Program EuroHESC o vysokém školství a společenských změnách

Ve dnech 29.–31. srpna 2012 proběhla v Berlíně závěrečná konference výzkumného programu EuroHESC (Higher Education and Social Change), který byl zaměřen na rozbor aktuálních změn, k nimž ve vysokém školství na pozadí společenského vývoje dochází. Program v letech 2009–2012 realizovalo ESF (European Science Foundation) a jeho 13 členských organizací v rámci evropské spolupráce ve výzkumu EUROCORES. Přinášíme souhrnnou informaci o výzkumném programu EuroHESC i o jeho závěrečné konferenci.

Redakce Vysoké školství ve světě

Vypsání programu EuroHESC předcházel projekt HELF (Higher Education Looking Forward), jedna z tematických vizí dalšího rozvoje vědy v jednotlivých oblastech výzkumu (řada Forward Look). Byl realizován v letech 2006–2007 a jeho hlavním výstupem se stal návrh programu dalšího výzkumu vysokého školství (Higher Education Looking Forward: An Agenda for Future Research).

Na tomto základě byl v rámci evropské spolupráce ve výzkumu EUROCORES navržen nový program zaměřený na vztah vysokého školství a změn ve společnosti EuroHESC. V roce 2008 bylo vypsáno výběrové řízení na dílčí projekty spolupráce (tzv. Collaborative Research Projects – CRPs). Do prvního kola se jich přihlásilo 21, do druhého kola postoupilo devět. Z nich bylo vybráno k realizaci pět, ale prostředky (asi 4,5 milionu €) stačily jen na realizaci čtyř z nich. Program byl financován 12 členskými organizacemi ESF a také americkou National Science Foundation (NSF). V rámci celého programu čtyři přijaté projekty spolupráce zahrnovaly celkem 21 individuálních projektů a dalších 8 přidružených projektů, účastnilo se jich téměř sto výzkumných pracovníků ve 26 výzkumných týmech ze 13 evropských a dalších 2 zámořských zemí.

První projekt (RHESI Re-Structuring Higher Education and Scientific Innovation: The Consequences of Changes in Authority Relations for the Direction and Organisation of Research) zkoumal, jaký vliv mají změny ve vedení a řízení vysokých škol na zaměření výzkumu, především do jaké míry umožňují či brzdí inovace, tedy změnu zaběhané praxe ve výzkumu či vznik nových oborů. Vedoucím projektu je profesor Uwe Schimack ze Sociologického ústavu Univerzity v Brémách, projektu RHESI se účastní pět evropských výzkumných týmů.

Druhý projekt (EUROAC – The Academic Profession in Europe: Responses to Societal Challenges) zkoumal ve 12 evropských zemích vztah mezi výukou a výzkumem, pracovní podmínky a kariérový postup, struktury řízení i to, jak vysokoškolští pracovníci vnímají svou roli. Výzkum prokázal, že mezi jednotlivými evropskými zeměmi stále existují podstatné rozdíly, které jsou zčásti důsledkem různých kulturních tradic a zčásti důsledkem nedávných opatření a rozhodnutí (ovlivněných ekonomickou krizí). Vedoucím projektu je profesor Ulrich Teichler z INCHER Univerzity Kassel, projektu EUROAC se účastnilo osm evropských výzkumných týmů.

Třetí projekt (CINHEKS – Change in Networks, Higher Education and Knowledge Societies) analyzoval formy a vztahy, jimiž jsou vysokoškolské instituce propojeny se znalostní společností. Vedoucím projektu je profesor Jussi Välimaa z Ústavu pedagogického výzkumu Univerzity v Jyväskylä, vedle čtyř evropských výzkumných týmu se projektu CINHEKS účastní i týmy z Japonska a z USA.

Čtvrtý projekt spolupráce (TRUE – Transforming Universities in Europe) zkoumal, jak se mění vysoké školy jako organizace i postavení vysokoškolských pracovníků, jaký je vztah mezi změnami organizace univerzit a širším společenským kontextem a jak struktura politického systému ovlivňuje vysokoškolskou politiku, zejména jak podporuje či brzdí reformní procesy. Vedoucím projektu je profesor Ivar Bleiklie z Katedry teorie veřejné správy a organizací na Univerzitě v Bergenu, projektu TRUE se účastní devět výzkumných týmů z osmi evropských zemí.

Mimořádně inspirativní a potenciálně přínosný pro vysoké školství v České republice je především projekt TRUE. S vedoucím projektu, profesorem Ivarem Bleiklie z Norska a s představiteli jeho dílčích projektů z dalších zemí, byly proto hned v Berlíně diskutovány možnosti replikování zajímavého empirického výzkumu, který proběhl na vysokých školách v osmi evropských zemích (Německo, Francie, Spojené království, Norsko, Nizozemsko, Švýcarsko, Itálie, Portugalsko), také v České republice.

