Jak na korupci v mezinárodních aktivitách vysokých škol

Ze zahraničních zdrojů víme, že české kauzy například kolem plzeňských práv či na některých soukromých vysokých školách nejsou ani v mezinárodním kontextu v poslední době ojedinělé. Šířící se korupce a podvody jsou velice často spojeny s rozmachem studia v zahraničí a politikou internacionalizace.

Centrum pro mezinárodní vysokoškolské vzdělávání (Center for International Higher Education – CIHE), které je součástí Boston College, dlouhodobě shromažďuje a pravidelně publikuje informace, týkající se korupčních praktik. Jeho Monitor korupce ve vysokém školství (Higher Education Corruption Monitor) je pravděpodobně nejvýznamnější iniciativou svého druhu na světě. Jak vážná již současná situace je, se dozvíme z článku ředitele CIHE a známého experta na komparace vysokého školství profesora Philipa G. Altbacha.

Redakce Vysoké školství ve světě

V médiích se objevují zprávy o korupčních praktikách ve vysokoškolském vzdělávání. Prvním krokem v boji proti korupci je uznat rozsah problému. Jestliže se nebude řešit, utrpí tím vysoké školství na celém světě a bude ohrožena jeho internacionalizace. Mezinárodní aktivity vysokoškolských institucí obchází přízrak podvodů. Diplom ze zahraniční univerzity je stále cennější zboží, a tak není divu, že si svou příležitost na poli internacionalizace vysokého školství našlo i rizikové podnikání.

Do sektoru vysokého školství vstoupili soukromí hráči s jediným cílem: vydělat peníze. Zdaleka ne všichni hrají poctivě. Některé vysoké školy vnímají internacionalizaci jako možnost získat něco do rozpočtu v časech finanční tísně. Celosvětový rozmach soukromého vysokého školství je z velké části poháněn vidinou zisku. V několika zemích, jako je Austrálie a stále více i Velká Británie, se politika internacionalizace vysokoškolského vzdělávání přeměňuje v získávání dalších prostředků. Do mezinárodních aktivit se v rostoucí míře zapojují země, jejichž vysokoškolský systém vykazuje známky korupce. Vysílají své studenty do zahraničí, navazují vztahy se zahraničními školami atd. Korupce se však neomezuje pouze na tyto země. Jde o vážný celosvětový problém.

Je zajímavé a zřejmě není bez významu, že v kontinentální Evropě se s pochybnými praktikami setkáváme v menší míře. Jedním z důvodů může být skutečnost, že internacionalizace vysokoškolského vzdělávání je zde méně komercionalizována a hnána vidinou zisku.

Nedávné skandály

Média ve Spojených státech věnovala velkou pozornost několika skandálním případům, mezi nimi i podvodným praktikám soukromé, neakreditované Tri-Valley University, která přijímala zahraniční studenty a vybírala od nich školné. Místo výuky však tato podvodná instituce směrovala studenty přímo na pracovní trh, aniž si toho povšimly imigrační úřady. Několik veřejných vysokých škol zase přijímalo studenty, kteří nesplňovali kvalifikační požadavky na studium.

Organizace pro zajišťování kvality ve Velké Británii odhalily britské vysokoškolské programy poskytované do zahraničí v rámci jakési „franšízy“, podobné skandály se vyskytly i v Austrálii. Jedním z nejvýraznějších příkladů je University of Wales, druhá největší univerzita ve Velké Británii se 70 tisíci studenty zapsanými na 130 institucích po celém světě. Musela ukončit svůj vysoce lukrativní program uznávání diplomů, který jí přinášel téměř dvě třetiny veškerých příjmů.

Vysokoškolské vzdělávání je mezinárodní odvětví, kde se točí miliardy dolarů. Na jeho příjmech, prestiži i přístupnosti závisí jedinci, instituce i státy. Není proto divu, že se korupce rozrůstá. Pokud se v mezinárodních vztazích ve vysokém školství neprosadí poctivost, celá jeho struktura postavená na důvěře a oddanosti vzájemnému porozumění a prospěchu studentů i výzkumných pracovníků, která se neformálně budovala desítky let, se zhroutí. A jak se ukazuje, situace je skutečně vážná.

„Divokým západem“ klamných informací a podfuků je internet. Není nic jednoduššího než vytvořit působivou webovou stránku vysoké školy a přehánět či dokonce lhát o její kvalitě. Na stránkách některých institucí najdeme počítačově upravené fotky nádherných areálů, překopírované ze stránek jiných vysokých škol, některé tvrdí, že mají akreditaci, přestože nic takového neexistuje. Objevují se dokonce „továrny na akreditace“ (accreditation mills), které za poplatek chrlí akreditace jako na běžícím pásu.

Zprostředkovatelé bez skrupulí

Vážným a zatím nevyřešeným problémem je, jak četní jsou zprostředkovatelé a náboráři, kteří bez skrupulí směrují studenty (především z Asie, Afrriky a Jižní Ameriky) bez odpovídající kvalifikace na univerzity po celém světě. Koncem června uvedl britský deník Daily Telegraph případ jednoho zprostředkovatele, kterého v Číně natočili na video, jak nabízí uchazečům o studium na prestižních britských univerzitách, že jim napíše eseje požadované v rámci přijímacího řízení a poskytne jim i další pochybné služby.

Rozsah problému nikdo nezná. Pravidelně se objevující zprávy však poukazují na to, že jde o rozšířenou praxi zejména v zemích, které vysílají na zahraniční vysoké školy velké počty studentů, včetně Číny a Indie. Není pochyb, že zprostředkovatelé vydělávají miliony dolarů na provizích, které jim platí vysoké školy, a jsou i tací, kteří si bezostyšně účtují další peníze od klientů. Například na University of Nottingham se mezi roky 2005 a 2011 zvýšil podíl studentů přijatých prostřednictvím zprostředkovatelů z 19 % na 25 %. Jejich celková provize přitom činila více než 1 milion liber.

