Angličtí studenti míří do světa

Počet Britů, kteří studují v zahraničí, byl vždycky nízký a v roce 2010 (poslední dostupné údaje OECD) činil pouze něco málo přes 35 tisíc, tedy jen 1,7 % ze všech Britů studujících na vysokých školách (v roce 2010 studovalo podle OECD v zahraničí necelých 14 tisíc Čechů, což je 3,3 % ze všech vysokoškoláků české národnosti, tedy prakticky dvojnásobek oproti Velké Británii).

Tato britská tradice se však v posledních letech (a především po roce 2010) začíná měnit. Odchodem do zahraničí totiž studia chtiví Angličané reagují na tři silné faktory: především je to samozřejmě razantně se zvyšující školné, které na mnoha univerzitách letos dosahuje již 9 tisíc £ (tedy téměř 250 tisíc Kč ročně); druhým faktorem je rychlý rozmach kurzů v angličtině, které čím dál častěji nabízejí univerzity i v zemích, kde angličtina není úředním jazykem; zatřetí jsou to stále se zhoršující vyhlídky absolventů vysokých škol na britském pracovním trhu.

Redakce Vysoké školství ve světě

Na podzim letošního roku se univerzity po celé kontinentální Evropě zvědavě dívaly přes kanál La Manche. V Anglii totiž většina vysokých škol pro akademický rok 2012/2013 trojnásobně zvýšila školné. Jako očekávatelnou reakci na to UCAS (Universities and Colleges Admissions Service je servisní organizace, která administruje přijímací řízení na britských vysokých školách; UCAS je primárně financován z příspěvků, které platí jak všichni uchazeči o studium, tak vysoké školy za každého přijatého studenta) zveřejnil předběžné letošní údaje, které ukázaly, že poptávka (UK + EU, bez mimoevropských studentů) po studiu na britských vysokých školách meziročně klesla o 12 %. Proto se začala ozývat zcela nová otázka: najdou zbývající zájemci o studium útočiště na vysokých školách kontinentální Evropy?

Podle dlouhodobých údajů OECD studenti z Velké Británie příliš nevyjíždějí. Tradičně jich nejvíce (63 %) studuje  v USA a dalších rozvinutých anglicky mluvících zemích (Irsko, Kanada, Austrálie, Nový Zéland). Teprve pak následují velké země kontinentální Evropy: Francie, Německo a Španělsko, které dohromady představují cílovou destinaci pro dalších 20 % Britů. Za nimi však již následují menší evropské země, jako například Nizozemsko, kde na vysokých školách v roce 2010 (akademický rok 2009/2010) studovalo 850 Britů.

Co Angličany táhne do Nizozemska?

Jak ovšem ukazuje poslední zpráva nizozemské organizace pro podporu mezinárodní spolupráce ve vysokém školství a výzkumu NUFFIC (Nederlandse organisatie voor internationale samenwerking in het hoger onderwijs), od roku 2010 se tato čísla docela výrazně zvýšila. Zatímco za deset let mezi roky 2000 až 2010 se počet Britů na vysokých školách v Nizozemsku zvednul pouze o necelé dvě stovky z 661 na 848, za pouhé dva následující roky 2010 až 2012 (akademický rok 2011/2012) se zvednul opět o dvě stovky na 1 142. Až příští léto se od NUFFIC dozvíme, jaký posun přinesl probíhající akademický rok.

Mnohé nizozemské univerzity do toho přišly s masivní kampaní. Zejména mezinárodně velmi otevřená Maastrichtská univerzita (Maastricht University), ležící na nizozemsko-německo-belgických hranicích, která má v Nizozemsku vůbec nejvíc zahraničních studentů (téměř 7 tisíc, což je 45 % ze všech studentů univerzity), věří, že naláká Brity na své komplexní studijní programy v angličtině. Jeanine Gregersen, ředitelka pro marketing a komunikaci na Maastrichtské univerzitě, vysvětluje, proč je po Nizozemsku za kanálem taková poptávka. Vedle vysokého školného v Anglii považuje pro britské studenty za klíčové další dvě okolnosti: depresivní situaci na domácím trhu práce a naopak možnosti slibné kariéry v zahraničí, například právě v Nizozemsku.

