Krize nizozemských HBO (vysokých odborných škol)

Hans de Wit, profesor internacionalizace vzdělávání na Hogeschool van Amsterdam, napsal pro prestižní časopis International Higher Education článek o dnešním nepříliš příznivém stavu nizozemských vysokých odborných škol. Snaží se v něm především najít příčiny toho, proč jsou vysoké odborné školy (HBO sektor) v Nizozemsku v poslední době terčem kritiky médií i politiků.

Hlavními problémy HBO škol jsou jejich neuspokojující kvalita, vysoká míra předčasných odchodů ze studia, malé procento absolventů a dokonce i skandály spojené s podvodným udělováním diplomů. Proč jsou dnes HBO vnímány spíše negativně, vysvětluje Hans de Wit v kontextu dosavadního vývoje nizozemského vysokého školství a současných požadavků globální znalostní společnosti. I české čtenáře bude zajímat, k čemu a proč vede nizozemský přístup k diverzifikaci vysokého školství.

Redakce Vysoké školství ve světě

Stejně jako Belgie, Finsko, Německo, Rakousko a skandinávské země i Nizozemsko má binární systém. Tvoří jej výzkumné univerzity a vysoké odborné školy (HBOhoger beroepsonderwijs, oficiálně v angličtině přezvané na universities of applied sciences). Na rozdíl od většiny jiných zemí, je však sektor HBO počtem studentů i institucí mnohem větší (podobně jako v Belgii či Finsku) než sektor třinácti nizozemských výzkumných univerzit. Z celkově 600 tisíc studentů v terciárním vzdělávání jich více než 400 tisíc studuje na asi 40 vysokých odborných školách.

Expanze počtu studentů byla totiž v Nizozemsku úmyslně převedena do HBO sektoru, aby se neohrozila kvalita univerzitního vzdělávání a také, aby nerostly náklady na něj. V posledních dvaceti letech se tak počet studentů HBO zdvojnásobil. Ekonomické obory a management – obory před čtyřiceti lety ještě velmi malé – vzrostly nejvíce a dnes na nich studuje asi třetina celkového počtu studentů, ale i ostatní obory HBO výrazně zvýšily počty studentů. Současně s expanzí sektoru HBO probíhalo slučování jednotlivých, původně poměrně malých institucí odborného vzdělávání, z nichž vysoké odborné školy v 80. letech minulého století vznikly. Zatímco ještě před dvaceti lety jich bylo na 400, nyní jich působí jen desetina. Jde přitom o poměrně velké konglomeráty, některé z nich mají více než 30 tisíc studentů.

Vysoké odborné školy poskytují většinou čtyřleté bakalářské programy, například v Business administration či v ošetřovatelství. Liší se od tříletých bakalářských programů na výzkumných univerzitách, které také vedou k odlišným titulům (BA, BSc). Vysoké odborné školy sice mohou nabízet magisterské programy, studenti si je však musí hradit sami a proto nemohou soutěžit s kvalitnějšími magisterskými programy výzkumných univerzit, na něž lze získat stipendium. Výsledkem je, že magisterských programů je v HBO sektoru jen velice málo.

Až do konce minulého století bylo renomé HBO docela vysoké. Jejich absolventi byli na velmi dobré odborné úrovni, kterou zajišťovali učitelé, kteří přišli – a do značné míry i nadále přicházejí – z praxe. Především v oborech, které neměly a stále ještě nemají svoji obdobu na výzkumných univerzitách (například umělecké obory, ošetřovatelství, sociální práce apod.), zůstává jejich renomé pořád ještě vysoké, a to i mezinárodně.

Za hlavní důvod, proč se sektor HBOdostal do krize, se obecně považuje proces slučování škol spolu s rychlým nárůstem počtu studentů (tedy ne zcela zvládnutá kvantitativní expanze a rychlá strukturální proměna). Cílem oprávněně kritiky je také nárůst managementu na vrcholové i střední úrovni institucí HBO, který byl s kvantitativními a strukturálními změnami spojen. Ale patrně mnohem závažnějším důvodem krize byl nedostatek inovací v sektoru během posledních dvaceti let.

