Vzestup post-konfuciánských znalostních ekonomik

Jeden ze závěrů našeho předcházejícího příspěvku o internacionalizaci vysokého školství (Rozmach internacionalizace bude pokračovat) upozorňoval, že terciární vzdělávání se v globálním hledisku začíná přesouvat na východ. Ke stejnému tématu se vztahuje i sborník analytických a kritických studií Higher Education in the Asia-Pacific: Strategic Responses to Globalisation. Editory knížky s 23 kapitolami autorů z tuctu zemí byli Simon Marginson, významný profesor vysokého školství na univerzitě v Melbourne, Sarjit Kaur a Erlewanati Sawir. Sborník jako 36. svazek ve své známé a kvalitní edici Higher Education Dynamics na konci loňského roku vydalo nakladatelství Springer.

Redakce Vysoké školství ve světě

V zemích východní Asie (tedy v Číně, Hong Kongu, Tchaj-wanu, Jižní Koreji) a Singapuru se v posledních patnácti letech vysoké školy i výzkum podstatně proměnily. Následovaly příklad Japonska, které již po více než třicet let udržuje vysokou úroveň přírodních věd a inženýrských disciplín i vysokou účast na vysokoškolském studiu, a bylo druhým největším investorem do výzkumu a vývoje na světě, než je nedávno předstihla Čína. Již dnes tyto země hrají v celosvětovém měřítku významnou úlohu a mají před sebou velkou budoucnost. Vysoké školy jihovýchodní Asie a západního Pacifiku navštěvuje v současnosti již více než 50 milionů studentů oproti 14 milionům před dvaceti lety (1991). Bude-li dnešní trend pokračovat, dostihnou instituce západní Evropy a anglofonních zemí a společně s nimi budou hrát ve světě vedoucí roli.

Vysokoškolské systémy východní Asie a Singapuru mají silné čínské kulturní kořeny. Všechny utvářel hluboký konfuciánský vztah ke vzdělávání v rodině, což je základem kvality jejich školství, kdy se nejen zvyšuje účast na vzdělávání, ale také se zlepšují dosažené výsledky. Právě tyto země také dosahují nejlepších výsledků v programu OECD PISA. Všechny také – bez ohledu na své politické zřízení – mají silnou a výkonnou státní správu, která investuje do vzdělávání a výzkumu vysoké částky, stanoví pro ně konkrétní cíle a důsledně dbá na to, aby se jich dosáhlo. Jen v Japonsku, které ztratilo počáteční dynamiku, investice již nerostou. Post-konfuciánské vysokoškolské systémy jsou pozoruhodnou kombinací životaschopné tradice a západní vědy, novým východo-západním hybridem.

Vysoké školství ve východní Asii a Singapuru rychle postupuje třemi směry najednou: v celkové míře účasti na terciárním vzdělávání, která již dnes na Tchaj-wanu a v Jižní Koreji přesahuje 85 %; v kvalitě špičkových univerzit; v rychle rostoucím výzkumu a vývoji (a to přesto, že ve světovém srovnání jsou jejich celkové daně i veřejné výdaje nízké). Dosažené výsledky jsou založeny na mimořádném ekonomickém růstu. Vždyť všechny země tohoto regionu až na Čínu již dosáhly evropské úrovně HDP. Podle údajů Světové banky činil HDP na hlavu v roce 2010 přes 29 tisíc $ v Jižní Koreji, přes 47 tisíc $ v Hong Kongu a přes 55 tisíc $ v Singapuru. V Japonsku to bylo téměř 35 tisíc $.

V Číně činil HDP na hlavu sice jenom 7,5 tisíce $, ale jednotlivé oblasti Číny se vyvíjejí velmi nerovnoměrně, a v Pekingu, Šanghaji a některých oblastech východní Číny dosahuje ekonomická úroveň mnohem vyšší úrovně. Čínské HDP však v každém případě velmi rychle roste a v posledních pěti letech se zdvojnásobilo. Zatímco v roce 1990 byla účast na terciárním vzdělávání jen 5 %, v roce 2020 se má zvýšit již na 40 %. Výdaje na výzkum a vývoj se v roce 2010 měly zvýšit na 2,2 % a tak dosáhnout již 40 % úrovně USA (skutečný údaj pro rok 2010 se zatím nepodařilo zjistit). V posledních deseti letech se počet přírodovědných publikací v Číně zvyšoval o 17 % ročně.

Popsaný vývoj se netýká všech zemí jihovýchodní Asie a západního Pacifiku a samozřejmě není bez problémů. Příliš mnoho výzkumu se provádí ve státních podnicích a jen málo na vysokých školách. Byrokraté rozhodují o výzkumných grantech, a zatímco se na vysokých školách poměrně otevřeně diskutuje, ve společnosti svobodná diskuse neexistuje. Ani počet vysoce citovaných studií neodpovídá počtu publikovaných studií. Ale výkony výzkumu v Číně závratně rostou a v některých oborech, jako je chemie, strojní inženýrství a nauka o materiálech, jsou již na světové úrovni. Fyzika a matematika jsou také velmi silné, jako jinde ve východní Asii; biologické vědy a medicína takové úrovně nedosahují.

Celkově vzato, výzkumné univerzity východní Asie mají ještě velký kus cesty před sebou. Podle údajů Leidenské univerzity o produkci přírodovědných studií v období 2005–2009 v Asii a západním Pacifiku publikovalo více než 5 tisíc studií, z nichž se alespoň 10 % dostalo do nejvyšší desetiny počtu citací v oboru, jen 18 univerzit (z toho po 6 v Číně a Austrálii, po 2 v Singapuru a Hong Kongu a po 1 v Japonsku a Koreji), zatímco v Evropě jich bylo 47 a v USA 64. Kvantitativní hranici 5 tisíc publikovaných studií však již v tomto regionu překročilo 38 univerzit a také podíl citací se neustále zvyšuje. Budou-li investice do výzkumu i nadále růst, post-konfuciánské systémy svých cílů pravděpodobně dosáhnou.

Prameny:

Simon Marginson, Sarjit Kaur and Erlenawati Sawir (Eds.): Higher Education in the Asia-Pacific: Strategic Responses to Globalization. (Higher Education Dynamics 36), Springer, 1st Edition, September 2011

Simon Marginson: The Rise of Post-Confucian Knowledge Economics. International Higher Education, Number 69: Fall 2012

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Asie (bez Blízkého Východu), Ekonomika & VŠ, Politika & VŠ, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s