Zkvalitňování vzdělávání prostřednictvím monitorování

Letos v létě vydala Evropské asociace univerzit (European University Association – EUA) zprávu Tracking Learners’ and Graduates’ Progression Paths, která je výsledkem dvouletého projektu TRACKIT zaměřeného na zjišťování, do jaké míry jednotlivé vysoké školy nebo celé vysokoškolské systémy monitorují průběh studia a následující kariéru absolventů vysokých škol.

Do projektu vedeného konsorciem, který tvoří EUA a pět evropských univerzit, a podporovaného Evropskou komisí, se zapojilo 31 evropských zemí včetně České republiky. V jedenácti z nich proběhlo podrobné zjišťování jak na národní, tak především na institucionální úrovni, do něhož se zapojilo 23 vysokých škol (tentokrát již bez české účasti).

Redakce Vysoké školství ve světě

Nová zpráva EUA Tracking Learners’ and Graduates’ Progression Paths podtrhuje rostoucí význam sledování a vyhodnocování vzdělávací dráhy vysokoškolských studentů, které pomáhá zvyšovat jejich studijní úspěšnost, podporuje kvalitu vysokých škol a posiluje jejich strategický rozvoj. Generální sekretářka EUA paní Lesley Wilsonová proto naléhá, aby tomu jak jednotlivé evropské země, tak i vysokoškolské instituce věnovaly podstatně větší pozornost a sledovaly a vyhodnocovaly studijní dráhy vysokoškoláků a následné uplatnění absolventů.

Jde o vůbec první takto zaměřenou komparativní zprávu. Jejím cílem je na stovce stran zmapovat současnou situaci ve 31 evropských zemích a přinést věcné a konkrétní informace o tom, jak se sledování vzdělávací dráhy studentů a uplatnění absolventů realizuje na národní úrovni i v rámci jednotlivých institucí a jak jsou získané informace využívány.

Výsledky projektu diskutovali jeho řešitelé poprvé během červnové konference konané na Aarhus University v dánské Kodani. V září pak proběhly dva semináře, první v irském Dublinu, druhý organizovalo české zastoupení Stálé delegace ČR při Evropské unii v Bruselu.

Předčasné ukončování studia

Podle Lesley Wilsonové „je pro vysoké školy stále důležitější monitorovat, jak si jejich studenti ve vzdělávání vedou, jaké cesty volí a jak se daří absolventům při vstupu na trh práce“. Doufá, že se realizovaný projekt TRACKIT i jeho závěrečná zpráva stanou pro vysoké školy inspirací – prostřednictvím příkladů dobré praxe z jednotlivých zemí – a v příštích letech se v Evropě podaří dosáhnout v této zatím nepříliš rozvinuté (na rozdíl například od USA) oblasti podstatného pokroku a vytvořit i implementovat další monitorovací a vyhodnocovací metody a postupy.

Systematický sběr dat ovšem nemá pouze podpořit kvalitu vzdělávání na vysokých školách, ale současně má přispět například ke zvyšování informovanosti o výsledcích práce vysokoškolských učitelů nebo k lepšímu porozumění problematice předčasného ukončování studia. Monitorování výsledků představuje navíc první krok ke zlepšování a vytváření systémů cílenější podpory studentů.

Vzdělávání zaměřené na studenta

V Evropě se v posledních letech zájem o sledování výsledků studentů a absolventů nepochybně zvyšuje a roste rovněž počet nejrůznějších takto zaměřených iniciativ na národní i institucionální úrovni. Uvedený trend je výsledkem působení řady faktorů. Jedním z nich je nepochybný posun směrem ke vzdělávání (výuce, vyučování a učení) zaměřenému na studenta. Důležité jsou i faktory jako zaměstnatelnost a vstup na trh práce, kterým je v poslední době věnována zvýšená pozornost v rámci hodnocení jednotlivých škol i celého vysokého školství.

Projekt TRACKIT prokázal, že v této oblasti existuje v Evropě celá škála nejrůznějších přístupů a monitorovacích metod. Některé země dávají přednost sledování situace absolventů, jiné se především soustředí na to, jak vysokoškoláci procházejí vzdělávacím systémem. Celkem ve 30 z 31 vysokoškolských systémů alespoň některé vysoké školy monitorují studium svých studentů, ve 22 systémech tak činí všechny školy. Ve 28 z 31 vysokoškolských systémů alespoň některé instituce vyhodnocují uplatnění svých absolventů, v 7 systémech to provádějí všechny školy. Stále více se však začíná prosazovat trend, který oba přístupy efektivně propojuje.

Sledování vzdělávací dráhy studentů na národní úrovni se nejčastěji využívá obecně pro vysokoškolskou politiku a konkrétně pro plánování a rozvoj vysokého školství nebo každé instituce. V některých zemích se používá i pro přidělování finančních prostředků jednotlivým vysokým školám.

Sledování uplatnění absolventů vysokých škol se výrazně rozvíjí především v poslední době; mezi nejznámější aktivity na mezinárodní úrovni patří projekty ReflexCheers, na národní úrovni pak například AlmaLaurea v Itálii, INCHER v Německu, HECSU ve Velké Británii nebo CEREQ ve Francii. Začíná se využívat nejen pro analytické a hodnotící účely a cíle, ale i pro strategické plánování a rozvoj vysokých škol a v některých zemích dokonce i pro jejich financování.

Výzvy a rizika

Jakkoliv prospěšné může monitorování a vyhodnocování studijní dráhy pro samotné studenty, školy i celé systémy být, existují i určitá rizika, která je třeba zvažovat. Špatné řízení takových projektů, jako je například nedostatečná koordinace uplatňovaných postupů a metod, může způsobit víc škody než užitku. Je třeba varovat před příliš často prováděným šetřením i nesystematickým využíváním získaných výsledků. Kvalitní naplánování všech postupných aktivit se tak může stát faktorem, který rozhodne o úspěchu či selhání celé iniciativy.

Prameny:

Michael Gaebel, Kristina Hauschildt, Kai Mühleck, Hanne Smidt: Tracking Learners’ and Graduates’ Progression Paths. European University Association, Brussels 2012

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Absolventi, EU (organizace, celek/členské země), Výuka, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s