Němci diskutují o počtu vysokoškoláků a zpochybňují závěry OECD

Letos v září publikovaná zpráva OECD Education at a Glance představuje jako každoročně (již potřinácté) nejserióznější a nejkomplexnější srovnání vzdělávacích soustav, vysokoškolských systémů a postavení vzdělání ve společnosti v rozvinutých zemích světa. Každé vydání zprávy vyvolává mimořádný ohlas v celém světě. Zpráva srovnává například i dosaženou úroveň vzdělání mladých lidí a podíl absolventů vysokých škol v populaci. A právě toto srovnání vyvolalo (opakovaně) vzrušenou diskusi v sousedním Německu. Mnohé momenty této diskuse jsou nepochybně zajímavé i pro nás – nejen pro to, že je naše ekonomika na německou úzce navázána a nejen pro velice podobné vzdělávací tradice.

Redakce Vysoké školství ve světě

OECD v letošní zprávě mezi jiným uvádí, že v nejrozvinutějších zemích světa v současnosti (poslední srovnávaná data jsou za rok 2010) dosáhlo v průměru 37 % mladých lidí vyššího vzdělání než jejich rodiče (v České republice jde o téměř polovinu). Polovina dosáhla stejné úrovně vzdělání jako rodiče (v ČR je to 45 %) a pouze 13 % nedosáhla ani úrovně vzdělání svých rodičů (v ČR je to však pouze 6 %). V roce 2010 mělo terciární vzdělání v průměru zemí OECD v kohortě ve věku 55–64 let 23 % populace, zatímco v kohortě 25–34 let to bylo již 38 % populace (v ČR činí stejné podíly 12 % a 23 %, v následujících letech však u nejmladší kohorty tento podíl dále rychle poroste).

Potvrzuje to vývoj takzvané míry graduace, tedy podílu poprvé absolvujících vysokoškoláků z odpovídající věkové kohorty, který podstatně více odráží aktuální situaci. Za deset let mezi roky 2000 a 2010 se míra graduace v průměru zemí OECD zvýšila z 28 % na 39 % (v České republice však vyrostla mimořádně rychle ze 14 % na 38 %). Je však třeba dodat, že jde pouze o údaje za převládající vysokoškolský sektor typu A (u nás do něj patří studenti všech vysokých škol). V takzvaném odborném terciárním sektoru typu B (například naše vyšší odborné školy) se průměrná míra graduace v zemích OECD zvedla pouze z 9 % na 10 % (vyšší odborné školy v ČR se v poslední dekádě nerozvíjely a míra graduace jejich absolventů proto stagnovala na pouhých 5 %).

Zklamání však zpráva OECD přinesla Německu. Není to nic překvapivého, protože se obdobná situace opakuje již po řadu let. Zpráva totiž uvádí, že pouze každý pátý mladý Němec ve věku 25–34 let získá vyšší vzdělání než jeho rodiče. Nadpoloviční většina mladých lidí v Německu opakuje stejnou úroveň vzdělání, avšak dokonce 22 % z nich nedosahuje ani úrovně vzdělání, kterou získali jejich rodiče. Německo se tak ovšem ocitá daleko za řadou jiných zemí OECD; pouze Slovensko a Estonsko jsou na tom mezi srovnávanými zeměmi ještě hůře.

Podíl osob s terciárním vzděláním činil v Německu v roce 2010 v kohortě ve věku 55–64 let 25 % populace, zatímco v kohortě 25–34 let to bylo pouze 26 % populace – tedy prakticky stagnace. Míra graduace se v Německu v letech 2000–2010 zvýšila z 18 % na 30 %; v příslušné věkové kohortě se to však projeví až za několik let. Ve své výroční zprávě OECD vyzývá Německo k dalšímu rozšíření vysokého školství.

Prezentace výsledků letošní zprávy OECD na tiskové konferenci 11. září v Berlíně vyvolala řadu sporů mezi Barbarou Ischinger, ředitelkou Direktorátu OECD pro vzdělání (OECD Director for Education), Cornelií Quennet-Thielen, státní tajemnicí Spolkového ministerstva školství (Staatssekretärin im Bundesministerium für Bildung und Forschung) a Johannou Wanka, ministryní školství Dolního Saska (Mitglied des Präsidiums der Kultusministerkonferenz und Niedersächsische Ministerin für Wissenschaft und Kultur).

