Excelence v evropském výzkumu: ERC funguje již pět let

Už několik držitelů Nobelovy ceny neuspělo ve snaze získat grant Evropské výzkumné rady (European Research Council – ERC), protože jejich projekty nebyly dost dobré. Na konferenci uspořádané k pětiletému výročí fungování ERC, která se pod názvem „Zvyšování atraktivity evropských vysokých škol jako cílové stanice špičkového výzkumu z celého světa“ (Enhancing the Attractiveness of European Universities as a Destination for World-Class Research) konala v Barceloně na začátku listopadu, to uvedla presidentka ERC Helga Nowotny.

Redakce Vysoké školství ve světě

Prezidentka Helga Nowotny  k názvu konference poznamenala, že by ještě přidala podtitul „v dobách úspor“. Ke třem stovkám účastníků z 15 zemí, kteří se sešli na Univerzitě Pampeu Fabra, hovořila o tom, že svět čelí výzvám, jež v historii nemají obdoby, a že soutěž o talenty se bude i nadále zesilovat.

Podle prezidentky ERC se celosvětový objem výdajů na výzkum a vývoj (R&D) v posledních 15 letech zdvojnásobil a v současné době představuje zhruba 1,4 bilionu US dolarů.

V důsledku působení ERC se mnohé univerzity a další výzkumné instituce v Evropě více otevřely mezinárodní konkurenci, zejména ve Velké Británii a ve Švýcarsku. Velmi dobře si v soutěži o granty, které ERC uděluje, vede i Izrael a Nizozemsko.

Úspěch ERC

ERC provedla průzkum, jenž ukázal, že instituce, které jsou v grantovém řízení úspěšné, s předstihem usilovaly o zajištění nejlepších mezinárodních vědců, ale i dalších odborníků s dostatečnou (doktorskou a magisterskou) kvalifikací. Jako konkrétní doklad uvedla, že 49 % z celkového počtu příjemců grantů v Británii nejsou Britové.

Prezidentka Nowotny uvedla, že v rámci šetření ERC, na který odpovědělo 650 úspěšných žadatelů o grant, měli respondenti odpovědět mimo jiné na otázku, za jakých podmínek by byli ochotni se vrátit domů. Mezi jejich odpověďmi dominovaly na prvním místě dobré pracovní podmínky s přístupem ke kvalitní vědecké infrastruktuře a na druhém místě transparentní výběrové procedury.

Za dobu svého trvání udělila ERC 3 200 grantů vědcům z více než 500 institucí ve 27 zemích v Evropě. Celkově ERC rozdělilo 5 miliard €. V týmech příjemců těchto prostředků v současné době pracuje okolo 15 tisíc mladých badatelů, povětšinou postdoktorandů a doktorandů.

Současně ovšem dodala, že zhruba polovina udělených grantů, je soustředěna pouze na 50 evropských hostitelských univerzitách nebo jiných výzkumných organizacích; prvních 28 institucí (z nichž je 20 univerzit a 8 jiných výzkumných organizací) má každá více než 20 grantů a dohromady zahrnují 40 % všech grantů ERC (viz obrázek); prvních 78 institucí má více než 10 grantů a dohromady zahrnují 60 % všech grantů.

V této souvislosti Helga Nowotny potvrdila, že ERC dlouhodobě usiluje o podporu a dosahování excelence ve vědě a výzkumu. Vyjádřila také potěšení, že několik laureátů Nobelovy ceny dostalo grant ERC dříve, než Nobelovu cenu získali. Potěšilo ji také, že tito vědci například ve své říjnové petici (The letter of 44 European Nobel Laureates and 6 Fields Medallists. 23. 10. 2012) ocenili pozitivní úlohu, kterou ERC sehrála při jejich bádání.