Nizozemsku, kde se Britové mohou nechat na fakultu zapsat za 1 700 € ročně (zhruba 40 tisíc Kč), vane zřejmě vítr do plachet. Na Maastrichtskou univerzitu, nabízející již desítku úplných bakalářských programů v angličtině, došlo v roce 2011 z Velké Británie 450 přihlášek. Před zahájením letošního akademického roku jich však univerzita od Britů obdržela dvakrát víc. Možná se nakonec všichni nezapíší, zájem je ale každopádně mnohem větší než před rokem. Stovky dalších studentů se už rovněž zapsaly na studia v Groningenu (Rijksuniversiteit Groningen), kde univerzita nabízí devět úplných bakalářských programů v angličtině.

Nizozemské vysoké školy přijímají Brity rády. „Je to pro nás nová a zajímavá skupina. Pro ostatní studenty je dobré, když slyší mluvit anglicky rodilé mluvčí,“ vysvětluje mluvčí univerzity v Groningenu. „Za předpokladu, že jsou motivovaní“, zdůrazňuje. „Z Anglie jsou totiž zvyklí, že jakmile se někdo na univerzitu dostane, tak už s největší pravděpodobností dostuduje. U nás se sice studenti dostanou na školu snadněji, ale také snadněji studia zanechávají. Tohle si Britové musejí uvědomit.“

Rovněž britská média, mnohdy ovlivněna kampaní (nebo dokonce jako její součást), oslavují vysokoškolské studium v Nizozemsku jako „sen“. Poukazují především na to, že v Nizozemsku je možné řadu programů nebo jednotlivých kurzů studovat v angličtině za zlomek ceny, kterou stejné studium stojí v Anglii. Všímají si ovšem i toho, že 11 nizozemských univerzit se umístilo v první dvoustovce mezinárodního žebříčku QS. Právě Maastrichtská univerzita si u britských médií získala vysoký kredit a právem ji označují za globálního lídra na trhu mezinárodního vzdělávání.

„Ze všech Evropanů cestují Britové tradičně nejméně,“ vysvětluje podnikatel Mark Huntington, který již v roce 2006 založil agenturu, kde se britští studenti mohou informovat o studiu v zahraničí. „Když už vůbec někam odjížděli, tak do Austrálie nebo do Spojených států.“ Evropské vysoké školy je příliš nezajímaly a nizozemské už vůbec ne.

Depresivní vývoj na trhu práce

Za dva roky se ale všechno rapidně změnilo. Zpočátku se o studijní pobyt v Nizozemsku zajímal tak jeden maturant z deseti, letos už je to víc než polovina, vysvětluje Huntington, který v letošním roce připravuje nábor studentů pro deset nizozemských vzdělávacích institucí. „Hlavním důvodem zájmu Britů o studium v Nizozemsku jsou nejen peníze,“ tvrdí Huntington, „ale také náplň studia. Nizozemské programy jsou často praktičtější povahy a lépe studenty připravují na profesní život. Ve Velké Británii už není získání diplomu samo o sobě ničím mimořádným. Je potřeba nějak vyniknout na trhu práce.“

Obava před vysokým dluhem totiž není jediným důvodem, proč se britští studenti vydávají přes kanál. Stále častěji se mluví i o neradostných vyhlídkách části absolventů na trhu práce. Vzhledem k nutnosti splácet vysokou půjčku na školné je to ovšem zcela zásadní. Údaje britského statistického úřadu (Office for National Statistics) za rok 2011 ukazují, že nezaměstnanost mladých lidí je v Británii nejvyšší za poslední dvě desetiletí a dokonce i mezi absolventy vysokých škol z posledních šesti let dosáhla 9,6 % a z posledních dvou let dokonce 17,4 %. Navíc však více než třetina z vysokoškoláků, kteří absolvovali v posledních šesti letech a získali práci, pracuje na místech, která nevyžadují vysokoškolské vzdělání.

V tomto kontextu si mladí lidé začínají uvědomovat, že pro úspěšné zahájení pracovní kariéry je třeba se od svých vrstevníků něčím odlišit, nabídnout něco zajímavého navíc. Získat globální znalosti během studia v zahraničí na špičkové evropské univerzitě, jako je Maastricht, je jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout. Podle nedávného průzkumu mezi zaměstnavateli se totiž tři čtvrtiny vedoucích pracovníků britských podniků obávají, že mladí lidé z rozvíjejících se ekonomik budou pro globální trh práce lépe připraveni než jejich britské protějšky, pokud ti nezískají podstatně větší mezinárodní rozhled.

