Rozmach internacionalizace bude pokračovat

V červnu 2012 vydal British Council ve spolupráci s poradenskou firmou Oxford Economics novou zprávu o předpokládaném celosvětovém rozvoji vysokého školství, mobility studentů a spolupráce ve výzkumu během probíhajícího desetiletí (do roku 2020) s názvem The Shape of Things to Come: Higher education global trends and emerging opportunities to 2020. Na základě analýzy nejnovějších demografických a makroekonomických trendů zpráva identifikuje měnící se cesty (odkud – kam) zahraničních studentů, nejrychleji rostoucí vzdělávací systémy i to, které země se nejvíce otevřou mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vzdělávání.

Růst účasti na terciárním vzdělávání i studia na vysokých školách v zahraničí bude pokračovat, podstatně se však změní jeho směrování a zvýrazní role nových ekonomik. Značně se zvýší globální konkurence; dokonce i zavedené a nejlepší evropské vysoké školy to donutí rozšířit své strategie internacionalizace. Podporovat je musí odpovídající vládní politika i pravidla a mechanismy financování výzkumu. Rozsah i význam mezinárodní spolupráce ve výzkumu se podstatně zvýší.

Redakce Vysoké školství ve světě

Strmý nárůst mobility studentů a studia v zahraničí v posledních dvaceti letech sice odpovídal rozmachu celosvětového obchodu, avšak výrazně předstihl růst celosvětového HDP. Většina vysokých škol se dnes snaží využít přínosy zahraničních studentů ke kompenzování sníženého financování státem, a samotné státy považují růst počtu zahraničních studentů za příspěvek ke svému ekonomickému rozvoji. Zpráva The Shape of Things to Come: Higher education global trends and emerging opportunities to 2020 měla především zjistit, jaké příležitosti vytvoří nové trhy pro britské vysoké školy, obchod i průmysl.

Studie předvídá, že do konce tohoto desetiletí vzroste v Británii počet studentů ze zahraničí o 30 tisíc. Británie sice v růstu předstihne Spojené státy, svého největšího soupeře, ale zároveň to bude šestkrát méně než v předchozích devíti letech, během nichž přišlo 180 tisíc nových studentů ze zahraničí. To ovšem znamená, že jak britské vysoké školy, tak britská vzdělávací politika by měly znovu zvážit své strategie internacionalizace.

Změny v participaci i mobilitě

Počet studentů terciárního vzdělávání na celém světě dosáhl v roce 2009 hranice 190 milionů. Z nich téměř polovina studuje ve čtyřech zemích, Číně, Indii, USA a Rusku, více než desetina v dalších nových ekonomikách, Brazílii, Indonézii, Iránu, Jižní Koreji a Turecku. To znamená, že již v současnosti se značně mění rozložení studentů na celém světě.

Počet studentů přitom stoupal v posledních dvaceti letech ročně o 5 %, do konce desetiletí se však roční přírůstek má snížit na 1,4 %. Rovněž počet studujících v zahraničí se zvětšil, z 800 tisíc v polovině 70. let na více než 3,5 milionů v roce 2009. Celkový podíl zahraničních studentů je přitom od začátku 90. let pozoruhodně stabilní, těsně nad 2 % celkového počtu terciárních studentů na celém světě ročně. Mezi jednotlivými zeměmi jsou ovšem velké rozdíly. Zatímco v Botswaně studuje v zahraničí polovina studentů, v řadě zemí to není ani 1 % (například v Británii, USA, Austrálii a Rusku). Nejvyšší absolutní počty studentů odcházejí studovat do zahraničí z Číny a Indie (z obou zemí pochází více než pětina všech zahraničních studentů), dále z Jižní Koreje, Německa, Turecka a Francie.