Na závěrečné srpnové konferenci programu EuroHESC v Berlíně byly prezentovány a konfrontovány předběžné výsledky všech čtyř projektů, a především jejich empirických výzkumů. V úvodním vystoupení vedoucí programu profesor Jürgen Enders, ředitel CHEPS na nizozemské Univerzitě v Twente, představil celkovou genezi vývoje čtyřletého programu EuroHESC, jeho strukturaci a průběh od roku 2009 až do současnosti (projekt končí na konci roku 2012).

S úvodním poměrně dlouhým a náročným referátem vystoupil profesor Björn Wittrock ze švédské Univerzity Uppsala, který sledoval historický postup proměny tradiční evropské univerzitní instituce na moderní vysokou školu.

Po úvodním hlavním referátu shrnuli vedoucí všech čtyř projektů jejich významné problémy, závěry i širší dopady. Projekty byly prezentovány poměrně široce, takže poskytly inspiraci i prostor pro obsáhlou diskusi a konfrontaci.

Poté se ve dvou paralelních sekcích jednalo o čtyřech průřezových tématech, když vždy po úvodním projevu k tématu zazněly odpovídající příspěvky z jednotlivých projektů. Úvodní projev k tématu Organizace se zaměřil na příčiny reforem vysokého školství a na důsledky, které mají pro ně samotné i pro společnost. Úvod k tématu Profese vysokoškolského pracovníka (Academic Profession) si položil otázku, zda změna jeho statusu a role neznamenala posun od kulturní elity k odcizené práci až proletarizaci. Úvod k třetímu tématu Sítě (Networks) zkoumal, jak se změnily podmínky pro tvorbu vědění (knowledge) na vysokých školách i jeho geografické rozložení, zda se vědění koncentrovala do několika center anebo dominují sítě vzájemné spolupráce. Úvod k poslednímu tématu Změny ve vedení a řízení vysokých škol (Authority Relations) konfrontoval dvě interpretace těchto změn – jako ztrátu postavení vysokých škol a akademických pracovníků anebo jako jejich proměnu, která přináší nejen ztráty, ale i zisky (zajímavou prezentaci profesora Petera Scotta přineseme v jednom z dalších příspěvků zpravodaje Vysoké školství ve světě).

V závěrečném půldni konference vystoupil zástupce Evropské komise Stefaan Hermans (vedoucí ‘Skills’ UnitDG Research and Innovation), který se zabýval úlohou vysokých škol v Evropském výzkumném prostoru (ERA). Kulatého stolu o budoucnosti vysokého školství a vysokoškolského výzkumu v Evropě se zúčastnila čtveřice osobností z Evropské asociace univerzit UEA (John Smith), z Francie (Catherine Paradeise), z Británie (Peter Scott) a ze Švédska (Björn Wittrock). Konference byla uzavřena vystoupením vedoucího hodnotitelů programu EuroHESC profesora Johna Brennana.

Prameny:

ESF EUROCORES Programme Higher Education and Social Change (EuroHESC), Highlights. ESF August 2012

EuroHESC Final Conference (Conference Booklet)

EuroHESC Leaflet 2010

Evropská nadace pro vědu ESF (European Science Foundation) je nezávislá nevládní organizace (NGO) se sídlem ve Štrasburku, jež svým členským organizacím „poskytuje společnou základnu pro podporu evropského výzkumu a pro hledání nových směrů ve výzkumu na evropské úrovni.“ Byla ustavena v roce 1974, dnes má 72 členských organizací z 30 zemí, které výzkum financují nebo i samy provádějí, tedy včetně akademií, učených společností a výzkumných institucí (z ČR to jsou Akademie věd a Grantová agentura).

Jedním z hlavních nástrojů ESF je program evropské spolupráce ve výzkumu EUROCORES  (EUROpean COllaborative RESearch). V současnosti zahrnuje přes 30 aktivních programů, na nichž se podílí více než jeden tisíc výzkumných pracovníků a financuje je 66 členských organizací. Ty podporují nejen financování výzkumu, ale i jeho koordinaci a vytváření sítí. Uplatňuje se jak iniciativa jednotlivých členských organizací zdola, tak podpora ESF shora přípravou střednědobých a dlouhodobých vizí a strategií i přímým financováním. Pro řízení spolupráce v jedenácti širokých oblastech výzkumu jsou zřízeny stálé výbory (mezi nimi také výbor pro společenské vědy) nebo expertní rady.

Advertisements

Napsat komentář

Filed under EU (organizace, celek/členské země), Společnost & VŠ, Utváření VŠ, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s