Přes kanál pro mezinárodní kariéru

Stěhování do zahraničí je pro mnoho mladých lidí bezpochyby vážný a obtížný krok. Mladí Britové si však začínají uvědomovat, že díky studiu v zemi jako je Nizozemsko, změní svůj pohled na svět a zlepší vyhlídky své kariéry.

George Neale z Lutonu v anglickém hrabství Bedfordshire, který se chystá v Maastrichtu studovat evropské právo, vyjadřuje názor mnoha dnešních maturantů v Británii. „Kurz evropského práva na univerzitě v Maastrichtu se prodává sám od sebe, protože mi pak umožní pracovat v jakékoli evropské zemi. Zároveň si ale zapíšu i kurzy britského práva, takže budu schopen v oboru pracovat i v Británii. Zdá se mi výhodné, že budu v pozici, kdy si budu moci práci vybírat v zemi, které se bude ekonomicky dařit. Navíc je pro mě úžasná výzva a příležitost toto studovat a současně trávit čas v zahraničí.“

Také devatenáctiletý Ritwik Swain je přesvědčen, že britští studenti budou následovat jeho příkladu. Swain studuje v nizozemském Groningenu. Ještě před rokem neměl ani potuchy, že takové město existuje, a o nizozemských vysokých školách nevěděl zhola nic. Dnes už bydlí na koleji a je zapsán na bakalářské studium psychologie. Vůbec toho nelituje a vysvětluje proč. „Udělal jsem něco, co britští studenti dělají zřídkakdy. Budu mít mezinárodní zkušenosti a ušetřím dost peněz.“

Nizozemsko je sice lídrem trhu, ale na jak dlouho?

Nejedná se však jen o Nizozemsko. Rovněž Německo se v poslední době zapojilo do lákání britských studentů. Podle Der Spiegel univerzity stále častěji míří přímo na Brity a jejich vzkaz je prostý: ve 14 ze 16 spolkových zemí Německa je vysokoškolské studium zcela zdarma. Pouze Bavorsko a Dolní Sasko žádá příspěvek ve výši 500 € za semestr (tedy zhruba 25 tisíc Kč ročně).

„Nizozemsko je sice zatím kontinentální jedničkou na trhu studijních programů a kurzů v angličtině, ale na jak dlouho? Německé univerzity již nabízejí kolem 650 kurzů v angličtině, od designu přes ekonomii až po lesnictví,“ píše Der Spiegel. V akademickém roce 2010/2011 se počet studentů z Velké Británie na německých vysokých školách zvýšil o dvě stovky na 2 087;  o rok dříve jich bylo 1 874 (tedy růst o 11,4 %). A přidávají se další země.

Prameny:

England hails Dutch HE dream. ScienceGuide, 13 March 2012

Jeanine Gregersen: What drives English students to Holland. ScienceGuide, 6 April 2012

Internationalisation in higher education in the Netherlands: Key figures (2011–12 academic year). NUFFIC 2012

Mapping mobility 2012. NUFFIC 2012

Mobility in higher education in the Netherlands. Overview 2012. NUFFIC 2012

Merijn Rengers, Irene de Pous: Hogeschool: geen vertrouwen meer in Universiteit Wageningen. De Volkskrant, 30/11/2011

Russ Thorne: Picture perfect: a place where the mind can flourish. The Independent, 9 March 2012

Von Rick Noack: Briten an deutschen Unis Flucht von der Insel. Der Spiegel, 4. 6. 2012

War on English talent is on. ScienceGuide, 4 June 2012

Wissenschaft Weltoffen 2012. Daten und Fakten zur Internationalität von Studium und Forschung in Deutschland. DAAD (Deutscher Akademischer Austauschdienst) und HIS-Institut für Hochschulforschung, Bertelsmann Verlag GmbH & Co. KG, Bielefeld 2012

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Anglie, EU (organizace, celek/členské země), Financování, Internacionalizace, Nizozemsko, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s