Upravování a falšování dokladů

V souvislosti s přijímacím řízením na zahraniční vysoké školy se již delší dobu objevuje problém pozměněných a padělaných dokladů. Rozvoj počítačových technologií situaci jen zhoršuje. V některých částech světa je falšování dokumentů tak běžné a rozsáhlé, že lze hovořit o menším hospodářském odvětví, a řada vysokých škol se proto zdráhá akceptovat doklady od institucí s pověstí poskvrněnou podvody tohoto druhu. Například mnohé americké univerzity odmítají přihlášky od studentů z některých ruských škol.

Padělatelství nabývá na intenzitě, zprostředkovatelé, jejichž provize závisí na kvantitě, potřebují, aby studenti byli „vybaveni“ působivými osvědčeními. Kontrola platnosti a přesnosti opisů nejrůznějších dokladů, doporučení a diplomů je stále náročnější. Důsledky proto pociťují i studenti s platnou dokumentací, kteří jsou vystaveni přísnému prověřování nad rámec běžných postupů.

V některých zemích a oblastech byla z důvodu manipulování s výsledky standardní zkoušky GRE (Graduate Record Examination) a dalších testů, které jsou běžně součástí přijímacího řízení na zahraniční vysoké školy, anulována výsledná skóre, někde byly zkoušky zrušeny, znovu se také zpochybňuje testování online. Ucházet se o zahraniční studium je mnohem obtížnější, stejně jako hodnocení uchazečů.

Některé země včetně Ruska a Indie oznámily, že se při ověřování věrohodnosti zahraničních škol pro uznávání diplomů, rozhodování o potenciálních partnerech v akademické spolupráci a dalších aspektech mezinárodních vztahů budou řídit žebříčky Times Higher Education (THE) a Academic Ranking of World Universities (šanghajský žebříček ARWU). Není to šťastné řešení, protože řada vynikajících vysokoškolských institucí se na tyto seznamy, které vycházejí především z měření produktivity výzkumu, prostě nedostane. Rusko i Indie však chtějí kvalitní zahraniční partnery a žebříčky jim vyhovují.

Několik „hostitelských“ zemí v reakci na různé nesrovnalosti a korupční praktiky zpřísnilo pravidla a dohled nad přeshraniční mobilitou studentů. Ministerstvo zahraničí USA v červnu 2012 tak oznámilo, že indičtí žadatelé o víza budou v důsledku skandálu Tri-Valley University procházet mimořádnými prověrkami. Již dříve změnily pravidla a vízovou politiku Austrálie a Británie.

Co s tím?

Je pravděpodobné, že v situaci, kdy se vysokoškolské vzdělávání stává velmi výnosným podnikáním a zisky stále více motivují k vyvíjení nejrůznějších mezinárodních iniciativ, budou zmíněné problémy přetrvávat či narůstat. Řada kroků však může situaci zlepšit.

Vysokoškolská komunita se může vrátit k prosazování tradičních hodnot mezinárodní spolupráce ve vzdělávání, které vycházejí z jeho povahy „veřejného statku“, i když pro některé země to může být vzhledem k problémům s financováním dosti obtížné. Dobrý začátek představuje zpráva Affirming Academic Values in Internationalization of Higher Education: A Call for Action, kterou letos v květnu vydala IAU (International Association of Universities). Pozitivní hodnoty internacionalizace jsou také v souladu se základními hodnotami iniciativ, které realizuje Evropská unie v rámci Boloňského procesu.

Základem je akreditace a systém zajišťování kvality. Příslušné organizace i mezinárodní vysokoškolská komunita se musí postarat o to, aby vysoké školy pravidelně procházely důkladným hodnocením, jehož výsledky by měly být snadno dostupné veřejnosti doma i zahraničním partnerům. Dále je důležité zvyšovat povědomí o etických postupech v mezinárodní vysokoškolské spolupráci i o nových či přetrvávajících problémech. Potenciální studenti a jejich rodiny, instituce, které zvažují studijní výměny a výzkumné pobyty, i další aktéři by měli být při svém rozhodování prozíravější a opatrnější.

Je třeba, aby národní, regionální i mezinárodní orgány postupovaly koordinovaně a společně se snažily udržovat standardy a chránit pověst vysokoškolského sektoru. V současnosti je totiž možné sledovat řadu protikladů. Například poradenská síť EducationUSA při americkém ministerstvu zahraničních věcí se snaží hájit dobré jméno vysokého školství, zatímco ministerstvo obchodu k němu přistupuje čistě jako k vývozní komoditě. Zdá se, že i další státní organizace ve Spojeném království a v Austrálii sledují především obchodní zájmy.

Prvním krokem k řešení zásadního problému, který ohrožuje internacionalizaci vysokoškolského vzdělávání, je uznat, že takový problém existuje. Vysokoškolská komunita rozhodně není jednotná, komercializace nabývá na dynamice a lidé nechtějí přijít o potenciální zisky. Někteří členové akademické obce až agresivně lobují, aby byly pochybné praktiky legalizovány.  Pokud se něco nepodnikne, situace ve vysokém školství se bude zhoršovat a dosavadní rozvoj internacionalizace bude ohrožen.

Pramen:

Philip G. Altbach: Taking on corruption in international higher education.University World News, Issue 231, 22 July 2012

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Celý svět, Internacionalizace, Kvalita, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s