Financování podle výsledků v Itálii

V Itálii je od roku 2009 zaváděno financování vysokých škol podle jejich výsledků (Merit-based funding). Nová italská pravidla financování podle výkonnosti jsou inspirována zkušenostmi z některých jiných zemí a jsou s nimi spjata mnohá očekávání. Italové jsou především přesvědčeni, že to povede ke zvýšení úrovně jejich nejlepších výzkumných univerzit. Mezi dnešními pravidly financování vysokých škol v Itálii a v České republice lze nalézt některé podobnosti; diskutovalo se o nich i na červnovém jednání EUA Funding Forum v Salzburku.

Redakce Vysoké školství ve světě

Na financování podle výkonnosti je v Itálii v současnosti vyčleněno 910 milionů €, což je 13 % veškerých veřejných výdajů na vysoké školství. Z nich je financováno 77 italských univerzit (55 státních, 3 technické, 14 nestátních, 2 zahraniční a 3 postgraduální).

V části rozpočtu pro rok 2012 rozdělovaného podle výkonnostních kritérií získala nejvyšší podíl k celkovým prostředkům ze státního rozpočtu technická univerzita v Turíně (Politecnico di Torino), jedna z nejvýznamnějších technických vysokých škol v Itálii.

Podle rektora univerzity Marca Gilliho představuje tento systém pro italské vysoké školy nový příznivý směr a pozitivní motivaci v situaci, kdy zápasí se škrty v základním (institucionálním) financování, které v posledních třech letech představovaly více než 228 milionů €. „Tento mechanismus podporuje vznik výzkumných univerzit a posiluje konkurenci i na evropské úrovni, protože motivuje výzkumníky k získávání financí,“ uvedl rektor.

Rektor Marco Gilli doufá, že nová pravidla financování pomohou Itálii zlepšit zatím nikterak dobré skóre na světových žebříčcích vysokých škol a více zacílí veřejné prostředky. Mělo by to vést ke vzniku určitého počtu kvalitních výzkumných univerzit. „Přestože z nových pravidel budou těžit především vědecké (science) disciplíny, domnívám se, že šanci mají i další obory včetně humanitních,“ dodává.

Pravidla financování podle výsledků

Financování na základě vykázaných výsledků zavedla v roce 2009 tehdejší ministryně školství Maria Stella Gelmini v rámci zásadního balíku reforem terciárního vzdělávání. Již třetím rokem jsou vysokým školám přidělovány finanční prostředky nad rámec základního (institucionálního) financování podle toho, jak si vedou ve výuce a ve výzkumné činnosti.

Pravidla financování podle výsledků škol výrazně zvýhodňují výzkum, protože dvě třetiny prostředků jsou přidělovány na základě účasti v národních výzkumných projektech, kvality výzkumu a schopnosti získat evropské granty. Zbývající třetinu dostávají instituce za výuku a akademické výkony.

Jak jsou na tom

Technická univerzita v Turíně, na níž studuje 30 tisíc studentů, vyniká v aplikovaném a teoretickém inženýrství a architektuře, výrazně spolupracuje s praxí a provozuje například podnikatelský inkubátor zaměřený na nejmodernější stavební projekty a technologie.

V rámci rozdělování peněz podle výkonnosti získala univerzita v roce 2012 celkem 26,1 milionů €, což je 20,9 % z celkové výše takto alokovaných prostředků – tedy nejvíce v celé Itálii.

Škola, kterou donedávna řídil současný ministr školství Francesco Profumo, získala největší porci výkonnostně podmíněných veřejných financí již třetím rokem po sobě. Podíl, který si univerzita tímto způsobem zajistila, se v průběhu zmíněných tří let zvýšil z 16,6 % v roce 2010 o více než čtyři procentní body. Přestože objem prostředků, které získala ze základního (institucionálního) financování, se během těchto tří let snížil, celková suma veřejných prostředků je díky financování podle výsledků o něco vyšší.

Na druhé příčce za polytechnikou v Turíně se umístila technická univerzita v Miláně (Politecnico di Milano), která dosahuje vynikajících výsledků v aplikovaném designu, architektuře a inženýrských oborech. Na celkovém objemu výkonnostně vázaných prostředků se podílela 16,7 %.