Protože participace na terciárním vzdělávání jasně koreluje s růstem ekonomiky, dnešní malý či negativní ekonomický růst v mnoha zemích může snížit poptávku po terciárním vzdělávání a následně i mobilitu studentů. Skutečné počty vysokoškolských studentů, míra účasti na terciárním vzdělávání a mezinárodní mobilita studentů se tedy mohou oproti předpovědi značně lišit, neboť jsou ovlivněny dosaženým ekonomickým růstem a politickými a ekonomickými cíli jednotlivých vlád.

Není proto překvapující, že se globální vzdělávací trh stěhuje ze Západu na Východ. V dlouhodobém výhledu porostou nejrychleji některé asijské země, jako Čína, Singapur a Malajsie spolu s některými státy Perského zálivu. Stanou se přímou konkurencí tradičních hostitelských zemí.

V současnosti směřuje 60 % zahraničních studentů do relativně malé skupiny zemí: do USA, Británie, Austrálie, Francie, Německa, Ruska, Japonska a Kanady. Některé další země pak stále zvyšují svoji úlohu na regionální úrovni (jako Jihoafrická republika pro subsaharskou Afriku, Singapur, Hong Kong a Malajsie pro jihovýchodní Asii a Jižní Korea pro severovýchodní Asii) a již dnes mají velké ambice získávat zahraniční studenty. V roce 2020 se do první desítky hostitelských zemí pravděpodobně dostane i Čína, Malajsie a Indie.

V Evropě budou změny v počtu zahraničních studentů ovlivňovat především dva faktory. Zvyšování školného povede nepochybně ke snížení zájmu zahraničních studentů. Na druhé straně stále se zvyšující nabídka programů v angličtině v  zemích, kde se běžně anglicky nemluví (a na vysokých školách ani nevyučuje), zvýší jejich atraktivitu.

Největší absolutní změny ve směrování mobility se podle zprávy projeví ve snížení počtu čínských studentů odcházejících do USA, Japonska a Británie, japonských studentů do USA a řeckých studentů do Británie, a naopak v růstu počtu indických studentů odcházejících do Austrálie, Británie a USA, čínských studentů do Austrálie a nigerijských studentů do Británie.

Rozhodne mezinárodní spolupráce ve výzkumu

Jedním faktorem, jenž stále více rozhoduje o mezinárodním postavení zemí, je výkon jejich výzkumné základny. Studie zjistila, že z 80 % závisí na rozsahu mezinárodní spolupráce. Dnes již třetina výzkumu na vysokých školách celého světa je prováděna v mezinárodní spolupráci a toto procento se bude zvyšovat.

Rozšiřování mezinárodní spolupráce ve výzkumu podněcují sami pracovníci vysokých škol tím, že jsou po celém světě navzájem stále více propojeni a vytvářejí mezinárodní společenství. Internacionalizace vysokého školství se zřejmě dostává do dalšího stádia, kdy zahraniční studenti i nadále budou mít důležitou úlohu, ale stále větší význam bude mít výzkum spojený se vzděláváním, ať již samostatně nebo ve spolupráci se zahraničními partnery. Výzkumy založené na mezinárodní spolupráci také mají podstatně vyšší index citací, a Nobelovu cenu stále častěji získávají ti, kteří pracují v jiné zemi, než se narodili. Mezi laureáty Nobelovy ceny v letech 2010 a 2011 jich více než 60 % studovalo nebo provádělo výzkum v zahraničí.

Studie dochází k obdobným závěrům jako zpráva, již pro Universitas 21 (mezinárodní sdružení 23 významných výzkumných institucí) vypracovali na Univerzitě v Melbourne. Ta obsahovala žebříček kvality vysokoškolských systémů 48 zemí (ČR se umístila na 26. místě), sestavený na základě dvaceti kritérií. Mezinárodní spolupráce ve výzkumu byla jedním z nich.

Již i v jiných souvislostech jsme upozornili, že míra mezinárodní spolupráce (internacionalizace) ve výzkumu je v USA a v Číně mnohem nižší než v malých a ekonomicky více vzájemně propojených zemích jako je Švýcarsko a Nizozemsko. Avšak díky vysokému absolutnímu objemu výzkumu obou dominantních hráčů bude i v následujících letech právě od nich přicházet většina příležitostí k mezinárodní spolupráci.