Barbora Ischinger z OECD (původem z Německa) zdůrazňovala, že „chceme-li bojovat proti sociálním nerovnostem, nemůže pominout vliv vzdělání. V Německu nepochybně existuje velký prostor pro expanzi vysokého školství.“

Podobně jako v předchozích letech obě německé političky přesvědčovaly novináře, že německé údaje ukazují mnohem příznivější vývoj než publikace OECD. Hlavně se však soustředily na vysvětlení a zdůvodnění hlavních odlišností německého vzdělávacího systému od většiny zemí OECD a naopak vyzdvihnutí jeho nepominutelných komparativních výhod.

Především zopakovaly hlavní kritiku zprávy OECD, že neakceptovala německý duální systém a silnou tradici odborného vzdělávání, které ovlivňuji i podobu vysokého školství v Německu. Duální systém kombinuje středoškolské vzdělávání a odbornou přípravu v učebních oborech a pokrývá širokou škálu oborů, které jsou v mnoha jiných zemích bez této tradice zahrnovány do terciárního vzdělávání a vysokého školství.

„V Anglii můžete na vysokoškolské úrovni vystudovat například studijní obor, který vede k profesi kadeřnictví, tedy něco, co v Německu zcela přirozeně zahrnujeme do duální přípravy“, ironicky poznamenala Cornelie Quennet-Thielen, když zdůvodňovala, že zpráva OECD často srovnává jablka s hruškami. „Jsou snad naši optici, zubní technici nebo mechatronici horší než akademici? V Německu jsou připravování v tradičním odborném vzdělávání, ale ve většině zemí OECD taková alternativa neexistuje a proto se mladí lidé na podobná povolání připravují na terciární úrovni.“

Státní tajemnice také zdůraznila, že německý duální systém se zvláště v důsledku ekonomické krize stal vzorem pro reformy vzdělávacích systémů v mnoha dalších evropských zemích a jsou doporučovány i na úrovni Evropské unie.

Barbora Ischinger kontrovala například tím, že Německo (stejně jako všechny ostatní členské země OECD) vyslalo své experty, kteří jsou dlouhodobě zapojeni do vypracovávání a rozborů ukazatelů OECD pro zprávu.

Přesto však německá ministryně školství Annette Schavan v následné diskusi ve spolkovém parlamentu označila závěry OECD z hlediska Německa za „ošidné“ a naopak prezentovala německý duální systém a odborné vzdělávání jako „oporu a kotvu vzdělávací politiky v současné krizi“.

Na druhé straně je třeba podotknout, že německé podnikatelské a zaměstnavatelské kruhy i mnozí experti v poslední době upozorňují, že nedostatek absolventů vysokých škol, zejména v technických oborech, může v globální soutěži ohrozit konkurenceschopnost Německa na světových trzích (viz například Gutachten zu Forschung, Innovation und technologischer Leistungsfähigkeit Deutschlands).

Prameny:

OECD: Education at a Glance 2012. OECD, Paris 2012

Kai Beller: OECD-Bericht Bildungsmobilität: Wie der Vater, so der Sohn. Financial Times Deutschland, 12. 9. 2012

Jan Friedmann: OECD-Studie. Nur jeder Fünfte schafft Aufstieg durch Bildung. Spiegel 11. 9. 2012

Gutachten zu Forschung, Innovation und technologischer Leistungsfähigkeit Deutschlands. Expertenkommission Forschung und Innovation (EFI), Berlin 2012

Bernd Kramer: OECD liest Deutschland die Leviten. TAZ.DE, 12. 9. 2012

Rüge der OECD. Deutschland produziert zu wenig Top-Talente. Spiegel 13. 9. 2012

Kay-Alexander Scholz: Genug Wissen für die Wissensgesellschaft? DW, 11. 9. 2012

Vorausberechnung der Studienanfaengerzahlen 2012–2025. Sekretariat der Ständigen Konferenz der Kultusminister der Länder in der Bundesrepublik Deutschland, Berlin 2012

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Absolventi, Ekonomika & VŠ, EU (organizace, celek/členské země), Německo, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s