První dvě místa tedy obsadily technické vysoké školy. Třetí místo získala spíše tradiční Univerzita Ca’ Foscari v Benátkách, která se zaměřuje na ekonomii a humanitní studia. Na základě svých výsledků dostala 16,3 % z celkového objemu financí vyčleněných pro tento účel.

„Můžeme být o to pyšnější, když si uvědomíme, že jsme se umístili hned za těmito dvěma technickými univerzitami, které mohou získávat peníze konzultacemi a prostřednictvím patentů, což u jiných škol není možné,“ říká rektor univerzity Carlo Carraro.

U jiných vysokých škol v Itálii však nová pravidla ani zdaleka nevyrovnávají propad, ke kterému došlo v základním (institucionálním) financování.

Například Univerzita Federico II v Neapoli získala letos na základě svých výsledků 43,4 miliony €, což je 12,6 % z celkového rozpočtu 344 milionů €. Objem veřejných prostředků, které byly v roce 2012 škole přiděleny, se však snížil z předchozích 361 milionů € na 344 miliony.

Dokonce i největší italská univerzita La Sapienza, kterou navštěvuje 140 tisíc studentů, na těchto pravidlech ztrácí, přestože částka, kterou za své výsledky získala, byla v absolutní hodnotě nejvyšší. Z celkových 519 milionů €, které tato římská univerzita v roce 2012 z veřejných prostředků dostala, bylo 67 milionu (tedy 12,9 %) vázáno na vykázané výsledky. Představuje to sice vyšší podíl než před rokem, ale přesto tato částka nestačila kompenzovat pokles ve výši základního (institucionálního) financování a univerzita se musí v letošním roce vyrovnat s tím, že má o 6 milionů € z veřejných zdrojů méně.

Nejlépe si mezi velkými institucemi vedla Boloňská univerzita. Na základě svých výsledků získala 64 milionů € (16,3 %) z celkového rozpočtu 390 milionů. Podařilo se jí tak navýšit celkové množství finančních prostředků ze státního rozpočtu oproti loňskému roku o více než 10 milionů €.

Rektora boloňské univerzity Ivana Dionigiho sice těší uznání, kterého se škole za její výstupy dostalo, hned však podotýká, že vysoké školství čeká neradostná budoucnost. „Z přidělených prostředků v roce 2012 si můžeme udělat poměrně jasnou představu o tom, jak bude vypadat rozpočet příští rok, kdy přijdou další škrty ve financování veřejných vysokých škol ve výši 6,2 %. Pokud k tomu skutečně dojde, řada institucí se s tím nebude schopna vyrovnat,“ uvedl Dionigi.

Rozsah financování vysokého školství zůstává problematický

I když díky financování podle výsledků je výkonnosti ve výzkumu věnována výrazně větší pozornost, generální tajemník největšího italského odborového svazu pracovníků ve vzdělávání FLC-CGIL (Federazione Lavoratori della Conoscenza) Domenico Pantaleo tvrdí, že rozhodně nejde o nejpalčivější problém v oblasti financování.

„Skutečný problém, který v téhle zemi máme, je nedostatečně finančně podpořené ústavní právo na vzdělávání. Prostředky na stipendia se například seškrtaly o 93 %. U značného procenta studentů, kteří získají stipendium, prostě nejsou k dispozici peníze, z nichž by se jejich studium zaplatilo,“ uvedl Pantaleo.

„Pokud máme naplňovat evropské programy a zvyšovat počty absolventů (teď jich máme v odpovídající věkové kohortě pouze 19 %, což je velmi málo), musíme navýšit finanční prostředky, které zaručí realizaci práva na vysokoškolské vzdělávání,“ dodal.

Každopádně směřování k „meritokracii“ je v rámci reforem vysokoškolského vzdělávání jednou z nejvýznamnějších priorit. Podle návrhu, o kterém se nyní debatuje, by mohly být finance přidělovány i na základě výkonů jednotlivých studentů.

Pramen:

Lee Adendoorf:  Merit-based funding will raise standard of research universities. University World News, Issue 231, 22 July 2012

Reklamy

Napsat komentář

Filed under EU (organizace, celek/členské země), Financování, Itálie, Výzkum, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s