Internacionalizace vysokého školství a mobilita studentů očima OECD

V září publikovala OECD nové vydání pravidelné zprávy Education at a Glance 2012, která vychází každý rok na podzim již od roku 2001. Z celé řady témat, které zpráva zahrnuje, a z nichž některým se budeme postupně věnovat, vybíráme jako první internacionalizaci vysokého školství a mobilitu studentů. Uvedené téma je pro další rozvoj českého vysokého školství mimořádně důležité, protože mobilita studentů se v posledních letech nejen dynamicky rozvíjí, ale prochází také významnými změnami, které překreslují dosavadní cestovní mapy zahraničních studentů. To samozřejmě podstatně ovlivňuje globalizaci vysokého školství i mezinárodní postavení vysokoškolských systémů jednotlivých zemí. Česká republika by neměla zůstat stranou.

Redakce Vysoké školství ve světě

V posledních několika desetiletích se internacionalizace vysokého školství a mobilita studentů výrazně zrychlila. V roce 2010 bylo ve světě ke studiu na vysokých školách mimo zemi svého státního občanství zapsáno již více než 4,1 milionu studentů. O deset let dříve to bylo 2,1 milionu, desetiletý růst tedy představoval 99 % (průměrný roční růst činil na celém světě 7,1 % a v zemích OECD 7,2 %). V roce 1990 to bylo jen 1,3 milionu a v roce 1975 dokonce pouze 0,8 milionů zahraničních studentů.

Celkový počet studentů na vysokých školách (pro zjednodušení neuvádíme přesnější termín OECD: v terciárním vzdělávání) v celém světě se přitom v letech 2000–2010 zvýšil ze zhruba 100 milionů na 177 milionů, tedy o 77 %. Podíl zahraničních studentů na celosvětovém počtu studentů se tedy zvýšil z 2,1 % v roce 2000 na 2,3 % v roce 2010.

Evropu jako cílový region studia preferuje 41 % všech zahraničních studentů a v Severní Americe studuje 21 % zahraničních studentů. Nicméně k největšímu nárůstu počtu zahraničních studentů za posledních deset let došlo v Jižní Americe a v Karibské oblasti, Oceánii a Asii. Odráží to dynamiku internacionalizace vysokých škol, která se šíří do stále většího počtu zemí.

Podíl zahraničních studentů ze všech studentů vysokých škol převyšuje 10 % (v sestupném pořadí) v Lucembursku, Austrálii, Velké Británii, Rakousku, Švýcarsku a na Novém Zélandu. V Lucembursku je ovšem vysoká mobilita důsledkem silné integrace neveliké země s jejími sousedy (Francií, Německem a Belgií) a v podstatě neexistence jazykových bariér. V programech směřujících k vědecké kvalifikaci činí podíl zahraničních studentů více než 20 % v Austrálii, Rakousku, Kanadě, Dánsku, Irsku, Lucembursku, na Novém Zélandu, ve Švédsku, Švýcarsku, Spojeném království a v USA.

Asi 83 % všech zahraničních studentů je zapsáno na vysokých školách v zemích skupiny G20 a 77 % všech zahraničních studentů je zapsáno v zemích OECD. Oba tyto podíly zůstaly přitom v průběhu uplynulého desetiletí poměrně stabilní. To však neplatí pro jednotlivé země OECD.

V posledních deseti letech podíl zahraničních studentů, kteří si jako cílovou destinaci vybrali USA, klesl z 23 % na 17 % a podíl zahraničních studentů, kteří studují v Německu, klesl o více než dva procentní body. Naopak podíl zahraničních studentů, kteří si vybrali jako cílovou destinaci Spojené království a Ruskou federaci, vzrostl o více než dva procentní body, zatímco podíl zahraničních studentů, kteří studují v Austrálii a na Novém Zélandu, vzrostl o více než jeden procentní bod. Šest zemí OECD hostí dnes více než 6 % (a tedy nejvyšší počty) ze všech zahraničních studentů: Austrálie, Kanada, Francie, Německo, Spojené království a USA.

Některé z výše uvedených změn odrážejí různé přístupy zemí k internacionalizaci, a to od aktivního celostátního marketingu v asijsko-pacifickém regionu až po lokálnější a univerzitami řízený vzdělávací trh v USA.