Podle prezidentky ERC stojí za povšimnutí, že v řízení na udělení startovních grantů pro výzkumníky, kteří pracují v zahraničí, byli dosti úspěšní například Italové a Němci. Itálie totiž patří mezi země, kde národní systém vědy a výzkumu nefunguje zcela optimálně. V případě Německa považuje za možný důvod příliš rigidní hierarchickou (a na senioritě založenou) strukturu spolu s celkovou zastaralostí celého systému, což má za následek, že když se vědec konečně dostane k samostatnému bádání, je už příliš starý. „Mladí takzvaně volí nohama a jdou jinam,“ řekla Nowotny.

Prezidentka dále hovořila o tom, co by evropské univerzity měly dělat, pokud se chtějí úspěšně ucházet o granty ERC. Doporučila, aby školy spolupracovaly se současnými příjemci grantů, kteří by měli mít roli mentorů, a aby usilovaly o nastavení podmínek a pravidel, za nichž se mladí vědci mohou co nejdříve osamostatnit.

Podle profesorky Carmen Vela Olmo, španělské státní tajemnice pro výzkum, vývoj a inovace, dělají ministerstva vše, co je v jejich silách, aby španělský výzkum v současné době výrazných rozpočtových škrtů příliš neutrpěl. K tomu patří i snahy o udržení národních programů vědy a výzkumu na takové úrovni, aby se mohly s činností ERC doplňovat.

Organizátor konference, Univerzita Pampeu Fabra, je držitelem 34 grantů ERC. Je příjemcem 1 % všech zdrojů, které Španělsko vynakládá na výzkum, a realizuje pětinu grantů, které ERC udělila španělským institucím. Univerzita je tak podle slov svého rektora Josepa Joana Moresa jednou z 20 nejúspěšnějších vysokých škol v Evropě, které jsou zapojeny do programu ERC (ve světovém žebříčku THE se tato u nás nepříliš známá univerzita v roce 2012 umístila na 225. místě, avšak o rok dříve dokonce na 186. místě a zároveň vůbec nejlépe mezi španělskými univerzitami).

Profesor Andreu Mas Colell, současný katalánský ministr hospodářství a znalostí, který byl v letech 2009–10 také generálním tajemníkem ERC, řekl, že díky ERC dochází k „transformaci univerzit z jejich portugalské podoby na finskou“ a že v době probíhající krize je nezbytné reformovat vysoké školy a zefektivnit jejich řízení. Uvedl také, že v rámci jedné z priorit, kterou je získávat vědce z mimoevropských zemí, je stále co zlepšovat například v oblasti víz a řízení při vstupu do země.

Doporučení

Čtyři vysoké školy, které hostí nositele grantů ERC pocházející mimo EU, zpracovaly na základě své zkušenosti doporučení, jak přitáhnout nejkvalitnější badatele ze zemí mimo EU. Podle nich je třeba:

  • jednat proaktivně;
  • sestavit kompletní soubor podmínek včetně platu, důchodového zabezpečení, možností pracovního uplatnění pro členy rodiny a možnosti péče o děti;
  • sepsat faktory, které mohou působit motivačně, jako například kvalita života, sociální zabezpečení a možnost týmové spolupráce se špičkovými mladými výzkumníky;
  • co nejvíce omezit byrokracii;
  • v přípravné fázi vypracovat časově úsporný a flexibilní systém komunikace s potenciálními uchazeči o grant ERC a po získání grantové nabídky vytvořit efektivní systém rozhodování.

Na konferenci vystoupil například děkan pro výzkum na École Polytechnique Fédérale de Lausanne ve Švýcarsku, profesor Benoit Deveaud-Plédran. Ten mimo jiné zmínil, že jedním z důsledků fungování ERC je skutečnost, že bez grantu ERC je nyní obtížné získat docenturu. V rámci institucionální strategie je podle něj třeba citlivě odměňovat výzkum: „Ve Francii bych dnes za to, že si udělám Ph.D., nic nedostal, na rozdíl od kolegů, kteří se pustí do výzkumu hned po dokončení magisterského programu. Ve Švýcarsku máme za doktorát 20 % mzdy jako bonus.“

Advertisements

Napsat komentář

Filed under EU (organizace, celek/členské země), Financování, Kvalita, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s