Švédsko se dívá dopředu – zvyšuje výdaje na vysoké školství a výzkum

V rámci projednávání čtyřletého rozpočtového výhledu na roky 2013 až 2016 ve švédském parlamentu (Riksdag) předložil 11. října 2012 ministr školství Jan Björklund návrh výhledu vývoje výzkumu a inovací (Forskning och innovation). Zdůvodnil, proč chce švédská vláda ještě navýšit už tak záviděníhodné výdaje na vysoké školství a výzkum. Celkové veřejné výdaje se v letech 2013–2016 zvýší o 4 miliardy švédských korun (SEK, tedy asi o 450 milionů € nebo o více než 11 miliard Kč).

V roce 2016 tak veřejné výdaje na výzkum dosáhnou ve Švédsku téměř 40 miliard SEK a během osmiletého období se oproti roku 2008 zvýší o téměř 9 miliard SEK (o více než miliardu € nebo asi o 26 miliard Kč), což bude představovat třicetiprocentní nárůst (v předchozích osmi letech 2000–2008 se veřejné výdaje na výzkum a inovace zvýšily o 4 miliardy SEK, což činilo 15,6 %).

Redakce Vysoké školství ve světě

Ve stejný den ministru Janu Björklundovi, který je zároveň místopředsedou vlády a předsedou menší koaliční Liberální lidové strany (Folkpartiet liberalerna), vyšel článek v předním švédském deníku Dagens Nyheter, ve kterém uvádí hlavní důvody pro toto navýšení. „Potřebujeme víc výzkumných pracovníků, kteří dokáží jít do většího rizika,“ píše. „Potřebujeme víc vědců…, kteří se nebojí velkých a náročných výzev a kteří se v hledání průlomových řešení odváží riskovat i svůj neúspěch.“

Ministr školství Jan Björklund: „Chci, aby Švédsko bylo úspěšné také v příštích generacích. Investice do výzkumu jsou pro to klíčem.“

Počin švédské vlády a ministerstva je zásadním skokem vpřed v situaci, kdy výdaje na výzkum ve světě spíše stagnují a v mnoha zemích se přijímají úsporná opatření. Přitom se Švédsko již v současnosti se svými 3,46 % hrubého domácího produktu, které věnuje na výzkum a vysoké školství, řadí ve světě na čtvrté místo za Izrael, Finsko a Jižní Koreu. Veškeré výdaje na výzkum a vysoké školství totiž ve Švédsku v roce 2011 činily 121 miliard SEK (asi 14 miliard € nebo také 350 miliard Kč). Za dvěma třetinami této částky ovšem stojí soukromý sektor.

Nový návrh počítá se dvěma hlavními směry podpory. První spočívá v plošném navýšení základní podpory pro všech 37 švédských vysokých škol. Druhou úpravou je postupné zvýšení podílu finančních prostředků poskytovaných na základě kvality ze současných 10 % na 20 % v roce 2016. Současný vzorec, podle kterého se podpora vypočítává, je založen na počtu výzkumných publikací a četnosti citací v mezinárodních databázích a je doplněn o příjmy z externích zdrojů financování (ze soukromého sektoru, ze zahraničí apod.). V budoucnu bude do výpočtu zakomponován i systém oponentního posuzování („peer review“), který na zakázku vlády vypracovává Švédská rada pro výzkum (Vetenskapsrådet).

Mezi projekty, které návrh výslovně zmiňuje, je i projekt s názvem SciLifeLab (Laboratoře pro vědy o živé přírodě) pro stockholmský region, European Spallation Source ESS (Evropský spalační zdroj) v Lundu (super-mikroskop) a švédský příspěvek k projektu Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru ITER (pouze v roce 2013).

Díky projektu SciLifeLab získá Švédsko jedny z nejmodernějších výzkumných laboratoří pro biomedicínské obory v Evropě. Půjde o národní výzkumné středisko pro rozsáhlé výzkumy v oblasti věd o živé přírodě včetně biomedicíny, profilování genomu, microbioimagingu a bioinformatiky. Konkrétní podporu tomuto středisku je ovšem třeba vnímat v souvislosti s loňským uzavřením rozsáhlého provozu společnosti AstraZeneca, v rámci něhož došlo k převedení tisícovky pracovních míst ve výzkumu a vývoji z centrálních laboratoří v Södertälje u Stockholmu mimo švédské území.

Předkládaný návrh rozpočtu pro vysoké školství a výzkum předpokládá také navýšení částek na přilákání většího počtu zahraničních badatelů do Švédska (příslušný program se v letech 2013–2016 zvýší ze 150 na 250 milionů SEK, tedy asi třičtvrtě miliardy Kč).

Nový návrh švédské vlády a ministra školství Jana Björklunda samozřejmě vyvolal rozsáhlou diskusi.

Rektor Stockholmské univerzity Kåre Bremer na svém blogu uvedl, že jedna z výhod nového systému přidělování větší části finančních prostředků vysokým školám spočívá v tom, že nebudou tolik poškozovány humanitní a společenské vědy, což se podle dosavadních pravidel rozdělování peněz děje.

Představitelka Švédské asociace vysokoškolských učitelů Anna Götlund na webu své organizace uvádí: „Navrhované navýšení investic do výzkumu je vyšší, než jsme očekávali, což je samozřejmě pozitivní.“ V článku pro švédský deník Dagens Nyheter také citovala držitelku Nobelovy ceny za chemii z roku 2009 Adu Yonath, která se vyjádřila k současným pravidlům financování výzkumu na základě kritérií excelence: „Podívejte se na mě. Já nesplňuji žádná z vašich kritérií. V Dánsku nebo ve Švédsku bych žádné místo nedostala. Pohání mě zvědavost a obrovské zaujetí pro věc, ale to samo by bývalo nikam nevedlo, kdyby se mnou v Izraeli neměli trpělivost.“

Poslední změnou ve švédském vysokoškolském prostředí, kterou oznámil ministr školství Jan Björklund, je založení Stockholmské univerzity umění (Stockholm University of Arts), která by měla vzniknout sloučením několika (případně všech šesti) vysokých škol tohoto zaměření ve stockholmském regionu. Jedním ze strategických cílů tohoto kroku je přitáhnout ještě větší počet zahraničních studentů a posílit vzdělávání doktorandů v příslušných oborech.

Prameny:

Ministry of Education and Research: SEK 4 billion for research and innovation focusing on life sciences. Memorandum. Government Office of Sweden. Stockholm, 21 September 2012

Ministry of Education and Research: The Government’s Research and Innovation Bill. Government Office of Sweden. Stockholm, last updated 26 October 2012

Jan Petter Myklebust: Expansion of investment in HE and research proposed. University World News, 18 October 2012, Issue 244

Sustainability: Four billion more for Swedish research. Journal from the Swedish Research Council, October 2012

Utbildningsdepartementet: 4 miljarder till forskning och innovation med fokus på life science-området. Promemoria. Regeringskansliet.  2012-09-11

Advertisements

Napsat komentář

Filed under EU (organizace, celek/členské země), Financování, Výzkum, Všechny články, Švédsko

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s