Počet všech zahraničních studentů zapsaných v zemích OECD je ovšem téměř trojnásobkem počtu studentů ze zemí OECD, kteří v roce 2010 studují v zahraničí. V 21 zemích Evropské unie, které jsou zároveň členy OECD, připadalo 2,7 zahraničních studentů na každého evropského studenta zapsaného na vysokou školu v zahraničí. V těchto zemích EU-21 je zapsáno 40 % všech zahraničních studentů z celého světa, ale dokonce 98 % zahraničních studentů pocházejících ze zemí Evropské unie. Analýzy prokazují, že výsledky politiky Evropské unie týkající se mobility studentů jsou naprosto evidentní. Studenti z jiné země EU tvoří 76 % zahraničních studentů v zemích EU-21.

V absolutním vyjádření pochází největší počet zahraničních studentů z Číny, Indie a Koreje. Asijští studenti představují dohromady 52 % ze všech zahraničních studentů zapsaných na vysokých školách po celém světě. Mezi zeměmi OECD přichází nejvíce zahraničních studentů z Kanady, Francie, Německa, Japonska, Koreje, Turecka a USA.

V České republice v roce 2010 tvořili studenti s cizím státním občanstvím 8,4 % ze všech studentů vysokých škol. V bakalářských a v magisterských programech (ISCED 5A) šlo o 8 %, v programech vedoucích k vědecké kvalifikaci (ISCED 6) dokonce 10,8 %. Většinou se ovšem jedná o Slováky. Od roku 2005 se u nás zvýšil počet zahraničních studentů o 89 %. Češi naopak nejčastěji studují v Německu, Rakousku, Slovensku, Spojeném království a v USA. V zahraničí studuje celkem 3,3 % českých vysokoškolských studentů.

Co ovlivňuje mobilitu

OECD vysvětluje, že hlavními celkovými faktory zvyšující se mobility jsou na jedné straně vzájemné propojování ekonomik jednotlivých zemí (globalizace) a za druhé rozšiřující se účast na vysokoškolském vzdělávání. Vlády, sociální partneři, ale i jednotlivci a jejich rodiny hledají nové cesty, jak rozšířit obzory studentů a umožnit jim lépe porozumět globalizaci, mezinárodní ekonomice, podnikání a obchodu, rozmanitosti světových jazyků a kultur. Jedním ze způsobů, jak mladí lidé mohou rozšířit své znalosti o jiných zemích a naučit se cizí jazyky, a tak zlepšit své vyhlídky na globálním trhu práce, v mezinárodních korporacích a ve vědecké, výzkumné a vývojové sféře, je právě studium na vysokých školách v zahraničí.

Mezi další faktory ovlivňující růst poptávky po vysokoškolském vzdělání a mezinárodní mobility studentů patří také snaha studovat na prestižních univerzitách v zahraničí. Úspěšné ukončení studia na takových školách totiž absolventům umožňuje zahájit skutečně globální kariéru. Ovlivňují to ovšem i různé specifické politiky podporující mobilitu studentů, ať už v rámci určité geografické oblasti (jako je tomu například v Evropě; viz například V mobilitě studentů je Evropa na špičce nebo Studenti požadují dohodu o mobilitě a jejím financování) nebo každé jednotlivé země (o některých příkladech, jako je společná iniciativa polských vysokých škol Study in Poland nebo brazilský program Věda bez hranic – Ciências sem Fronteiras, informoval zpravodaj Vysoké školství ve světě již dříve).

Některé země a vysokoškolské instituce vyvíjejí navíc velké úsilí, aby přilákaly studenty ze zahraničí. Ať už proto, že to znamená významný ekonomický přínos pro danou zemi (vládní materiály z Austrálie nebo z Kanady například ukazují, že vysoké školství je tam oficiálně považováno za jedno z nejvýznamnějších exportních odvětví), nebo proto, že vybírané školné představuje nepominutelný zdroj pro rozpočet leckteré vysoké školy (potvrzuje to například současná ostrá diskuse ve Velké Británii o vízové politice, která vede ke znatelnému poklesu počtu zahraničních studentů ze zemí mimo EU).

Významný podíl studentů přicházejících ze zemí, které nejsou členy OECD, tvoří totiž buď studenti s výbornými studijními výsledky a tedy kandidáti na veřejná či privátní stipendia a dotace, případně studenti s relativně vysokým sociálně-ekonomickým rodinným zázemím, kteří si mohou dovolit uhradit nemalé studijní i životní náklady. Zahraniční studenti tedy přinášejí ekonomické benefity jak hostitelské zemi jako takové, tak přímo i vysoké škole, na které studují.