Poptávka po mezinárodní spolupráci roste s úrovní instituce, a tak nejvíce článků založených na mezinárodní spolupráci publikuje Harvard, pak Toronto a Oxford. Postavení Británie je dobré, protože nejméně osm vysokých škol má svůj průměrný impakt citací výzkumu o více než 80 % nad celosvětovým průměrem, a zůstává tedy žádoucím partnerem. Největší příležitosti pro spolupráci ve výzkumu patrně nabídnou Spojené státy, Německo, Francie, Itálie, Kanada a Austrálie.

Nadnárodní korporace budou stále více hledat mezinárodní partnery ve výzkumu. Nejlepší vyhlídky skýtají společnosti v USA, Evropě, Indii a Latinské Americe. Vysoké školy by se měly obzvláště snažit o spolupráci se zeměmi, které vedou v přihlašování mezinárodních patentů (jako jsou USA, Čína, Japonsko a Jižní Korea), které mají nejvyšší podíl společných podniků (jako Indie, Austrálie a Brazílie) a které jsou sice malé, ale mají vyvinutý technologický výzkum a citační impakt významně nad světovým průměrem (jako Švýcarsko, severské země a Izrael). K zemím s nejvyšším citačním impaktem patří ještě Nizozemsko, Británie a USA.

Je třeba také věnovat pozornost novým ekonomikám. Tak jak stoupá jejich význam ve světovém obchodě, stávají se stále oblíbenějším místem studia a významně roste jejich výzkumná kapacita (i míra mezinárodní spolupráce) a přihlášené mezinárodní patenty.

Aby se zachoval vysoký standard výuky i výzkumu, uspokojily se potřeby domácích i zahraničních studentů a řešily globální problémy výzkumu, je třeba do vzdělávání značně a neustále investovat. Ve stále více zemích však vysoké školy musí pracovat v prostředí nejistoty a úspor.

Zpráva zdůrazňuje, že vysoké školy stále ještě nedostatečně získávají investice a finanční prostředky za výzkum od celosvětových i místních společností, i když se to liší země od země. Studie proto porovnává různé možnosti, jak v různých zemích vysoké školy spolupracují s průmyslem. Existuje ještě hodně prostoru, jak efektivněji využívat jejich excelenci ve výzkumu v komerčních činnostech a tak zvýšit potenciál pro ekonomický růst.

Na závěr

Příští desetiletí bude svědkem podstatných změn ve vysokém školství, které zároveň zintenzivní soutěž i rozšíří možnosti globální spolupráce.

„Tak, jak se světová ekonomika přesouvá na východ a na jih, existují důkazy, že s určitým zpožděním se i globální terciární sektor začíná celosvětově přesouvat na východ, i když v tomto stadiu ještě ne tolik na jih.“ Vysoké školy v rozvinutých ekonomikách se budou muset dívat stejným směrem, chtějí-li využít nově se nabízejících příležitostí.

Nový důraz na vzájemně přínosnou spolupráci ve výuce i výzkumu a na poskytování terciárního vzdělávání studentům v jejich domovských zemích – ať již zřizováním detašovaných areálů v zahraničí, zakládáním nových institucí společně se zahraničními partnery nebo poskytováním studijních programů online – to vše rozšiřuje pojetí internacionalizace a otevírá na trhu nové příležitosti.

Prameny:

British Council: The Shape of Things to Come: Higher education global trends and emerging opportunities to 2020, June 2012

Brendan O’Mailey: Universities face sharp decline in international growth rate. University World News, Issue 226, 1 June 2012

What determines growth rates in global higher education enrolments, ICEF Monitor, 19 June 2012

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Celý svět, Ekonomika & VŠ, Internacionalizace, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s