Spojené království přesunulo polytechniky mezi nové univerzity, v jiných zemích – Německu, Dánsku a Norsku – vysoké odborné školy investovaly do aplikovaného výzkumu a do přípravy magisterských a dokonce i doktorských programů, stejně jako do zvyšování úrovně učitelů. V Nizozemsku však všechnu energii pohltil proces slučování (integrace) škol spojený s masifikací celého sektoru, a na inovace se již nedostalo. Jen polovina učitelů na HBO jsou magistry a pouze necelá 3 % mají Ph.D. To je zcela jiná situace než v Německu a ve Skandinávii, kde valná většina, ne-li všichni učitelé mají magisterskou hodnost a 20 % až 40 % z nich má i titul Ph.D. V roce 2001 se sice rozhodlo, že i na HBObude rozvíjen aplikovaný výzkum a zřídí se profesury, jejich úloha i počty jsou však poměrně omezené a navíc jsou příliš izolovány od výuky, než aby na ni měly skutečný efekt.

Praxe i akreditační orgány stále více požadují, aby absolventi nebyli jen dobře odborně připraveni, ale aby také byli analytičtí a reflektivní, nebo jinými slovy, aby měli více akademických kompetencí a byli schopni se uplatnit v globální znalostní společnosti. Na HBO však na to ani učitelé, ani studijní programy nejsou připraveni. Současně značná rozmanitost rodinného prostředí studentů, mezi nimiž výrazně stoupá počet imigrantů druhé generace, zvyšuje nároky na studenty i na učitele. Roste počet předčasných odchodů ze studia, stejně jako se prodlužuje jeho délka.

Důsledkem je, že vysoké odborné školy musí čelit dvěma protichůdným tlakům ze strany státu: zvětšovat počet absolventů a zároveň zvyšovat jejich kvalitu. Vedoucí studijních programů a učitelé jsou tak vedením školy tlačeni k tomu, aby zvyšovali úspěšnost absolventů, protože financování školy je založeno právě na jejich počtu. Napětí mezi oběma požadavky má za následek stále více mediálních skandálů, zejména těch, které ukazují na to, že některé studijní programy je možné absolvovat bez získání skutečné kvalifikace. Hlavním důvodem je přitom zvýšení počtu absolventů.

Na jedné straně tedy vedoucí studijních programů a učitelé pociťují tlak, nutící je, aby nechali studenty projít; na druhé straně jsou ovšem tlačeni k tomu, aby věnovali větší péči akademickým kompetencím, na něž však nebyli připravováni. Vedení škol i státní správa zase musí na skandály nějak reagovat. Proto byl vyhlášen cíl požadující, aby v roce 2016 měli všichni učitelé magisterskou hodnost – úkol ambiciózní, ne-li nesplnitelný, protože chybí čas i peníze. Také se připravují plány na rozšíření studijních programů o výzkum a jeho metodologii, ale to vyžaduje jiné kompetence učitelů, než jaké dnes mají.

Ve srovnání s vysokými odbornými školami v jiných zemích, které se již časněji a pozvolněji přizpůsobovaly požadavkům měnící se praxe globalizované znalostní společnosti, prožívají nizozemské HBOkrušné časy. Potřebovaly by více času i prostředků, než může stát v dnešním ekonomickém klimatu investovat do modernizace celého sektoru. Nebezpečné přitom je, že se vzdálenost HBOod výzkumných univerzit a od vysokých odborných škol v jiných zemích spíše zvětšuje, než zmenšuje; takový trend může poškodit stále ještě výborné renomé některých jejich programů. Mediální skandály a obvinění z podvodů při udělování diplomů, která však ve většině případů nebyla prokázána, situaci samozřejmě nepomáhají. Sektor HBO však nemůže ignorovat vážný problém kvality, který je přitom tak těžké vyřešit – díky tomu, že se léta ignorovala realizace změn, které vyžaduje znalostní ekonomika.

Pramen:

Hans de Wit: Crisis in the Dutch Universities of Applied Sciences. International Higher Education, Number 69: Fall 2012.

Profesor Hans de Wit působí na amsterodamské HBO (Hogeschool van Amsterdam), je ovšem také ředitelem CHEI (Centre for Higher Education Internationalisation) na Katolické univerzitě San Cuore v Miláně, hostujícím profesorem v CAPRI (Centre for Academic Practice and Research in Internationalisation) Metropolitní univerzity v Leedsu a spolurediguje časopis Journal of Studies in International Education. Vysoké školství ve světě již zveřejnilo jeho článek Nejistota a rozpory v mobilitě studentů.

Advertisements

1 komentář

Filed under EU (organizace, celek/členské země), Nizozemsko, Utváření VŠ, Výuka, Všechny články

One response to “Krize nizozemských HBO (vysokých odborných škol)

  1. I přesto, že mají nizozemci problémy ve vysokoškolském vzdělávání, jsou to velice inteligentní, schopní a úspěšní lidé. Sám jsem měl možnost se o tom přesvědčit na mé dovolené v Nizozemí.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s