Přímé ekonomické přínosy však zdaleka nevyčerpávají všechna pozitiva zahraničních studentů. Je také důležité, kam směřují po absolvování vysoké školy. Pokud v hostitelské zemi zůstávají, představují zahraniční studenti jednu z cest, jak získat vysoce kvalifikované imigranty (a přitom se nepodílet na financování jejich předchozího studia). Pokud se vracejí domů, působí často jako „vyslanci“ zemí, kde studovali.

Snižování výše stipendií a grantů na studijní mobilitu a naopak zvětšování problémů v rodinných rozpočtech, k nimž v posledních letech v zemích postižených ekonomickou a finanční krizí dochází, může mít přirozeně na dynamiku rozvoje mobility významný nepříznivý dopad. Na druhé straně mohou právě omezené možnosti na pracovním trhu v domovských zemích zvyšovat přitažlivost studia v zahraničí, a mobilitu studentů tedy naopak podpořit.

Do hry však vstupují ještě další významné souvislosti. Internacionalizace vysokého školství poskytuje příležitost malým a méně rozvinutým vzdělávacím systémům zvýšit efektivitu nákladů na vzdělávání (jen zdánlivě paradoxně z toho těží například i Lucembursko). Kromě toho vzdělávací příležitosti v zahraničí se mohou stát fiskálně výhodnou alternativou v případě, kdy je pro určitou zemi neefektivní zavádět nově některé příliš nákladné studijní programy. Zahraniční studenti si také často vybírají odlišné obory studia než tuzemští studenti, což je způsobeno buď mírou specializace země v rámci nabízených programů studia, nebo nedostatkem těchto programů v zemi původu zahraničních studentů.

O tom, kterou zemi si student vybere jako cílovou destinaci, dost často rozhoduje mateřský a vyučovací jazyk. Země s rozšířeným jazykem, kterým mluví velká část světové populace, jako je především angličtina, ale například také francouzština, němčina, ruština a španělština, jsou často i cílovou destinací zahraničních studentů, a to jak v absolutních číslech, tak v podílech z celkového počtu zahraničních studentů. Výjimkou je Japonsko: přestože je japonština málo rozšířený jazyk, v Japonsku studuje velký počet zahraničních studentů, z nichž je 93 % z asijských zemí.

Ve stále větší míře si však zahraniční studenti vybírají vysoké školy podle jejich kvality, což je zřejmé z mnoha různých informací a mezinárodních žebříčků vysokých škol, které jsou dostupné jak v tištěné podobě, tak on-line. Narůstající podíl zahraničních studentů vybírajících si školy, které se dobře umístily v nejznámějších mezinárodních žebříčcích, svědčí o silnějším vnímání kvality, přestože kauzální vztah mezi mobilitou studentů a kvalitou škol zatím nebyl prokázán.

Dalším faktorem, který ovlivňuje výběr školy v zahraničí a cílovou destinaci zahraničních studentů, je i výše školného. Ve většině zemí Evropské unie je na zahraniční studenty z EU pohlíženo stejně jako na studenty tuzemské, a ti proto také platí stejné (případně žádné) školné jako domácí studenti. Je jasné, že tyto země jsou pak pro zahraniční studenty podstatně atraktivnější.

Studenti při svém rozhodování berou ohled i na další faktory jak v zemi svého původu, tak v potenciální hostitelské zemi. Jde například o flexibilitu studijních programů, uznatelnost zahraničního diplomu, otevřenost přístupu k vysokoškolskému vzdělávání a vysokoškolskou politiku země, geografické, obchodní a historické vazby mezi zeměmi, šance na získání budoucího zaměstnání, kulturní aspirace, politiku v uznávání kreditů mezi zemí studia a zemí původu (respektive mezi vysokými školami v těchto zemích) apod.

Ve statistikách zemí OECD se používá termín „international students“ pro studenty, kteří nejsou rezidenty v dané zemi a předchozí vzdělání absolvovali v zahraničí, a termín „foreign students“ pro studenty cizího státního občanství. Zahraniční studenti jsou v současné době definováni na základě země předchozího studia a jedná se tedy o studenty, kteří do země přicházejí za účelem studia. Některé země (včetně České republiky) nemají tyto údaje k dispozici a předávají proto informace o studentech s cizím státním občanstvím. Nová studie EUA přitom prokazuje, že údaje o mobilitě studentů samozřejmě závisí na způsobu definování zahraničních studentů v právních normách jednotlivých zemí.

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Ekonomika & VŠ, Internacionalizace, OECD (organizace, celek/členské země), Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s