko a další přidružení partneři z 18 zemí. Do projektu je také zapojeno 7 dalších partnerských organizací, jako je například OECD nebo Světová zdravotnická organizace (WHO).

Tříletý projekt bude ukončen v roce 2015. Jeho cílem je nejen analýza vývoje a odhad budoucích potřeb kvalifikací, dovedností a kompetencí zdravotnických pracovníků, ale také nalezení způsobu, jak zajistit spolupráci mezi zeměmi při přípravě odborníků pro zdravotnictví, když se neustále zvyšuje jejich mezinárodní mobilita v globálním prostředí.

Projekt JA-HWF bude řešit uvedené otázky a problémy tak, že se zaměří na sdílení osvědčených postupů, rozvoj metodologie projektování požadavků na kvalifikaci pracovní síly ve zdravotnictví, zdokonalení sběru a srovnatelnosti údajů v zemích EU a výměnu zkušeností v oblasti vzdělávání a odborné přípravy ve zdravotnických povoláních.

V rámci projektu se rozvinou aktivity směřující k vytvoření Evropské rady lékařských a zdravotnických škol. Realizován bude pilotní projekt na podporu koordinace celoživotního vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, v němž mimo jiné proběhne podrobné mapování systémů a postupů dalšího vzdělávání, které fungují v jednotlivých evropských zemích.

Prameny:

Matrix Insight and Centre for Workforce Intelligence: Commission feasibility study on EU level collaboration on forecasting health workforce needs, workforce planning and health workforce trends. Executive Summary, Final Report and Appendices, 2012

Jan Petter Myklebust: Call for universities to respond to shortages of health professionals. University World News, Issue 251, 09 December 2012

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Absolventi, EU (organizace, celek/členské země), Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s